Ludmila Kovaříková

Teacher (trying to change the way we think about teaching in this play)

[iROZHLAS.cz @iROZHLAScz]

Vyberte svoji oblíbenou knihu a získejte tipy na 50 dalších, které by vás mohly zaujmout. Dataři iROZHLASu nabízí praktickou aplikaci postavenou na datech o výpůjčkách: vyhledávač podobných knih.
https://t.co/YMuG703C8l

[Olga Richterová @olgarichterova]

Díky našemu tlaku neproběhla volba potichu za zavřenými dveřmi.
Veřejnost má právo vědět, kdo koho do Rady České televize posílá.

Ať se teď každý, kdo hlasoval pro Luboše Xavera Veselého, který dělá ostudu a působí ČT milionové škody, za svou volbu veřejně postaví a vysvětlí ji občanům.
Ti, kdo ho dnes zvolili, za to nesou plnou odpovědnost.

[Tomáš Koblížek 🇺🇦 @TomasKoblizek]

Extrémistické skupiny dnes často děsí publikum fabulacemi o Ukrajincích, Židech, muslimech, Romech, gayích a jiných lidech, před nimiž chtějí společnost "chránit". Vědkyně a vědci tento proces komplikují vyvracením nepravd a rozborem extrémních komunikačních strategií. Více níže:

[Michal Kaderka @MichalKaderka]

Nový díl podcastu o mediální výchově je venku!

Sledujte zde: https://t.co/NF71wIyfeg

[Anna Mills, annamillsoer.bsky.social, she/her @AnnaRMills]

And it's out!

Bad Ideas about AI and Writing: Generative Practices for Teaching, Learning, and Communication

I learned so much as an editor under @ChrisBasgier's leadership with @sharmashyam @MirandaRodak @MandyRhae
https://t.co/fNuV47zErr

[Dr. Petr Brož @Chmee2]

Věda na Wikipedii NEPATŘÍ!!! 📷

…tedy pokud nechceme, aby lidé rozuměli světu kolem sebe.

Wikipedie sice není primární vědecký zdroj, ale pro miliony lidí představuje první místo, kde si ověřují informace, hledají souvislosti nebo se snaží pochopit složitá témata. A právě proto má smysl, aby byla kvalitní, aktuální a opřená o ověřené poznatky.

Proto vznikl Měsíc vědy na Wikipedii. 📷

Od 1. května do 15. června můžete:

📷 vytvářet a rozšiřovat články o vědě,

📷 překládat kvalitní obsah z jiných jazykových verzí Wikipedie,

📷 doplňovat zdroje, obrázky nebo opravy,

📷 vyhrát super ceny.

Zapojit se mohou zkušené wikipedistky a wikipedisté i úplní začátečníci. Stačí si vybrat téma a začít editovat. 📷

📷 Do shrnutí editace nezapomeňte přidat hashtag #VEDA
📷 Nemáte zkušenosti? Na akcích vám s editováním rádi pomohou!

[Ludmila Kovaříková @kovlud]

Začíná to tu připomínat hon na čarodějnice. Zajímalo by mě, kdo vlastně koukl na ty výsledné grafy ve starších inkriminovaných dokumentech.

[Události Brno @UdalostiBrno]

Dětský ombudsman Martin Beneš hledá členy do svého poradního týmu. Přihlásit se můžou mladí lidé ve věku od 12 do 18 let. Tým bude mít zhruba 30 členů a scházet se bude čtyřikrát ročně. Zájemci se můžou hlásit do 18. května, první setkání bude 22. června.

[Karel Paták @KarelPatak1]

Sjezd Sudetských Němců v ČR? Ano.
A nejen my máme co odpou��tět, oni taky.

Dívka na fotce je Adéla Šináglová z od nás Loděnice při jedné z obecních slavností.
8. května 1945 ji umlátili s dalšími 18 sousedy loděničtí kolaboranti a udavači.
Potřebovali umlčet svědky Adéla byla naše loděnická Němka a bylo jí 19 let
Celý příběh zde: https://t.co/5xRaHEPcIf

[Valerio Capraro @ValerioCapraro]

I think it's time to define a new bias: LLMorphism is the belief that humans work like large language models.

Since I started writing about the differences between human and artificial intelligence, I have received hundreds of messages from people who truly believe that humans are just LLMs.

That human language is just next-token prediction.

That creativity is just recombination of linguistic input.

That humans always hallucinate and never really aim at truth.

These people are not anthropomorphizing LLMs. They're doing the opposite: they're LLMorphizing humans.

Over the past months, I have been thinking about this phenomenon. I argue that it emerges from two mutually reinforcing psychological mechanisms:

Analogical transfer, whereby features of LLMs are projected onto humans due to output alignment;

Metaphorical availability, whereby the vocabulary of LLMs becomes a culturally salient way of describing human thought.

