I’m shocked that Russia can crash a building onto sleeping families in a European capital, murdering 30 people, without any meaningful reaction from the world whatsoever.
It is important that the world does not remain silent about today’s utterly cynical Russian attack against our people. Thank you for your words of condolence and your willingness to help us. Defending against ballistic missiles is impossible without a sufficient number of missiles for Patriot systems. This is our greatest priority right now. We discussed which partners can help and how exactly. We will work on this.
Alex noted the successes of our warriors on the front. Everyone can see how the situation is shifting in Ukraine’s favor and how effective the long-range sanctions are. This is the right kind of pressure on Russia. We are looking for formats to reinvigorate diplomacy. We exchanged views on ideas that could help and coordinated our next steps.
We also discussed our bilateral defense cooperation. We are preparing to conclude important agreements in the near future. Thank you, Alex. Thank you, Finland!
Unfortunately, there is a shortage of anti-ballistic capabilities – a shortage of Patriots – while Putin still intends to “vanquish” residential buildings rather than end his war.
We have been discussing licenses for the production of Patriots with the U.S. Administration for a long time already. I thank all the countries helping through the PURL program, which enables us to purchase interceptors for Patriots. However, to reliably protect lives, we need our own production.
European production here in Ukraine, or jointly with our partners, would also support the U.S. in operations whenever needed. We hope for a positive response from President Trump to protect lives. I also thank everyone who has expressed condolences to Ukraine today, everyone who has not remained silent and condemned Russian terror.
Rád bych zde veřejně poděkoval vojákům, kteří při svých pracovních cestách vozili, privátně sbírkami financované, drony bojujícím Ukrajincům, jakkoli se pohybovali na hraně předpisů. AČR se tím čestně zapojila do obrany Ukrajiny a Evropy. Děkuji Vám.🇨🇿
https://t.co/dxljZozsgq
Skutečná povaha ruské agrese se opět ukázala. Namísto toho, aby Rusko přistoupilo na opakované nabídky k jednání o míru, zaútočilo v noci na obytné domy a zdravotnické zařízení v Kyjevě.
Tento útok na civilní cíle odsuzuji. Podporuji další kroky k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny a oceňuji, že mandát vlády na summit NATO v Ankaře počítá i s další podporou Ukrajiny.
Prosím, vyslechněte mě. Vojenská pomoc Ukrajině je potřebná k ochraně lidských životů. Dnešní noční ruské útoky na civilisty v Kyjevě nám tuto krutou realitu znovu připomněly. Podporujte Ukrajinu. Velmi si toho vážíme.
#standwithukraine#stoprussianaggression
EU countries are still buying Russian gas & supply Russia with raw materials.
This is where their money goes: burying civilians under rubble in Kyiv.
Europe is facilitating this.
Just minutes later, the death toll has already risen to over 86, with many more now confirmed badly injured. Entire 9-floor apartment blocks destroyed, kids sleeping inside. russia can't win this war, so it just keeps on with its genocidal ambitions of eradicating us all. 🤬🤬🤬
HLAS NA PODPORU NESPRAVEDLIVĚ UTISKOVANÝCH
Dnes vstupuje v účinnost nový čínský ,,Zákon o etnické jednotě a pokroku", který dále prohlubuje těžký útlak Tibeťanů, Ujgurů a dalších národnostních menšin nacházejících se pod nadvládou Pekingu. Jeho požadavkem je úplná asimilace, která se rovná de facto kulturní genocidě, likvidaci jazykové, kulturní a náboženské identity těchto starobylých komunit.
Jako předseda sněmovní Skupiny přátel Tibetu jsem inicioval níže v plném znění uvedené prohlášení, které podpořila řada mých kolegů napříč několika stranami.
