Jakub Karman

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Žena, která nastartovala automobilový průmysl: Bertha Benzová a jízda, která změnila svět

Když se řekne „Benz“, většině lidí si okamžitě vybaví luxusní automobily a geniálního inženýra Karla Benze, kterému historie připisuje vynález prvního automobilu se spalovacím motorem. Učebnice dějepisu a encyklopedie ho po desetiletí oslavují. Co už ale často nezmiňují, je fakt, že bez jeho manželky by tento revoluční stroj s největší pravděpodobností skončil jako zapomenutý a neprodejný experiment v kůlně. Vítejte v 2. díle mého seriálu o opomíjených ženách (nejen) ve vědě.

Příběh Berthy Benzové je učebnicovým příkladem tzv. Matildina efektu – situace, kdy jsou zásluhy a objevy žen připisovány jejich mužským kolegům nebo manželům. Bertha nebyla jen pasivní múzou ani finanční podporovatelkou. Byla vizionářkou, techničkou a první řidičkou na světě, jejíž odvaha a vynalézavost doslova rozjely automobilový průmysl.

Sňatkem ztracená nezávislost

Bertha Ringerová se narodila v roce 1849 do bohaté rodiny stavitele. Na tehdejší dobu se jí dostalo vynikajícího vzdělání, ale co bylo důležitější – odmalička ji fascinovaly technologie a inovace. Když potkala Karla Benze, chudého inženýra s obrovským snem o „kočáru bez koní“, okamžitě v jeho vizi uvěřila.

Karl měl talent, ale chyběly mu peníze a měl nespolehlivého obchodního partnera, který jeho firmu táhl ke dnu. Bertha se odhodlala k radikálnímu kroku: nechala si vyplatit své věno ještě před svatbou. Jako svobodná žena totiž měla podle tehdejších zákonů právo nakládat se svým majetkem a jednat jako oficiální investorka. Za své peníze Karlova partnera vyplatila a zachránila tím celý projekt.

Nespravedlnost na sebe ale nenechala dlouho čekat. Jakmile si v roce 1872 řekli své „ano“, dobové německé právo zasáhlo s plnou tvrdostí. Status vdané ženy znamenal, že Bertha automaticky ztratila právní subjektivitu jako investorka. Ačkoliv její peníze projekt zachránily a nadále ho financovaly, papírově už ve firmě neznamenala vůbec nic. Veškerá práva přešla na jejího manžela.

Špinavé ruce, jméno vymazané z patentu a boj o prvenství

Její přínos ale neskončil u peněz. Bertha s Karlem trávila hodiny v dílně. Motorům rozuměla do nejmenšího detailu, protože se na jejich stavbě fyzicky podílela. Z historických pramenů je doloženo, že to byli oni dva společně, kdo například ručně navíjel drátěné cívky, aby vytvořil funkční systém zapalování pro dvoudobý motor. Byla de facto spolutvůrkyní technických řešení.

V roce 1885 Karl uspěl s něčím, co se stalo známým – ať už oprávněně, či nikoli – jako první skutečný automobil. Jeho načasování bylo šťastné. Dva jeho velcí rivalové, Wilhelm Maybach a Gottlieb Daimler, zhruba ve stejné době vyrobili motocykl se spalovacím motorem a následujícího roku svůj motor nainstalovali do kočáru typu Américaine, tedy de facto do dostavníku. Pokud bychom automobily definovali striktně jako čtyřkolová vozila, pak tento jejich dostavník autem byl, zatímco Karlova slavná tříkolka nikoli. To je však jen detail.

Jisté je, že když v lednu 1886 podával Karl Benz žádost o patent na svůj Patent-Motorwagen (motorový vůz poháněný plynem), na dokumentu stálo pouze jeho jméno. Důvod nebyl ten, že by si Karl chtěl slávu nechat pro sebe, ale ten, že Bertha jako vdaná žena ze zákona nemohla být na patentu uvedena. Byla tak oficiálně vymazána z historie vlastního vynálezu. Tento patentový spis je však dnes uctíván jako rodný list automobilu.

