Tomáš Fliegl

[Tomáš Fliegl @TFliegl]

Národní akreditační úřad pro VŠ zveřejnil hodnocení Univerzity Karlovy @UniKarlova.
Cílem hodnocení bylo zjistit, jak UK naložila s institucionální akreditací, kterou získala v roce 2018.
Hlavní poznatky a závěry?
🧵1/13

[Seznam Zprávy @SeznamZpravy]

🎓 Na špici každé školy by stál nový orgán – univerzitní rada.

➡️ Rektor by měl sílu odvolat děkana, zato by se oslabily akademické senáty a fakultní by mohly skončit zcela. Část akademiků se obává zásahů zvnějšku.

🔗 https://t.co/CcQ04aQ2AJ

[Libor Dusek 🇪🇺 🇨🇿🦔 @dusek_libor]

Návrh reformy systému řízení univerzit je dobrý. Potvrzuje to i Rada vysokých škol tím, že s ním nesouhlasí.
Vážně, pokud má reforma přinést skutečnou změnu a zlepšit české univerzity, musí se dnešnímu establishmentu nelíbit. Když se mu bude líbit, je to jen reforma na oko, perestrojka.

[Daniel Münich @Daniel_Munich]

Ministr školství je první, který rozumí zkostnatělosti českých VŠ a potřebě reformy a má i vůli a odvahu věci změnit a postavit se čelem zastáncům status quo, stoupencům "smrádku, ale teploučka" + "chceme vaše peníze, ale nemluvte nám do toho", tedy Radě VŠ, Držím mu palce!

[Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) @CHMUCHMI]

❗Větrné elektrárny. Jak ovlivňují počasí a klima❓

🙏Budeme vděčni za sdílení tohoto příspěvku.

🔥Žhavé téma těchto týdnů - „větrníky“. Ať už jsou Vaše názory na ně jakékoli, nikdy neuškodí trocha faktů. Dezinformací ohledně jejich vlivu na počasí a klima je dost, k dispozici máme ale naštěstí mnoho studií od USA až po Čínu, které hovoří jasně.

1) Velké větrné parky zabraňují proudění vlhkého vzduchu, proto u nás neprší - NE❗

👉Vliv velkých větrných parků byl a je samozřejmě intenzivně studován. Meteorologové a klimatologové mají dlouhé sady naměřených dat o teplotě, větru, vlhkosti,...Lze tedy snadno srovnat průběh počasí v oblasti před a po výstavbě velkých větrných parků.

👉Z těchto dat, ale i z dalších modelů jasně vyplývá, že ani ty největší NEMAJÍ zásadní vliv na VELKOŠKÁLOVÉ proudění větru a vlhkosti do ČR. Změna rozložení srážek v čase i prostoru – tedy zvyšující se pravděpodobnost a intenzita extrémů (suchých období i přívalových srážek) je naopak vázána na probíhající klimatickou změnou, která je dlouhodobým důsledkem antropogenní produkce skleníkových plynů.

🤓Velké větrné parky mají měřitelný vliv, ale pouze LOKÁLNÍ a to hlavně na rychlost větru a ve specifických situacích i na teplotu. V některých studiích se připouští i velmi malý vliv na množstvi srážek. Tyto vlivy jsou sice měřitelné, ale malé.

2) „Větrníky“ mohou způsobovat tornádo nebo ho zesílit - NE❗

🌪Tato dezinformace je obzvláště zákeřná, protože využívá „selského rozumu“ - „větrník“ se točí, tornádo se „točí“ = musí tam být souvislost! Větrné elektrárny do určité míry promíchávají přízemní vrstvu atmosféry (to má vliv třeba na teplotu během noci). Rozhodně ale nemohou způsobit vznik tornáda.

👉Tornádogeneze je složitý, citlivý a komplexní proces, vázaný často na konkrétní bouřku nebo přeháňku a vhodné vlastnosti prostředí (velká vlhkost, proudění větru a jeho stáčení s výškou). Nic z toho ale ani velké větrné parky neovlivňují, navíc lokálně mají tendenci rychlost větru a vlhkost „po větru“ snižovat, ne zvyšovat.

3) Větrné elektrárny zvyšují četnost blesků – ANO❗

👉Toto je jeden z jasně prokázaných lokálních projevů, které větrné elektrárny opravdu mají. Prostě do nich a do blízkého okolí častěji uhodí a to zejména v zimě, kdy se výboje velice často realizují právě do větrných elektráren.

