jednou v zivote zazijes krasny vecer a vsechno dava smysl kazde slovo z tvych ust vyleta s absolutnim stoprocentnim sebevedomim veskere myslenky na sebedestrukci jsou jenom matnou sedou vzpominkou a skoro az spatnym snem mozna se citis jako ze jsi doopravdy zpet a mozna to tak je
zakopnout o sve balatro kalhoty rozkurvit si koleno a treti den kvuli tomu kulhat jak kreten je vlastne ta nejvice saskovska udalost ktera se mohla stat cimz dane kalhoty perfektne plni svuj ucel
Nechci tady hazet stin neduveryhodnosti na zadnou zucastnenou stranu jenom bych rad rekl ze jsem si dnes poprve v zivote zatleskal v tramvaji a nebyl jsem zdaleka jediny. Mozna bychom meli psanym tvrzenim davat trosku vetsi vahu a obecne se vice brat na vysi oci a mit se radi