“Když se řekne první republika, většině lidí se vybaví jméno Masaryk. Mně se ale vybaví ještě dvě jména – Voskovec a Werich. Dva lidi, kteří si dělali naplno srandu z těch, kteří jim vládli. Sami sebe pak považovali za největší a jediné mravokárce. Když se podívám na dnešní dobu, něco mi to připomíná…”
@CuriousEuropean@bartkovskym Já nikoho nehájím tvl. jen kritizuji tvůj xenofobní komentář, že je Okamura píča nesouvisí s jeho původem. Tak nepřekrucuj moje slova. Jestli sis uvědomil svoje pochybení, jen dobře.
Na liberálech je fascinující, jak je většina schopna stejnou událost interpretovat a zaujmout k ní postoj na základě sympatií k zrovna vládnoucím aktérům. Jsem 100% přesvědčen, že by stejnou událost s aktéry minulé vládnoucí většiny v obou zemích doprovázeli nadšeným dojímáním se
Odhalení sochy přátelství v zahradě Strakovy akademie se neobešlo bez vypískání soudruhů kolaborantů ze Slovenska.
Všimněte si Babiše, jak z toho byl na mrtvici.🤭
@cestmirstrakaty@bratricek Jenže to je právě ono. Když přišel Baxa s návrhem na růst konces. poplatků, mnozí lidé upozorňovali na to, že by nejdřív byla na místě debata o tom co v dnešní době od ČT a ČR vlastně chceme a co považujeme za tu veřejnoprávnost.
Teď se díváme na důsledek ignorování těchto lidí.
@cestmirstrakaty@Sasser8@bratricek Hlásím, že jako bezvýznamná mediální nula jsem po tom volal také (troufám si tvrdit, že nás není úplně málo) a pro jistotu přidávám, že nejsem volič současné koalice 🙂🙋
Převzato z FB:
HLEDÁ SE HRDINA V ZELENÉ OCTAVII (MAMBA GREEN)! 🙏🐝🏍️
Moc prosím všechny o sdílení a pomoc s hledáním. Rád bych našel neznámého řidiče, který mi v sobotu (19. 9. 2026) mezi 14:00 a 15:00 zachránil život.
Chlape, vděčím ti za život!
Jel jsi v nepřehlédnutelné zelené Octavii v barvě Mamba Green na trase z Brandýsa směr Benátky nad Jizerou (stará cesta přes Tuřice). Já jel před tebou na motorce, když mi za jízdy vlétla včela pod límec bundy a bodla mě přímo do oblasti srdce na hrudníku.
Protože mám těžkou alergii, anafylaktický šok měl kvůli tomuto místu vpichu raketový nástup – během chvíle jsem se začal dusit, v panice strhával helmu, oblečení a spadl na zem.
Musím před tebou hluboce smeknout, protože ses zachoval jako naprostej mega frajer – okamžitě jsi to za mnou ubrzdil a nesmetl mě, když jsem dělal tyhle šílené manévry.
Pak jsi zareagoval jako skutečný hrdina a profesionál:
✅ Okamžitě jsi zastavil a spěchal ke mně.
✅ Vyhrnul jsi mi triko, vyndal žihadlo z hrudníku a prohledal mi věci.
✅ Bleskově jsi našel moje adrenalinové pero (EpiPen), aplikoval mi ho a tím mě zachránil před udušením.
✅ Počkal jsi se mnou na místě až do příjezdu pomoci.
V tom zmatku jsem vůbec nestihl zjistit, kdo jsi. Rád bych ti osobně, chlapsky a z celého srdce poděkoval za záchranu života a potřásl rukou. Pokud jsi to byl ty, nebo víte o někom z okolí Brandýsa či Benátek, kdo toto auto vlastní a o zážitku vyprávěl, dejte mi prosím vědět přímo do zpráv.
Ještě jednou ti strašně moc děkuju za to, že jsi tam byl a nenechal mě v tom. Obrovský respekt a velké díky! 🙏
Dnes je tomu přesně 11 let, co Bayern proti Wolfsburgu otočil za 9 minut z 0:1 na 5:1 a všech 5 gólů vstřelil sám Robert Lewandowski, který se dostal na hřiště 5 minut před první brankou.👑
Pep Guardiola a jeho výraz po 5. gólu řeknou víc než tisíc slov.
