A vy jste tady z jakého důvodu, ptá se terapeut na společném sezení v psychiatrické léčebně?
Pacientka:
No jeden kluk u nás v mateřské školce měl potíže s nazouváním bot, a tak mě požádal o pomoc.
I když on tlačil a já tahala, botám se na nohy stále nechtělo. Nakonec se to přece jen podařilo. Já se jen zakřenila, když prohodil: „Mám je na špatných nohách.“
A skutečně měly nohy prohozené. Zachovala jsem klid a společně jsme zapracovali na tom, aby boty sundal a znovu nazul – tentokrát správně. Kluk se na ně podíval a oznámil: „To nejsou moje boty.“
Povzdechla jsem si a boty mu z nohou znovu stáhla.
On však pokračoval: „To jsou boty mého bráchy. Ale maminka říkala, že je musím nosit já.“
Chtělo se mi tenkrát plakat, ale sebrala jsem zbývající síly a natáhla mu natvrdo boty potřetí i přes odpor. „Tak,“ zhluboka se jsem vítězně nadechla „a kde máš rukavice?“
Chlapeček se usmál: „Nacpal jsem si je dovnitř...“
I find these World Trade Center simulations by Kostack Studio fascinating because they remove the smoke and let you see the collapse much more clearly.
In the real footage, so much is hidden by fire, dust, debris, distance, and chaos that many people come away with the impression that the towers simply dropped straight down into their own footprints.
But that is not really what happened.
These simulations make it much easier to see that the collapse begins in the heavily damaged and fire-weakened region, the upper section starts moving and tilting, and the destruction then propagates downward through the structure.
The towers do not simply disappear vertically into their own footprints. Large portions of the upper structure and exterior are moving outward and to the side as the collapse develops. Much of that motion is simply obscured in the real videos once the enormous debris cloud forms.
And this is also why I find these simulations useful when people describe the collapses as looking like “controlled demolition.”
Strip away the smoke and dust and the resemblance becomes much less convincing.
What you see is a highly asymmetric structural failure beginning around the aircraft-damaged and fire-affected floors, followed by an enormous moving mass progressively overwhelming the structure beneath it. There is tilting, rotation, exterior columns peeling away, debris being thrown far outside the building footprint, and structural failure occurring chaotically as the collapse moves downward.
That is very different from the neat mental image usually implied by “controlled demolition,” where structural supports are deliberately severed in a carefully timed sequence to produce a predetermined collapse.
And importantly, we already know what preceded these collapses.
Both towers suffered massive aircraft-impact damage. Fireproofing was stripped from portions of the structure. Large, uncontrolled fires then burned across multiple floors - for about 56 minutes in the South Tower and about 102 minutes in the North Tower - heating and weakening structural components until collapse initiated.
Once that upper mass began moving, the loads imposed on the floors and structure beneath became vastly greater than anything they had been designed to carry.
The result was progressive collapse.
No, an animation is not proof simply because it looks convincing, and these are not official NIST simulations. They are visualizations built under particular assumptions.
But as visualizations, I think they are extremely useful.
They let you see something the original footage often cannot show clearly: beneath that enormous cloud of smoke and debris was a complicated, violent, asymmetric structural failure - not two buildings neatly dropping straight down into their own footprints.
A note on the simulation: this is not intended to reproduce the collapse down to the exact motion of every beam, floor panel, and fragment of debris. No practical simulation could do that. Its value is in modeling the large-scale structural behavior - how the major sections deform, move, tilt, separate, and progressively fail. Think of it as a visualization of the mechanics and overall collapse behavior, not a frame-by-frame reconstruction of where every piece of steel ultimately landed.
Skvělý! 👌
Fakt tleskám 🙏🏻 jinudy cesta nepovede…
Teda, pokud se místo těch drahých a zdlouhavých opatření nerozhodnete zavolat Macinkovi. On vám řekne, že žádná krize není a je to vyřešené. Můžete si dělat, co chcete 🫠
Taková to byla typická milá babička z Facebooku, profil plný kytiček, vnoučátek, kočiček… a pak vylezla z baráku, podívala se na oblohu a začala natáčet.