#faktyprotidezinformacím #nenechsenapálit

⬇Výběr ze studií na toto téma níže na obrázku. Zájemcům o komplexnější vhled do problematiky doporučujeme starší, ale skvělý článek kolegů z Ústavu fyziky atmosféry dostupný zde: https://t.co/liRkE6VDgx

[Hynek Cígler @HynekCigler]

Pro screening generalizované úzkostné poruchy se používá dotazník GAD-7. Věděli jste ale, že k dispozici je přinejmenším pět různých překladů do češtiny? Ty se navíc dost markantně liší (např. "Nedokázal/a jsem se uvolnit." vs. "Bylo pro Vás obtížné odpočívat."). Krátké 🧵 /1

[Daniel Münich @Daniel_Munich]

Přečetl jsem je za vás: vysokoškolské rozvojovojové záměry vlády v Hospodářské strategii a Programovém prohlášení. Má vláda vůbec sladěné noty? Více v mém novém blogu...

https://t.co/r08nkoQoGt

[Jan Vávra @hansvavra]

Zase nám někdo nabízí peníze❗️💸

@mzpcr vyhlásilo výzvu "Příprava strategických projektů pro programové období 2028+" pro @Karlovarskykraj 👍

Peníze na analýzy a studie proveditelnosti pro budoucí strategické projekty👏

1/X

[Hynek Cígler @HynekCigler]

Není tu někdo, kdo by chtěl být úplně prvním fakultním psychologem (psycholožkou) v republice? Kromě toho, že bude super samotná pozice, tak je hlavně skvělá naše @MUNI_FSS 🙂 A navíc na vás čeká (v naší přeplněné budově) vlastní kancl. To chcete!

[Druhá ekonomická transformace @2ET_CZ]

Dnešek je Den zjednodušení života, kdy se máme zaměřit na odstraňování zbytečností a snížit si tím stres a především zjednodušit si život.

Zjednodušení, a především výrazný impuls pro oblast vědy a výzkumu u nás na cestě k excelenci slibuje připravovaný program Industrial Chairs, který vzniká na Technologické agentuře ČR za intenzivní spolupráce s Druhou ekonomickou transformací.

Právě dnes se k tomuto novému programu, který bude vypsán ve třetím čtvrtletí tohoto roku, konal kulatý stůl, kde se v diskuzi mezi zástupci byznysu a vědeckých institucí cizelovaly podmínky připravovaného programu.

Co je tedy chair? Výzkumné instituce díky tomuto systému mohou nalákat excelentní vědce s významnou mezinárodní zkušeností na dlouhodobý projekt, který musí být významně propojený i s privátním sektorem. Excelentní vědec má díky těmto „vědeckým křeslům“ možnost vytvořit si kvalitní zázemí pro výzkum a vytvořit celý ekosystém, kdy se propojuje věda a byznys.

A jak vypadají podmínky připravovaného programu?

Alokace na příští roky je půl miliardy korun. Každý projekt může získat až 42 milionů korun na pěti až sedmiletý projekt. Tato podpora ale může pokrýt maximálně 60 procent nákladů. To má motivovat hledání dalších zdrojů. A jeden z nich povinně musí být kofinancování soukromým sektorem. Partnerem totiž musí být minimálně jedna firma. A to ideálně od počátku projektu, nejpozději však do dvou let od startu.

Samotný „chair“, musí mít minimálně pětiletou zahraniční zkušenost a alespoň dva roky zkušenost s vedením týmu. A zároveň musí mít zkušenosti s aplikovaným výzkumem a komercializací.

„Klíčové je propojit těmito Industrial Chairs průmysl a akademii, protože bez toho nebudeme mít unikátní high tech výrobky, které můžeme prodávat a exportovat pod českou značkou a přestat být ekonomikou, která je závislá na tom, že její výrbci jsou druhý až třetí článek v produktovém řetězci,“ uvedla v panelu naše ambasadorka a majitelka společnosti Profimed @AlexandraKala, která vede naši pracovní skupinu Věda.