Přemýšlím, jestli se na to nevykašlat. Nevím jestli je to problem algoritmů, nebo prostě je tak málo lidí, které to zajímá, většina z těch článků, které dají hodiny času dostane maximálně 100-300 lajků, jednotky komentářů, nízké desítky sdílení a aspoň na chvíli je vidí pár tisíc lidí. Sice mám pár věrných, co píší, že to třeba každý den čtou s dcerami, ale to není úplně uspokojující číslo, když mám 7 tisíc sledujících. A k tomu cost 2 AI předplatných a premium x, jinak by ta cisla byla ještě 10x horší. Pomohl by Premium+, ten ještě víc zvyšuje dosah, ale to je 40$ mesicne, 395$ ročně a to bych musel dávat ze svého abych mohl potěšit pár lidí.
Máte někdo nápad jak to zlepšit? Je to pro někoho aspoň tak zajímavé, aby na to přispěl (nebo ma třeba někdo nějakou nadaci podporující aktivity zaměřené na ženy ve vědě)? Myslíte, že to je obsah, který stojí za to, aby se tvořil, i když jej třeba většinově mužská populace na twitteru nechce slyšet (IMO právě proto sem patří, ale ten boj s algoritmy je pak těžký)?
Díky za případné nápady na řešení. Dám tomu čas ještě aspoň do konce měsíce. Nechci to davat za paywally, to by tak nějak ztratilo celou tu pointu proč to dělám (a ani tomu nemůžu dávat vic času na třeba dělání videí atd.)
Vibrace křídla a smrtící rozpad letadla. Záhadu za druhé světové války nevyřešili mechanici, ale nenápadná olomoucká rodačka pomocí matic. Ač ji @Caltech považoval za největší žijící matematičku, stálou profesuru jí odmítl dát.
Vítejte u dalšího dílu mého seriálu o opomíjených ženách ve vědě. Pokud se vám líbí, sdílejte jej dál. Nejdříve ale update ke sbírce na 100 počítačů pro ukrajinské děti, o které jsem psal včera - za jediný den se podařilo získat přes polovinu cílové částky. Děkuji všem, koho zajímají detaily, mám na profilu i fotky a video z prohlídky. Prvních minimálně 50 tak pojede k sirotkům už příští týden (a když se ještě dnes hecnete, přispějete a nasdílíte ostatním, tak možná i všechny).
Od octárny v Linci k Hilbertovým spisům
Olga Tausskyová se narodila 30. srpna 1906 v židovské rodině v Olomouci. Rodina se brzy přesunula do Vídně a za první světové války do Lince, kde její otec řídil továrnu na ocet. Dceři zadával praktické úlohy: například spočítat, kolik vody je třeba přilít do směsi, aby kyselost odpovídala normě. Pro Olgu tak matematika nebyla jen laboratorní teorií z učebnice, ale živým experimentem.
Gymnázium dokončovala v době, kdy její otec zemřel. Příbuzní si přáli, aby vystudovala chemii a převzala rodinný podnik. Tuto roli však nakonec zastala její starší sestra Ilona. Olga si prosadila svou vášeň a v roce 1925 nastoupila na Vídeňskou univerzitu (@univienna). V pouhých třiadvaceti letech tu obhájila doktorát pod vedením Philippa Furtwänglera. Zkoumala v něm, jak se v algebře chovají zobecněná celá čísla.
Její výjimečný talent nezůstal utajen. Slavný matematik Richard Courant ji v roce 1931 povolal do Göttingenu, aby pomohla redigovat sebrané spisy legendy oboru Davida Hilberta. Jak později poznamenal matematik Gian-Carlo Rota, dostala za úkol najít a opravit v Hilbertových pracích chyby dřív, než toto slavné dílo vůbec vyjde. V Německu se potkala s další geniální matematičkou Emmy Noetherovou, politická situace se však rychle zhoršovala a Courant Olgu včas varoval, ať se do Německa už nevrací.
Vrátila se do Vídně, kde se živila doučováním a skromným asistentstvím. Navštěvovala schůzky slavného Vídeňského kroužku a jejím blízkým přítelem se stal Kurt Gödel. Díky stipendiu a pomoci kolegů naštěsťí včas odešla do Anglie. Její matka a sestra stihly prchnout až v roce 1940. Olomoucká židovská obec, ze které Olga vzešla, válku nepřežila. Olgu tak z české paměti nevymazala plynová komora, nýbrž exil.
Jak matematika zachraňovala křídla letadel
Válka její vědeckou práci zcela proměnila. V letech 1943–1946 pracovala pro britskou Národní fyzikální laboratoř na výzkumu jevu zvaného flutter – nebezpečné nestability křídel. Proud vzduchu křídlo ohýbá, ohyb prudce mění aerodynamický vztlak a kmitání se dále zesiluje. Nad určitou rychlostí se vibrace vymknou kontrole a letadlo se ve vzduchu rozpadne.