PARLAMENTNÍ SKUPINA PŘÁTEL TIBETU VYJADŘUJE ZNEPOKOJENÍ NAD NOVÝM ČÍNSKÝM ,,ZÁKONEM O PODPOŘE ETNICKÉ JEDNOTY A POKROKU"
Parlamentní skupina přátel Tibetu vyjadřuje znepokojení nad zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku, který v Čínské lidové republice vstoupí v platnost 1.července. Tento zákon je třeba vnímat v širším kontextu dlouhodobého tlaku na identitu, jazyk, kulturu a náboženský život Tibeťanů i dalších národnostních a etnických skupin v ČLR, včetně Ujgurů, Mongolů a dalších komunit.
Zvláštní obavy vyvolává důraz zákona na posilování jednotné čínské národní identity, loajality vůči státu a upřednostňování standardní čínštiny ve vzdělávání, veřejných službách i dalších oblastech veřejného života. V praxi tak může dále oslabit používání tibetštiny, ujgurštiny, mongolštiny a dalších menšinových jazyků a prohloubit rozpor mezi formálně garantovanou autonomií a skutečnou ochranou práv místních obyvatel.
Tibeťané a další komunity dnes v ČLR čelí celé řadě tlaků, které zasahují do základních prvků jejich národní, kulturní i náboženské svébytnosti. Patří mezi ně omezení náboženské svobody, tlak na asimilaci, zásahy do vzdělávání, omezování veřejného užívání menšinových jazyků, demografické tlaky spojené s cíleným dosídlováním většinového chanské obyvatelstva, ale také riziko, že snahy o zachování vlastní identity mohou být označovány za separatismus, extremismus či ohrožení jednoty státu.
Tyto tlaky se projevují také v přístupu k území a přírodním zdrojům, kdy místní komunity často nemají skutečnou možnost podílet se na rozhodování o jejich využívání. Rozsáhlé infrastrukturní, těžební a vodohospodářské projekty proto vyvolávají vážné otázky ohledně dopadů na životní prostředí a tradiční způsob života místních obyvatel na Tibetské náhorní plošině.
Parlamentní skupina přátel Tibetu proto považuje za důležité, aby situace v Tibetu ani v dalších autonomních regionech ČLR nezůstávala na okraji mezinárodní pozornosti. Česká republika i další demokratické státy by měly důsledně připomínat právo Tibeťanů, Ujgurů, Mongolů a dalších komunit na zachování vlastní identity, jazyka, kultury a náboženského života, na smysluplnou autonomii v souladu s mezinárodními standardy lidských práv i na ochranu životního prostředí a spravedlivé nakládání s přírodními zdroji.
Znepokojení vyvolává také možnost, že uvedený zákon bude mít dopady i za hranicemi ČLR, zejména vůči diasporám a jednotlivcům, kteří se snaží udržovat a podporovat vlastní jazyk, kulturu, náboženství či národní identitu a mohou být čínskými orgány označováni za podporovatele separatismu. Ochrana těchto komunit je proto důležitá i pro zachování skutečného významu autonomie a možnosti místních obyvatel rozhodovat o vlastní budoucnosti.
Ve světle výše uvedených skutečností Skupina přátel Tibetu vyzývá ke zrušení tohoto zákona a vyzývá Čínskou lidovou republiku, aby uvedla svou legislativu a politiku do souladu se svými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, jakož i se zárukami zakotvenými v Ústavě Čínské lidové republiky, včetně práva příslušníků národnostních menšin užívat a rozvíjet své vlastní jazyky, zachovávat svou kulturu a tradice a svobodně vyznávat své náboženství.
Pane premiére, nepište o velkorysosti. Začněte respektem k Ústavě.
Jste zveřejnil dlouhý text na Facebook , ve kterém se snažíte přesvědčit veřejnost, že nejde o osobní spor. Jenže každá jeho věta říká pravý opak.
Tvrdíte, že za celou situaci může prezident, protože podal kompetenční žalobu.
Ne.
