@berooshka@rostman V Rakousku jsou věci levnějsi než u nás a ted tam budou navíc výprodeje. Koupila bych si tady něco levného (Lidl, Decathlon), a tam si přídila pěkné nové.
Občas, když to jde, snažím se pomáhat druhým. Ať už osobně, pracovně.
Teď bych potřeboval trochu helpnout já.
Pomůže neobyčejný retweet!
Dekuji
https://t.co/gCPbEWbRlR
@studenakopriva “No jo, tatínek má elektrárnu”. A jelikož táta - energetický technik, neustále jezdil na elektrárny, tak jsem věřila, že ji opravdu máme :-)))
@m_Nevesta Za mě přírodní materialy. Dřevena podlaha, vlněný koberec, dřevo. Bavlna místo umělých materiálů. Snažím se to postupně nahrazovat. A jinak americká lednice, okna a terasa na východ (není vedro), kamna Jotul. A obrovská pohodlná sedačko- lehačka.
@drahomiraba1 V bývalé firmě jsme měli externistu na PR. Měl kontakty do medií, uměl nás dostat do novin, televize, rádia atd. Upravoval tiskové zprávy. Fajn práce na pár hodin měsíčně, platili jsme myslím 20 -25 000 měsíčně a takových klientu mel víc. Oboustranný win-win.
@AdelaVod Já v tom žila několik let. Odejít je těžké, manipulátor a narcis se občas chová slušně a člověk se utěšuje, že je chvíli klid. Trvalo mi to dlouho, ….ale teď jsem už od něj, jsem v klidu a šťastná. Líto je mi dětí, že převezmou ten blbý vzor chování. To si ty ženy neuvědomují.
@Vlakuska544 IT analytik v bance na investicich…. Neradím ani jedno, ani druhé. Ale kamaradce jsem poradila co dělat, když jeji táta s začínající demencí dal nějaké cizí ženě platební kartu i s PINem….zachránili jsme to. Měla jsem z toho radost. Já jsem spíš na krize :=)
Pro současnou a příští vlády: víte, co definuje úspěšnou průmyslovou politiku?
Dani Rodrik, významný ekonom a expert na průmyslovou politiku, nabízí tři klíčové principy. Dodržujte je, a vaše politika bude mít šanci uspět. Ignorujte je, a výsledkem bude ztracený čas, promarněné peníze a nevyužité příležitosti.
1. Jasný cíl.
Kolik cílů sledujete, tolik příležitostí k neúspěchu si vytváříte. Politika orientovaná na jeden záměr – například tvorbu pracovních míst v určitém regionu nebo rozvoj výrobních kapacit v exportním sektoru – může být úspěšná. Ale pokud chcete zároveň podporovat pracovní místa, ekologickou transformaci a inovace, šance na úspěch se drasticky snižuje. Každý dodatečný cíl zvyšuje složitost a rozptyluje zdroje.
2. Spolupráce s podnikateli, nikoli izolace.
Úspěšnou průmyslovou politiku nemůže vláda řídit jako odtažitý pozorovatel. Klíčem je intenzivní spolupráce s těmi, kterých se politika týká – od soukromých firem po místní komunity. Informace musí plynout oběma směry. Vláda by měla být v terénu, naslouchat, učit se a na základě získaných dat pružně reagovat. Soukromý sektor není protivník, ale partner. Bez jeho znalostí o trhu budou vládní strategie postrádat reálný základ.