„V Německu je tato spolupráce běžná, a hlavně pro výzkumné instituce prestižní. U nás se to neděje a je to nutné. A to nestane samo od sebe, když si o tom budeme říkat. Právě proto jsou Industrial Chairs a tento pilotní projekt důležitý, protože prošlape tuto cestu. Zapojení byznysu je podle mě proto klíčové, protože ten vnese do těch projektů urgenci a tlak na výsledek,“ doplnil ji Tomáš Krsek, zakladatel společnosti BHM Group a náš ambasador.

Spolu s nimi diskutovali pod vedením @martin_buncek z @TACR_cz také rektor @CVUTPraha Michal Pěchouček a Vladimír Velebný ze společnosti Contipro. Program Industrial Chairs představili také nový šéf TACŘ @PetrSklenicka a člen představensta agentury @pavel_dolecek. Z publika pak zaznívala řada připomínek, k tomu, jak správně spolupráci nastavit, aby se projekty Industrial Chairs co nejlépe podařily a propojily a byznys a vědu a přilákaly do Česka excelentní vědce. A tím splnili myšlenku, kterou na počátku přinesl v rámci srovnání s fotbalem ministr školství Robert Plaga: Díky evropským fondům máme skvělé zázemí, ale vědecká excelence se bude lámat na lidech a bude velký boj o výzkumníky. A je to jako ve fotbale. Ti nejlepší chodí do klubů, kde mají dobré podmínky a skvělé spoluhráče. A to věřím, mohou Industrial Chairs přinést.“

[Michal Sirový 🇨🇿 @sssirda]

“Odešli z úřadů, aby mohli měnit víc. Teď chystají Plagovu reformu, která přepíše moc na univerzitách“

Tomášovu a Šimonovu práci doporučuju sledovat.

Nemám pochyb, že ten jejich návrh bude skvělý!

Odemčeno. 🔓

https://t.co/lyzHHbKlc6

[Ladislav Kristoufek @lkristoufek]

HOSPODÁŘSKÁ STRATEGIE 2.0: Co přináší pro výzkumný a vysokoškolský prostor?

Na konci minulého týdne Vláda ČR představila HS 2.0. Je to ambiciózní dokument, někdo může považovat za "jenom další strategii", jiný může lamentovat, že to stejně nikdo nezaplatí. Já se i tak chci podívat na zamýšlené směřování pro výzkumný a vysokoškolský prostor. I proto, že na nich z velké části Strategie staví.

Je třeba na začátek říct, že dokument je poctivě zpracovaný a v mnoha částech až překvapivě upřímný a minimálně v pro tento příspěvek relevantních částech velmi dobře popisuje problémy, které daný prostor brzdí a svazují. Zaměřím se na to nejdůležitější či nejpřekvapivější (postupně, jak jde strategie):

1. Strategie přiznává podfinancovanost celého systému terciárního vzdělávání. Nápravu ale nechce nechat jen na státu a v logice, která prostupuje celým dokumentem, očekává větší zapojení externích zdrojů. A externí zdroje pojmenovává a chce podporovat (o tom dále).

2. Cílem pro rok 2035 je jedna VŠ v Top 200 a čtyři v Top 500 dle QS rankingu. Aktuálně máme tři VŠ v Top 500 (UK 265., ČVUT 416., MUNI 430.), mezi 500-700 další tři (VUT, VŠCHT, UPOL). Rankingy nejsou vše, ale je to jasná metrika.

3. Jednoznačné avízo nového VŠ zákona. To není žádné překvapení. Specificky "vyváženější kompetence a odpovědnost jednotlivých orgánů, posílení role vedení VŠ". Bude to zásadní změna a je třeba ji dobře promyslet. Ne pokusem o přílepek. VŠ a jejich reprezentace v tomto musejí hrát konstruktivní, realistickou roli. Na dánský systém tady asi máme málo Dánek a Dánů, ale bez nějaké změny se dopředu budeme hýbat těžko.

4. Otevřenější vízová politika pro zahraniční studující a pracující s vysokou kvalifikací. Pro mě překvapení a jsem velmi rád, že je to otevřeně napsáno. Česká vízová politika je historicky velkou brzdou.

5. Rozšiřování anglických programů či anglických předmětů v českých programech. Yes, please!

6. Postupné zvyšování minimální mzdy na 47 % průměrné mzdy. To je důležité pro doktorandské příjmy a stipendia po poslední novele.

