🤔🤔😎😎🚨
Včera jsem tu položil otázku českým pravdoláskařům a probruselským progresivistům, jak je možné, že například sportovci USA nebo Izraele, navzdory válečným zločinům těchto zemí, mohou startovat na různých mistrovstvích světa a olympiádách, ale ruským sportovcům je to odepřeno. Rozumné odpovědi jsem se však nedočkal.
Udělám tedy dnes druhý pokus a položím stejným adresátům jinou otázku. Představme si, že v Mexiku vzniknou demonstrace proti vládě, do kterých se aktivně zapojí Ruská federace, například finanční podporou, ale i návštěvami svých politických představitelů a dojde ke státnímu převratu. Následkem toho začnou jednání o připojení Mexika do ruského vojenského bloku s výhledem na budování ruských vojenských základen na území Mexika.
A teď ta otázka:
“Co by v takové chvíli udělala jakákoliv vláda Spojených států amerických a veřejné světové mínění? Říkalo by se, že Mexiko má právo vstoupit do jakéhokoliv svazku, že je to jejich vnitřní záležitostí? Asi těžko, že.”
Takže milí sluníčkáři, já vám napovím:
Američané by nečekali dlouhých 8 let jako Rusko (2014-2022), nýbrž by jim to trvalo maximálně 8 dní a v nadsázce řečeno by Mexiko “lehlo popelem”. To je realita, to je geopolitika.
Rusko minimálně 20 let varovalo západ, aby NATO zůstalo tam kde je, aby se nerozšiřovalo směrem k ruskému území a státní převrat na Ukrajině v roce 2014 byl pro ně poslední kapkou. Pokus odvrátit svou invazi v roce 2022 udělali Rusové v prosinci 2021 nabídkou USA na jednání, ve kterém se chtěli s Američany domluvit a kdy ještě byla šance to celé válečné neštěstí zastavit.
A právě sem míří často Donald Trump, když říká, že kdyby v tu dobu byl prezident, válka na Ukrajině by nikdy nevznikla. Celý tzv. “Kolektivní západ” v čele s USA a prezidentem Bidenem to však ostentativně ignoroval. A výsledek známe.
Takže milí sluníčkáři a progresivisté, čekám na vaše odpovědi. Snažte se….
Jan Bittner, Facebook 😎🚨🚨
37 let po listopadu 1989,kdy lidé demonstrovali
proti bolševikům za
svobodné volby, se v
Praze demonstruje za
bolševika proti výsledku
svobodných voleb 🤦♀️
To jsou ale paradoxy viďte pane Brůžek.
Za Protektorátu si stěžovalo pražské Gestapo, že Češi se navzájem udávají v takovém množství, že to chudáci v "pečkárně" nestačí všechno prošetřit.
Všechny ty Nerudové, Gregorové, Zdechovští a bůhví jak se ty zrůdy všechny jmenují, teď Čechy udávají pro změnu v Bruseli.
Témata pro 🇨🇿 tady jsou: víc danit kapitál a majetky, méně danit práci. Místo toho jsou nám vnucovány kulturní války, což je špinavý trik, kterým ultra-bohatí štvou pracující třídu samu proti sobě. "My jsme ta infrastruktura, ve které oni profitujou," říká Bořek Slezáček.
Canada invaded Afghanistan from 01-14, invaded Iraq and Syria from 14-25, and were key to war crimes returning Libya to stone age.
But they are making big moral deal about hosting Russia in hockey?
The level of ego, delusion, ignorance and western exceptionalism is stunning.
W niemieckiej miejscowości Walsdorf-Zilsdorf trzy wiatraki od 13 lat nie działają i popadły w ruinę po bankructwie operatora. Teraz, ze względu na zagrożenie bezpieczeństwa, muszą zostać rozebrane.
Koszt demontażu to ok. 500 tys. euro. Dodatkowo gmina domaga się ponad 200 tys. euro zaległego czynszu za dzierżawę gruntów. Samorządy zostają więc z rachunkiem przekraczającym 700 tys. euro. Choć gmina planuje odzyskać te środki od byłego operatora, na razie musi wyłożyć je z własnego budżetu.
Ten przypadek pokazuje, jak duże ryzyko finansowe ponoszą lokalne społeczności, gdy prywatny inwestor OZE bankrutuje, a zabezpieczenia na likwidację farmy okazują się niewystarczające.
