🇪🇺 "VPN MUST NOT ALLOW THE SYSTEM TO BE CIRCUMVENTED"
The EU Commission's Virkkunen, on the new age-verification system.
The Parliament's own think-tank:
VPNs are "a loophole in the legislation that needs closing."
The pattern, all in law:
Cash capped at €10K.
Crypto ID above €1K.
Privacy coins banned from 2027.
Next on the list: the tools that hide your IP.
None of this is a theory. All of it is on the record.
Evropská komise se chytla do pasti a maže své příspěvky na sociálních sítích. Když clo zavádí Trump, platí je spotřebitel; když Brusel, prý nikoli
Evropská komise se dostává do pozoruhodné komunikační pasti, a dokonce musí kvůli tomu mazat své příslušné příspěvky na sociálních sítích. Když cla zavádí Donald Trump, jsou podle ní „zdaněním amerického spotřebitele“. Když však clo zavádí sama Unie, tentokrát tříeurové clo na levné zásilky z čínských e-commerce platforem, „není zdaněním spotřebitelů“ (viz https://t.co/bDvWYYPtYj). Evropská komise dokonce smazala svůj příspěvek na sociální síti X, kde tvrdila, že cla nebude platit spotřebitel v EU, nýbrž e-commerce platformy.
Ekonomická logika se přitom nemění podle toho, zda tarif vyhlašuje Washington, nebo Brusel.
Ursula von der Leyenová loni 18. září před německými průmyslníky vystihla podstatu cel poměrně přesně. Trumpova cla jsou podle ní předně zdaněním amerického spotřebitele (viz https://t.co/giltH4jMYD). Tím chtěla říci, že clo sice formálně odvádí dovozce, ale jeho náklad se v tržní ekonomice zpravidla promítá do konečné ceny. Američan si tak připlatí za evropské auto, francouzské víno, německý stroj či čínskou elektroniku. Zahraniční výrobce může část břemene nést snížením marže, dovozce může část pohltit, ale podstatná část nakonec dopadne na zákazníka.
Přesně tentýž mechanismus však platí i u nového evropského cla na levné zásilky z platforem typu Temu, Shein či AliExpress. Brusel tvrdí, že tříeurové clo není daní na spotřebitele, protože jej formálně platí prodávající, dovozce či deklarant. To je právně-technická pravda. Ekonomicky je však zavádějící. Každý podnikatel, kterému stát zvýší náklad na prodané zboží, zvažuje, jakou část promítne do ceny, jakou část přenese na dodavatele a jakou část ponese ve své marži. U levného zboží za několik eur je přitom tříeurový příplatek natolik výrazný, že se jeho dopad na cenu spotřebiteli schová jen obtížně.
Nelze současně tvrdit, že clo je u Trumpa daň na spotřebitele, zatímco v evropském provedení je to jen neutrální nástroj narovnání trhu.
Právě tato dvojí řeč je politicky nebezpečná. Evropská unie dlouhodobě kritizuje protekcionismus Spojených států a staví se do role obhájce otevřeného obchodu. Jenže v okamžiku, kdy sama zavádí tarifní opatření, mění slovník. Z „daně na spotřebitele“ se stává „odstranění zastaralé výjimky“. Z ochranářského nástroje se stává „level playing field“. Z nákladu, který se přenese do cen, se stává administrativní detail, který prý spotřebitele nezdaňuje.
Pro českou ekonomiku má věc několik rovin. Čeští spotřebitelé patří mezi aktivní uživatele levných asijských tržišť, protože v zemi s nižší kupní silou než v západní Evropě je rozdíl několika desítek korun citelný. Tříeurové clo tedy může omezit drobné impulzivní nákupy a část zboží zdražit. Na druhé straně může pomoci tuzemským obchodníkům, kteří musí nést náklady evropské regulace, skladování, reklamací, daní i bezpečnostních standardů, zatímco čínské platformy dlouho těžily z režimu, který vznikl pro zcela jinou dobu.
Makroekonomicky nepůjde o zásadní inflační šok. V koši české inflace jsou levné zásilky z Číny jen dílčí položkou. Politicky a symbolicky je však opatření významné. Ukazuje, že éra levného globalizovaného zboží bez plného regulačního a celního dohledu končí. Evropa se přibližuje modelu, v němž ochrana trhu, bezpečnost spotřebitele a průmyslová politika dostávají přednost před co nejnižší cenou.
Je třeba to říci poctivě. Clo je clo. Je to daňový klín vložený mezi zahraničního prodejce a domácího kupujícího. Jeho břemeno se rozděluje podle síly trhu, elasticity poptávky, konkurence a marží. Není pravda, že ho vždy celé zaplatí spotřebitel. Stejně tak ale není pravda, že ho spotřebitel neplatí vůbec. Evropská komise to dobře ví, protože stejnou ekonomickou poučku používá proti Trumpovi. Jen by ji měla používat i tehdy, když se nehodí Bruselu.
The Prime Minister stood at a tech conference and gave Apple and Google three months to build scanning into the operating system of every phone in Britain. Not an app you can delete, the layer underneath everything, the one that sees your camera before the camera does.
https://t.co/2Qi7qqQiVu
khanna's 'billionaire wealth tax,' which is not a tax but an asset seizure in which he tallies everything you own, then demands a percentage *on top* of what you're taxed — every single year — is already targeting anyone worth $50 million or more. this ends with your 401k.
Pravice: nabídne řešení
Levice: ne, tohle je moc basic řešení, naše řešení je komunismus, zchudnutí západu a masivní přerozdělování peněz do Afriky!!
Btw počet vražd by se masivně snížil, kdybychom okamžitě popravili každého vraha. 🤷🏼♀️
EU governments want to revive "chat control"
After the European Parliament rejected the system for scanning private messages for child sexual abuse material (CSAM), several member states are now pushing to extend the temporary ePrivacy exemption again.
It is imperative to stop these assholes.
https://t.co/IFWkPD7tkO
Everyone tells me that Elon Musk is a fascist because he could "solve world hunger" for a mere 3 billion dollars, but MacKenzie Bezos has burned through 26 billion dollars of her ex husband's money and accomplished absolutely nothing of note.
Myslím si, že důvody nízké porodnosti jsou primárně preferenční. Máte dneska mraky cest, kterými svůj život vydat, a buď v tomto životě prostor pro rodinu nenajdete vůbec, nebo to z nějakého jiného důvodu pak nevyjde už tak dobře (třeba našlápnete chtěnou kariéru a kvůli ní stihnete později dětí méně). Za součást tohoto problému považuji i to, co můžeme vidět zde v komentářích – klasická animozita vůči matce, která zvládá mateřství se svojí profesí. Tuhle animozitu, že matka nesedí na prdeli doma, vnímám zejména v českých diskuzích (primárně asi i proto, že zdejší systém dávek toto vůbec mnohým ženám po dlouhou dobu umožňuje). A netýká se to jen práce. Týká se to kaváren, MHD, hotelů a v podstatě všech míst, která by “matka, která není kráva, měla laskavě vynechat minimálně prvních deset let dítěte a neobtěžovat.”
No, dokud se společnost nenaučí, že děti jsou (a vždy byly) běžnou součástí našich životů i veřejného prostoru, nebudou ani matky a jejich “smradi” na zaplacení vašich důchodů. Protože dneska cpeme mladým lidem, že si musí vybrat – buď rodina, nebo všechno ostatní. A málo hledáme cesty k tomu, jak zařídit, aby tahle volba nebyla tak černobílá.