LLMorphism is a bias because it is based on an invalid inference: that similarity in linguistic outputs implies similarity in underlying processes.

In this new paper, I define LLMorphism, describe its psychological basis, distinguish it from related constructs, and discuss its possible social consequences.

My worry is that LLMorphism may badly impact various sectors of society by taking mind, agency, and understanding away from humans.

The public debate may be missing half of the problem. The issue is not only whether we are attributing too much mind to machines.
It is also whether we are beginning to attribute too little mind to humans.

Article in the first reply.

[IVa.J @Iva_Jelinkova]

Manipulativa - matematika, kterou si můžete osahat. Nový článek na #isencz o interaktivních matematických nástrojích, díky kterým mohou žáci zkoumat čísla, hledat vlastní strategie, objevovat vztahy a lépe porozumět matematice: https://t.co/xt1JtTQQle #ipaded #edtech #ade2015

[Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) @CHMUCHMI]

❗Větrné elektrárny. Jak ovlivňují počasí a klima❓

🙏Budeme vděčni za sdílení tohoto příspěvku.

🔥Žhavé téma těchto týdnů - „větrníky“. Ať už jsou Vaše názory na ně jakékoli, nikdy neuškodí trocha faktů. Dezinformací ohledně jejich vlivu na počasí a klima je dost, k dispozici máme ale naštěstí mnoho studií od USA až po Čínu, které hovoří jasně.

1) Velké větrné parky zabraňují proudění vlhkého vzduchu, proto u nás neprší - NE❗

👉Vliv velkých větrných parků byl a je samozřejmě intenzivně studován. Meteorologové a klimatologové mají dlouhé sady naměřených dat o teplotě, větru, vlhkosti,...Lze tedy snadno srovnat průběh počasí v oblasti před a po výstavbě velkých větrných parků.

👉Z těchto dat, ale i z dalších modelů jasně vyplývá, že ani ty největší NEMAJÍ zásadní vliv na VELKOŠKÁLOVÉ proudění větru a vlhkosti do ČR. Změna rozložení srážek v čase i prostoru – tedy zvyšující se pravděpodobnost a intenzita extrémů (suchých období i přívalových srážek) je naopak vázána na probíhající klimatickou změnou, která je dlouhodobým důsledkem antropogenní produkce skleníkových plynů.

🤓Velké větrné parky mají měřitelný vliv, ale pouze LOKÁLNÍ a to hlavně na rychlost větru a ve specifických situacích i na teplotu. V některých studiích se připouští i velmi malý vliv na množstvi srážek. Tyto vlivy jsou sice měřitelné, ale malé.

2) „Větrníky“ mohou způsobovat tornádo nebo ho zesílit - NE❗

🌪Tato dezinformace je obzvláště zákeřná, protože využívá „selského rozumu“ - „větrník“ se točí, tornádo se „točí“ = musí tam být souvislost! Větrné elektrárny do určité míry promíchávají přízemní vrstvu atmosféry (to má vliv třeba na teplotu během noci). Rozhodně ale nemohou způsobit vznik tornáda.

👉Tornádogeneze je složitý, citlivý a komplexní proces, vázaný často na konkrétní bouřku nebo přeháňku a vhodné vlastnosti prostředí (velká vlhkost, proudění větru a jeho stáčení s výškou). Nic z toho ale ani velké větrné parky neovlivňují, navíc lokálně mají tendenci rychlost větru a vlhkost „po větru“ snižovat, ne zvyšovat.

3) Větrné elektrárny zvyšují četnost blesků – ANO❗

👉Toto je jeden z jasně prokázaných lokálních projevů, které větrné elektrárny opravdu mají. Prostě do nich a do blízkého okolí častěji uhodí a to zejména v zimě, kdy se výboje velice často realizují právě do větrných elektráren.

#faktyprotidezinformacím #nenechsenapálit

⬇Výběr ze studií na toto téma níže na obrázku. Zájemcům o komplexnější vhled do problematiky doporučujeme starší, ale skvělý článek kolegů z Ústavu fyziky atmosféry dostupný zde: https://t.co/liRkE6VDgx

[Ludmila Kovaříková @kovlud]

@Jazykarka Používám Edublogs, je to tedy Wordpress, ale žáci si s tím poradí.

