espoo

Pomáhat lidem je o to víc potěšující, když je to ve vlastním zájmu. -- Richard Fish

[espoo @espoo]

Jak teď vidíme o sobotách Matonohu ve Stardance, musím se držet abych Taře (13) neposlala odkaz na Otevřený dopis poslaneckému klubu KSČM. Myslím že by ji to hodně pobavilo, ale někdo by pak na mě asi volal OSPOD za mravní ohrožení mládeže.
https://t.co/6Wk0Syxr6w

[espoo @espoo]

Včera jsme si pustili původní první Scary Movie.
Protože jsem nedávno dohnala Obvyklé podezřelé, tak jsem ten konec konečně opravdu ocenila.

[espoo @espoo]

Když pečete bezlepkový japonský piškot, vůbec nevadí když v alobalu kolem formy, co ji chrání před vodní lázní, necháte díru. Piškot je pak měkký a vláčný i potom, co úplně vychladne. #protip

[espoo @espoo]

#brno

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Vibrace křídla a smrtící rozpad letadla. Záhadu za druhé světové války nevyřešili mechanici, ale nenápadná olomoucká rodačka pomocí matic. Ač ji @Caltech považoval za největší žijící matematičku, stálou profesuru jí odmítl dát.

Vítejte u dalšího dílu mého seriálu o opomíjených ženách ve vědě. Pokud se vám líbí, sdílejte jej dál. Nejdříve ale update ke sbírce na 100 počítačů pro ukrajinské děti, o které jsem psal včera - za jediný den se podařilo získat přes polovinu cílové částky. Děkuji všem, koho zajímají detaily, mám na profilu i fotky a video z prohlídky. Prvních minimálně 50 tak pojede k sirotkům už příští týden (a když se ještě dnes hecnete, přispějete a nasdílíte ostatním, tak možná i všechny).

Od octárny v Linci k Hilbertovým spisům

Olga Tausskyová se narodila 30. srpna 1906 v židovské rodině v Olomouci. Rodina se brzy přesunula do Vídně a za první světové války do Lince, kde její otec řídil továrnu na ocet. Dceři zadával praktické úlohy: například spočítat, kolik vody je třeba přilít do směsi, aby kyselost odpovídala normě. Pro Olgu tak matematika nebyla jen laboratorní teorií z učebnice, ale živým experimentem.

Gymnázium dokončovala v době, kdy její otec zemřel. Příbuzní si přáli, aby vystudovala chemii a převzala rodinný podnik. Tuto roli však nakonec zastala její starší sestra Ilona. Olga si prosadila svou vášeň a v roce 1925 nastoupila na Vídeňskou univerzitu (@univienna). V pouhých třiadvaceti letech tu obhájila doktorát pod vedením Philippa Furtwänglera. Zkoumala v něm, jak se v algebře chovají zobecněná celá čísla.

Její výjimečný talent nezůstal utajen. Slavný matematik Richard Courant ji v roce 1931 povolal do Göttingenu, aby pomohla redigovat sebrané spisy legendy oboru Davida Hilberta. Jak později poznamenal matematik Gian-Carlo Rota, dostala za úkol najít a opravit v Hilbertových pracích chyby dřív, než toto slavné dílo vůbec vyjde. V Německu se potkala s další geniální matematičkou Emmy Noetherovou, politická situace se však rychle zhoršovala a Courant Olgu včas varoval, ať se do Německa už nevrací.

Vrátila se do Vídně, kde se živila doučováním a skromným asistentstvím. Navštěvovala schůzky slavného Vídeňského kroužku a jejím blízkým přítelem se stal Kurt Gödel. Díky stipendiu a pomoci kolegů naštěsťí včas odešla do Anglie. Její matka a sestra stihly prchnout až v roce 1940. Olomoucká židovská obec, ze které Olga vzešla, válku nepřežila. Olgu tak z české paměti nevymazala plynová komora, nýbrž exil.