Jak będzie wyglądało odchodzenie od OZE w Polsce? Dopóki stare wiatraki zastępowane są nowymi, wszystko jakoś się kręci. Ale gdy nowych inwestycji już nie będzie w planach, kto wówczas poniesie koszty?
https://t.co/5AcdID7pZ8
Vláda @AndrejBabis pokračuje po @P_Fiala v hospodaření na dluh ve stylu po nás potopa. Státní dluh roste. A nevěřím, že se to někdy ještě změní.
Ale je dobré pochopit, že dnešní státní dluh se stane budoucími daněmi. Ti, co volají po vyšších daních mohou být klidní: inflace se postará.
Je vůbec nějaká šance ještě zastavit tento stát v jeho rozhazování? A nenechte si namluvit, že šetřit nejde a že všechno jde na důchody. Na ty jde 35 procent státních výdajů. Stále je tu těch dalších 65 procent.
Jak velká myslivna musíš být, abys takovou hloupost napsal ? Nesmíš vnímat a znát historii od roku 89.... věčně opilého Jelcina, prohlášení krvavé Madly o nespravedlném množství surovin v Rusku, a prosby Putina při projevu v Mnichově. Myslivna na úrovni tupouna.
Víte kdo je zodpovědný za smrt více lidí než Hitler a Stalin? Jsou to Angličané/Britové. Za dobu britské vlády v Indii (přibližně od roku 1757, kdy začala nadvláda Britské Východoindické společnosti, až do získání nezávislosti v roce 1947) zemřelo při indických hladomorech podle odhadů historiků a demografů 35 až 60 milionů lidí. Některé novější ekonomicko-historické studie, které započítávají i tzv. nadúmrtnost v obdobích mezi velkými hladomory, uvádějí dokonce až 100 milionů obětí (zejména v období vrcholného kolonialismu mezi lety 1880 a 1920).
Hladomory v Indii existovaly i před příchodem Britů (kvůli výkyvům monzunů), ale za britské nadvlády se výrazně zvýšila jejich četnost i smrtelnost – kvůli nucenému pěstování tržních plodin (bavlna, opium, indigo) místo potravin, vysokým daním, vývozu obilí do Británie i za cenu lokálního hladu a dogmatickému lpění na nezasahování volného trhu.
Po získání nezávislosti v roce 1947 se Indii díky agrárním reformám, budování zavlažovacích systémů a tzv. zelené revoluci podařilo masovým hladomorům zcela zamezit – od konce britské vlády už žádný velký hladomor v Indii nenastal.
A za jeden z velkých hladomorů byl fakticky zodpovědný i Churchill.
Bengálský hladomor v roce 1943 patřil k nejhorším humanitárním katastrofám 20. století. Odhady historiků se pohybují mezi 2,1 až 3 miliony mrtvých v důsledku hladu a následných epidemií (malárie, cholera).
Z publikovaných deníků tehdejšího britského ministra pro Indii Lea Ameryho.: Amery ve svém deníku (zápis ze 4. srpna 1944, ale podobné výměny probíhaly už v roce 1943) skutečně popsal Churchillovu tirádu, během níž premiér prohlásil, že Indové si za hladomor mohou sami, protože se „množí jako králíci“.
Amery si do deníku doslova zapsal, že v otázce Indie není Churchill „zcela při smyslech“ (v originále „not quite sane“) a že v tom nevidí velký rozdíl mezi jeho a Hitlerovým pohledem na věc.
Válečný kabinet Velké Británie opakovaně odmítal Ameryho i indického místokrále (lorda Linlithgowa a poté Wavella) s žádostmi o uvolnění lodí a dovoz obilí (např. z Austrálie nebo Kanady). Churchill i kabinet dávali absolutní prioritu zásobování britských vojsk, obyvatel Británie a evropského bojiště.
Záběry hladomoru z Bengálska v roce 1943 existují. Přestože britská válečná cenzura zpočátku zakazovala o hladomoru informovat (aby to nepodlomilo válečnou morálku a neposloužilo japonské a německé propagandě), někteří novináři (např. Ian Stephens z deníku The Statesman) a kameramani situaci zdokumentovali.
Když indický místokrál lord Wavell naléhal na Londýn, aby poslal do hladovějícího Bengálska lodě s obilím, a varoval před masovým vymíráním, Winston Churchill mu poslal telegram s ironickou otázkou: „Pokud je jídla tak málo, proč ještě nezemřel Gándhí?“
Tím narážel na tehdejší protestní hladovky Mahátmy Gándhího a zlehčoval rozsah humanitární katastrofy.