Skvělý inženýr, mizerný obchodník a chvíle, kdy Berthě došla trpělivost

Bertha se do té doby aktivně podílela na prvcích designu a testování v provozu, což ji technicky připravilo na její budoucí ohromující jízdu. O dva roky později ale vůz stále ležel ladem v garáži a nikdo ho nechtěl. Veřejnost byla k hlučnému, kouřícímu a podivnému stroji skeptická. Lidé se ho báli a považovali ho za nebezpečnou hračku.

Karl Benz byl sice brilantní inženýr, ale chybělo mu sebevědomí i obchodní duch. Trpěl depresemi z neúspěchu a bál se svůj vynález ukázat světu v reálných podmínkách. Do té doby proběhly jen krátké, pečlivě kontrolované testovací jízdy kolem dílny za přítomnosti mechaniků, které často končily poruchou.

Během následujících tří let prošel vůz v rukou perfekcionisty Karla dalšími dvěma fázemi úprav. Stále na něm něco zdokonaloval, ale stále ho neprodával. A pak, 5. srpna 1888, to Berthě zkrátka nedalo a došla jí trpělivost. Uvědomovala si totiž dvě věci, které Karlovi unikaly. Zaprvé, že technologie potřebuje první zátěžový test v reálném terénu, aby se odhalily její konstrukční chyby. A zadruhé, že svět potřebuje šok – odvážný marketingový tah, který lidem dokáže, že auto zvládne přejet z jednoho města do druhého. Věděla, že pokud to neudělají, jejich životní dílo i investice budou ztraceny. A tak vzala osud rodiny do vlastních rukou.

Jízda, na kterou svět nebyl připraven

Je 5. srpna 1888, ještě před úsvitem. Devětatřicetiletá Bertha budí své dva syny, patnáctiletého Eugena a třináctiletého Richarda. Nechává spícímu manželovi na stole krátký vzkaz, že jedou navštívit babičku do 106 kilometrů vzdáleného Pforzheimu. Aby ho hluk motoru nevzbudil a nezabránil jim v odjezdu, potichu vytlačí tříkolový vůz z garáže a nastartují ho až v bezpečné vzdálenosti od domu.

Byl to krok do naprostého neznáma. Neexistovaly žádné benzinové pumpy. Neexistovaly autoservisy. Neexistovaly dokonce ani zpevněné silnice a auto muselo jet po vyjetých kolejích od koňských povozů. Bertha se stala prvním člověkem v historii, který se vydal na dálkovou cestu automobilem. Neměla řidičské oprávnění (to získal její manžel jen pár dní předtím), ale měla odhodlání a hluboké technické znalosti.

Klobouková jehlice, podvazek a vynález brzdových destiček

Cesta se brzy proměnila v technické drama a ukázala Berthinu neuvěřitelnou schopnost improvizace:

⛽ První čerpací stanice na světě: Palivová nádrž byla malá a brzy jim došel benzin. Bertha však věděla, že v lékárnách se prodává čisticí prostředek Ligroin, což byl v podstatě lehký benzin. Zastavila v lékárně v městečku Wiesloch, skoupila její zásoby a nalila je do nádrže. Z městské apatyky tak mimoděk učinila první čerpací stanici na světě.

🔧 Kreativní mechanika a elektroinstalace: Během cesty se ucpal přívod paliva. Bertha nepanikařila, sundala si klobouk a dlouhou kloboukovou jehlicí palivovou trubičku pročistila. Pozzději se prodřel kabel od zapalování a začal zkratovat. Bertha stáhla podvazek a použila ho k izolaci obnaženého drátu – čímž předvedla první praktickou opravu elektroinstalace v motorovém prostoru.

