Důvěra v demokratický systém stojí mimo jiné na tom, zda konkrétní opatření a rozhodnutí, která politici provádějí, jsou založena na datech a reálných číslech. Neboli zda celý systém a jeho aktéři působí kompetentním dojmem a jako lidé, kteří se rozhodují racionálně.
Běžní občané, kteří se nezajímají o politiku víc do hloubky a věří v systém, tak nějak automaticky předpokládají, že toto se obecně děje. Stát a politická reprezentace mají spoustu na realitě založených informací a na základě nich jednají. Excesy jsou spíše výjimečné a větší část rozhodnutí je racionální a když už se něco špatného stane, je to pravděpodobně proto, že to bylo těžké předvídat.
V případě něčeho tak zásadního, jako migrace, tak většina normálních lidí předpokládá zhruba toto:
1) Různé skupiny příchozích migrantů z různých zemí nejsou nebezpečím pro společnost, protože nebezpečné migranty by sem nikdo nepustil. Pokud jsou někteří z nich nebezpeční, je jich jen zhruba tolik jako nebezpečných Čechů - tudíž celková vnitřní bezpečnost ČR zůstává cca stejná a vlivem migrace se nezhoršuje.
2) Různé skupiny příchozích migrantů z různých zemí jsou ekonomickým přínosem pro společnost - protože proč bychom je sem jinak zvali; ostatně to je ten hlavní, neustále opakovaný argument (že migranty potřebujeme, abysme si udrželi v naší zemi blahobyt).
Tudíž existuje předpoklad, že stát shromažďuje data o různých skupinách migrantů a do země pouští jen ty, u kterých dokáže předpovědět dlouhodobě pozitivní dopad na společnost - ať už se jedná o dopad ekonomický, bezpečnostní, kulturní nebo jiný.
To je totiž racionální politika - vědět, že když provedu x, výsledkem bude y, a na základě dat se pak budu snažit optimalizovat pro nejlepší výsledek.
Pro mnohé může být hodně šokující zjištění, že:
a) stát a politici žádná taková data často nemají
b) když je mají, tak je prostě ignorují
c) mnozí se aktivně snaží sběru dat a reálných čísel bránit
Hnutí Starostové a nezávislí je třetí nejsilnější strana v Česku. Zároveň je to strana, která bojuje proti schopnosti českého státu a jeho občanů dělat informovaná rozhodnutí na základě dat a čísel.
Drazí progresivisté.
Až se bude příště divit a hrozit, že lidé volí "krajní pravici", tak si připomeňte tohle video.
Chápete, proč bude tento kluk volit Velké Bububu?
Chápete, proč je to pro něj jediná racionální a morální volba?
Tohle je prostě výsledek vašich politik, a Vy se jen snažíte tvrdit, že je to normální, nebo se tvářit, že to neexistuje.
Vickrum Digwa’s ex-classmate reveals he brought tasers, knives, and brass knuckles to school every day. He tasered mates as “banter,” threw chairs across rooms, stapled arms, and jabbed people with compasses. Classmates were terrified. No one stopped him — fear of being called racist.
This violent thug walked free with swords because of “religious” exemptions. Henry Nowak filmed him and paid with his life in a pure hate attack.
Starmer and the system that protected Digwa at every turn are responsible. Allowing known psychopaths to carry weapons in the name of multiculturalism is madness.
This was preventable. The blood is on their hands.
The Sunday Times reports that 3 days after Henry Nowak’s death, police wanted to issue a statement implying Henry was the aggressor.
By then, they already had evidence that wasn’t the case. Only after objections from Henry’s family was the wording changed.
They weren’t trying to protect Henry. They were trying to protect themselves. That was the disinformation 💣
When Gabriel Zucman manipulated tax rate stats to show the wealthy paying less than the poor and tried to memory hole his own previously published numbers that undermined this claim, academia cheered him on because they liked his political narrative and gave him the Clark Medal.
When Kevin Kruse plagiarized multiple passages in his published works over the past two decades, academia circled the wagons around him, attacked the person who discovered it (i.e. me) as "politically motivated," and dismissed overwhelming evidence as "accidental copying and pasting."
When Quinn Slobodian got caught altering the text of Mises quotations to make them sound racist, academia made him co-editor of the journal where he did it and showered him with prizes.
When Nancy MacLean got caught engaging in wholesale fabrications of evidence (as well as egregious incompetence) in her book about James M. Buchanan, academia made her a finalist for the National Book Award.
When Nikole Hannah-Jones got caught denying and ghost-editing one of her most controversial claims out of the 1619 Project, academia handed her a cushy endowed professorship with full tenure despite her having nonexistent scholarly research outputs and zero teaching experience.
When Michael Bellesiles falsified historical documents to make an anti-second amendment argument as part of his history of gun ownership in America, academia gave him the Bancroft Prize and only rescinded it after the evidence became so overwhelming that they could not deny it anymore.
When Claudine Gay plagiarized multiple scholarly works over her career, academia made her president of Harvard and also tried to circle the wagons until the evidence became so overwhelming that they could not deny it anymore.
Yes, higher ed has a politicization problem and it often shows through in the exceedingly low standards of rigor in many of these fields. But it also manifests in other ways that are much more serious than a simple lack of rigor.
@amymbona_@Roman_Kral123 Aha, takže jste úplně k hovnu a jakýkoliv řešení odmítáte. Zatímco skutečný odpůrci znásilnění učí holky sebeobraně, vy hejtíte chlapy a "odsuzujete".
Sexuální predátoři vám moc děkujou.