Realita je noční můra, z níž se toužím probudit. Ne, pardon, nikoliv realita, ale historie. Říká to samozřejmě Stephen Dedalus v Odysseovi. Dlouho jsem to nečet. Měnil tam furt žánry, drama, opereta, fraška. Výhodou Joyce bylo, že dával pocit jistý výlučnosti. Člověk si byl takřka jistej, že jedině on to zrovna čte a jedině on to chápe. Byl to slušnej fór.
Reality is overrated. Art knows better.
Our new VOGUE CS Art Issue, Personal Microcosm, blurs the line between truth, illusion and everything in between.
Proud of the creative minds who made it happen. 🖤 #vogueczechoslovakia#voguecs
V roce 2023 jsem dělala rozhovor s předním světovým sociologem Hartmutem Rosou, který proslul především pojmem rezonance.
Jeho nejčtenější – a podle mě i nejpřístupnější – kniha nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum. Výborný překlad pořídila Josefína Formanová, která pro vydání také sepsala doslov.
Připojuji ukázku z našeho rozhovoru a knihu vřele doporučuji.
V jedné své knize poznamenáváte, že rezonance je jako čerstvý sníh...
Ano, čerstvý sníh si nelze vynutit, není to nic, co by nám bylo k dispozici, ale promění svět.
Co sněžná děla?
To je něco jiného, než když začne sněžit.
Co je to tedy rezonance?
Mám čtyři kritéria. Rezonuji se svým prostředím, když ke mně zaprvé promlouvá. Zadruhé, situace mě nějak podněcuje k odpovědi, třeba k tomu, abych nastavil dlaň a ukázal dítěti: Podívej, sněží. Zatřetí, když vnímám souzvuk, cítím, že žiji. Na situaci totiž reaguji nějak jinak, což mě, začtvrté, proměňuje. Stejným nezůstávám já ani svět. Na sněhu je to patrné: svět je bílý. Nemusí to být zrovna sníh, ale třeba dobrý rozhovor.
Dalšími rezonančními jevy jsou radost, láska, hra... Nic z toho nelze vynutit, ale to vše je zásadní pro dobrý život. Rezonance je podnětný pojem zvlášť proto, že je protiváhou citlivosti, která je jinak mottem doby. Jenže citlivost staví do středu nás samé.
Nejsem velkým přítelem citlivosti. Rezonance není subjektivní stav, ale něco, co se děje mezi dvěma subjekty nebo subjektem a světem. Citlivý mohu být sám, ale rezonovat sám nemohu. Rezonuji s něčím. Rezonance je vztah. Další zásadní rozdíl spočívá v tom, že rezonance zahrnuje nejen empatii, ale také činnost. Jistěže se s citlivostí nerozchází zcela: člověka se někdo dotkne, někdo ho osloví. Pro mě je však zásadní, že rezonující člověk odpovídá ve vlastní frekvenci, ovšem ne tak, že je přitlučen k vlastnímu stanovisku, ale tak, že se jeho a cizí frekvence vzájemně prostupují a proměňují.
https://t.co/czk9f1GHtK
Jensen Huang should have spent more time studying @nntaleb. Trying to maintain a reputation as a family man and a wholesome guy is what made him fragile. If he instead went down the Elon Musk route and cared nothing for his reputation, he would have been antifragile in this situation. Now he might lose half his shares, his job, and his reputation for acting like the rockstar he was not supposed to be. Elon’s reputation not only survives attacks, criticism and controversy - it becomes stronger by it. Elon is antifragile. Jensen Huang, however, decided to brand himself as a good guy, but only played a part.
That’s why he became fragile, and will most likely be asked to stand down.
Tohle je naprosto skandální‼️
…jsem chtěl napsat na konto zprávy, že francouzská policie vyšetřuje Houellebecqa kvůli „podněcování k diskriminaci a nenávisti“.
Skandální to samozřejmě je, ale bohužel také natolik předvídatelné a v Evropě běžné, že už mě to nepřekvapuje. Pokud znáte nechvalně proslulý případ Sanchez proti Francii z roku 2023, je vlastně překvapivé, že se tak nestalo dříve.
Nedávno jsem v Echu citoval mistrovo povzdechnutí, když v reakci na připravovaný francouzský zákon o eutanazii varoval, že Francie tím žádá o eutanazii i pro sebe samu. Stojí za zopakování:
„Je pravda, že jsem zasvětil nemálo sil zkoumání příznaků sebevraždy Západu a nástupu nihilismu. Nevzpomínám si však, že bych nad tím kdy jásal. Vstupujeme do světa, v němž bude snazší zemřít. Byl bych dal přednost světu, v němž by se dalo žít.“
Je to skutečně ohromně smutné.
Presne tak. V PAQovskem pojeti je vzdelani zaklinadlo.
Mimochodem v uplynulem ctrtstoleti vykon "Nove EU" i s prihlednutim k pocatecnim podminkam dramaticky predstihl vykon Lat. Ameriky i spousty asijskych ekonomik. Vedenych produkty liberalni akademie US aj.
Je to o podnikani.
Zemřel Patrik Eichler, ředitel @MDAkademie. Bylo mi velkou ctí znát tak chytrého a citlivého člověka, jehož práce a myšlenky jsou neodmyslitelně a již navždy spjaty s českou levicí. Díky za všechno.
https://t.co/kpROZiJI1r
Ve středu 28. října zemřel v Los Angeles Sir Patrick Stewart. Pro mnoho z nás byl jeho hlas součástí dětství. Patřil kapitánu Picardovi, který naslouchal, přemýšlel a nesl odpovědnost za druhé.
V novém textu se ptáme, proč nás odchod herce, kterého jsme nikdy nepotkali, zasáhl tak osobně.
Na konci píšeme o představě budoucnosti, kterou Picard nesl. Vzdělanost, kázeň a služba v ní žijí vedle soucitu a zvědavosti. A ptáme se, jestli by nám pomohla i dnes, ve společnosti rozdělené do táborů.
Francouz k Francii:
„Přichází násilí z nespokojenosti, nebo jen z absence strachu z represe?“
Houellebecq: „Není to z nespokojenosti, je to proto, že už nemají strach z policie. A taky ani z justice.“ (ABC, spanelsky denik, 30.10.)
Není to tak těžký pochopit, ne?
Dlouho se mi nestalo, že bych knihu od nového autora rozečetl takovým stylem, že si ji musím šetřit, jinak bych ji dal na jeden zátah. Je to skvěle napsaný a patrně dobře zeditovaný, každá nová kapitola si přímo říká, aby to člověk hned rozečetl. @oliver_adamek, respekt.
https://t.co/nLTlp0zyl3