@StrategickeM Zároveň by se mělo změnit volební právo.
Právo volit by měli mít pouze lidé, kteří odvádějí daně do státního rozpočtu + studenti.
Důchodci+příjemci dávek by volit nemohli.
Nikdo samozřejmě nenechá důchodce umřít hlady... ale ovlivňovat politiku by už neměli
Jako IS čtu různé rozsudky insolv. soudů a kvituju, jak jsou odůvodnění rozumně stručná, jasná a smysldávající. Zjevně je to používáním AI soudci.
Markery jsou zejména středníky, dlouhé pomlčky a také to že místo „sp.zn.“ bývá „sen.zn“.
Vlastně musím říct, že mám z toho radost.
@SemSuchar Třeba já se na BMI dívám tak, mě absolutně nemám žádný problém s váhou.
Mám problém s výškou (je své váze bych měl měřit o 22cm více).
Ale výšku změnit/ovlivnit nemůžu, takže tím problém zmizel a je zbytečné se trápit.
@lokutus Zeptám se možná blbě...
Ale není lepší a jednodušší Webshare a Hellspy?
Tady jenom stahuju ... přes torenty stahuju + sdílím, což teoreticky není ok.
Proč je torent lepší?
@Kamil_KKA@Karca88@skrblik Pozitivní diskriminace :-)
Některým státům můžete dát slevu.
Takže cena za noc je např. 200euro.
Na Booking dáte cenu 1000euro, ale třeba evropanům slevu.
Samozřejmě ale třeba sítem projde mladý francouzský student Ahmed -to už je prostě riziko.
Prostě vymalujete 2x ročně, no...
@skrblik Ale já přece můžu jít kdykoliv do předčasného důchodu... stejně jako Ty :-)
Ale mně některé části mojí práce pořád baví... stejně jako Tebe :-)
Na některé otázky máme odlišné pohledy, ale důležité je, že se máme rádi :-)
@Karca88@skrblik Jste milá.
A určitě byste ten pronájem dělala lépe, to je jasné.
Ale donedávna ještě Booking národnosti omezit neuměl.
Teď už na to finta je.
@skrblik A proto jsem koupil další byt v Tarvisiu.
Bavilo mě to totálně zrekonstruovat.
Bavilo mě řešit věci s Italama.
Baví mě provoz a vymýšlení akcí a baví mě tam jezdit.
Což dělám v létě i zimě, je to tam pecka + 12km do Slovinska.
Ale opět... URČITĚ to není pro každého :-)
@skrblik Hele, Peťo, příběh dobrý a navíc pravdivý :-)
Dej bůh to čoko byla.
I tak to byl super výlet, samo jsme nejeli na otočku, ale zůstali pár dní u jezera :-) A tohle se stalo jednou za 4 roky provozu.
Univerzální pravdu nemáš.
Mně to pořád baví :-)
Ale na 100% to není pro každého.
Pokud ANO chce svou politiku stavět na podpoře lidí, kteří (prý) vůbec netušili, že do senátu se volí i ve 2. kole, vypovídá to mnohem více o ANO, než o těch lidech....
Líbí se mi diskuze dnešních mladých o hypotékách a úrocích....
Já měl první hypo okolo r. 2000, úrok 9(!)%.
Takže všechny ty řeči, jak bylo v 90. letech levné a jednoduché si koupit byt, jsou fakt jenom sračky :-)
„Prostě to nevíme.“ Člen komise OSN, která obvinila Izrael z genocidy, přiznal, že údaj o 83 % civilních obětí převzali z médií a nikdy ho neověřili
Komise OSN obvinila Izrael z genocidy. Jeden z jejích tří členů teď před publikem přiznal, že jeden z nejvýbušnějších údajů ve vlastní zprávě nikdy neověřili.
Řeč je o Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komisi OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, kterou v roce 2021 zřídila Rada OSN pro lidská práva. Vedla ji Navi Pillay, která minulý týden dostala Nobelovu cenu míru, a dalšími členy byli Chris Sidoti a Miloon Kothari. V září 2025 komise dospěla k závěru, že Izrael v Gaze páchá genocidu.
Sidoti na setkání tvrdil, že komise vede vlastní nezávislá vyšetřování a nespoléhá jen na média. V odstavci 21 zprávy o genocidě ale stojí, že 83 % zabitých v Gaze byli civilisté, a jako zdroj je v poznámce pod čarou uveden britský deník The Guardian. Na otázku, jestli komise tenhle údaj ověřila, Sidoti odpověděl: „Ne, neověřili… prostě to nevíme.“
Funguje to jednoduše. Guardian zveřejní číslo a OSN ho převezme s odkazem na Guardian. Time a další média ho pak opakují ve zprávách o závěrech komise a čtenář nabude dojmu, že jde o nezávisle zjištěný fakt. Média citují OSN, OSN cituje média a z novinového údaje se cestou stane autoritativní zjištění mezinárodních vyšetřovatelů. Každá další citace přidá vrstvu důvěryhodnosti, ale ani jeden nový důkaz. Tak vypadá praní informací.