Hlavní příčinou hladomoru nebyl jen Churchillův postoj, ale souhra více faktorů: ztráta Barmy (odkud se dříve dovážela rýže) ve prospěch Japonska, ničivý cyklón a plíseň úrody z roku 1942, panické hromadění zásob obchodníky, inflace a tzv. „politika spálené země“, kdy Britové v obavě z japonské invaze zničili v Bengálsku desetitisíce lodí a zabavili zásoby rýže, čímž paralyzovali místní dopravu a obchod.
Postoj Winstona Churchilla a jeho válečného kabinetu však podle většiny moderních historiků katastrofu výrazně prohloubil, protože pomoc přišla pozdě a v nedostatečném rozsahu.
Frederick Lindemann (lord Cherwell), Churchillův nejbližší přítel a hlavní vědecký poradce, který měl obrovský vliv na rozhodování o přidělování lodí a zásob, považoval Indy za „méněcenné“ a odrazoval od posílání pomoci do Bengálska s argumentem, že tamní hladomor je jen přirozeným důsledkem přelidnění, kterému nemá smysl bránit na úkor britského válečného úsilí.
Ještě tvrdší přístup než za druhé světové války panoval v 19. století během velkého hladomoru v Madrásu (1876–1878, zemřelo 5,5 až 8 milionů lidí). Tehdejší britský místokrál lord Lytton odmítal zasahovat do volného trhu s obilím, zakázal soukromou charitu, která by podle něj „rozmazlovala“ obyvatele, a v oficiálním nařízení uvedl, že vláda musí za každou cenu šetřit rozpočet a nesmí se pokoušet zachraňovat životy za každou cenu.
Právě z těchto doložených postojů a telegramů pak v publicistice a historických debatách vzniklo parafrázované shrnutí, že britské vedení raději nechalo miliony Indů zemřít hlady, než aby omezilo své válečné zásoby nebo hospodářské zájmy.
The "Middle Class" didn't disappear, it was deliberately dismantled. In 1978, CEO pay was 30x the average worker.
Today it's 351x. They didn't get 351x smarter or work 351x harder. They just rewrote the rules so all the productivity gains go to the top while you get a pizza party.
Myslel jsem si, že válka být nemůže, protože by člověk musel být úplný debil, aby se nechal zabít pro korporace. Když ale vidím, kolik lidí se nechá vmanipulovat do demonstrace, proti něčemu co nehrozí...tak věřím, že stejní pitomci jsou schopní jít bojovat za Lidl...😎
ČT platila milion za hotel ve Švýcarsku. I pro celebritu, která „pozorovala“.
Pokud by jakákoliv společnost provozující televizní vysílání hospodařila jako ČT, tak nevydrží ani půl roku a zbankrotuje.
To je jediný důvod, proč se za ni její lidé perou.
https://t.co/AcLrrVZD9E
Interligentní soudruh Hřebejk jede svou padesátkovou písničku jak flašinet. Kdo jde s námi je interligentní a charakterní (jako třeba Rumburak, nebo věčně vylitej Bohumil Stejskal), kdo nikoliv, jde prostě proti nám.
Co uranové doly, soudruhu Hřebejku, budou, budou?
@borisstastny Stát má zajistit kontrolou nad našimi penězi, které rozdává - tedy i nad tím, co se za ně kupuje ve školních jídelnách a vy jako ministr prevence podporovat zdraví dětí, ne zájmy lobbistů / výrobců nezdravostí, kterým se vyhláška nelíbila.
Zápas základní skupiny A mezi ČR a Německem na MS v ledním hokeji žen 2026 sledovalo v hledišti 125 diváků.
To jenom tak na okraj té bouře nad Macinkovým výrokem o ženských v mužském sportu
Mě děsí, že se blíží 17. 11., kdy bude krmit národ naučenými frázemi komouš, co před sametem mával rudou knžkou, kterou po sametu roztrhal , otočil kabátec a stal se morálním arbitrem, který to dotáhl až na Hrad. Je to výsměch všem, kteří se staly obětmi komoušských represí a zločinů.
Česká televize debatovala o spolku Svatopluk, jeho zástupce ale nepozvala, říká předseda spolku, politolog a někdejší diplomat Petr Drulák. Václavu Musílkovi popisuje, jak podle něj funguje „veřejnoprávní férovka“: pozvaní hosté napadají nepřítomné, kteří se nemohou bránit. Zrušení poplatků považuje jen za první krok a pochybuje, že Babišova vláda reformu dotáhne do konce. Premiérovi vyčítá strach z lidí v ulicích, Petru Macinkovi adolescentní provokace a Danielu Křetínskému nákup politické moci prostřednictvím médií.
https://t.co/6UpUdmHTgC