💧 Boj s odpařovacím chlazením: Motor využíval velmi primitivní chladicí systém, ze kterého se voda neustále odpařovala. Bertha se syny museli u vesnických studní, potoků a hostinců neustále kupovat a v kbelících nosit litry vody, aby motor neuvařili.

🛠️ Vynález brzdových destiček: Dřevěné brzdové špalky se při sjíždění kopců rychle opotřebovávaly a auto přestávalo brzdit. Bertha zastavila ve vesnici u místního ševce a nařídila mu, aby na dřevěné bloky přibil hrubé kožené pásky. V ten okamžik svět spatřil první kožené brzdové obložení (brzdové destičky) v historii.

⚙️ Lidská síla a návrh na převodovku: Vůz měl pouze dva rychlostní stupně a postrádal sílu na vyjetí strmějších kopců. Bertha a její synové museli těžký vůz do kopců tlačit.

Triumf, který stvořil legendu

Po strastiplných třinácti hodinách cesty dorazili do Pforzheimu a odeslali Karlovi telegram, že auto jízdu zvládlo. O pár dní později dojeli zpět do Mannheimu.

Berthina cesta byla dokonalým marketingovým tahem. Lidé, kteří cestou viděli „kouzelný kočár bez koní“, žasli. Zpráva o jejím výkonu se dostala do novin a veřejné mínění se otočilo. Lidé pochopili, že automobil není jen nebezpečná hračka, ale užitečný dopravní prostředek budoucnosti.

Její postřehy z cesty navíc fungovaly jako práce hlavního testovacího inženýra. Hned po návratu Karlovi předala seznam nutných konstrukčních změn: nařídila mu, ať upraví chladicí okruh, do dalšího modelu přidá třetí, nižší „horský“ převod a standardně montuje kožené brzdové obložení. Zavedl všechno. Karl Benz ve svých pamětech později přiznal, že Bertha byla v nejtěžších chvílích jeho hlavním technickým kritikem, poradcem a oporou.

Během deseti let od její jízdy se z Benzovy firmy stala největší automobilka na světě. Karl Benz sbíral pocty i vavříny a jeho jméno se stalo nesmrtelným. Bertha zůstala v jeho stínu, jak to dobové konvence od milující manželky vyžadovaly. Trvalo více než století, než byla v roce 2016 – dávno po své smrti ve věku 95 let – za své technické a vizionářské zásluhy uvedena do Automobilové síně slávy. Nebýt její víry, peněz z věna, podvazku a kloboukové jehlice, svět by možná na jméno Benz už dávno zapomněl a nejspíš by nebyl ani žádný @MercedesBenz.

Co říkáte můj seriál a zapomenutých ženách ve vědě? Dejte like a sdílejte, jestli v něm mám pokračovat. Taky mi napište do komentářů své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám neuniknou další díly.

#zeny_ve_vede #Matilda_effect

[Střípky z minulosti 🕰️ @MocnyPetr62670]

František Blabolil, československý voják a odbojář, byl 2. září 1942 popraven v Berlíně-Plötzensee. ⚔️🕯️

Od dubna 1939 se aktivně zapojil do protinacistického odboje v rámci organizace Obrana národa, kde působil v Zemském i oblastním velitelství Morava-západ. 🇨🇿

Jeho odbojová činnost skončila 30. listopadu 1939, kdy byl zatčen. Prošel několika věznicemi, včetně brněnského Špilberku, než se dostal do Vratislavi a Wohlau.

Lidový soud v Berlíně ho 13. prosince 1941 odsoudil k smrti za přípravu velezrady a napomáhání nepříteli. Rozsudek byl vykonán o necelý rok později v nechvalně proslulé věznici Plötzensee. 🕯️

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Dvaadvacátého července 1938 dorazil do Oxfordu dopis z Postupimi. Německé nakladatelství Rütten & Loening v něm vyjádřilo zájem vydat překlad Hobita. Podmínka byla jediná: J. R. R. Tolkien musí úředně doložit árijský původ.