[Barbara Anna Zielonka (she/her/hers) @bar_zie]

Artificial Intelligence Index Report 2026 https://t.co/YTQea2rLgI #AI #AIadvisoryboards

[Petr Nagy @PoselPulnoci]

Kdo má zájem o tipy na zajímavé literární akce, knižní recenze a zprávy z knižního světa (zkrátka věci, které sdílím tady, ale bez nutných omezení), nabízím k odběru svůj nový nepravidelný newsletter. #literarnipoustevna

https://t.co/QxQc2tPB48

[Carl Hendrick @C_Hendrick]

I have written a free guide on responsive teaching for @UNESCO available here: https://t.co/puvgOyGgi3

[Marek Galinski 🇸🇰🇪🇺🇺🇦 @MarekGalinski]

Ak by ste sa cez sviatky seriózne nudili a chceli by ste si prečítať niečo o tom, ako vieme zistiť, či si je 🧠AI model svojou odpoveďou istý, alebo len fabuluje a varí z vody, prajem príjemné čítanie.❤️ Táto téma bola celkom výzva aj pre mňa. 🙏
https://t.co/d4ej2F0ojn

[Ludmila Kovaříková @kovlud]

Poznámky z četby: Skotsko: rámec kurikula pro zavádění AI do výuky (Uměla bych si představit, že takto nějak by to mohlo vypadat i u nás.) https://t.co/pE2WMiC4eq

[OECD Education @OECDEduSkills]

How do teachers know how to teach effectively?

For the first time, the OECD has gathered international evidence on teachers' knowledge of teaching and learning.

Sign up for our launch event, where policymakers and leading experts unpack the findings: https://t.co/C5Q7Gu94DR

[Jiri Lobkowicz @jirilobkowicz1]

Banálnost zla a velikonoční tajemství

Pojem „banálnost zla“ popisuje jeden z nejznepokojivějších objevů moderní doby: zlo často nevzniká z nenávisti nebo fanatismu, ale z obyčejnosti, poslušnosti a neschopnosti přemýšlet o vlastních činech. Zlo není vždy dramatické. Je tiché, administrativní a někdy dokonce zdvořilé. Je to zlo lidí, kteří plní rozkazy, podepisují dokumenty, mlčí nebo se dívají jinam.

Tato myšlenka získává hluboký význam ve velikonočním příběhu o smrti Ježíše. Pokud ho čteme pozorně, zjistíme něco znepokojivého: Ježíše nezabil jeden zlý člověk. Ježíše zabil systém.

Zatkli ho vojáci, kteří dělali svou práci.
Soudili ho kněží, kteří chránili řád.
Odsoudil ho místodržící, který chtěl klid.
Popravili ho vojáci plnící rozkaz.
Opustil ho dav, který jen změnil náladu.

Nikdo z nich si pravděpodobně nemyslel, že je zlý. Každý měl důvod. Každý měl výmluvu. Každý měl svou roli.

Ježíš neumírá proto, že by ho jeden člověk nenáviděl. Umírá proto, že mnoho obyčejných lidí spolupracuje na něčem, o čem vědí, že je to špatné.

Pilát si myje ruce – symbol okamžiku, kdy člověk říká:
Vím, že je to špatné, ale nechci za to nést odpovědnost.

Zlo v tomto smyslu není přítomnost nenávisti, ale nepřítomnost odpovědnosti. Velké zlo se v dějinách skládá z malých poslušností, z malých kompromisů, z malých mlčení.

Velikonoce proto nejsou jen příběh o vzkříšení. Jsou také hlubokým odhalením o člověku a společnosti. Ukřižování ukazuje, že lidé jsou schopni podílet se na špatných věcech ne proto, že jsou démoni, ale proto, že jsou unavení, vystrašení, poslušní nebo lhostejní.

Kříž proto není jen symbol utrpení. Je to zrcadlo, které klade otázku:
Kdybychom tehdy žili, kde bychom stáli my?

Nepříjemná pravda je, že většina lidí by nebyla hrdiny, ale součástí systému. Protože většina zla v dějinách není páchána padouchy, ale lidmi, kteří se přizpůsobí, kteří mlčí, kteří si myjí ruce.

A právě proto přichází velikonoční tajemství. Protože příběh nekončí na kříži. Kříž ukazuje, jak funguje svět lidí – svět moci, strachu, davu a alibismu. Vzkříšení ale ukazuje, že poslední slovo nemá moc, ale pravda; nemá smrt, ale život; nemá zlo, ale Bůh.

Velikonoční poselství proto není jen útěcha, ale výzva. Výzva, aby člověk nebyl součástí banálnosti zla, aby nebyl tím, kdo mlčí, kdo se přizpůsobí, kdo si myje ruce, ale aby nesl odpovědnost, i když je to nepohodlné a nebezpečné.

Protože banálnost zla začíná větami:
„Já jen dělám svou práci.“
„Já s tím nic neudělám.“
„To není moje odpovědnost.“
„Všichni to dělají.“

Velikonoční poselství na to odpovídá:
Bůh vstupuje do světa, který je nespravedlivý.
Bere na sebe vinu lidí, kteří si myjí ruce.
Odpouští těm, kteří nevědí, co činí.
A ukazuje, že láska je silnější než zlo i než smrt.🙏🙏🙏