😅🤣😂
Trochu úlet tady toho učitele,nicméně má pravdu. Systém nehodnotí kvalitu výuky učitele, ale jak dlouho dochází do práce. Naprosto zničující systém. Má kamarádka mladá učitelka kvůli tomu taky přestala učit. Ono jí i starší kolegové taky radili, ať se zařadí do vlaku a sere na to
Rusáci 🇷🇺 dělali nábor studentů do “speciální vojenské operace” na Kubáňské státní zemědělské univerzitě.
…zazněla tam však nepěkná slůvka 😅
Ke studentům nehovořil “hrdina SVO”, ale příslušník ukrajinské 🇺🇦tajné služby 😀
Jeho vzkaz byl prostý “když podepíšete kontrakt a přijdete na Ukrajinu, tak vás zabijeme”☠️😎
U ruských náborářů se ten den asi nepředřeli.
Krásný příklad psychologické operace 🇺🇦👍
13 min.
12 min.
12 min.
11 min.
Tak dlouho trvalo umírání!
"Dostala na krk škrtidlo a katův pomocník tahal tak dlouho lanem, až ji uškrtil"
Dnes je to 75let co zrůdy brutálně zabily ve vykonstruovaném procesu M. Horákovou.
Jak se vám spí vy svině ?
@Konecna_K , @valkova_helena
Kdysi dávno, kdy nic nebylo a přesto všechno se sdílelo. Chleba v ruce a hajdy ven.
Naše dětství.
Jsme generace, která se nikdy nevrátí.
Generace, která trávila veškerý volný čas na ulici.
Generace, která si hrála na schovávanou za tmy.
Generace, která našla, umyla a prodávala prázdné lahve.
Generace, která vyráběla papírové hračky holýma rukama.
Generace, která sbírala fotky a alba výstřižků.
Generace, která v deštivých dnech hrála deskové hry a karty.
Generace, která se smála pod peřinou v posteli, takže rodiče nevěděli, že jsme stále vzhůru.
My děti, které jsme se narodily v letech 1950 - 1990, jsme byly z dnešního pohledu vychovávány
" patologickými " rodiči. I když ani oni, ani my jsme nevěděli, že jsou " patologičtí ".
Měli jsme svou partu, se kterou jsme se scházeli mezi paneláky a naše mámy se nebály, že se
" pozabíjíme ".
Nechodili jsme do soukromých školek a škol a rodiče se přesto netřásli strachem, jestli náhodou nebudeme opoždění ve vývoji. Neběhali za námi s čepicí a nekontrolovali, jestli jsme zpocení.
Sezónní choroby se nám vyhýbaly, a když jsme náhodou něco chytili, vyřešil to čaj s medem, česnek nebo odvar z cibule. Zalezli jsme pod peřinu a pořádně se vypotili. A bylo po všem.
Les bylo naše území. Hráli jsme si na válku, stavěli lesní domečky, z větví vyráběli zbraně. Jedli jsme maliny, jahody, sbírali je přímo do pusy jen tak neumyté.
Mámy se nebály, jestli nás napadne nějaká šelma, nebo jestli se zraníme.
Věčně jsme lítali bez dozoru na kole. Někdy i k řece. Koupačka byla samozřejmostí.
V zimě jsme sáňkovali na každém kopečku, občas jsme vletěli do plotu nebo do potoka, a přesto nikdo neplakal.
Neznali jsme chrániče kolen a loktů při bruslení, modřiny k nám prostě patřily.
Sousedka, která na nás žalovala rodičům, nám byla pro smích. Rodiče nařídili, že jí musíme slušně zdravit a za trest jí nosit nákupy. Brr.
Děda kouřil dýmku a dým nám foukal přímo do tváře, nahlas se smál, když se nám to nelíbilo a šklebili jsme se.
