Konečně jsem se dostal k Wargame: Česko.
Velmi zajímavý pohled na to, jak by mohl vypadat začátek potenciální války mezi NATO a Ruskem a jakou roli by v tom hrálo Česko.
Je to jen jeden z mnoha scénářů, ale místy z něj docela mrazí...
Skvělá práce @Kofronjan a další!
Ad Wargame: Česko
Byla to asi jedna z nejzajímavějších věcí, na které jsem kdy pracoval. Bude-li zájem, rád k tomu napíšu víc (co mne vedlo k některým volbám, proč jsem strukturoval příběh odlišně od Wargame Sky - což byla konceptuální inspirace, jak vypadaly kroky tvorby od základního scénáře po finální "cut" ap.).
Co si z toho odnést?
1) Karty, s kterými budeme hrát v příští krizi, jsme si z větší části rozdali dnes, možná již včera. Jestli si dnes odkýveme, že dvě brigády jsou dost... nečekejme, že v případě krize (i kdyby se odvíjela dlouhé týdny) najedenou vygenerujeme brigády čtyři.
Podobně, jestli si teď řekneme, že (povinnou/výběrovou) vojenskou službu nyní nepotřebujeme (a teď to skutečně platit může), nečekejme, že ji rychle a efektivně spustíme a využijeme v budoucí krizi.
Jak asi všichni ví, v posledním čtvrtstoletí jsme moc silné karty nenastřádali. Můžeme se hádat o tom, zda máme v roce 2026 dávat 2,11, nebo 2,27 % HDP na obranu (a na co přesně máme ty peníze využít), ale ten základní trend posilování obrany je nezbytný.
2) Pokud nevyřešíme problémy personálního doplňování, řada z toho, co přislibujeme alianci, bude (minimálně do zavedení třeba stavu ohrožení státu) splnitelná jen s řadou kompromisů. To se týká i jiných profi-armád v Evropě a to nás v krizi doběhne.
3) Nepoměr mezi vojenskými výdaji některých evropských států a USA se lehce znovu vynoří jako silný iritant v transatlantických vztazích. To i proto, že pro USA bude prioritou Čína. Haagský zvazek (3,5 + 1,5 %) byl v tomto neš��astný.
Bacha na naší, někdy hodně silnou, rétoriku (třeba ve vztahu k Rusku), kterou ale nechceme podložit činy - ty čekáme paradoxně od USA.
4) Jedna věc je říct si, že Rusko je objektivní hrozbou (kterou za mne je). Druhá věc je správně odhadnout, jaké má úmysly (a schopnosti) právě teď a co by měla být ta správná odpověď.
Ne každý incident je "orchestrován Ruskem" a naše vlastní reakce může přispívat k eskalaci (tak jak my nevidíme do hlav Rusům, tak oni do nich nevidí nám). Přitom k eskalaci může přispět jak reakce příliš ostrá, tak reakce příliš slabá (kterou si Rusko vyhodnotí jako známku slabosti/nesoudržnosti). Určitá míra zdrženlivost není nutně známkou slabosti. To i proto, že naše reakce musí brát v potaz dopad třeba i na naše vztahy se spojenci, kteří danou situaci mohou číst jinak.
5) Rozpoznat, kdy se vleklé soupeření dostává do horké fáze a kdy již je třeba nekompromisně jednat, může být hodně těžké. A načasovat správně třeba vyhlašování různých krizových stavů (nebo i jen zvyšování bojové pohotovosti armády) je ještě těžší. Krom ostatního by se zde střetávaly i zájmy ekonomické a bezpečnostní (žádný ministr financí nebude z podobných korků nadšený).
----
Praktický tip - část spojeneckých sil by měla být trvale uméstěna do Polska a v menší míře i do Pobaltí.
Včera jsem sem se konečně dostal k podcastové sérii Wargame: Česko.📻😎
Realistické, mrazivé. Díky všem kteří na tom pracovali, myslím že by to mohlo nejednomu člověku otevřít oči.
Ur��itě si to poslechněte také a doporučte rodině i blízkým.🇨🇿
Jak se to "líbilo" Vám⁉️😉
🗓 14. července 1789: padá Bastila, něco si přej!
Z věznice, kde tehdy sedělo pár lidí, se stává symbol konce starého světa. Začíná revoluce, která otřese Evropou.👇
🎖️ Bitva u Wagramu: U Vídně tekla krev
Dnes si připomínáme bitvu u Wagramu z roku 1809. Střet mezi Francouzi a Rakušany se odehrál nedaleko Vídně. Celý příběh bitvy ve vlákně tady🧵👇
💔 Arcivévoda se žení z lásky. Dnes slaví svatbu, kterou mu půl Evropy nepřála.
1. července 1900 se v severočeských Zákupech koná svatba. A není to svatba ledajaká. Následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d’Este, si bere svou životní lásku – hraběnku Žofii Chotkovou.🧵👇
💥Sarajevský atentát: Konec monarchie v jedné chvíli!
Dnes je výročí Sarajevského atentátu.
V následujícím vláknu si přiblížíme, jak tato tragická událost, která změnila svět, probíhla, co všechno stálo za smrtí Franze Ferdinanda a jaký dopad měla na Evropu. 🧵👇
📆 Dnes si připomínáme začátek Krymské války – konfliktu, který proměnil evropskou politiku a Rakousko uvrhl do izolace.
Císař František Josef si tehdy představoval, že zůstane nad věcí, bude rozhodovat o míru a upevní svou moc.
Realita byla úplně jiná.
🧵
🎙️ Nový díl Dlouhého devatenáctého je venku! 🇪🇸
Tentokrát se zaměříme na úpadek španělské monarchie:
Od zlata a církve po rozhádanou šlechtu a krále, kterému manželku přebral premiér.
Co vedlo k pádu mocného impéria? Poslechněte si náš nový díl! 🎧
👉 Odkaz najdete v Biu.
❄️🔥Cesta do Moskvy. A zpátky peklem.
Přesně před 213 lety překročila Napoleonova Grande Armée řeku Němen a vstoupila do Ruska. Mělo to být jeho triumfální tažení. Skončilo největší katastrofou jeho kariéry.🧵
❌Aféra, kterou odhalil Masaryk. A která mohla zm��nit české dějiny.
Na první pohled to vypadalo jako banální skandál – poslanec je prý konfidentem policie.
Ale pod povrchem šlo o mnohem víc: o tajný vliv následníka trůnu na českou politiku.
A o síť, kterou odhalil až Masaryk.👇
1️⃣
🌍 Cesta kolem světa Franze Ferdinanda byla plná neuvěřitelných zážitků – včetně lovu na veverky a dykobry! 🦔 Jak? No, bez zbraní. 🏹 Jen holýma rukama a klacky! 😱 A to byla ještě ta lepší část – na slony ho pozvali, aby si zabil cizokrajnou zvěř!
🧵 Konec Napoleona. Den, kdy pršelo a dějiny změnily směr.
📅 18. června 1815. Waterloo. Malá vesnice v Belgii se stane dějištěm poslední Napoleonovy bitvy. Jeho návrat z Elby vyvolal paniku v celé Evropě – a teď, po sto dnech, stojí na polích proti sobě dvě armády.
→
🎧 Nová epizoda Dlouhého devatenáctého je venku!
Vracíme se k Františku Ferdinandovi d’Este – tentokrát jako k muži s konkrétní vizí, jak reformovat monarchii.
Dozvíte se třeba:
👉 Proč chtěl být korunován českým králem – ale nakonec si to rozmyslel.