India’s judicial system must change. Today, courts delay justice, protect false cases, and allow misuse of laws. Ordinary citizens wait for decades, while powerful leaders like Lalu Yadav, Rahul Gandhi, and Arvind Kejriwal get easy bail within hours.
The biggest concern is bias and selective activism. Courts appear to favor only certain groups in the name of “minorities,” especially Muslims, while ignoring that Sikhs, Jains, and Parsis are also constitutionally recognized minorities. Why this double standard? Justice must be equal for all — not tilted to appease one section.
Even worse, voices like Arfa Khanum Sherwani, Ravish Kumar, 4PM channel openly speak against India, yet courts remain silent. Why does the Supreme Court never take suo motu action against such anti-India narratives, but jumps in for trivial issues like stray dogs? This selective activism is a shame.
The Supreme Court must remember: Judges are not gods. They are not chosen by the people — Parliament and the President are chosen by the people. Judicial overreach has now become a direct challenge to democracy. Whenever Parliament passes strong reforms — whether it is the Judiciary Reforms Bill or matters related to Waqf Boards — the Court interferes, ignoring the will of the people. This is not justice, this is overrule.
What Must Be Done
1. Time-Bound Justice – No endless adjournments; strict deadlines for all cases.
2. Accountability of Judges – Transparent system for reviewing judges’ performance and decisions.
3. Stop Easy Bail for VIPs – Law should be equal for politicians and common citizens.
4. Check Anti-National Voices – Courts must act firmly against those who misuse free speech to weaken India.
5. Curtail VIP Lawyer Monopoly – Supreme Court must not become a private club for a few senior lawyers.
6. Respect Parliament – The Supreme Court must respect the mandate of the people’s representatives.
7. Court Vacations Reform – Justice cannot go on vacation when citizens are waiting for relief.
8. Use Technology & AI – Digital hearings and AI can reduce backlog, making justice faster.
---
👉 India cannot become Viksit Bharat with a broken, biased judiciary. We need a system that is fast, fair, fearless, and accountable to the people — not one that protects a few elites and silences democracy.
@HMOIndia@narendramodi@amitmalviya@sanjeevsanyal@rashtrapatibhvn@MEAIndia@arjunrammeghwal@ARanganathan72@SupremeCourtIND@barandbench
आदरणीय प्रधानमंत्री श्रीमान नरेन्द्र मोदी जी के नेतृत्व में जिस प्रकार देश में सांस्कृतिक आध्यात्मिक चेतना का नवोदय हुआ है, वह केवल कुछ आयोजनों या प्रतीक-स्थलों तक सीमित नहीं, बल्कि राष्ट्र-आत्मा के पुनर्जागरण का व्यापक संकेत है। यह जागरण मानो इतिहास की स्मृतियों से निकलकर वर्तमान को आलोकित कर रहा हो जैसे विक्रमादित्य के न्याय, लोक-कल्याण और सांस्कृतिक उत्कर्ष का युग तथा हर्षवर्धन के समय की ज्ञान-साधना, कला-संरक्षण और धर्म-आधारित लोकमंगल की परम्परा पुनः नूतन रूप में प्रकट हो रही हो।
आज भारत विकास को केवल भौतिक प्रगति की परिभाषा तक नहीं सीमित रख रहा; वह विकास के साथ-साथ राष्ट्र-निर्माण की उस दीर्घ दृष्टि को भी साकार कर रहा है जिसमें संस्कृति, शिक्षा, स्वाभिमान, सेवा, सुरक्षा और सद्भाव सब एक समन्वित धारा बनकर प्रवाहित होते हैं। अर्थव्यवस्था, अधोसंरचना, विज्ञान तकनीक और वैश्विक मंच पर आत्मविश्वास इन सबके साथ-साथ भारतीय समाज के भीतर धर्म, परम्परा, तीर्थ, मठ, मंदिर, भाषा, कला और शास्त्रीय विरासत के प्रति आदर एवं अपनत्व का भाव भी सुदृढ़ हो रहा है। यह वही संतुलित दृष्टि है जिसमें आधुनिकता का आलोक और परम्परा की मूलधारा दोनों मिलकर राष्ट्र की यात्रा को सार्थक बनाते हैं।
