Příručka populisty pro uchvácení státu
Nejdřív vyrobit mediální hluk ve veřejném prostoru - Vykradený rozpočet. Den vlajky. Summit NATO. Hrad. Prezident. „Ústavní puč“. Rozvědčík. Vlastizrádci. Urážky. Nálepky. Hlava opozice. Aktivisti. Udavači do Bruselu. Rozdělená společnost. Státní vyznamenání. Banderovci…
Veřejnost se má hádat o loutkové divadlo. A mezitím běží to podstatné:
1.) Zpochybnit Ústavní soud, když nastaví vládě hranice.
2.) Změnit služební zákon tak, aby bylo snazší zbavovat se nepohodlných úředníků a dosazovat loajální lidi.
3.) Přitáhnout veřejnoprávní média blíž ke státnímu rozpočtu — tedy blíž k politické ruce, která drží peníze.
4.) Rozbít odborné zázemí státu: agendy pryč z Úřadu vlády, experti rezignují, institucionální paměť mizí.
5.) Zamést pod koberec Agrofert, střet zájmů a miliardy, které mohou nakonec zaplatit čeští daňoví poplatníci.
6.) Protlačovat problematické zákony, před kterými varují obce, komory i odborníci.
7.) Obsazovat instituce podporovateli, influencery a stranicky loajálními figurami — a říkat tomu „nová energie“.
Tohle nejsou náhodné excesy. To je metoda. A její výsledek?
Rozhádaná veřejnost.
Veřejný prostor plný emocí.
Zpochybněná soudní moc.
Oslabení a zastrašení úředníci.
Média ochočená výhružkami, strachem a později i rozpočtem.
Instituce obsazené loajálními lidmi.
A pod mediálním hlukem prochází věci, které mění fungování státu.
Snaží se spouštět jednu kulturní válku za druhou. Potom naporcovat stát, aby ovládli všechny kontrolní mechanismy a narušili fungování občanské společnosti. Pomalu a postupně zahřívat kotel, než se žába (veřejnost) uvaří (znechutí a rozhádá). A nakonec říct, že kdo si toho všiml, rozděluje společnost.
Ta podobnost s ruskými vlivovými operacemi není v tom, že by každý musel mít instrukce z Moskvy. Je v metodě. Tomu se za Sovětského svazu říkalo “aktivní opatření”. Operace, které neměly jen přesvědčit lidi o jedné lži, ale rozložit důvěru ve skutečnost, instituce a pravidla hry. Dnes se tomu říká informační operace, propaganda nebo „firehose of falsehood“ — proud tvrzení, polopravd a emocí, kde nejde o přesvědčení argumentem, ale o rozklad důvěry.
A v tu chvíli už nemusíte stát dobývat zvenčí.
Stačí ho rozebírat zevnitř a dosazovat ty, kteří vás poslechnou, protože se vás sami bojí…
Volby dávají právo vládnout.
Nedávají právo zpochybnit soudy, obsadit úřady, připoutat média k rozpočtu, zamést střety zájmů pod koberec a rozdat stát vlastním lidem.
Ale nejsou bianco šekem na uchvácení státu.
Nikdo výsledky voleb nezpochybňuje, naopak. Vyhráli hlupáci, demagogové, xenofobové, zloději, STBáci a pornoherci. A my si vyhrazujeme právo se jim postavit a denně připomínat, co jsou zač!
Karel Havlíček ve čtvrtek přišel na VŠE, posadil se před sál plný studentů a předvedl disciplínu, kterou vás nenaučí ani na Harvardu. Obor: Jak vám někdo v reálném čase dokáže, že lžete, a vy si u toho ani nepovolíte kravatu.
Marie Bastlová se ho zeptá na zákon o neziskovkách. A Havlíček - klidně, s tím svým výrazem chlápka, co vám právě střelil octávku s přetočeným tachometrem a čeká, až odjedete - řekne: "Pan ministr Tejc ho dělá a připravuje. Jak tady sedím, tak vám to můžu potvrdit."
Jasné tvrzení. Konkrétní člověk, konkrétní úkol. Jak tady sedím.
A moderátorka udělá něco neslýchaného. Vytáhne telefon. A v přímém přenosu mu přečte citát ministra Tejce. Toho samého Tejce. A ten říká doslova: "Nevím, kde jste tuto informaci vzali. Žádný takový úkol není." Bum. Čelní srážka s realitou v přímém přenosu.
Normální člověk, když mu v přímém přenosu dokážou, že si vymýšlí, tak aspoň zrudne. Zakašle. Začne listovat papíry, nebo předstírá infarkt. Cokoliv. Jakýkoliv lidský signál, že mozek zaznamenal chybu v Matrixu.
Havlíček neudělá nic.
Ani nemrkne. Podívá se do kamery a řekne větu, kterou by měli rovnou vytesat do kamene nad vchodem do Strakovky:
"Ale vždyť jsem vám říkal... My tvrdíme, že ten zákon bude."
My. Tvrdíme. Rozumíte té kráse? Je úplně fuk, že realita nebo váš vlastní ministr křičí něco jiného. Prostě: MY TVRDÍME. Jako by stačilo něco říct dostatečně pomalu, a ono se to zhmotnilo. Kdo jsou ti "my"? Havlíček a jeho odraz v zrcadle na záchodě?
