Dalia Grybauskaitė, former President of Lithuania:
I first met Putin in Helsinki in 2010. For us, the gas price from Russia was a huge question.
We fully depended on gas supplies from Russia. And we had been paying about 30–40% more than Germany was paying, for example.
For a neighboring country where the pipelines are some 2,000 km closer, we were paying so much.
During the meeting, Putin read me a list of what Lithuania was supposed to do, and it was clear to me that it was about obedience, about surrendering.
It was clear to me that with countries neighboring Russia, you either kneel or you are the enemy, and you have nothing in between.
Of course, I was not able to accept these requests. After this meeting, I understood that Lithuania needed to get rid of its dependency on energy from Russia.
We moved very quickly to build an LNG terminal. We were the first in Europe to do this at that time. By the end of 2014, we had an LNG terminal.
This allowed us to fully cut our dependency on Russian gas and Gazprom in Lithuania, and even to help our neighbors in Latvia and Estonia.
Babiš zuří na Hrad: Prezidentovo veto odhalilo premiérovo rozpočtové hazardérství
Prezident Petr Pavel udělal přesně to, co se od odpovědného ústavního činitele očekává – vetoval rozpočtovou novelu, která by otevřela stavidla neodpovědnému zadlužování a omezila parlamentní kontrolu nad veřejnými penězi. Andrej Babiš zareagoval jako uražený autokrat: ještě před odletem na zahraniční cestu obvinil hlavu státu, že se chová jako „lídr opozice“.
Toto je typický Babiš. Kdykoliv někdo brání jeho plánům na rozhazovačnost, okamžitě spustí hysterickou kampaň a snaží se diskreditovat každého, kdo se odváží říct „ne“. Místo aby přijal kritiku své rozpočtové politiky, raději útočí na instituce. Prezidenta, který hájí zdravé veřejné finance, označuje za opozičního politika. To už není jen arogance – to je nebezpečný útok na ústavní rovnováhu.
Babiš varuje, že veto ohrožuje obranu, zdravotnictví a investice. Ale kdo vlastně v posledních měsících systematicky oslabuje českou bezpečnost a prioritu obrany? Právě on – svým alibismem v Koalici ochotných a distancováním se od antibalistické koalice. Teď najednou hraje na strach, aby protlačil rozpočet, který voní spíš klientelismem, dotacemi pro Agrofert a předvolebním rozdáváním než odpovědností.
Vláda sice tvrdí, že veto přehlasuje, ale už teď je jasné, že tento střet odhalil podstatu Babišova stylu: slabý, arogantní a nebezpečný premiér, který nedokáže unést jakoukoli kontrolu. Místo konstruktivního řešení útočí na prezidenta republiky jako na veřejného nepřítele.
A teď to nejhorší: Pokud Sněmovna veto přehlasuje, bude to jasný důkaz, že Babišova vláda už dávno přestala sloužit České republice a začala sloužit jen jednomu člověku a jeho byznysovým zájmům. Takového premiéra by měl národ co nejdříve vyhodit do politického důchodu – než stihne rozkrást a zadlužit zemi natolik, že už nebude co zachraňovat.
Babiš není lídr. Je to rozpočtový hazardér a institucionální vandal v jedné osobě.
Esta es una foto de Messi a sus 20 años en 2007 alzando a un niño recién nacido: Lamine Yamal.
La foto ocurrió en 2007. La UNICEF hizo una rifa para tomarse una foto con un jugador del Barcelona en el barrio Roca Fonda, en Mataró, y se la ganó la familia de Lamine.
Y por eso Messi, llegó hace 19 años al Camp Nou a tomarse fotos con un niño dentro de una bañera.
La foto la tomó Joan Monfort, un fotógrafo freelance de la Agencia AP. Dijo en una entrevista con The Athletic que el momento fue díficil: Messi era muy tímido y no sabía como alzar a Lamine.
Este momento es simbólico: es ver al mejor jugador de la historia, todavía sin serlo, bautizando al que sería su relevo generacional 20 años despues. Y en el Camp Nou.
¿Qué probabilidad había?
La misma de que el último partido de Messi en un Mundial fuera en una final contra ese bebe inofensivo.
No solo en la vida, sino en el fútbol, tiene que haber algo más.
Jan Kuchař na Facebooku dobře vysvětlit, proč je jisté, že Babiš zase lže:
"PROČ JE BABIŠOVA HISTORKA Z
ANKARY DIPLOMATICKÉ SCI-FI? 🤷♂️🇨🇿
Andrej Babiš se nechal slyšet, že se ho na summitu v Ankaře zahraniční diplomaté udiveně ptali, co tam dělá český prezident Petr Pavel a proč tam vlastně jel. Pro každého, kdo někdy zavadil o základy mezinárodních vztahů, je to historka z kategorie "pohádky tisíce a jedné noci".
Proč? Protože v reálné diplomacii platí přísný protokol a taková situace je naprosto nemožná. Tady jsou 3 důvody, proč pan poslanec buď vůbec neví, jak diplomacie funguje, nebo vědomě mluví nepravdu:
1. Pozvánky se neposílají "na blind" ✉️
Mezinárodní summity nejsou zahradní párty, kam člověk dorazí, protože šel zrovna kolem. Na podobné akce posílá hostitelská země oficiální, jmenovité pozvánky měsíce dopředu. Pokud Petr Pavel v Ankaře byl, byl tam proto, že ho turecká strana oficiálně pozvala jako hlavu státu. Žádný profesionální diplomat by se neptal, proč tam je – věděl by to z oficiálního programu týdny předem.