इस परिवर्तन का सबसे प्रेरक पक्ष यह है कि सनातन संस्कृति की दिव्यता आज केवल स्मृति नहीं रही; वह पुनः जीवन-शैली बनकर जागृत हो रही है। अपनी जड़ों से जुड़ने का यह भाव व्यक्ति को भीतर से समर्थ बनाता है उसके विचारों में स्थिरता, कर्म में शुचिता और समाज-जीवन में समरसता का विस्तार करता है। जब राष्ट्र का मानस अपनी आध्यात्मिक पहचान के प्रति सजग होता है, तब उसकी सामाजिक एकता, नैतिक साहस और सेवा-भाव स्वतः पुष्ट होते हैं।
आज, जब समूचा विश्व युद्ध, विषमता, भय, असहिष्णुता, और मूल्य-संकट के कारण दिशाभ्रमित दिखाई देता है, तब भारत के पास मानवता को देने के लिए केवल भौतिक उपलब्धियाँ ही नहीं, बल्कि उससे भी अधिक एक जीवन-दृष्टि है। भारत के जीवन-मूल्य सत्य, अहिंसा, करुणा, सह-अस्तित्व, त्याग, संयम, धर्म और लोकमंगल और उसकी आध्यात्मिक संपदा-योग, ध्यान, साधना, उपासना, वेदान्त, और समन्वय की परम्परा-मानवता के लिए समाधान, संतुलन और शांति का मार्ग प्रशस्त करेगी।
भारत का संदेश किसी पर वर्चस्व का नहीं, कल्याण का है ; “वसुधैव कुटुम्बकम्” की वह विराट भावना, जो मनुष्य को मनुष्य से जोड़ती है, और सभ्यताओं को संघर्ष से निकालकर संवाद की ओर ले जाती है। इसी दृष्टि से भारत विश्व के सामने यह स्पष्ट कर सकता है कि आधुनिक समस्याओं का उत्तर केवल बाह्य संसाधनों में नहीं, आन्तरिक जागरण में भी है और यह जागरण ही स्थायी शांति, समृद्धि तथा मानवीय गरिमा का आधार बनता है।
इसलिए आज भारत का उत्थान केवल एक राष्ट्र की उन्नति नहीं; यह मानवता के लिए आशा का उदय है- जहाँ विकास के शिखर पर पहुँचते हुए भी संस्कृति की जड़ें और आध्यात्मिक मूल्य अक्षुण्ण रहते हैं, और जहाँ राष्ट्र-निर्माण का लक्ष्य अंततः लोकमंगल और विश्व-शांति की ओर अग्रसर होता है।
#SomnathSwabhimanParv
@narendramodi@PMOIndia@AmitShah@Bhupendrapbjp@sanghaviharsh@RSSorg@VHPDigital@epanchjanya
पता नहीं इन हरामखोरो को वोट कैसे दे देते है हमारे हिंदू? 🤔
क्या उन हिंदुओ को यह बयान सुनकर जरा भी गुस्सा नहीं आता 🤬
कब तक उन परिवारवादी लोगो की मानसिक गुलामी करते रहेंगे हिंदू भाई 🙏
I watched Dhurandhar on December 27, 2025 at New Jersey AMC Newport Centre 11, and even on its 23rd day of release, the theatre was completely housefull — a true reflection of the film’s powerful impact. Aditya Dhar’s direction is exceptional: confident, tightly controlled, and emotionally compelling. The narrative unfolds with remarkable intensity, blending high-stakes drama, patriotism, and human emotion into a gripping cinematic experience that never loses momentum.
The performances elevate the film to another level. Ranveer Singh delivers one of the strongest performances of his career, fully immersing himself in a complex and demanding role. He is superbly supported by Akshaye Khanna’s chilling intensity, Sanjay Dutt’s commanding presence, R. Madhavan’s sharp authority, and Rakesh Bedi’s grounded emotional depth. Adding to this brilliance is Shashwat Sachdev’s outstanding music and background score, which intensifies every scene and leaves a lasting emotional impression. Dhurandhar is not just a film — it is a complete cinematic experience.
⭐ Rating: 5/5 — A true masterpiece of modern Indian cinema.
@AdityaRajKaul@AdityaDharFilms
તમારા ડોક્ટરને 20 વર્ષ પછી ખબર પડે કે તે સમયે ઓપરેશન ખોટું કર્યું હતું તો?
એક અમેરિકન લેખિકા Betty Friedan એ પોતાની આજુબાજુની કેટલીક મહિલાઓનો સર્વે કરીને એવું તારણ કાઢ્યું કે “આ તમામ મહિલાઓનો પરિવાર છે, બાળકો છે અને મોટા ભાગે સંપન્ન છે. છતાં તેમનામાં એક અલગ જ પ્રકારનો અજંપો ( અસંતોષ અને મુંજવણની સ્થિતિ ) છે. પણ એ લોકોને ખબર જ નથી કે આ અજંપો શેનો છે?”