Nakladatelství dříve patřilo židovským majitelům Wilhelmu Ernstu Oswaltovi a Adolfu Neumannovi. Po přijetí norimberských zákonů však firmu v roce 1936 postihla nucená „arizace“: židovští zaměstnanci byli propuštěni a díla židovských autorů vyřazena z edičního plánu. Nový vlastník Albert Hachfeld se pouze podřídil liteře zákona – bez osvědčení o rasovém původu (arisch) kniha v třetí říši vyjít nesměla.

Tolkienovi bylo tehdy šestačtyřicet let. Žil na Northmoor Road, přednášel v Oxfordu starou angličtinu i severské jazyky a vydání Hobita mu před necelým rokem od základu změnilo život. Příjmení zdědil po prapradědovi, který v 18. století přesídlil do Anglie ze Saska. S tímto jménem sloužil v britské armádě v první světové válce. Nyní po něm cizí režim požadoval rasový dotazník.

Svému londýnskému nakladateli Stanleyi Unwinovi napsal, že tón postupimského listu shledává „poněkud příkrým“. Kladl si otázku, zda této neomalenosti čelí pouze kvůli německy znějícímu příjmení, anebo zda „jejich šílené zákony“ žádají osvědčení od občanů všech zemí bez rozdílu. Sám odmítal jakékoli potvrzení (Bestätigung) vystavit – ačkoli by formální kritéria splnil – a byl připraven německé vydání raději obětovat. Nedostatek židovské krve nevnímal jako přednost či důvod k pýše. Měl řadu židovských přátel a nechtěl budit sebemenší zdání, že schvaluje „naprosto zhoubnou a nevědeckou rasovou nauku“.

K dopisu pro Unwina přiložil dva koncepty odpovědi a ponechal na něm, který z nich do Německa odešle. Kratší verze se nepříjemné otázce zcela vyhnula. Delší, datovanou 25. července 1938, nakonec Unwin neodeslal. Právě tento text se však dochoval jako dopis číslo 30 v knize The Letters of J. R. R. Tolkien (v českém překladu vydalo nakladatelství Argo pod názvem Dopisy J. R. R. Tolkiena). Společnost The Tolkien Society (@TolkienSociety) jej připomíná dodnes.

Celé znění dopisu:

Vážení pánové,

děkuji Vám za Váš dopis. Není mi však zcela jasné, co přesně míníte výrazem arisch. Nejsem árijského – tedy indoíránského – původu. Pokud vím, žádný z mých předků nehovořil hindustánsky, persky, romsky ani žádným z příbuzných dialektů. Má-li však Váš dotaz znamenat, zda jsem židovského původu, mohu pouze konstatovat, že k své lítosti žádné předky z tohoto nadaného národa nemám.

Můj prapraděd přišel do Anglie v osmnáctém století z Německa. Převážná většina mých předků je proto čistě anglického původu a já sám jsem poddaným britské koruny – což by mělo plně postačovat. Přesto jsem své německé jméno vždy nosil s hrdostí a činil jsem tak i po celou dobu oné politováníhodné války, v níž jsem sloužil v anglické armádě. Nemohu si však odpustit poznámku: stanou-li se podobně neomalené a irelevantní dotazy pravidlem v záležitostech literatury, není daleko doba, kdy německé jméno přestane být důvodem k hrdosti.

Váš dotaz bezpochyby směřuje k naplnění zákonů Vaší země. Požadovat však jejich plnění po občanech cizího státu považuji za nepatřičné – a to i kdyby taková okolnost měla (což nemá) jakýkoli vliv na literární kvalitu mého díla či na jeho vhodnost k vydání, o nichž jste se zjevně přesvědčili, aniž byste se předem tázali na můj původ (Abstammung).