Komise přitom nemá jasno ani v tom, čím vlastně je. Pillay o ní řekla, že „v podstatě fungovala jako soud“, se všemi nástroji dělby moci. Sidoti naopak tvrdí: „Nejsme soud. Nejsme ani žalobci. Neuplatňujeme standard důkazu bez důvodných pochybností.“ A na otázky po rozporech v podkladech, které komise předložila, opakovaně odpovídal, že si nevzpomíná.
Jde přitom o oficiální zprávu OSN, která obviňuje židovský stát z nejtěžšího zločinu mezinárodního práva a koluje po světě jako autoritativní důkaz. Jeden z jejích autorů ale přiznává, že u klíčového čísla prostě neví, jestli skutečně platí.
Kolik dalších tvrzení ve zprávě prošlo stejnou cestou?
So apparently there’s a bar in Prague that serves a beer named Fuck Hamas, and they’re so proud of it that they insist that the biggest letters on the board are in Hebrew.
Hola, soy palestino. 🇵🇸
Y como la honestidad es poco común en mi política, permítanme confesar algunas cosas.
1947. La ONU me ofreció un estado. Junto a Israel. Fronteras, independencia, reconocimiento. Dije que no. Mis líderes prometieron que la guerra "arrojaría a los judíos al mar". En cambio, lo perdí todo y lo llamaron catástrofe. No porque no me ofrecieran un estado, sino porque lo rechacé.
1948–2025. Los estados árabes podrían haberme integrado, dado derechos, pasaportes, dignidad. En cambio, me encerraron en campos de refugiados durante generaciones, para que siguiera siendo un arma contra Israel. Construyeron palacios para ellos y cárceles para mí. Me usaron como propaganda, no como personas.
1967. Tras otra guerra perdida, podría haber construido un estado en Cisjordania y Gaza. En cambio, insistí en "ni paz, ni reconocimiento, ni negociaciones". Tres noes. Cincuenta años después, sigo sin Estado. Resulta que el rechazo no paga el alquiler.
Oslo, década de 1990. Israel dijo: «Intentémoslo». Me dio autonomía. Armas para la policía. Miles de millones en ayuda. ¿Qué hicieron mis líderes? Robaron el dinero, armaron milicias y lanzaron una intifada. Atentados suicidas en lugar de escuelas. Cohetes en lugar de fábricas.
Gaza, 2005. Israel se fue por completo. Sin colonos, sin soldados. Tuve la oportunidad de convertir Gaza en un Singapur mediterráneo. Voté por Hamás. La convirtieron en Mogadiscio junto al mar. ¿Miles de millones en ayuda? Túneles, cohetes y palacios para sus líderes, mientras mi gente come comida enlatada en la oscuridad.
¿Democracia? No he tenido elecciones en casi 20 años. Hamás mata a los disidentes en Gaza. Fatah los encarcela en Cisjordania. Mis líderes cancelan elecciones porque están demasiado ocupados luchando por el poder.
Religión. En lugar de construir un futuro, pongo a clérigos en televisión enseñando a los niños a odiar a los judíos. Glorifico a los "mártires" que hacen estallar autobuses. Crío a mis hijos con canciones de sangre y fuego en lugar de libros y ciencia. Cambio la esperanza por la guerra santa.
Mundo árabe. Los regímenes árabes me llaman "hermano". Pero pregúntenles cuántos palestinos pueden vivir libremente en Líbano, Siria, Egipto o Kuwait. Me excluyen, pero celebran mi muerte, porque mi muerte es su excusa.
Absurdo. Sigo diciendo que quiero "construir un estado". E irónicamente, justo al lado está Israel: el vecino que construyó una democracia próspera, una potencia tecnológica, granjas en el desierto, ciudades de polvo. Sin petróleo, sin riqueza infinita, solo coraje. Podría haber aprendido, copiado, colaborado. En cambio, elegí la envidia y la rabia.
Obsesión antijudía. Podría haber aceptado a los judíos como vecinos. Podría haber dicho: "Dos naciones, dos estados". En cambio, repito: "Del río al mar". En lugar de exhibir el honor, la hospitalidad y la rica cultura árabe, mostré solo la cultura de la espada: la ira, el extremismo y la sangre. En lugar de gritar salaam (paz) a los israelíes, grité muerte a los judíos. Y luego finjo sorprenderme cuando los israelíes no confían en mí, cuando están enojados, decepcionados y convencidos de que no quiero coexistencia en absoluto.
Responsabilidad. Culpo a Israel de todo. Siempre. ¿Mis líderes roban miles de millones? Culpa de Israel. ¿Hamás dispara cohetes desde hospitales? Culpa de Israel. ¿Glorifico la muerte más que la vida? Culpa de Israel. La responsabilidad no es mi fuerte.
Soy palestino.
Podría haber construido una nación, muchas veces. Elegí el rechazo, la corrupción y la guerra sin fin. Podría haber vivido en paz con Israel, pero elegí vivir a la sombra de su destrucción.
Así que sí, soy una víctima. Pero con demasiada frecuencia, soy víctima de mis propios líderes, de mis propias decisiones y de mi propia negativa a abandonar el odio.
Y esa, querido lector, es la tragedia que nadie quiere admitir.
@SemSuchar@PiratskaStrana Spojil jste se s mladými (a politicky neschopnými) levičáky /to bylo těch pár viditelných/ a komunisty /celé to radikální pozadí/.
A teď se divíte?? :-)