Za tuto situaci může vláda, která prezidentovi odmítla postavení, které české hlavy státu při summitech NATO po desetiletí měly. Kdybyste respektovali ústavní zvyklosti od samého začátku, žádná žaloba by nikdy nevznikla.
Pak píšete, že jste respektovali předběžné opatření Ústavního soudu.
To není projev velkorysosti.
To je povinnost každé vlády v právním státě.
Následně tvrdíte, že vláda odpovídá za zahraniční politiku.
Ano.
Ale stejně tak Ústava přiznává prezidentovi významnou roli při reprezentaci státu navenek. Česká republika není firma s jedním generálním ředitelem. Je to parlamentní demokracie založená na dělbě moci a vzájemném respektu ústavních institucí.
Nejvíce však zaujme vaše výzva, aby prezident projevil velkorysost a do Ankary vůbec nejel.
To je mimořádný paradox.
Vy nejprve prezidentovi odeberete postavení vedoucího delegace, odmítnete jeho účast na části programu, vytvoříte bezprecedentní ústavní konflikt, a pak po něm chcete, aby ustoupil.
Tomu se neříká velkorysost.
Tomu se říká politický nátlak.
Píšete také, že prezident má na Ukrajinu jiný názor než vláda.
A od kdy je v demokracii rozdílný názor důvodem k tomu, aby byla hlava státu odsunuta na vedlejší kolej při nejvýznamnějším bezpečnostním summitu Aliance?
Právě schopnost demokratických institucí spolupracovat navzdory rozdílným názorům odlišuje demokracii od autoritářských režimů.
Ve vašem textu ale chybí jediná věc.
Sebereflexe.
Ani jednou jste se nezeptal, zda jste celou krizi nezpůsobil vy sám.
Ani jednou jste nevysvětlil, proč je pro vás tak důležité stát v čele delegace za každou cenu.
Ani jednou jste neřekl, proč je pro vás nepřijatelné, aby prezident republiky reprezentoval Českou republiku způsobem, jakým ji reprezentovali jeho předchůdci.
Místo toho opakujete, že nechcete prezidenta ponižovat.
Jenže politika se neposuzuje podle slov.
Posuzuje se podle činů.
A vaše činy vypadají přesně opačně.
Skutečný státník totiž nebuduje vlastní autoritu tím, že oslabuje autoritu prezidenta republiky.
Skutečný státník chápe, že důstojnost předsedy vlády a důstojnost prezidenta nejsou soupeři.
Obě společně vytvářejí důstojnost České republiky.
Vy jste z cesty do Ankary neudělal spor o zahraniční politiku.
Vy jste z ní udělal soutěž o to, kdo bude stát uprostřed společné fotografie světových lídrů.
A právě tím jste zmenšil nikoli prezidenta Petra Pavla.
Ale úřad předsedy vlády.
A především Českou republiku.
Když je někdo nekonečně zbabělý sráč jako je @AndrejBabis a bojí se setkání s prezidentem, tak klidně udělá i takovou ostudu, že nepřijde na jmenování náčelníka GŠ Armády😁. Odvahu má jenom doma v kuchyni, když ho natáčí Aneta😁. Sračka.
Papírově splněno. Ústavně obejito.
Vláda tvrdí, že respektuje Ústavní soud, protože prezidenta akreditovala na summit NATO.
Ústavní soud neřekl vládě:
„Pošlete prezidenta někam bokem vlastním letadlem a pak dál předstírejte, že českou delegaci vede premiér.“
Ústavní soud řekl jasně: prezident má být součástí oficiální delegace a jeho účasti se nesmí bránit ani ji ztěžovat.
Nerespekt k právnímu státu- právnické kličkování moci, která nechce uznat vlastní prohru.
Tohle je pokus obejít vůli Ústavního soudu.
Tohle je zpochybňování role prezidenta.
Tohle je nebezpečný signál, že vláda bere rozhodnutí soudu jako překážku, kterou je třeba technicky „vyřešit“, ne jako závazné pravidlo.
Premiér může chtít vést vládu.