Věřím, že tuto odpověď shledáte uspokojivou, a zůstávám s úctou

J. R. R. Tolkien

Filolog zasáhl ideologii na nejcitlivějším místě: tam, kde začala překrucovat jazyk. Označení árijský neodkazuje k žádnému nordickému ideálu, nýbrž k indoíránské jazykové větvi. Urážku pak obrátil v poctu vyjádřením lítosti, že k „nadanému národu“ nepatří. Nakonec varoval, že degradace literatury na rasový kádrový posudek připraví německé jméno o veškerou úctu. Napsal to muž, který s tímto jménem protrpěl bitvu na Sommě.

Nakladatelská smlouva s Rütten & Loening nikdy uzavřena nebyla. Německý překlad Hobita vyšel až v roce 1957 pod názvem Kleiner Hobbit und der große Zauberer v převodu Waltera Scherfa. To už byl okolní svět docela jiný.

Dnes si připomínáme smutné výročí - Tolkien zemřel 2. září 1973 v nemocnici v Bournemouthu, kam byl převezen z oblíbeného hotelu Miramar. Nikdy nebyl politickým řečníkem. Byl to vědec, který nesnesl, když se znásilňuje jazyk. Ve svém dopise neburcoval zástupy. Pouze vrátil slovům jejich původní význam. A potom, zdvořile a s tečkou, odeslal formulář zpět.

P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden příběh, u kterého stojí za to se zastavit. Pomozte je šířit — like, komentář, sdílení, bookmark a hlavně follow, ať vám neuniknou ty příští. Kterou větu z toho dopisu byste dnes podepsali jako první?

[Jura Háček 🇨🇿🇪🇺🇺🇦 (jirka maso :) @jura_haczek]

Perfektní, přepneš si na CNN a tam Petr Pavel dvacet minut meje hubu rusákům v rozhovoru s jednou s nejznámějších válečných novinářek Christine Amanpour (opět!)...
Naprostá klasa je, že ona s ním nemluví jen jako s prezidentem, ale jako s opravdovým profesionálem a generálem NATO.
Krásně se to sešlo v kontrastu s tím rozhovorem pro Primu, kde si dezole mysleli, že to je sestříhaný podvod. A on si prezident pak vystoupí na CNN a vystřihe tohle... Tleskám.✌️😆

[Kate from Kharkiv @BohuslavskaKate]

🇵🇱 PM Tusk: Today we loudly proclaim from Westerplatte to entire free world: be in solidarity. Today we must help Ukraine survive.

If we say today, “It’s only Ukraine,” someone else will say in few months, in a year or two years, “It’s only Poland.”

Munich cannot happen again. We can't repeat those mistakes.

That grim scenario cannot repeat itself: a helpless, powerless policy of yielding to evil.

Soldiers of Westerplatte, and Poland throughout its entire dramatic history, have always borne witness to this:

When evil threatens us and our children, we stand in defense of freedom, truth, and honesty.

It must be the same now. For now, too many words, too few actions.

Let the words from Westerplatte reach every capital of the free world — Washington, Ottawa, Tokyo, and everywhere there are people who understand the gravity of the situation.

The most important lesson of Westerplatte is this: never again should anyone attacked by an aggressor be left alone.

Poland is the victim of many provocations. Only several hours ago we most likely again saw acts of sabotage — arson, diversion, etc.

They have happened many times in Finland, Lithuania, Latvia, Estonia, Poland, Romania, and Denmark, and recently in Germany.

Yes, we will soon find out that it was Russian services that organized the drone provocation in Leipzig.

It may also be that Germans, French, Italians, Spaniards — everyone without exception, all nations and all leaders of the free world — will understand that in the face of evil, no one can be left alone.

