🦖 Spinosauři, gigantičtí masožravci, z nichž ti největší dosahovali délky výrazně přesahující 10 metrů, patří k nejpopulárnějším dinosaurům vůbec.
Nyní byl popsán nový zástupce spinosaurů, a to přímo blízký příbuzný slavného druhu #Spinosaurus aegypticus.
🦂 Arachnofobie a entomofobie označují iracionální, přehnaný strach z pavoukovců a hmyzu. Velikost ani skutečná nebezpečnost přitom nehrají větší roli. 🪳
🕸 Dnešní členovci jsou drobní. V minulosti však žili takoví, kteří by dokázali nahnat respekt i člověku bez fobie.
⚒️ Jen málo žen se v 19. století proslavilo ve vědě tak, jako Mary Anningová.
O jejím významu svědčí i skutečnost, že v roce 2010 jí výbor britské Královské společnosti zahrnul mezi deset žen, které nejvíce ovlivnily dějiny vědy. 💎
https://t.co/oWR94yd1hX
📌 Druhohorní fosilie obratlovců z Jižní Ameriky jsou důležité z hlediska jejich přínosu pro výzkum evolučních vztahů vývojových skupin, které jsou jinak známé především z nalezišť na severní polokouli. 👇
https://t.co/vtcPISrtY1
🐾 Byl popsán dosud nejstarší známý fosilní otisk kůže předchůdců plazů, objevený v pohoří Durynský les na území spolkového státu Durynsko v centrální části Německa. 🦎
https://t.co/q5igMuYDv4
🐊 Bohatá naleziště fosilních vajec obvykle poskytují řadu cenných poznatků. Nově publikovaná studie vedená paleontology z Brazílie nyní představila rekordní snůšku druhohorních předchůdců krokodýlů! 🥚👇
https://t.co/zkpfALrPBF
🦴 Stegosauři jsou velmi populární a díky mnoha nálezům z posledních let stále lépe známou skupinou ptakopánvých dinosaurů. Jak byli ale tito dinosauří obrněnci velcí? 👀👇
https://t.co/aaZ7FozaJ9
Our reassessment of Lusonectes sauvagei, a plesiosaur from the Lower Jurassic of #Portugal, was published yesterday in PeerJ.
Lusonectes was originally described as a plesiosauroid closely related to Microcleidus. 1/4
#paleontology
🚨 #Lusonectes je jméno pradávného plesiosaura známého na základě fosilie, kterou bychom s čistým svědomím mohli nazvat sajrajtem.
@PeerJSTM
👉 https://t.co/J7Vh7SYjlz
Obrázek znázorňuje lebku lusonekta z různých pohledů se zvýrazněnými elementy, které je možné identifikovat.
Podle našeho nového výzkumu se však zdá přibližně stejně pravděpodobné, že šlo o raného pliosaurida – jednoho z posledních „malých“, s největší pravděpodobností skutečně „dlouhokrkých“ zástupců této skupiny.