Rozluštit tento pohyb znamenalo vyřešit obří soustavy rovnic uspořádané do matic (obdélníkových tabulek čísel). Zjistit, zda křídlo kmit utlumí, vyžadovalo najít takzvaná „vlastní čísla“ těchto matic. V době ručních kalkulaček to byla nepředstavitelně úmorná práce. Olga Tausskyová ale sáhla po zapomenuté věty Semjona Geršgorina z roku 1931: místo zdlouhavého výpočtu přesných hodnot dokázala tato čísla matematicky „uzavřít“ do pomyslných kruhů.
Pro záchranu letadla totiž nebylo nutné znát přesný výsledek. Stačilo dokázat, že všechny tyto kruhy leží v „bezpečné zóně“ (matematicky nalevo od nuly). Pokud tomu tak bylo, znamenalo to, že konstrukce kmit utlumí a letadlo vydrží.
Sama později napsala, že teprve tehdy pochopila krásu diferenciálních rovnic a stala se „nositelkou pochodně“ teorie matic. Z oboru, který byl dříve považován jen za skladiště tabulek, vytvořila samostatnou a celosvětově uznávanou disciplínu.
Čtrnáct let čekání na spravedlnost
Po válce odešla s manželem, irským matematikem Johnem Toddem, do USA. Pracovala na prvních počítačových projektech, a to i s legendárním Johnem von Neumannem. V roce 1957 oba zamířili na prestižní @Caltech v Pasadeně.
Manžel dostal plnou profesuru a plat 12 000 dolarů. Olga získala pouze pozici výzkumné pracovnice a plat 9 000 dolarů (v dnešním přepočtu kupní síly to znamená rozdíl více než 700 tisíc korun ročně). Vedení univerzity v oficiálním zápisu sice uznalo, že jde o nejvýznamnější žijící matematičku světa, ale stálé profesorské místo jí odmítlo přiznat.
Přesto učila, vedla doktorandy a měla kancelář hned vedle svého muže. Definitivu na své pozici získala až po šesti letech jako „výjimečný případ“. Ve stejném roce (1963) ji deník Los Angeles Times vyhlásil Ženou roku.
Řádnou profesorkou se stala až v roce 1971 – neuvěřitelných čtrnáct let po příchodu na @Caltech. Impulzem k tomu byla mediální pozornost kolem mladé anglistky Jenijoy La Belleové, ze které tisk nepřesně udělal „první ženu v akademickém sboru“. Dotčená Olga se vydala na rektorát a docílila toho, čím měla být už dávno: stala se oficiálně první ženou s plnou profesurou na Caltechu.
Dědictví v každém výpočtu
Během kariéry vychovala čtrnáct doktorandů. V roce 1964 mezi nimi byla i Lorraine Fosterová – vůbec první žena, která na Caltechu obhájila doktorát z matematiky. Olžin přístup ke studentům i kolegům přitom nejlépe shrnovala nenápadná cedulka, kterou měla trvale na stole: „Je pěkné být důležitý, ale důležitější je být milý.“
Získala prestižní Fordovu cenu od @amermathsoc i rakouský Čestný kříž za vědu a umění. Vídeňská univerzita jí udělila čestný doktorát, odhalila reliéf v arkádovém dvoře a její jméno dnes nesou mezinárodní ocenění i stipendia na Caltechu. Jen v její rodné Olomouci po ní dodnes nenese jméno ani jediná ulice.
Olga Taussky-Toddová zemřela v roce 1995 ve věku 89 let.
Když dnes software počítá stabilitu křídel dopravního letadla v turbulenci, stále řeší vlastní čísla velkých matic. Geršgorinovy kruhy jsou v učebnicích a teorie matic je vedle matematické analýzy základní řečí každého inženýra. Pochodeň, kterou nesla, hoří v každém výpočtu bezpečnosti letu – přestože jméno ženy, která naučila tabulky čísel mluvit o kmitání křídel, v učebnicích většinou chybí.
P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – nejvíce pomůže retweet (20× více než like) či alespoň komentář. Sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl a jestli jste tu poprvé, přečtěte si i ty minulé. Věděli jste, že olomoucká rodačka zachraňovala spojenecká letadla, byla označována za nejlepší matematičku světa, ale na plnou profesuru na Caltechu musela čekat 14 let?
"Nejsme připraveni odevzdat svou svobodu tomuto zasranému teroristovi Putinovi"
....vše, co jsem chtěl vědět o tom, co Witkoff a Kushner dovezli z Moskvy do Kyjeva, je v této větě.