[Střípky z minulosti 🕰️ @MocnyPetr62670]

2. září 1920 se v Pardubicích narodila Taťána Hladěnová. 🇨🇿 Tato statečná žena se stala klíčovou postavou československého odboje za druhé světové války. 🕯️

Taťána pocházela ze zámožné rodiny obchodníka Vranešiče a provdala se za Františka Hladěnu, známého motocyklového závodníka a zakladatele prestižního závodu Zlatá přilba. 🏆 Společně se svým manželem se aktivně zapojila do odbojové činnosti ✊ a poskytovala pomoc členům výsadkové skupiny Silver A konkrétně Alfrédu Bartošovi, Josefu Valčíkový a Jiřímu Potůčkovi. 🪂

Hladěnová sloužila jako spojka, která zajišťovala pravidelnou a životně důležitou komunikaci mezi Pardubicemi a Prahou. 📜 Na této nebezpečné trase spolupracovala s Hanou Krupkovou a učitelkou Lidmilou Malou. 🤝

Hrdinské úsilí Taťány a jejího manžela tragicky skončilo 20. června 1942, kdy byli oba zatčeni gestapem. ⚫ František Hladěna nepřežil brutální výslechy a zemřel. 🕯️ Taťána Hladěnová byla zavražděna 2. července 1942 na pardubickém Zámečku. 🕊️🇨🇿

[Jan Bartek @BartekJan83320]

Pokud chcete pochopit proč dnes zemědělci mlčí i když je nafta v průměru za 46 Kč/l...... Cena nafty 2.9.2025 byla 33 Kč/l důvod ve videu.

[Jan Neubauer🎗️ @neubJan]

Dnes, na den před padesáti lety,
premiéra filmu Jiřího Menzela
Na samotě u lesa, původně Pražáci dědy Komárka.

Dle scénáře Z. Svěráka a L. Smoljaka, kteří si tam pro sebe napsali pěknou roli.

Svěrák už měl plnovous. Menzel ho nechal oholit, aby vypadal jako typický Pražák.

1/4

[🇺🇦🇨🇿Enela🇬🇪🇮🇱 @Enela96]

Představila tato vláda už aspoň jeden zákon, kde by Babiš nebyl v brutálním střetu zájmů?
Já mám někde nějaké pole po prarodičích a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby na něm hospodařil Agrofert. Problém je, ze to ani pořádně nevím a i kdyby jo, tak nemám zdání, jak ho dát do pronájmu někomu jinému. 🙁

[🇺🇦🇨🇿Enela🇬🇪🇮🇱 @Enela96]

Pan Kupka to tady zase dobře vysvětluje: to co dělá současná vláda je proinflační.

Už jednou pomohla Babišova vláda totálně rozjet inflaci v roce 2021 a vláda Petra Fialy pak předávala ekonomiku v mnohem lepším stavu.
A teď to Babiš zase ničí.

Na to může Havliček říkat "eh, eh" kolikrát chce. To jim nikdo neodpáře.

[Poslední skaut™ @Posledniskaut]

Tohle trochu nabourává oblíbené tvrzení, že největší schodky jdou za Fialou.
(E15)

[Historia Naval 2GM @SgmNaval]

Durante los 6 años y 1 días que duró la Segunda Guerra Mundial se hundieron 15.399 barcos en los que fallecieron 567.518 marineros. Este mapa refleja todos los naufragios.

Hoy en el aniversario del inicio de la Guerra rendimos un homenaje a los caídos por su sacrificio y valentía

[Vanguard WWII - by Cadet @Vanguard_WW2]

The men waiting for Hitler’s Panzers rode horses.

Nazi propaganda portrayed them as idiots.

The truth was very very different!

On September 1, 1939, Germany’s 4th Panzer Division advanced toward Mokra, Poland.

Standing in its way was the Wołyńska Cavalry Brigade.

But the Poles did not charge the tanks with lances. Their horses provided mobility. The cavalrymen dismounted and fought from prepared positions with antitank guns, artillery, antitank rifles, and the armored train Śmiały.

Again and again, the panzers attacked.

Again and again, the Poles stopped them.

The myth was born elsewhere that same day.