Museli jsme umět násobilku a vyjmenovaná slova, jako když bičem mrská, odpředu i odzadu.
Nikdo neznal výrazy jako dyslexie, dyskalkulie a kýho výra, jaké všechny dys...
Do školy nás nikdo nedoprovázel. Každý jsme věděl, že se chodí po levé straně ulice a pořádně se rozhlédnout, než vejdu do vozovky. Kdybychom to nedodržovali, to by byl rachot!
Svačinu jsme nepotřebovali, vždycky se našlo nějaké jablko na stromě, voda ve studni nebo kus chleba u kamaráda doma.
Abychom si hráli, vystačili jsme si sami. Takových her, co jsme vymysleli! Hřiště bylo všude, kde jsme chtěli.
I když jsme měli televizi, pravidelně jsme se dívali jen na Večerníček.
I když nebylo tolik škol, jako dnes, byli jsme vzdělaní a vychovaní.
Nenosila se informovanost o výchově, a přesto jsou z nás slušní lidé. To díky rodičům jsme dětství přežili bez nálepek typu ADHD, bez psychologů, nářků, nudných přednášek o tom, co bychom měli a neměli...
Zdravím vás všechny, kdo stejně jako já tuto dobu prožili v radosti a bez následků.
Zase se tu řeší, jak je v dnešní době pro mladé těžké najít partnera.
Asi bych si ho tedy v dnešní době moc hledat nechtěla, když vidím co se řeší.
Za mých mladých let jsem prostě potkala kluka, který mě uměl rozesmát, voněl mi, měli jsme si o čem povídat. Párkrát jsme se sešli, prokecali rande a buď to sedlo nebo ne.
A když to sedlo, tak jsme spolu jednoduše začali chodit a neměli žádné postranní úmysly, že přijde někdo lepší. Oficiálně jsme tvořili pár a věřili jsme ve společnou budoucnost. Časem to někdy vyprchalo, ale ne kvůli někomu jinému, prostě třeba jen kvůli nekompatibilitě.
Zkoušeli jsme spolu žít, protože nám to dávalo smysl a uměli si představit, že to bude forever after.
Peníze, kariéra a obavy z budoucna byly vždycky na druhém místě. Nejdůležitější jsme byli my.
Bez peněz, jen s láskou a vírou, že věci společně překonáme a budeme na nich pracovat, protože nám za to stálo přinést nějaké oběti.
Divné?
1/x
OSA jsou zmrdi a jejich obchodníci zmrdi na entou.
Můj příběh:
Vloni jsme pořádali prázdninové diskotéky na koupálku. Po první diskošce přijel obchodník z OSA (našel si akci na FB) a začal počítat poplatek. Vypálil na nás 20tisíc účet ... 🤢
https://t.co/wdaTBC33S2
Auto = svoboda pohybu...ale jistě! Čím více lidí svobodně jezdí autem, tím větší svoboda pohybu!🙂Není to náhodou tak, že svobodu jezdit autem, umožňují především ti, kdo chodí pěšky, jezdí na kole či MHD?
Nevratné poškození právě vyšlo jako e-kniha!
E-kniha: https://t.co/TwZ1y9PDPf
Brzy bude následovat i tištěná verze.
Přečtěte si knihu americké novinářky Abigail Shrier, která po celém světě vyvolala diskuze o prudkém nárůstu dospívajících dívek identifikujících se jako trans.
Tato oceňovaná i kritizovaná kniha zkoumá dopady sociálních sítí na duševní zdraví dnešních teenagerů a popisuje možné nebezpečí nevratných lékařských zákroků.
Kromě e-knihy budeme na Světě knihy pořádat i křest, a to ve čtvrtek 23. května od 13:00, kterého se zúčastní zajímavé osobnosti. Oficiální pozvánku brzy zveřejníme.
Jak pisou motivacni dopisy nemotivovani jedinci, momentalne bez ambici? Dobry den, potrebuju dustojnou praci, ktera mi zaplati najem, nebude me stvat a nebudu tam odnevidim-donevidim.