Mimořádná situace a mimořádný krok. Je doba, kdy je nutné se ozvat a bránit základní principy.
Výzva šéfredaktorů 40 🇨🇿médií: "Vyzýváme veřejné činitele, aby společně s námi odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím."
Pandořina skříňka byla otevřena. První využití vysoce realistického, lživého deepfake v české politice. Budeme se bránit všemi dostupnými prostředky. Tohle se nesmí stát normou.
Prosím, sdílejte toto video dál. Brzy oznámíme další kroky.
Brankář @czehockey Karel Vejmelka schytává urážky kvůli obrázku Petra Pavla na své masce. Tenhle mladý muž má můj respekt. Musel tušit, co spustí, přesto do toho šel. Je fajn vidět, že máme sportovce s názorem, který se nestydí za prezidenta své země.
Břetislav Rychlík - víc takových lidí v senátu, prosím!✌️
On je pro mne v podstatě definice senátora - minulost, zásluhy, názory, morálka... Důraz na kulturu, vzdělání, zahraniční politiku - a on to tam v tom rozhovoru všechno vysypal z rukávu na první dobrou.
Naprostý opak k některým lidem, které teď bude v senátu potkávat.
Mám z něho velkou radost. Díky Brno! ♥️
Vedení Ústavu pro praktikování postupů totalitních režimů, @ustr_cr jsou ulhaní ubožáci.
Další kolo torpédování úspěšné a ceněné učebnice.
Na fb vyplé komentáře, jak se sluší a patří.
Studoval tu básník Nezval, eurokomisařka Jourová či reportér Bohumil Vostal. A já ho absolvoval taky. Řeč je o @gtr_trebic. Rád jsem se zastavil na přátelskou debatu se studenty a paní ředitelkou. Bavili jsme se i o tom, co vše je třeba, aby se narodil zákon. Díky za milé přijetí
Když jsem upozornil, že vlivný funkcionář Akademie věd spolupracuje s odsouzeným antisemitou Zemánkem, AV výzkumníka sesadila.
FF UK to udělala naopak - vyhodila akademiky, kterým se nelíbila spolupráce Zemánka s tajemníkem katedry. @SeznamZpravy https://t.co/Pint7ddIll
1. srpna 1944 – Polsko: v 17 hodin, v tzv. hodinu „W“, začalo Varšavské povstání proti německým okupantům.
Osvobodit Varšavu vlastními silami chtěli Poláci v naději, že tak zabrání poválečnému převzetí moci Sověty. Povstání skončilo po 63 dnech totální zkázou polského hlavního města, před válkou nazývaného Paříží východu.
Ačkoli se jednalo o největší odbojovou akci druhé světové války, jež si vyžádala přes 200 tisíc obětí, v Polsku se povstání nesmělo veřejně připomínat až do pádu komunismu. Poláci totiž povstali nejen proti německým okupantům, ale i z obav před sovětským vlivem po osvobození.
Povstání vedla Zemská armáda (Armia Krajowa, AK), která podléhala polské exilové vládě v Londýně. Ta se obávala převzetí moci Sověty, ke kterému došlo v Lublinu, prvním polském městě osvobozeném Rudou armádou, kde Sověti okamžitě 22. července 1944 ustavili komunistickou vládu, a Lublin se stal dočasným hlavním městem komunistického Polska.
Zemská armáda také věděla o násilnostech, kterých se postupující Rudá armáda a sovětská zpravodajská služba NKVD dopouštěly na příslušnících Zemské armády. Poláci Sovětům nemohli odpustit napadení východní části Polska 17. září 1939 a vyvraždění 22 000 tisíc důstojníků a příslušníků inteligence v Katyni v roce 1940.
Osvobodit Varšavu vlastními silami chtěli Poláci v naději, že tak zabrání poválečnému převzetí moci Sověty. Zároveň však doufali, že jim v konečné porážce Němců pomůže blížící se Rudá armáda.
Hodina "W"
Tyto plány ovšem ztroskotaly. Začátek povstání byl stanoven na 1. srpna 1944 o 17. hodině, která byla nazvána hodinou W (godzina W) podle polského názvu Warszawa. Do boje nastoupilo 50 tisíc povstalců z řad Zemské armády, mezi nimiž byla řada velmi mladých lidí z celého Polska a dívek, které fungovaly jako ošetřovatelky, spojky, pozorovatelky či listonošky. Zapojily se i menší odbojové skupiny včetně komunistické Lidové armády.
Ulice zaplavily červenobílé vlajky, poprvé po pěti letech německé okupace. Radost z toho, že Poláci konečně mohou vyvěsit své vlajky na domy i významné budovy ale trvala jen prvních pár dní, než Němci začali přebírat město opět pod svou kontrolu.
Povstalci disponovali zoufale malým množstvím zbraní a munice, takže se počátečního útoku mohlo zúčastnit pouze 20 tisíc bojovníků. Navíc přišli o výhodu momentu překvapení, protože se o jejich plánu dozvěděli Němci před zahájením povstání. Povstalci se také nedočkali podpory zvenčí – ani od Rudé armády, jejíž postup nechal Stalin zastavit před Varšavou, ani od spojenců, jejichž pomoc se kvůli nesouhlasu Stalina omezila na občasné shazování výzbroje.
Hitler viděl v povstání stejně jako Stalin skvělou příležitost, jak se zbavit vzpurných Poláků. Jeho říšský velitel jednotek SS Heinrich Himmler proto vydal rozkaz, aby německé jednotky ve Varšavě vraždily zajaté bojovníky i všechny civilní obyvatele včetně žen a dětí bez ohledu na Ženevské konvence. Z jeho rozkazu měla být Varšava srovnána se zemi („Warschau wird glattersiert“)“, také jako odstrašující příklad pro zbytek Evropy.
Ani ohromné odhodlání bojovníků proti nenáviděným okupantům nemohlo nahradit vyzbrojení, které mělo k dispozici 20 tisíc německých vojáků – tanky, letadla, dělostřelectvo, minomety, velký počet automatických zbraní. Němci postupně přebírali kontrolu nad čtvrtěmi a ulicemi obsazenými povstalci, které šokovali svou brutalitou – v prvních dnech povstání vyvraždili 50 tisíc civilních obyvatel ve čtvrti Wola a ženy a děti využívali jako živé štíty při útocích na povstalce.
#HUVC
Všudypřítomné polské vlajky a mladí bojovníci i bojovnice
@BohumilVostal Nádherná kniha, úžasný příběh! Právě jsem ji přečetla, pane Vostale, děkuji za mimořádný zážitek. Zakoupili jsme několik kousků i do školní knihovny @gtr_trebic, snad bude populární i mezi našimi žáky a studenty🙂 Ať se daří i nadále, zdravím z Třebíče🤗
Možnost udělat rozhovor s šéfkomentátorem Financial Times Martinem Wolfem se nepoštěstí každý den. @FilipZajicek se ho po značném úsilí podařilo získat a vyšlo z toho moc zajímavých postřehů k dnešní době. Opravdu doporučuju.
https://t.co/KQ4HRrIWKZ
Lilli Hornig (born Lilli Schwenková), Czech chemist who worked on the Manhattan Project in Los Alamos and later become a professor at Brown and a passionate women's rights activist. She is played by Olivia Thirlby in Oppenheimer.
Bano, Henrik, Simon, Hakon, Gunnar a další se před 12 lety touhle dobou těšili na besedu s Gro Harlem a užívali si svých kamarádů na Utøye. Nevěděli, že se domů už nevrátí.
22. 7. 2011 🇳🇴🕯