At Krojanty, Polish uhlans charged and scattered exposed German motorized infantry before armored cars arrived and opened fire. German officers later brought foreign correspondents - including Italian journalist Indro Montanelli - to see dead cavalrymen and horses beside armored vehicles that had arrived after the fight.

Montanelli reported that Polish horsemen had charged German tanks. Nazi propaganda seized upon the story. It offered the perfect image: intelligent, modern Germans crushing stupid Poles who rode against steel with lances.

It was meant to prove German military and racial superiority. And it was a lie.

Polish cavalry never launched a suicidal charge against panzers. And at Mokra, it stopped an entire panzer division!

Follow @Vanguard_WW2 for more forgotten stories and shattered myths from World War II.

[Feldkurat Katz v bloku @Bejk_kolenatej]

Ty svine prostě lžou, kdykoli otevřou držku...

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Dnes by Antonín Holý slavil devadesátiny. Asi nejslavnější český věděc, syn zámečníka z ČKD, který v osmi letech našel na půdě zaprášenou učebnici přírodozpytu s mědirytinami pokusů, se celý život bránil slávě. Přesto jeho molekuly dodnes drží na uzdě HIV i hepatitidu B a licenční poplatky z nich přinesly české vědě více než miliardu eur.

Otec mu v kůlně zřídil malou laboratoř. Chlapec si tam pálil prsty a míchal bengálský oheň. Později říkal, že už by tak pěkný nesmíchal. Chemie mu zůstala. Vystudoval ji na Matematicko-fyzikální fakultě UK, v roce 1960 nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (@IOCBPrague) a už ho neopustil. Řediteloval mu osm let, ale titul, který používal nejraději, zněl jinak: vědecký pracovník.

V roce 1976 potkal v Göttingenu belgického virologa Erika De Clercqa. Poslal mu nejdřív jen tři látky – chtěl vědět, jestli to v Belgii myslí vážně. Jedna z nich, analog stavebního kamene nukleových kyselin, virům vadila. Z té spolupráce vyrostla celá rodina acyklických nukleosidfosfonátů. Jsou to napodobeniny písmen DNA a RNA. Virus je spolkne, ale dál s nimi nic neudělá. Replikace se zastaví.

Patent na látku později zvanou tenofovir podal Holý v roce 1984. Virus HIV byl tehdy známý sotva rok. Vývoj skoro padl, když Bristol-Myers po fúzi program zastavil. Smlouva ale obsahovala větu, která práva vrátila ústavu. John C. Martin vzal tým do malé kalifornské firmy Gilead Sciences (@GileadSciences). Odtud vyšel cidofovir proti cytomegaloviru, adefovir proti hepatitidě B a především tenofovir. V roce 2001 ho americký úřad schválil proti HIV jako Viread. Pak přišly kombinace Truvada, Atripla a další. Tenofovir je i v preexpoziční profylaxi – v tabletě, která nákaze předchází.

Holý se toho dne, kdy FDA schválila Truvadu jako prevenci, nedožil. Zemřel 16. července 2012. Bylo mu pětasedmdesát. Mediální zájem mu vadil, jezdil starou škodovkou z Horních Počernic, pěstoval kaktusy, fotil americké národní parky a poslouchal Bacha. Peníze z patentů považoval za nástroj pro další laboratoře, ne za důvod změnit život.

Mezi lety 2001 a 2025 přinesly Holého látky ÚOCHB přes miliardu eur, tedy zhruba pětadvacet miliard korun. Ústav z nich zrekonstruoval kampus, koupil přístroje, ztrojnásobil počet lidí a vybudoval rezervy. Rekonstrukce a nová budova stály kolem tří miliard. Loni přibylo pracoviště kryoelektronové mikroskopie. Hlavní patenty vypršely, ale ústav dál žije z toho, co se za ty peníze stihlo postavit, i z pokračujícího partnerství s Gileadem. Od roku 2006 tu funguje Gilead Sciences Research Centre; nyní ve čtvrté etapě podporuje výzkum virů, zánětů i nádorů.

