Já nevěřím vlastním očím.
Skřípal jsem zuby už v době, kdy se daňový test posouval ze šesti měsíců na tři roky, ale nějak jsme se s tím dokázali srovnat. Od té doby se armáda finančních profíků snaží rozhýbat českou populaci k tomu, aby se o svoje peníze začali starat samostatně, chytře, sebevědomě a s dlouhým horizontem. A když už se nám to začne jakž takž dařit, přijde tady paní ředitelka a celé to zase spláchne do …
Tahle parta jsou hrobaři finanční gramotnosti a finančního sebevědomí českého národa. Jejich ideálním „klientem“ je vytupělý lumík, který bezmezně věří státu a spoléhá na něj v podstatě ve všem.
Díky, nechci.
"Stále populárnější je investování prostřednictvím různých aplikací. Pokud lidé investici drží dostatečně dlouho, zisky často vůbec nedaní. Stát se dobrovolně připravuje o značné zdroje a osobně moc nerozumím tomu, jaký je pro Českou republiku přínos daňového zvýhodnění zrovna těchto položek." - generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová 👇
https://t.co/C8U3gsftLL
1/7 Proč nemá Česko úrokové sazby jako v eurozóně? Odpovědí je r*. Je to odhad takové reálné úrokové sazby, která ekonomiku ani nebrzdí, ani nepřehřívá. Když jsou sazby centrální banky nad r*, měnová politika ekonomiku zpomaluje a naopak.
Agentura S&P v pátek snížila rating Slovenska na stupeň A kvůli deficitům rozpočtu a pomalému ekonomickému růstu. Když Slovensko vstupovalo do eurozóny v r. 2009, hovořilo se o "elitním klubu" a čekalo se výrazné zlepšování kreditní spolehlivosti země. Slovensko tehdy dokonce požívalo vyššího ratingu než Česko (A+ vs. A). Následující vývoj byl však přesně opačný.
Slovensko má nyní, 17 let od vstupu do eurozóny, nižší rating než před vstupem. Potkal ho stejný osud jako řadu zemí platící eurem. Česká republika s vlastní měnou si za stejnou dobu polepšila o dva stupně a má nyní vyšší rating než Slovensko.
Euro se nestalo pozvánkou do elitního klubu, neurychlilo hospodářský růst a soustavně nižší úroky v eurozóně než s vlastní měnou jen podporují chuť politiků zvyšovat dluh. Vývoj samozřejmě nesouvisí pouze s eurem a je dán i rozhodováním politické reprezentace nezávisle na měně, ale je nasnadě, že euro nic "elitního" ani vzdáleně nepřináší a naopak nabízí politikům snazší cestu k chronickým deficitům.
https://t.co/PlsABP5FR2
Úřední regulace cen paliv u nás startuje právě v den, kdy se propadají ceny ropy a kdy se vytvářejí předpoklady k jejímu trvalejšímu zlevnění. Stát tedy těžkopádně začíná regulovat ceny v momentě, kdy důvody k regulaci začínají mizet. Zůstane nám nebezpečný regulační precedent.
Neměly by se "zastropovat" daně namísto marží podnikatelů? Stát si při ceně 50 Kč/litr bere z litru prodaného benzínu 21,50 Kč, tedy téměř 9x tolik, než kolik je v průměru marže čerpacích stanic (cca 2,50 Kč, nyní i méně). Je potom absurdní, že první reakcí státu na růst cen paliv je sledování marží čerpacích stanic a výhrůžky jejich regulací, když sám stát je tím, kdo nejvíce benefituje z růstu cen.
Zdaňování paliv jde dokonce tak daleko, že stát daní svoji vlastní daň. DPH se totiž vypočítává i ze spotřební daně. Při ceně 50 Kč za litr benzínu tak spotřebitel jen na "dani z daně" platí cca 2,70 Kč, což je samo o sobě víc než celá marže čerpací stanice.
Trh dokáže poskytnout benzín za zhruba polovinu dnešní ceny. Ta druhá polovina jsou jsou jedna daň, druhá daň a daň z daně. Kdyby stát chtěl opravdu ulevit ekonomice, mohl by dočasně či trvale zastropovat sám sebe a snížit jednu z těchto masivních daní, kterou na paliva uvaluje. Snazší je ale ukázat prstem na podnikatele a obvinit je z drahoty, kterou nezpůsobili.
klaus udelal po pici privatizaci. nikdo by ji tady neudelal lepe.
kdyby byl agent ruska, tak ji neudela tak dobre.
resp ok pak mu jeblo a pak klidne budu verit ze se zaprodal. ale 90s klaus is my homeboy
a kdo rika opak tomu nerozumi
Dobré ráno, dnes je Den daňových poplatníků!
Celých 156 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe.
