Takto to NE/funguje. Komise ví minimálně rok, že nařízení o obalech je špatné. Různé organizace na to upozorňovaly. Reakce nula. A teď Komise vyzvala členské státy EU, aby neuplatňovaly klíčová ustanovení tohoto nařízení (PPWR) a zdržely se ukládání sankcí.
The European Commission has urged EU member states not to enforce key provisions of the new Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR) and to refrain from imposing penalties, days after the rules became applicable across the bloc.
https://t.co/nwH0GVaK81
@PetrLamr@lepsivlada Petře, žádná komise. Několik zemědělských nevládních organizací požádalo o pomoc našim zemědělcům již před několika měsíci. Celou dobu o tom jednáme. Stejně jako je tomu i v dalších zemích EU. Některým již poomoc schválila EK a již peníze rozdělují, jinde to připravují.
@honzabartosek 4. ČR má vyšší dlouhodobou inflační prémii. Česká ekonomika prošla v posledních letech výraznější inflací než řada států EU. Trh proto požaduje určitou pojistku, že se vyšší inflace nebude opakovat a proto opět požadavek na určitou prémii.
@honzabartosek To je omyl. Hlavní příčina českého rozdílu vůči ostatním zemím EU rozhodně není v nedůvěře či ve vyšším zadlužení ČR. Český veřejný dluh je kolem 44 % HDP, zatímco průměr EU je přes 80 % HDP a eurozóny téměř 90 %. Z tohoto pohledu je tedy ČR zatím ve velmi dobré pozici.
@honzabartosek 2. Český dluhopis je v korunách, nikoli v eurech. Pro zahraničního investora představuje český dluhopis ještě měnové riziko CZK/EUR a za toto riziko požaduje prémii.
3. Český dluhopisový trh je mnohem menší a méně likvidní.
@honzabartosek Státní dluhopisy se od sazeb centrální banky samozřejmě neodvozují mechanicky, ale investor si položí jednoduchou otázku: proč by kupoval desetiletý český státní dluhopis za 3 %, když může krátkodobě ukládat koruny za sazby blížící se 4 %?
@honzabartosek Hlavních příčin vyšších úroků je více:
1. Úroková sazba ČNB - ČNB má od června 2026 dvoutýdenní repo sazbu 3,75 %, zatímco depozitní sazba ECB je 2,25 %. Rozdíl je tedy 1,5 procentního bodu.
@LukasVinter@honzabartosek Státní dluhopisy se od sazeb centrální banky samozřejmě neodvozují mechanicky, ale investor si položí jednoduchou otázku: proč by kupoval desetiletý český státní dluhopis za 3 %, když může krátkodobě ukládat koruny za sazby blížící se 4 %?
@LukasVinter@honzabartosek Nikoliv náklady, ale úroky ze státních dluhopis ano.
Hlavní příčiny vyšších úroků je více, ale i úroková sazba ČNB. Ta má od června dvoutýdenní repo sazbu 3,75 %, zatímco depozitní sazba ECB je 2,25 %. Rozdíl je tedy 1,5 procentního bodu.
@MarekVyborny@kducsl Marku, škoda, že musíš neustále kopat do zemědělství. Moc dobře víš, jak je situace v zemědělství špatná. Jiné země v EU již mají schválené a nebo připravují pomoc pro své zemědělce. Proč Vám vadí, že to samé, se děje i u nás? Zemědělce vaše rétorika dráždí..
@DlaskJ@honzabartosek Ale ona cílí na inflaci, nikoliv na celkovou výši dluhu. Úroky z dluhopisů rostou i u dalších zemí USA přes 5,3%, Británie skoro 6%, Francie, SRN také úroky na dlouhodobých rekordech atd. Ty dluhopisové trhy jsou vzájemně provázané.
@CHansenEU@EUAgri Fine words, but the reality is different. Legislation is getting in our way. For example, you would have to allow pesticide applications with drones and not consider it as aerial application, because then it is unusable in practice.
@balsinek V podstatě souhlas. Nevím, jak je to v článku, ale jen když píšete o letošní sklizni, tak to je rok 2026 nikoliv 2025. Letošní produkce obilovin bude cca 6,3 mil. tun. V posledních letech ubývá cukrovky (nízké ceny) a řepky (zákaz přípravků na ošetření a tím i nižší výnosy)..
Nevím, kdo by dokázal vyžít ze mzdy úrovně roku 1994. Já ne. Ale zemědělci, resp. chovatelé prasat v tomto případě musí.
Až bude někdo o zemědělcích mluvit v kontextu toho, že jim jde jenom o zisky, vzpomeňte si na tato čísla!!!
Ceny zemědělců v červenci pokračují v poklesu. Meziměsíčně se snížily o 1,3 %, meziročně o 13,0 %.
V živočišné výrobě byly ceny nižší dokonce o 18,1 %. Ceny prasat klesly o 27,5 %, mléka o 26,7 %, skotu o 3,9 %. Čeští zemědělci tak stále nejvíce přispívají k levným potravinám.
Zatímco mzda nominálně vzrostla přibližně 7,1krát, cena šunky v obchodech jen asi 1,5krát, cena u zemědělce je nyní nižší. Šunka je tak vzhledem k průměrné mzdě dnes zhruba pětkrát dostupnější než v roce 1994.
Dovolím si jedno srovnání:
Cena prasat je nyní 27,8 Kč/ kg, přitom už v roce 1994 byla 31,75 Kč/Kg. Průměrná mzda, se od roku 1994 (6 894 Kč/měs.) do roku 2025 (49 215 Kč/měs.) zvýšila přibližně sedminásobně, respektive cca o 620 %. Podobné je to s inflací.
Vláda Andreje Babiše (ANO) má na svém pondělním programu otázku, jak řešit sucha, které teď sužuje celou zemi. V pořadu #Proaproti o tom debatují @pycha_martin ze @ZSCR a Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství. 🔗 https://t.co/rOEFtfMNcO https://t.co/ffr2NFCsj7