3. Nevybírejte vítěze – poučte se z porážek.
Ani nejlepší investoři neumí s jistotou vybrat vítěze. Jak by to mohla zvládnout vláda? Namísto snahy identifikovat úspěšné projekty předem je klíčové zavést systematické měření, vyhodnocování a schopnost přijmout chybu. Pokud něco nefunguje, musí být vláda schopná projekt ukončit – bez ohledu na dřívější investice. Pochopit ekonomický pojem „utopené náklady“ a přijmout chyby je jedním z nejtěžších, ale nejdůležitějších kroků.
https://t.co/2mnMOf1MNf
#silnejsi
@Czechnology V Čechách se různými odchody inteligence dost změnila společnost. Je tu moc lidí, co nechtějí žádnou změnu, nemají vlastní hrdost, sebeůctu. Bojí se všeho nového. S takovou společnosti se těžko posouvá, a nahrává to populistům. 30 Kč poplatek, kobliha. Tož tak.
@Czechnology Tahle země už 25 let stagnuje a bude stagnovat dál. Politická garnitura se nemění, at je u vesla ten, či onen - rozdíl není skoro znát. I za 10 let tu pořád budou v čele lidi, kteří měli politiku opustit už v devadesátkách. Být mi 20 tak utíkám pryč, ale v 55 to už nejde.
Pokud USA opravdu chtějí Grónsko, mají reálnou šanci ho získat. A je to jednodušší, než se zdá.
Mnohé překvapilo, když Donald Trump oznámil zájem o Grónsko z důvodů národní bezpečnosti. V médiích se objevily odhady, že cena za tento ostrov by mohla dosahovat stovek miliard až bilionů dolarů. Cynicky vzato je však celý projekt proveditelný a výrazně levnější.
Grónsko má pouhých 57 tisíc obyvatel a ročně dostává od Dánska přibližně 600 milionů dolarů, což představuje asi 20 % jeho HDP. Pro Dánsko to znamená 0,14 % jejich rozpočtu, pro USA je to pouhých 0,002 %.
Argument, že Dánsko Grónsku nedovolí uvažovat o nezávislosti, naráží na realitu. Od roku 2009 platí tzv. Akt o samosprávě, který Grónsku zajišťuje rozsáhlou autonomii a zároveň mu umožňuje uspořádat referendum o úplné nezávislosti. A co obyvatelé Grónska? Současný premiér Múte Inequnaaluk Bourup Egede dlouhodobě prosazuje myšlenku nezávislosti.
Máme tedy vládu nakloněnou odtržení, existující právní rámec, který to umožňuje, a velmi malou ekonomiku. Ideální podmínky pro vlivovou operaci.
Je zřejmé, že američtí miliardáři stále více investují do získání vlivu nejen doma, ale i v Evropě. Získat přízeň 57 tisíc obyvatel finanční podporou nebo cílenými projekty není nepředstavitelně nákladné.
Samostatné Grónsko je na světě.
Dalším krokem by bylo jeho připoutání k USA – investice do infrastruktury, podpora těžebního průmyslu, nabídka bezpečnostních záruk v arktickém regionu, vojenská přítomnost, snížení cel a posílení obchodních vazeb. Není nutné, aby se Grónsko okamžitě stalo státem USA, jako je Aljaška. Mnohem pravděpodobnější je model podobný Portoriku – určitá míra autonomie v rámci Spojených států.
Pokud to Trump myslí vážně, tak to není utopie.
Problém je ale hlubší. Struktura mezinárodního řádu, vybudovaná po druhé světové válce, se rozpadá. Ačkoliv by převzetí Grónska mělo formálně jiný charakter než čínské nároky na Tchaj-wan či ruské ambice na Ukrajinu, princip zůstává stejný: státní suverenita se opět stává předmětem mocenského vyjednávání.
Mezinárodní instituce kdysi přinesly stabilitu světu, kde velmoci měnily hranice podle svých zájmů. Pokud tyto instituce zaniknou, vrátíme se do doby, kdy platil zákon džungle.
Otázkou zůstává, zda je Evropská unie připravena čelit této změně pravidel. Dokáže zůstat klíčovým hráčem, nebo se nechá odsunout na vedlejší kolej? Ztráta Grónska by pro EU nebyla jen geopolitickou prohrou a ztrátou přístupu k arktickým surovinám. Byl by to především symbol politického selhání.