આ લેખિકાએ આ વસ્તુનો આધાર લઈને આ અસંતોષને નામ આપ્યું “The Problem That Has No Name” અર્થાત કે એવી સમસ્યા જેનું નામ નથી. આ બાબતને આધાર બનાવીને ઈ.સ. 1961 માં એક પુસ્તક લખ્યું ‘The Feminine Mystique‘
આ પુસ્તકમાં લેખિકાએ કહ્યું કે પરિવાર, પતિ અને બાળકોથી સ્ત્રીની ઓળખ ન જ હોવી જોઈએ. માટે તમામ સ્ત્રીઓએ આ બંધનમાંથી મુક્ત થઈને પોતાની ઓળખ ઉભી કરવી જોઈએ અને ઓળખ ઉભી કરવામાં કઈ પણ વચ્ચે આવે તે ત્યાગી મુકો.
આ પુસ્તક વીજળીવેગે આખા અમેરિકા અને યુરોપનાં દેશમાં ફેલાઈ ગયું અને લાખો કોપી વેચાઈ અને વંચાઈ. ફક્ત વચવા પૂરતી જ નહીં લાખો સ્ત્રીઓએ આ પુસ્તકને આઝાદીનો મેનુફેસ્ટો બનાવીને જીવવા લાગી. આ પુસ્તકનાં કારણે આખા યુરોપ અને અમેરિકામાં ફેમિનિસ્ટની લહેર આવી ગઈ.
આજે તમને ભારતમાં જે પણ ફેમિનિસ્ટ ઝમકુડીઓ કૂદાકૂદ કરતી જોવા મળે, એ લોકોનાં મૂળવાઓ પ્રત્યક્ષ અને અપ્રત્યક્ષ રીતે તમને Betty Friedan અને તેમના પુસ્તક સાથે જોવા મળે.
આ પુસ્તક પૂરતા મર્યાદિત ન રહેતા Betty Friedan એ એક સંસ્થા બનાવી NOW ( National Organization for Women ) તેની અધ્યક્ષ બનીને ફેમિનિસ્ટ વિચારધારાને આગળ વધારવા માટે અભિયાન ચલાવ્યું.
પણ, ધીરે ધીરે આ અભિયાનની આડ અસરો જોવા મળી, મહિલાઓ આ પુસ્તક વાંચીને આઝાદીનાં નામ પર પરિવારનો ત્યાગ કરવા લાગી, મરજી મુજબ કોઈ સાથે જોડાવું અને તેને છોડવું. આ પુસ્તકથી અગણિત મહિલાઓએ છુટાછેડા લીધા અને અનેક ઘરો તૂટ્યો કેટલાય બાળકો રઝળી પડ્યા કેયલાય પુરુષોનું જીવન બરબાદ થઇ ગયું. આખા યુરોપમાં કુટુંબ વ્યવસ્થા પર પ્રશ્નાર્થ ચિન્હ ઉભો થઇ ગયો. મહિલાઓ પરિવાર, બાળકો અને લગનને પછાત હોવાની નિશાની માનવા લાગી. ધીરે ધીરે કેટલાક પ્રબુદ્ધ લોકો આગળ આવ્યા અને આનો વિરોધ કર્યો.
અંતે Betty Friedan ને પણ અહેસાસ થયો કે આતો ‘બકરું કાઢતા ઊંટ પેસી ગયો’ છે. પરિવારો તૂટ્યા એ તો ઠીક પણ જે મહિલાઓએ આ નિર્ણય લીધા હતા એ પણ હવે એકલી પાડવા લાગી અને ડિપ્રેશનનો શિકાર થવા લાગી હતી. અને એનો જવાબ લેખિકા પાસે હતો જ નહીં.
માટે, પ્રથમ પુસ્તકનાં 20 વર્ષ બાદ ઈ.સ. 1981 માં Betty Friedan એ પોતાનું એક નવું પુસ્તક લખ્યું ‘The Second Stage‘ આશ્ચર્ય સાથે આ પુસ્તકમાં તેમણે ફેમિનિસ્ટનો વિરોધ કર્યો અને તેમણે સ્પષ્ટ કહ્યું કે મારાં વિચારોને મહિલાઓએ અલગ રીતે અને કટ્ટરતા પૂર્વક લઇ લીધા છે. આઝાદીની મુહિમ ક્યારે પુરુષ અને પરિવાર વિરોધમાં રૂપાંતર થઇ ગઈ એ દુઃખદ છે.