Nemůže si ale přivlastnit stát.
Ministr může mít politický názor.
Nemůže ale zacházet s prezidentem jako s nepohodlným pasažérem.
A vláda může s prezidentem nesouhlasit.
Nemůže však obcházet rozhodnutí Ústavního soudu jen proto, že se jí nelíbí.
Začíná ústavní krize? - „Splnili jsme.“
Ale jen tak, aby se neřeklo.
Tohle je sabotáž smyslu rozhodnutí.
A pokud vláda začala takto zacházet už i s Ústavním soudem- nejen s prezidentem republiky, musí být jasné i těm, kteří ji dosud bránili jedno:
Problém není a nikdy nebyl prezident.
Problém je moc, která neumí prohrát ani před soudem.
Moc v demokracii nikdy nesmí být neomezená a vláda, která se snaží obejít prezidenta i Ústavní soud, nevládne sebevědomě, ale nebezpečně.
➡Máme za sebou nejteplejší víkend v historii měření u nás. Ještě než si povíme, proč tyto teploty nebyly „normálně letní“, zkusíme se na celou situaci podívat optimisticky.
🥵Po tomto víkendu by měly být zcela na místě otázky, zda jsme u nás na takovéto teploty a dlouhé vlny veder připraveni. Myslíte, že ano❓
🙏Dobrá zpráva je, že na lokální úrovni se v některých městech už řadu let dělají adaptační opatření, která by nám měla pomoct takovéto extrémy lépe zvládat. Výsadba stromů a hlavně druhů, které zvládnou vyšší teploty a delší sucha, je jedním z příkladů. Právě zeleň, nejen stromy, ale třeba i keře nebo popínavé rostliny mají ve městech zásadní vliv, stejně jako třeba barvy fasád domů (Víte, proč jsou domy ve Středomoří téměř vždy bílé?). A proč je dobré se kromě klimatizace zaměřit i na venkovní žaluzie?
➡Doporučujeme k poslechu nedávný rozhovor s Kateřinou Eklovou, expertkou na udržitelnou architekturu z ČVUT, která o této problematice nedávno velmi zasvěceně mluvila v pořadu Vinohradská 12: https://t.co/R3bhfafdAV
❗Současná klimatická změna je mimořádně rychlá (i to ji odlišuje od přirozených změn klimatu v minulosti). Ať chceme nebo ne, musíme se adaptovat. Čím dříve, tím lépe. Během dalších let a dekád budou takovéto extrémy čím dál častější.
A proč byl uplynulý víkend tak extrémní❓
🎈Dle sondážního měření bylo odpoledne ve výšce kolem 1500 m n. m. nad Prahou neuvěřitelných 24.4 °C. Nikdy dříve se takto teplá vzduchová hmota v historii sondážních měření nad ČR nevyskytovala.
➡Asi nejvýraznějším dokladem je ale fakt, o kolik byl absolutní teplotní rekord překonán. Ještě v pátek platilo jako absolutní maximum 40.4 °C z roku 2012. Po dnešním dni je to předběžně skoro 42 °C. Právě překonání rekordu o 1,5 °C je naprosto bezprecedentní. Navíc na dalších 3 stanicích jsme naměřili nad úroveň rekordu z roku 2012. Naprosto mimořádné byly i teploty v noci a to ta nejteplejší je teprve před námi. Mimořádná je i délka veder. Zítra se navíc těžiště extrémních teplot přesune do nejnižších oblastí Moravy a Slezska, kde mohou teploty také atakovat 40 °C.
Last week, Russia tried to destroy the Kyiv Lavra.
Today, beneath the same golden domes, I received Ukraine’s Order of Merit from President Zelenskyy.
They try to burn history. Ukraine honours truth.
I will never stop reporting it. 🙏🇺🇦🔥
Strážnice řekla dost: Začátek konce Babišovy arogantní bandy.