Jak matematika zachraňovala křídla letadel

Válka její vědeckou práci zcela proměnila. V letech 1943–1946 pracovala pro britskou Národní fyzikální laboratoř na výzkumu jevu zvaného flutter – nebezpečné nestability křídel. Proud vzduchu křídlo ohýbá, ohyb prudce mění aerodynamický vztlak a kmitání se dále zesiluje. Nad určitou rychlostí se vibrace vymknou kontrole a letadlo se ve vzduchu rozpadne.

Rozluštit tento pohyb znamenalo vyřešit obří soustavy rovnic uspořádané do matic (obdélníkových tabulek čísel). Zjistit, zda křídlo kmit utlumí, vyžadovalo najít takzvaná „vlastní čísla“ těchto matic. V době ručních kalkulaček to byla nepředstavitelně úmorná práce. Olga Tausskyová ale sáhla po zapomenuté věty Semjona Geršgorina z roku 1931: místo zdlouhavého výpočtu přesných hodnot dokázala tato čísla matematicky „uzavřít“ do pomyslných kruhů.

Pro záchranu letadla totiž nebylo nutné znát přesný výsledek. Stačilo dokázat, že všechny tyto kruhy leží v „bezpečné zóně“ (matematicky nalevo od nuly). Pokud tomu tak bylo, znamenalo to, že konstrukce kmit utlumí a letadlo vydrží.

Sama později napsala, že teprve tehdy pochopila krásu diferenciálních rovnic a stala se „nositelkou pochodně“ teorie matic. Z oboru, který byl dříve považován jen za skladiště tabulek, vytvořila samostatnou a celosvětově uznávanou disciplínu.

Čtrnáct let čekání na spravedlnost

Po válce odešla s manželem, irským matematikem Johnem Toddem, do USA. Pracovala na prvních počítačových projektech, a to i s legendárním Johnem von Neumannem. V roce 1957 oba zamířili na prestižní @Caltech v Pasadeně.

Manžel dostal plnou profesuru a plat 12 000 dolarů. Olga získala pouze pozici výzkumné pracovnice a plat 9 000 dolarů (v dnešním přepočtu kupní síly to znamená rozdíl více než 700 tisíc korun ročně). Vedení univerzity v oficiálním zápisu sice uznalo, že jde o nejvýznamnější žijící matematičku světa, ale stálé profesorské místo jí odmítlo přiznat.

Přesto učila, vedla doktorandy a měla kancelář hned vedle svého muže. Definitivu na své pozici získala až po šesti letech jako „výjimečný případ“. Ve stejném roce (1963) ji deník Los Angeles Times vyhlásil Ženou roku.

Řádnou profesorkou se stala až v roce 1971 – neuvěřitelných čtrnáct let po příchodu na @Caltech. Impulzem k tomu byla mediální pozornost kolem mladé anglistky Jenijoy La Belleové, ze které tisk nepřesně udělal „první ženu v akademickém sboru“. Dotčená Olga se vydala na rektorát a docílila toho, čím měla být už dávno: stala se oficiálně první ženou s plnou profesurou na Caltechu.

Dědictví v každém výpočtu

Během kariéry vychovala čtrnáct doktorandů. V roce 1964 mezi nimi byla i Lorraine Fosterová – vůbec první žena, která na Caltechu obhájila doktorát z matematiky. Olžin přístup ke studentům i kolegům přitom nejlépe shrnovala nenápadná cedulka, kterou měla trvale na stole: „Je pěkné být důležitý, ale důležitější je být milý.“

Získala prestižní Fordovu cenu od @amermathsoc i rakouský Čestný kříž za vědu a umění. Vídeňská univerzita jí udělila čestný doktorát, odhalila reliéf v arkádovém dvoře a její jméno dnes nesou mezinárodní ocenění i stipendia na Caltechu. Jen v její rodné Olomouci po ní dodnes nenese jméno ani jediná ulice.