2. Diplomatická etiketa a "faux pas" 🤫
Diplomatický protokol je extrémně rigidní kodex chování. Jeho hlavním cílem je vyhnout se konfliktům a urážkám. Otázka typu "Proč tu proboha máte prezidenta?" položená opozičnímu politikovi nebo jinému delegátovi je v diplomacii ekvivalentem těžkého urážlivého přečinu (faux pas). Žádný kariérní diplomat by neriskoval svou kariéru a mezinárodní skandál takto amatérským a drzým dotazem.
3. Prezident reprezentuje stát navenek 🦁
Podle Ústavy ČR je prezident hlavou státu, která zastupuje zemi navenek. Na summitech, kde se potkávají hlavy států a vlád, je přítomnost prezidenta (případně premiéra) naprosto standardní. Cizí diplomati to moc dobře vědí – na rozdíl od domácího politického boje totiž chápou, jaké kompetence český prezident má.
Suma sumárum:
Představa, že špičkoví zahraniční diplomati chodí po kuloárech summitu a stěžují si Andreji Babišovi na přítomnost české hlavy státu, je absurdní. V diplomacii se mluví v šifrách, s úsměvem a podle protokolu. Tohle je jen klasická domácí politická bramboračka pro sociální sítě."
@misuna32 Pokud od něj někdy něco koupím, tak jen omylem. Bojkotuju ho(jeho produkci) nejméně 10 let. Dokonce jsem přestala nakupovat u Astratexu, hned potom, co ho koupil. Připojuji přehledný seznam jeho firem od @FORUM_24
Pan Vladislav Svoboda na Facebooku 👍❤️
"Po týdnu jsem se vrátil z nemocnice. Když jsem nastoupil na pokoj, tak právě Ukrajinka dokončovala vytírání podlahy. Druhá mi donesla andělíčka e zeptala se jestli chci vodu nebo čaj. Když jsem řekl čaj, tak se okamžitě zeptala jestli s cukrem, bez cukru a citronem.
Druhé ráno se objevili dva Ukrajinci (40 a 60 let), přemístili mě na jinou postel a odjeli se mnou na operační sál, kde mě přeložili na operační lůžko, svlékli, zabalili do folie, upravili světla, monitory a nejspíš to byli zase oni, co mě po operaci odvezli na JIP, kde opět uklízela Ukrajinka. Druhý den s pojízdnou židlí pro mě přijel opět Ukrajinec a odvezl mě na můj pokoj, kde už čekala usměvavá Ukrajinka s nabídkou čaje. Obědy pro celé oddělení přivezl Ukrajinec, který mi donesla usměvavá Ukrajinka.
S ohledem, že ve Všeobecné nemocnici leží odhadem tisíc pacientů, je jasné že v kuchyni a prádelně dělají další desítky Ukrajinců a Ukrajinek.
Ne, že bych komerčnímu politikovi a fašistovi Okamurovi něco přál, Ale až se všichni Ukrajinci a Ukrajinky vrátí, a Okamura skonči v nemocnici, tak kdo mu donese jídlo, uklidí a vymění po.rané prostěradlo. Určitě to nebude pomatený volič Strany Pitomých Dementů.
Buďme rádi, že oproti západu tady máme kulturně spřízněné Ukrajince a ne Sudánce, Syřany Iráčany a další."
VŠECHNO ZAVŘÍT, NIKOHO NEPUSTIT - Proč se ruská ofenzíva nekoná.
1/6) Tohle není piknik. Rusové se pokoušejí nahromadit nové síly pro novou ofenzívu. A tak se lítá hodně. Lítá se daleko. A ukazuje se, že to je cesta.
I přes soustavné snahy se Rusům novou frontu otevřít nepodařilo. Ničení pěchoty dnes probíhá desítky kilometrů za frontou. Přijdou o vozy, o veškerou podporu. Na frontu tak dorazí jen nepatrný zlomek personálu a techniky, a to prostě na pořádný útok nestačí.
Pravé peklo ale začíná teprve na posledních dvaceti kilometrech… 👇👇
Klaus a Okamura na neonacistickém sjezdu AfD. Tohle už není politika. Tohle je zrada.
Účast Václava Klause a Tomia Okamury na krajně pravicovém, neonacistickém shromáždění AfD v Berlíně je ostudou naší země a přímou zradou na odkazu zakladatelů České republiky.
Tím, že se otevřeně připojují k extremistické ideologii AfD, dávají jasně najevo, jakou budoucnost pro Česko chtějí:
- Zemi ovládanou etnickým, völkisch nacionalismem
- Masové deportace nejen migrantů, ale i občanů s „nesprávným“ původem
- Uzavření před Západem a otevřené sympatie k Putinovu Rusku
- Demontáž liberální demokracie ve jménu „lidového“ autoritářství
- Kulturní válku proti „genderové ideologii“, multikulturalismu a všemu, co není „dostatečně české“ (nebo německé v případě AfD)
Německá tajná služba AfD oficiálně sleduje jako pravicově extremistickou organizaci. A přesto se k ní naši „vlastenci“ hrdě hlásí.
Stručně a jasně: Klaus s Okamurou chtějí proměnit Českou republiku v nacistickou verzi Severní Koreje – uzavřený, xenofobní, autoritářský stát, kde bude vládnout strach, nenávist a jedna „správná“ ideologie.
Tohle není vlastenectví.
Tohle je ideologie destrukce Česka.
Pokud tohle někdo dokáže obhajovat, ať se přihlásí. Chci to vidět.