V sobotu ve Strážnici se nestalo jen to, že dav vypískal dalšího ministra. Stalo se něco mnohem důležitějšího – lidé veřejně a hlasitě odmítli celý styl vládnutí Andreje Babiše a jeho papalášské party.
Když ministr Macinka vstoupil na pódium finále verbířů a začal lidem kázat své typické fráze („Vy jste se zbláznili… Ničíte si svůj vlastní festival… Ani za bolševika to nebylo…“), odpovědí mu bylo mohutné „Vypadni!“. Nebyl to jen protest proti jednomu ministrovi. Byl to protest proti celé aroganci moci, kterou Babišova parta ztělesňuje.
Tito lidé mají už dost. Dost papalášů, kteří si myslí, že jim patří úplně všechno – včetně posvátných prostor národní kultury. Dost přezíravého stylu, ve kterém se vládnoucí elita chová k obyčejným lidem jako k hlupákům a venkovským buranům. Dost toho, že si Babiš a jeho lidé zvykli přicházet kamkoli a chovat se tam jako páni na panství.
Strážnice se stala symbolem. Symbolizuje probouzející se odpor vůči politickému establishmentu, který ztratil veškerou pokoru a respekt k lidu. Folklórní festival – místo, kde by měla vládnout tradice, hrdost a společná identita – se proměnil v místo, kde lidé řekli nahlas: Dost té vaší arogance.
Toto není konec nějakého jednotlivého incidentu. Je to začátek konce Babišovy éry. Začátek konce iluze, že se dá donekonečna přehlížet hlas obyčejných lidí, zesměšňovat jejich hodnoty a vnucovat jim svůj papalášský styl vládnutí. Lidé už nejsou ochotni to tiše snášet.
Když i na folklórním festivalu, kde by měla být především radost a tradice, zazní tak silný protest, je to jasný signál. Společnost se začíná bránit. A Babišova banda by si to měla velmi dobře pamatovat.
Strážnice neřekla jen „Vypadni Macinko“. Řekla „Dost!“ celému systému arogance, který představují a začala
studená válka mezi vládou a částí občanské spolecnosti.
Klempíř obviní lidi, kteří na něj vyjádří negativní názor, z opilství a přehřátí. Šťastný v reakci na to navrhne dotyčnému festivalu vzít dotace. A Macinka si v reakci na to na daný festival bez pozvání zajede zaprovokovat a říct lidem, že se zbláznili. Ale všichni tři se shodnou na tom, že společnost rozeštvává prezident Petr Pavel.
Kluci, vás si historie bude pamatovat. Už abyste tou historií byli.
Je to dlouhé čtení. Ale dobře napsané a zajímavé i tím, že autor se jinak politice prakticky vůbec nevěnuje.
Radek Baborák je hornista, šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně a devět let byl také sólistou Berlínských filharmoniků.
ŽALUJI HO!
(Po vzoru Émila Zoly)
Žaluji ho.
Ne proto, že vyhrál volby.
Volby jsou podstatou demokracie.
Žaluji ho proto, jak s vítězstvím nakládá.
Žaluji ho, že proměňuje stát z republiky občanů v republiku jedné politické vůle.
Žaluji ho, že soustřeďuje politickou, ekonomickou i komunikační moc do rukou stále užšího okruhu lidí.
Žaluji ho, že podle mého přesvědčení systematicky oslabuje dělbu moci, která je základem každého svobodného státu.
Žaluji ho, že nahrazuje sílu institucí silou jedné osobnosti.
Žaluji ho, že vytváří prostředí, v němž je loajalita cennější než odbornost.
Žaluji ho, že zpochybňuje autoritu nezávislých institucí vždy, když představují překážku jeho politické vůli.
Žaluji ho, že mění veřejnou správu z neutrální služby občanům na nástroj politické moci.
Žaluji ho, že rozmazává hranici mezi veřejným zájmem a zájmy mocných.