Olga Taussky-Toddová zemřela v roce 1995 ve věku 89 let.

Když dnes software počítá stabilitu křídel dopravního letadla v turbulenci, stále řeší vlastní čísla velkých matic. Geršgorinovy kruhy jsou v učebnicích a teorie matic je vedle matematické analýzy základní řečí každého inženýra. Pochodeň, kterou nesla, hoří v každém výpočtu bezpečnosti letu – přestože jméno ženy, která naučila tabulky čísel mluvit o kmitání křídel, v učebnicích většinou chybí.

P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – nejvíce pomůže retweet (20× více než like) či alespoň komentář. Sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl a jestli jste tu poprvé, přečtěte si i ty minulé. Věděli jste, že olomoucká rodačka zachraňovala spojenecká letadla, byla označována za nejlepší matematičku světa, ale na plnou profesuru na Caltechu musela čekat 14 let?

[espoo @espoo]

Možná se vám zdá že s ním stále otravuji, ale! ČRo pořad Na východ:
Jak řídit Rusko? O poučení z historie s Borisem Akuninem https://t.co/kv03XcbRWi Řekla bych, že to je takový teaser na Šiškinovu knihu Mír nebo válka.

[espoo @espoo]

Jsem opak antivaxerů.
Dnes jsem táhla dítě k doktorce na očkování, i když žádné nemělo dostat.

[espoo @espoo]

Na ČRo je k poslechu Příběh služebnice. Poslouchejte rychle než to smažou (za 16 dní).
Margaret Attwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí | Vltava https://t.co/5rST9JRVxU

[espoo @espoo]

Dnes jsem si podstatně zvýšila kvalitu života objevením způsobu, jak si poměrně snadno česky přečíst knihy, které nikdy česky ani anglicky nejspíš nevyjdou.
Což znamená, že v nejbližší pětiletce bdu číst asi jen Borise Akunina, protože mi od něj ještě zbývá nepřečtených 90 knih!

[espoo @espoo]

To není metahumor. Před povodněmi jsme tam měli dům, ale nedal to, chudák.

[espoo @espoo]

Já (rozněžněle): Tady to voní jak v našem domě v Troubkách.
Otec: Myslíš plíseň?

[espoo @espoo]

Když testuju objednávkový formulář, zadávám tam svůj e-mail a ne e-mail jiné opravdové firm, abych jim pak nemusela telefonovat. #notetoself

[espoo @espoo]

Zrovna když to člověk nejmíň potřebuje, tak mu dojdou tokeny!

[espoo @espoo]

U příležitosti Filipojakubské noci (díky poznámce @lepapierblanc) jsem zjistila, že Malá čarodějnice je taky celý film a je k dispozici na iVysílání.
Neviděla jsem to léta. Ta hudba! (od Petra Skoumala, no jo)

[espoo @espoo]

Po dvaceti letech konečně zase vyšel Boris Akunin v češtině! Yesss! Teda Да! Teda კი!

[espoo @espoo]

Dělám v backoffice pro firmu, která se hodně zabývá AI a vedení je podle všeho překvapeno, že ji ke své práci taky používám.
Možná bych se měla podívat, jestli tu na mě někde nečeká psací stroj a cyklostyl.

[espoo @espoo]

Pan ministr Plaga je patrně debil.

[espoo @espoo]

@martiner No tak to nekaž!

[espoo @espoo]

Chtěla jsem nasdilet post z X, ale to bych si musela zařídit X chat.
Chlapečku (Elone), na X chatu měla ověřenou registraci už před pětadvaceti lety!

[espoo @espoo]

Dnes jsem náhodou narazila v @CzechTV na francouzský dokument Fake news pod drobnohledem - díl o ruské propagandě. Katalánsko a Mali mě trochu překvapily. https://t.co/SpmXcJWMAN.
Koho Rusko už nudí, tak si může počkat na 2. díl Johny vs. Amber.