A víte, co je ten absolutní majstrštyk? Svět se nezastavil. Nikdo nevyběhl ze sálu. Studenti si dál dělali poznámky, jelo se dál.
Jakmile pochopíte tenhle "My tvrdíme" software, všechno najednou dává smysl. Obranné výdaje. NATO chce dvě procenta HDP. My nemáme. A Havlíček na to? "Odmítám hon za procenty." Pak vezme devatenáct miliard na opravu kolejí a obchvat nějaké Horní Dolní a přemaluje to na obranu. Obchvat je teď vojenská infrastruktura! Tohle je genialita. Národní rozpočtová rada říká, že je to vyloučené. A Havlíček? "Byl jsem ve Spojených státech a nikdo se mě na ta procenta nezeptal. Až na posledního z nich."
Až na posledního. To je nádherné. To je jako říct: "Z deseti lidí se mě devět nezeptalo, jestli jsem vrátil ty prachy. Ten desátej jo, ale toho ignorujme."
A do třetice. Na Letné mrzne čtvrt milionu lidí. A Havlíček na to s úsměvem vytáhne historku z roku 89. Jak on chodil na demonstrace a riskoval vyhazov ze školy. Sledujte tu hodinářskou práci. Překlad: "Vy dneska riskujete tak maximálně rýmu a promočený boty. Já tehdy riskoval pendreky. Takže si tu chvíli pokřičte, ale my máme program."
Vůbec nezmíní, proč tam ti lidi stojí. Rozpočet naruby, čistky na ministerstvech, zákon o neziskovkách podle gruzínského střihu. Ne. Nenašel důvod k demonstraci. Ten chlap by nenašel problém na potápějícím se Titaniku, ani kdyby mu Leonardo DiCaprio plaval kolem kotníků. Prostě by řekl: "MY TVRDÍME, že plujeme." A pokud se někdo bojí, že se utopí, tak ať se nezlobí, ale není úplně normální.
Lidi, mě to neděsí. Já jsem upřímně fascinovanej. Tohle je čtyřtaktní metoda gaslightingu, se kterou zítra půjdu do banky přesvědčit je, že moje hypotéka už je splacená.
Krok 1: Řekni to s absolutní jistotou.
Krok 2: Když tě vyvrátí faktem, zopakuj to samé pomaleji.
Krok 3: Tvař se, že ten druhý má problém s chápáním.
Krok 4: Přesuň vinu na toho, kdo se ptá.
Proč byl tak klidný? Proto, že ví, s kým má tu čest. On nepotřebuje, abyste mu věřili. Jemu úplně stačí, když do zítřka zapomenete. Bastlová udělala přesně to, co měla. Ale za čtyřiadvacet hodin si na to nikdo nevzpomene, protože informační stoka teče dál a my v ní plaveme s otevřenou pusou.
A ruku na srdce, přátelé... my všichni mu tu službu s radostí prokážeme. Zítra ráno si otevřete zprávy, přečtete si, že se někdo s někým pohádal o záchodcích pro tři pohlaví, a na nějakýho Havlíčka si ani nevzpomenete.
Tak na tu naši paměť, přátelé. Má trvanlivost otevřeného jogurtu v srpnu. A MY TVRDÍME, že je to takhle v pořádku.
Požadujeme:
1) RUCE PRYČ OD MÉDIÍ! Pokud se je politici skutečně pokusí ovládnout a zestátnit, budeme je odhodlaně a vytrvale bránit tak, že to ještě neviděli. V horku i mraze, po celé republice i v Praze.
2) NE RUSKÉMU ZÁKONU A VLIVU! Přestaňte chystat ruský klacek na ty, kdo se vám nelíbí – a nezavádějte u nás manýry východních autoritářů.
3) KONEC VACHATOVÉ – Babišova proruská poradkyně obhajující Putina je přímou bezpečnostní hrozbou pro náš stát a pokud premiér není proruský, měl by ji okamžitě odvolat!
4) DODRŽUJTE SPOJENECKÉ ZÁVAZKY a neničte naši bezpečnost a obranyschopnost škrtáním peněz na obranu – to je v dobách ruské agrese a světové nestability hazard s naší budoucností!
5) NENIČTE KULTURU, PŘÍRODU, životní prostředí a národní parky, neničte STÁTNÍ SPRÁVU vyhazováním odborníků, dosazováním lokajů a rušením důležitých zákonů. Tenhle stát patří všem, ne extremistům a oligarchům, kteří si z něj chtějí udělat dojnou krávu!
To, že jste byli zvoleni, vám nedává právo zneužívat moc, ničit instituce, kupovat si beztrestnost a zavádět u nás manýry východních autoritářů.
Pokud v tom budete pokračovat, budeme naši zemi bránit! 💪 🇨🇿
@MJureka V poslední době Vás ráda sleduji. Štve mě, že jste se jako vláda více “nechlubili” a většina lidí ve volbách uvěřila, že jste nic nedělali. Nemuselo to tak dopadnout, ale jsem ještě stále optimista nebo naivka, že jednou zvítězí zdravý rozum.