Žaluji ho, že propojením mimořádné ekonomické a politické moci vytváří podle mého přesvědčení prostředí, v němž se oslabuje rovnost občanů před státem.
Žaluji ho, že místo důvěry v instituce buduje důvěru v jediného vůdce.
Žaluji ho, že místo věcné debaty nabízí permanentní politický marketing.
Žaluji ho, že místo odpovědnosti hledá stále nové nepřátele.
Jednou jsou to média.
Podruhé opozice.
Pak prezident republiky.
Pak Evropská unie.
Pak soudy.
Pak novináři.
Vždy někdo jiný.
Nikdy vlastní moc.
Žaluji ho, že rozděluje společnost na věrné a nepřátele místo občanů se stejnými právy.
Žaluji ho, že vytváří atmosféru, v níž se kritika vlády vydává za útok na stát.
Žaluji ho, že podle mého přesvědčení oslabuje důvěru občanů v demokratické instituce, které chrání jejich svobodu.
Žaluji ho, že posouvá Českou republiku směrem k modelu, v němž se moc stále více soustřeďuje v rukou úzkého politického a ekonomického okruhu.
Žaluji ho.
Protože historie nás učí, že demokracie neumírá jediným rozhodnutím.
Umírá pomalu.
Jedním omluveným střetem zájmů.
Jedním oslabením parlamentu.
Jedním útokem na nezávislé instituce.
Jedním dosazením loajality místo odbornosti.
Jedním zpochybněním pravidel.
Jedním mlčením navíc.
A pak si jednoho dne uvědomíme, že jsme nepřišli o svobodu naráz.
Přicházeli jsme o ni po malých krocích.
Žaluji ho.
Ne proto, že je mým politickým soupeřem.
Žaluji ho proto, že podle mého přesvědčení oslabuje republiku, která stojí na dělbě moci, právním státu a svobodných institucích.
Protože republika není majetkem vítězů voleb.
Republika je dědictvím našich předků.
Je závazkem vůči našim dětem.
A kdo mlčí ve chvíli, kdy slábnou její instituce, nestojí stranou dějin.
Stává se jejich spolutvůrcem.
Jednou se nás naše děti nebudou ptát, kdo vládl.
Budou se ptát, kdo měl odvahu postavit se na obranu republiky.
Doufám, že budeme znát odpověď.
Ministr životního prostředí Igor Červený za Motoristy uvedl do funkce šéfa České inspekce životního prostředí nějakého naprosto neznámého Pavla Straku z Lanžhota.
Nikdo k němu nemohl prakticky nic dohledat. Dneska byla dokonce v Poslanecké sněmovně interpelace ministra, kde padla otázka, kdo to sakra je, jaké má zkušenosti a proč ministerstvo nezveřejnilo ani jeho životopis.
Červený o něm například při interpelaci řekl, že je advokát. Well, není. Ale kdo by čekal, že bude ministr vědět, kdo je jeden z klíčových lidí jeho ministerstva.
My jsme se na Straku poslední dny koukali nejen v českých zdrojích - aktivnější je totiž na východě. To, že nikdo nezveřejnil jeho životopis, dává smysl. Je to člověk, který doteď primárně prodával luxusní development lidí napojených na silně proruskou vládu Gruzie. Motoristům na kampaň věnoval 100 tisíc. To bude zřejmě velká část jeho kvalifikace.
Straka podniká hlavně v Batumi. Na webu jeho firmy se píše o tom, že Batumi je něco jako Las Vegas nebo Monte Carlo a taky že tam jsou skvělá casina. Mimo jiné v developmentech, kde prodává ty penthousy.
Sám je z Lanžhotu, který je na hranici CHKO Soutok. Proti tomu Motoristé hlasitě vystupují. Kde je CHKO, tam není luxusní development ani casino, to dá rozum.
Jeho život je ale mnohem barvitější. Vše se dočtete v nové investigativě Kristina Kristina. Přeji pěkné čtení v dalším postu👇