7. Ve výzkumu a vývoji je extrémní důraz na inovace a komercializaci. Opět prostupuje celým dokumentem. Mezi nástroje pak flexibilnější odpočty, startupový zákon, patent boxy, krajská inovační centra, národní strategie pro kvantové technologie. Čte se to dobře a v rámci RVVI nás čeká dost práce toto podpořit a nasměrovat. Zároveň jednoznačně vymezit, jak se náklady na "odpouštění" promítnou do institucionálních podpory.

8. Což mě vede k RVVI, tedy Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jejímž jsem členem. Cílem je, zjednodušeně, udělat z Rady více exekutivní orgán a méně diskuzní kroužek. V prvním kroku se to materializuje v tom, že předsednictvo je kromě předsedy, tedy ministra MPO @KarelHavlicek_, také ministr MŠMT @RobertPlaga, předseda AV ČR a předseda AVO. Vědní sekce se pak přesouvá pod MPO. Osobně jsem byl a stále jsem fanouškem silného, samostatného ministerstva pro výzkum a vysoké školy, ale pokud k tomu není vůle, tak dává smysl mít spíše politické předsednictvo. Proč? Protože dva ministři s ministerstvem na vládě jsou více než jeden bez ministerstva. Zároveň když se na RVVI něco dohodne, tak těch diskuzí již jsou rovnou součástí i MŠMT skrze ministra, i AV ČR skrze předsedu, tedy se nelze vymlouvat, že si RVVI vymyslela nějaký nesmysl. A to je zásadní.

9. Centralizace podpory a rozhodování pod vicepremiéra pro hospodářství, tedy předsedu RVVI, a vznik Delivery týmu pro celou Strategii. Celá věda, výzkum a inovace jsou pak jedním z hlavních nástrojů celé Strategie.

10. Nízké využívání evropských zdrojů. Reálné nástroje v Strategii ale spíše chybí. Osobně jsem velkým fanouškem Seal of Excellence konceptů a odvozených ERC CZ, MSCA CZ, ty musíme udržet a rozšiřovat.

11. Stabilizace příjmů. Což lze přeložit jako navyšování institucionální podpory (co dostane instituce fixně) na úkor účelové (co si musí vysoutěžit). Kdybych byl GAČR, tak se trochu bojím. Naopak TAČR se s ohledem na celou Strategii rozhodně bát nemusí.

12. Česko jako středoevropské centrum AI. Víza, AI infra (Czech AI Factory, AI Gigafactory), AI Chairs, ELLIS, flexibilní studijní programy, další vzdělávání. Pokud k tomu bude i souhra mezi MŠMT a NAÚTV, mohou se dít věci, ale bude to hodně na samotných univerzitách a jejich RVH (Radách pro vnitřní hodnocení). Hlavní je, aby MŠMT a NAÚTV neházely klacky pod nohy. Na první pohled je toto velké plus pro technické školy, ale je to velká výzva i pro interdisciplinární výzkum a vzdělávání. AI nejsou jenom grafické karty a jazykové modely, jde napříč disciplínami. V měnícím se světě je hlavní flexibilita a popravdě univerzity čeká v blízké budoucnosti boj o přežití ve vztahu ke vzdělávání. Buď si to přiznáme a začneme se měnit, nebo pomalu dokloužeme do marginality.

13. A nakonec extrémně důležitá sekce 4.1 o kapitálu. Při pročítání a snění o inovačním prostředí jsem si pořád dokola v hlavě opakoval "společný kapitálový trh, společný kapitálový trh" a hle, nejen podpora implementace Unie kapitálových trhů, ale i implementace 28. režimu! Sním, či bdím?

Bottom line: HS 2.0 v oblastech týkající se vědy, výzkumu, inovací a vysokých škol velmi dobře pojmenovává problémy a v mnoha případech navrhuje rozumné, někdy až progresivní nástroje, jak s tím pohnout. Důležité je, že mnoho z nich je "zadarmo" a v podstatě politických, takže bude hodně záležet na síle a koordinaci vicepremiéra a delivery týmu. Ale nelze přehlédnout poznámku, že schválení Strategie "nezakládá nárok na financování z veřejných rozpočtů"...

Dvě hlavní "drobnosti", které mi v této Strategii chybí, tedy v těchto relevantních částech:

I. Vůbec není zmíněn základní výzkum. Je sice pravdou, že "výzkum je jen jeden", ale inovace plynou z poznatků základního výzkumu, nelze na něj zapomínat. Podobný boj vede ERC na evropské úrovni.