Ředitel ústavu Jan Konvalinka (@konvalinka_jan) to říká bez patosu: „Holý zanechal velké dílo, a proto se nemáme na co vymlouvat. Investujeme do lidí a směrů, aby se podobný úspěch mohl opakovat.“

Pokračovatelé sedí v týchž budovách. Michal Hocek, Holého doktorand, dnes vede skupinu bioorganické chemie nukleových kyselin a hledá cesty k RNA léčivům i protinádorovým látkám. Zlatko Janeba, rovněž Holého žák, rozvíjí nové analogy fosfonátů. Další týmy jdou po virových enzymech, diagnostice a cílech, o kterých se v osmdesátých letech ještě nemluvilo. Transfer technologií, který Holý s De Clercqem a Martinem prakticky vynalezli za železnou oponou, je teď součástí ústavní výbavy.

Nobelovu cenu nedostal. Kolega Zdeněk Havlas to považuje za dluh: v době, kdy jeho sloučeniny už zachraňovaly miliony, Holý nemohl jezdit po světě a obhajovat je osobně. On by se pravděpodobně stejně ohradil. Slávu neměl rád. Práci ano.

Dnes, 1. září 2026, by mu bylo devadesát. Lidé s HIV díky jeho molekulám se dožívají stáří. Hepatitida B se dá držet pod kontrolou. Česká laboratoř v Dejvicích má zázemí, jaké by si syn zámečníka z ČKD v roce 1960 nedovedl představit. To je celý příběh: vytrvalost, která nechtěla být vidět, a proto změnila víc než sláva.

P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden takový příběh. Znáte někoho, komu Holého léky změnily život – nebo vás spíš zajímá, jestli Česko dokáže vychovat dalšího? Napište to do komentáře, dejte lajk, uložte si článek a hlavně sledujte můj profil @tkapler, ať vám neuteče ten další. Zároveň jsem dnes také odstartoval seriál o opomíjených ženách ve vědě.

[Jakub Szántó @JakubSzanto]

Přes masivní poválečnou a hlavně současnou propagandu je nutné opakovat klíčový historický fakt: od 1. září 1939 do 22. června 1941 byl Sovětský svaz nejdůležitějším válečným spojencem nacistické třetí říše se společným cílem rozdělit si Evropu.

[flyRosťa @flyrosta]

-5 637 496 000 Kč to je cash flow Radomíra Lašáka z let 2006–2009, kdy působil u ČSA.

O této osobě se za poslední měsíce hodně napsalo. Málokdo si ale skutečně vzpomene, jaký rozměr mělo jeho nekompetentní hospodaření v čele ČSA. Miliardové škody, nulová zodpovědnost...

[Jakub Žofčák @JakubZofcak]

Když už se řeší rozpočet – taky si někdy říkáte "Hmm, hmm, to by bylo super, kdyby existovala nějaká excelovská tabulka, kde je všechno sepsaný"?

Badabim-badabum, děkujeme Národní @rozpoctova_rada ⬇️⬇️⬇️

Jukněte, kolik má stát z DPFO, DPPO, hazardu, alkoholu nebo kolik dáváme na důchody. A je to rozklikávací, tak si můžete zkusit pohejbat s daněma a vyrovnat rozpočet 👌

https://t.co/HmVH0srNkh

[Boulák @boulak16]

Seznamte se s Alicí Weidel, s vůdkyní AfD v Německu.

Je proti homosexuálům; je lesbička.
Je proti imigraci; její partnerka je imigrantka.
Je proti tomu, aby homosexuálové adoptovali děti; má 2 adoptované dcery.
Je německá patriotka; žije ve Švýcarsku.

[kalendarbeda @kalendarbeda]

2.září 1957 se začalo platit novou korunovou mincí. Jako předlohu pro sázející ženu použila sochařka Marie Uchytilová vězeňkyni komunistického režimu skautku Bedřišku Synkovou.