તેમણે સ્પષ્ટ કહ્યું કે “સમાનતાનો અર્થ એ નથી કે મહિલા પરિવાર અને સમાજથી દૂર થઇ જાય”. વધુમાં કહેવું પડ્યું કે કેરિયર અને ઓળખ સાથે સાથે પરિવાર અને બાળકોની ભાવનાત્મક જરૂરિયાત પણ એટલી જ અગત્યની છે, આમ મહિલાઓએ બેલેન્સ કરવું જરૂરી છે.
કહેવાય છે કે ‘હાથનાં કર્યા હૈયે વાગે‘ એમ તમામ નારિવાદીઓએ Friedan નો વિરોધ કર્યો અને આરોપ લગાવ્યો કે તમે ફેમિનીઝમની લડાઈને નબળી પાડી રહ્યા છો અને આતો તમારા મૂળ વિચારની વિપરીત વાત છે.
આમ ઘણી વાત આપણને ટૂંકા ગાળા માટે સારી લાગતી હોય પણ લાંબા ગાળે તેની આડ અસર જોવાની આપણામાં દીર્ઘદ્રષ્ટિ ન હોય તો કોઈ દિવસ સામાજિક ઉપદેશ આપવા માટે આગળ ન આવવું જોઈએ. Friedan દ્વારા બીજું પુસ્તક લખવામાં આવ્યું તે 20 વર્ષ દરમિયાન બરબાદ થયેલા પરિવારનો હિસાબ કોણ આપશે?
બસ, આપણે ત્યાં પણ આવી ઘણી નકલી ફેમિનિસ્ટ ઝમકુંડીઓ છે જેની ટૂંકી દ્રષ્ટિથી લોકોને માર્ગદર્શન આપીને લોકોને ઉશકેરવા નીકળી પડે છે. પણ એ લોકોને જ ખ્યાલ નથી કે એ લોકોનો હેતુ શું છે? અથવા કે પામવા માટે એ લોકો આહવાન કરે છે તેના બદલામાં શું ઘુમાવવું પડે તેનો હિસાબ છે?
ભારતમાં કુટુંબ વ્યવસ્થાને જાળવી રાખનાર તમામ નારીશક્તિઓને નમન 🙏
નોટ: ફરીથી કહું છું “ઝાડથી અલગ થઈને ઝાડ આઝાદ નથી થતું પણ ધારાશયી થાય છે.
- મહેશ પુરોહિત, નવસારી
( ફેમિનિસ્ટ રોગનાં નિષ્ણાંત )
सर, आप सचमुच सबसे बेस्ट हैं! 🔥🇮🇳
मैं न्यूयॉर्क में रहता हूँ, इसलिए लाइव शो देखना मुश्किल होता है, लेकिन आपका 'न्यूज़ की पाठशाला' रोज़ YouTube पर जरूर देखता हूँ। ❤️
Times Now Navbharat @TimesNow से बस एक छोटी-सी शिकायत – कृपया रोज़ पूरा एपिसोड टाइम पर अपलोड करें, आधा शो भी बहुत लेट आता है। 🙏
आप जैसी बेबाकी, सच्चाई और बिना डर के बोलने की हिम्मत आज के ज़माने में किसी में नहीं देखी! 👏👏
ये सारे अवॉर्ड्स आप पूरी तरह डिज़र्व करते हैं सर! 🏆🏆🏆🏆🏆🏆
बहुत-बहुत मुबारक! देश को जगाते हुए आगे बढ़ते रहिए! 🇮🇳💪
जय हिंद! 🙏"
She isn’t rejecting secularism.
She’s exposing its misuse.
In Bengal, equality promised on paper felt missing on the ground.
Fear replaced harmony. Silence replaced justice.
Some families didn’t migrate for dreams - they fled for safety.
That’s the bitter truth she speaks. 🙏
This is an absolute masterwork by @ajeetbharti - a surgical deconstruction of Lehdu’s manufactured narratives. Few dismantle opposition propaganda with such clinical ferocity.
Have fun 😂😂😂
देश में 3 वोट चोरी की घटनाएँ हुई...
1. पहली वोट चोरी नेहरू जी ने की, सरदार पटेल जी से कम वोट मिलने पर भी प्रधानमंत्री बनकर।
2. दूसरी वोट चोरी इंदिरा गांधी ने अपने चुनाव में की।
3. तीसरी वोट चोरी एक वाद के अनुसार सोनिया गांधी ने की, बिना नागरिक बने मतदाता बनने की।
📍NRI Content Creator in US: “Living abroad hits different — silent streets, scheduled friendships… tab samajh aata hai ki India ka vibe, warmth & comfort kahin replicate nahi hota.”
“Truly no place like India.”