II. Strategie se v oblasti vzdělávání dotýká struktury typů studijních programů, ale není moc konkrétní. Osobně jsem přesvědčen, že jednou z brzd českého systému a struktury je, že "všichni dělají všechno". Všichni musejí dělat vědu, všichni musejí učit, všichni musejí mít doktorské studijní programy. Podle Strategie to svádí k tomu, že k tomu všechnu ještě všichni budou inovátoři. Ve finále je velká část toho spíše hra na to, že se to opravdu dělá. Není nic špatného na tom být vysokou školou typu college, která má pouze bakalářské a profesní vzdělávání. Nakonec v zahraničí je úplně běžné mít "jenom" bakaláře, pro většinu relevantních pozic je to dostatečné. Na to se pojí i systém docentských a profesorských pozic a titulů, které tento systém podporují. "Musíme mít doktorandy, protože jinak nebudeme mít profesory a pak nebudeme mít akreditace". Zjednodušení, ale ne až tak. Ten systém je pak zamotán sám v sobě.

Uvidíme, jaký bude detail nového zákona o VŠ a jak odvážný v tomto bude. Každopádně, konečně tu máme dokument, který pojmenovává problémy nahlas. Zbytek ukáže čas a odhodlání (a rozpočet).

[PAQ Research @paq_research]

Hledáme dvě posily! 1) fundraisingového a 2) grantového člověka, ať dál můžeme dělat nezávislý výzkum, který zlepšuje kvalitu života v Česku ⤵️

1) Abychom byli nadále nezávislí, potřebujeme dlouhodobou podporu a důvěru filantropů. Těch, kteří sdílejí naši vizi: soudržné, spokojené a prosperující Česko, na jehož úspěchu se může podílet každý.
https://t.co/gGXNcetwrZ

2) Naši nezávislost nám pomáhá udržet i financování z rozmanitých zdrojů. Jeho součástí jsou i granty. Pro jejich hledání, získávání a správu právě teď hledáme posilu do našeho týmu.
https://t.co/vd35DsmvhG

[Ladislav Kristoufek @lkristoufek]

🚀 NOVÝ TÝDEN, NOVÁ KANCELÁŘ, NOVÝ VÝHLED, NOVÝ ZAČÁTEK

🔄 Tento týden započíná nová etapa, alespoň tedy pro mě. Nastupuji jako prorektor pro zahraničí a vládní vztahy v týmu rektora Michala Pechoučka na ČVUT.

⚖️ Bylo to pro mě velké rozhodnutí, v českém prostředí dosti netradiční. Prorektoři a prorektorky (zatím) jen tak mezi univerzitami nepřecházejí. Volil jsem mezi klidem a pohodou na jedné straně a velkou výzvou a příležitostí na straně druhé. A rychle jsem usoudil, že na klid a pohodu jsem ještě moc mladý. A že mám co nabídnout.

🤝 Zvolením prof. Pěchoučka rektorem ČVUT vyslalo signál a ukázalo odvahu. Zároveň se vytvořila velká očekávání a částečně i narativ, že toto je ten "one shot" pro české vysokoškolské prostředí, že to jde dělat jinak. A to "dělání jinak" byla i otevřená výzva na prorektorský tým. Ambice namixovat "vnitřek" a "venek" a vytvořit tím dynamický a heterogenní tým, který se bude doplňovat napříč. A je mi velkou ctí, potěšením a uznáním, že si mě prof. Pěchouček vybral. Jeden ze senátorů na Univerzitě Karlově po rektorské volbě poznamenal, že jsem si volbu spletl s výběrovým řízením. A asi měl point. Tady jsem si to nespletl.

🙌 Je před námi mnoho práce, očekávání jsou velká, tým je skvělý. Jdu do toho s velkým respektem, ale jsem přesvědčen, že máme velkou šanci ČVUT, a tím i celé české vysokoškolské prostředí, posunout výše. Těším se!

[Jakub Hlávka @JakubHlavka]

Úhrada za výsledky: proč přejít v ČR od objemu k výsledkům

- České zdravotnictví platí hlavně za objem péče, ne za přínos pro pacienta. Value-based payment (VBP) mění logiku z „kolik výkonů“ na „jaký skutečný výsledek“.