@JiriNohejl Post 👍Pokud bychom uznali předpoklad že 🇨🇳 a 🇺🇸 firmy lépe soutěží díky vládním subvencím (nevím lze ověřit) bylo by lepší řešení: 1.subvencovat stejnou mírou nebo 2.nedělat fiskálně nic, ale přestat nakupovat 🇨🇳 a 🇺🇸 dluh s tím ať se dostaví dluhové vyčerpání a trh se vyčistí?
Na sociálních sítích najdete spoustu finančních guruů, kteří ochotně poradí, které akcie, krypto... byste měli nakoupit, jak načasovat trh a raketově zbohatnout.
Ale většina z nich nakonec své věrné následovníky připraví o peníze. To je alespoň závěr studie o "Finfluencers"
1/3
Přijmout euro jsme se zavázali téměř před čtvrt stoletím, kdy euro a eurozóna byly něco úplně jiného. Doporučuji tuto odpověď Martina Slaného:
"Udělali jsme to v roce 2003, kdy eurozóna byla úplně jiná než dnes. Jedním z jejích pravidel tehdy například bylo, že se nebudou sdílet dluhy a že nebude docházet k jejich monetizaci. To znamená, že Evropská centrální banka (ECB, pozn. red.) nebude nakupovat dluhopisy jednotlivých členských zemí. Tento základ eura a evropského centrálního bankovnictví ale hned při první krizi porušila. Byl tu i pakt stability a růstu. Ten měl zajišťovat fiskální disciplínu. Země se zavázaly, že ve střednědobém horizontu budou mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Nic z toho se nestalo. Fiskální pravidla se porušovala a nikdo je nevymáhal. Vedle toho vznikl systém přímých rozpočtových dotací... To jsou ony stabilizační mechanismy, nepřímé fiskální dotace, jako je systém TARGET, vznikla bankovní unie a tak dále. Tohle jsme před dvaceti lety nevěděli."
V diskusi o euru nezaznívá klíčový a nelichotivý fakt - euro selhalo v hlavním účelu, který mělo pro Evropu mít. Tím byla konvergence relativně chudého jihu EU k bohatému severu.
Podle předpokladu, který byl před 20 - 30 lety všude prezentován, měla společná měna uvolnit obrovský potenciál intenzivnějšího společného obchodu a umožnit chudšímu jihu rychleji bohatnout. Ital či Řek bohatý jako Němec či Belgičan měl být úspěchem, který měl dále stvrdit podporu společnému evropskému projektu.
Stal se opak. Zhruba od doby zavedení eura (2002) došlo k zastavení růstu jižní Evropy a jeho divergenci od severu. Reálné HDP na hlavu Itálie je nyní nižší než před 20 lety. V Německu je naopak asi o pětinu vyšší než před 20 lety.
Euro zafixovalo směnné kurzy. Když slabší ekonomiky jihu potřebovaly jako dříve oslabovat vůči německé marce, euro jim v tom zabránilo, což začalo ničit konkurenceschopnost jižního křídla. Naopak německý vývoz byl uměle povzbuzený, protože místo posilující marky mělo Německo najednou fixní euro. Není divu, že v Německu byly největšími zastánci eura průmyslové a exportní svazy, stejně jako dnes u nás. Ty měly jako jediné z eura okamžitý benefit.
Projekt eura se prokázal jako vnitřně chybný a přinesl zcela opačný výsledek, než měl. Ukázalo se, že efekt menších transakčních nákladů z jednotné měny (odpadnutí konverze měn s pozitivním vlivem na obchod) byl přeceňován a naopak dominantní byl efekt ztráty konkurenceschopnosti kvůli uměle zafixovanému kurzu měny. Před tím varovala řada ekonomů, především z USA, kteří se na projekt eura dívali nezaujatě.
Často slýchané tvrzení, že euro "propojuje" země, je popřením makroekonomické skutečnosti.
Tady si vzdycky vzpomenu na milovniky ruznych studii. Zde byvala krizovatka. Uz u projektu kazdymu bylo jasny ze to nebude dobry, pri stavbe si nahodni kolemjdouci tukali na celo a vestili presne tento vysledek. Nastesti se ale udelala "studie" s vysledkem bude to ok...tadaaaa
Tady si vzdycky vzpomenu na milovniky ruznych studii. Zde byvala krizovatka. Uz u projektu kazdymu bylo jasny ze to nebude dobry, pri stavbe si nahodni kolemjdouci tukali na celo a vestili presne tento vysledek. Nastesti se ale udelala "studie" s vysledkem bude to ok...tadaaaa
@CafeRoubaix Pogacar 17 wins. v.d. Poel 6 wins but three times in the list. For me best cyclists of 2023 season 55% Pogacar x 45% v.d.Poel. Honorable mention: Poggio attack 👏