Season 3 of 'The Bear' featured Eddie Vedder's studio take on this gem during opening credits set to sights of Chicago. Fittingly, 2 yrs ago today, playing @ofcwrigleyfield, PJ performed this choice rendition. #tfh
"Save It For Later" tag, Aug. 31, 2024: https://t.co/GuqLaVqWRJ
Viděno punkem.
Další z impresí o grunge music a kapelách bude možná asi zítra ráno.
Jako kompenzaci věnuji národu portrét metalového větráku z dnešního gymu.
První pionýři větráků na pódiu byli Kiss nebo Alice Cooper.
Ale čepýření pačesů si fanoušek mohl vášnivě vychutnat až ve vlnách glam rocku a hair metalu.
Kdo neslzel u videa s melírem švédských finálních počtářů a bohatýrů Europe, ten o životě bez laku Lybar ví úplné nic!
The final End 🎸👉🏿🥁🕺
👏 Slibů se nenajíte. A lidé už to začínají vnímat!
Srpnový volební model agentury Kantar pro ČT přinesl zprávu, která dává jasnou naději: hnutí ANO oproti volbám v roce 2025 znatelně slábne - ztratilo už 4 procentní body (ze své pozice kleslo na 30,5 %).
Kam odcházejí jeho zklamaní voliči? Nejčastěji ke hnutí STAN, část ale míří také k ODS nebo SPD.
Autoři průzkumu pojmenovali hlavní důvody tohoto odlivu zcela přesně:
👉 Zklamání z neplnění volebních slibů.
👉 Nesouhlas se stávajícím stylem komunikace.
Ukazuje se přesně to, co tvrdíme dlouhodobě – populistické sliby a silácké řeči se dříve či později střetnou s tvrdou realitou. Když místo reálné práce pro občany přicházejí jen nenaplněné sliby a neustálé osobní výpady, lidé postupně procitají.
To je skvělá zpráva. Posun ve společnosti ukazuje, že politická odpovědnost nejsou prázdná slova a že má smysl dál hlídat demokratická pravidla a vyžadovat po politicích výsledky. Naděje tu stále je!
Foto: ČT24
https://t.co/K3j4r9Jd0i
26 years ago today Pearl Jam delivered one of the finest improvs of their career.
Night 2 in Mansfield (then Great Woods), the band followed Ed's lead as he ruminated back and forth between hope and despair. #tfh
"Back of My Mind" Improv, Aug. 30, 2000: https://t.co/AudWbsmwsC
Viděno punkem.
Excentrický tanečník s mikrofonem Scott Weiland se s ničím nikdy nemazal.
Voním jako růže
Co mi někdo dal
Na smrtelnou postel
K narozeninám…
Tak nakopl první sloku prvního songu na prvním albu Stone Temple Pilots Core (1992).
Piloti byli cokoliv a kdokoliv, jenom ne zkamenělí.
Oproti Nirvaně muzikantsky preciznější.
Alice in Chains vycházela více z metalu.
A Pearl Jam nebyl tak rafinovaně zmijovitý, i když Scott i Eddie si projevem a nasazením fanoušky rozebírali na podobné vlně.
STP měli ve své hudbě navíc pohlcují naléhavost.
Jako by hráli o život.
Což se bohužel vyplní.
Co je v grunge ta krása?
Když si na Core posluchač rozčepýří ušní kanálky u Wicked Garden, kterou ztiší vyhrávka No memory, aby navázala nevyhnutelnost Sin.
A pak už nám Scott a comp. nadhodí Creep.
To, co začíná jako MTV klasická balada, se v refrénu zlomí a označkuje si vás.
Navždy.
Jsem jen polovinou toho, kým jsem býval
To cítím
Když se svítání se mění
V šedivou mlhu …
I’m half the man I used to be
Scott Weiland byl prokletým básníkem, který se narodil o sto let později, než jeho předchůdci.
Kdo nahlédne do jeho biografie, pochopí.
Je to hard Core.
Absint nezabíjel, heroin ano.
Peace & Love, Scotte.
The End.