- VBP může mít klinické i ekonomické benefity: vyšší kvalita nemusí znamenat vyšší náklady. Správně nastavené výsledkové úhrady zlepšují péči i udržitelnost systému.

- ČR čelí stárnutí populace, růstu chronických chorob a drahým inovacím, přitom většinu péče hradíme dle objemu, ne výsledků péče.

- VBP motivuje koordinaci péče, prevenci komplikací a investice do edukace, rehabilitace či adherence – aspekty, které klasický model ignoruje.

Mezinárodní příklady:
- USA – HRRP (CMS) snížil 30denní rehospitalizace o ~2 % (≈150 tis. případů 2012–2013), lepší discharge planning.
- UK – programy přechodu do domácí péče zvyšují QALYs a snižují náklady.
- Švédsko – bundled payments u endoprotéz kyčle/kolene: –26 % reoperací, –14–20 % celkových nákladů, kratší pracovní neschopnost.
- Systematické přehledy (AHRQ, RAND) – bundled/VBP často snižují výdaje, kvalita péče většinou zůstává nebo se mírně zlepší.

Pro ČR je klíčová výhoda, že máme již DRG jako základ pro epizodické úhrady, lze doplnit výsledkovou složkou, sdílením úspor atd. Máme rovněž již příklady risk-sharingu u nákladných léků.

Možné příklady pro zavedení VBP v ČR:
1) % vyzvednutých receptů
2) počet pacientů zapojených do prevence u praktického lékaře,
3) signální výkony v chronické péči (HbA1c, % odeslání k specialistovi apod.).

Nutné podmínky:
- kvalitní data + měřitelné indikátory kvality (KZP, odborné společnosti)
- governance, risk-adjustment, srovnatelnost poskytovatelů
- koordinace a sdílení dat napříč segmenty

VBP může pomoci zvýšit kvalitu i efektivitu péče, pokud je dobře nastaven. Pro ČR je to jeden ze způsobů, jak zvýšit udržitelnost systému.

Více (+ audio verze): https://t.co/VTWwFN3mWh

[Martin Stránský @meme12555]

Takhle má vypadat vládní komunikace. Bez ironie. Díky!

[Hynek Cígler @HynekCigler]

Rozdíly mužů a žen v prostorové inteligenci jsou obecně malé, není tedy divu, že je nebylo možné pozorovat na 200hlavém (rakouském!) vzorku.
Zajímavá je ovšem sebepercepce. Zatímco muži své schopnosti odhadli přibližně přesně, ženy se v průměru podhodnotily.

[Daniel Münich @Daniel_Munich]

Rozhovor s paní poslankyní ANO je síla. A nová vláda porušuje pravidla dobrého vládnutí jako na běžícím pásu.

Dalším v řadě je zásadní změna služebního zákona formou poslaneckého návrhu. Vláda opět obchází proces hodnocení dopadů regulace (RIA).

[Petr Pavel @prezidentpavel]

Je mimořádně důležité, že Evropská rada našla shodu na finanční pomoci Ukrajině. Ruská agresivní válka zemi velmi vyčerpává. Naše pomoc je pro přežití Ukrajiny zásadní. Je ale také prozíravým vkladem do bezpečnosti Evropy i Česka. Považoval bych proto za správné, abychom spolu s ostatními Evropany ukázali, že dokážeme převzít svůj díl odpovědnosti a zaručit se za osud našeho kontinentu.

[Hynek Cígler @HynekCigler]

@BlkoJa Vzhledem k tomu, jak často jsem v poslední době tenhle funnel plot viděl, mi přišlo užitečné na něj zareagovat nějak efektivněji než tady v českém vlákně. "Naštěstí" jsem byl 14 dní nemocný a jeden den jsem tedy mohl věnovat krátké reakci... preprint zde: https://t.co/T0ElUM2Kr5

[Tomáš Fliegl @TFliegl]

Další pokračování hledání důkazů, jestli populární Dunning-Krugerův efekt fakt neexistuje 👏

[Hynek Cígler @HynekCigler]

Dunning-Krugerův efekt nikdy nebyl moje téma; zajímal mě vždy skrz pochybnou analýzu. A po přečtení téhle studie se vzorec opakuje. Výsledky jsou sice strašně zajímavé, ale jsem silně zklamaný a hlavně naštvaný. A zajímat to bude @mVranka ! 🧵/1