Announcement ❗️
I would like to inform all my followers, that few days ago I have become Master of Financial markets and investments. 🤵♂️
And of course, first of all, I wanna thank me.
An insightful meeting with one of the best. The first book I ever read about investing was written by him; it motivated me to deep dive into this massive sector. After all these years, I finally had the opportunity to meet him in person. #spořák
Every year, we raise and kill around 76 billion chickens. That's almost ten chickens slaughtered for every person on Earth. It's also more than ten times the number in 1960, and almost twice as many as in 2000.
Part of this rise has come from gains in the "efficiency" of chicken production. As you can see in the chart, chickens today are much bigger than in the past. And they are much more "efficient" at converting feed into meat.
This push for increased efficiency has increased the time and intensity each chicken spends in pain.
But research shows that opting for slightly slower-growing breeds — that reach the same final weight — would provide large welfare benefits.
Videos of gypsy apartments are going viral in Eastern Europe.
Some people are praising the interior decoration while others call it “over the top.”
What do you think? Would you live to live in apartments like these?
For 91 years, Germany had never lost an away qualifying match. Until yesterday.
The German Volkswagen wasn’t well oiled yesterday and needed a top-up, while the Slovak Falcons were flying high!!!
National Bank of Slovakia (NBS) has published its latest Financial Stability Report today.
It’s packed with insightful analysis and commentary on the current state of the Slovak financial sector. I highly recommend taking a look!😜
https://t.co/LvHGoN0nvW
Rising global temperatures can influence the timing of events, such as when crops are ready to plant and harvest and when flowers and trees bloom.
One example is the timing of the peak cherry tree blossom in Kyoto, Japan, where records stretch back to the ninth century — that’s over 1200 years. This long-run data gives us a rare window into how the climate has changed over a longer period.
Since the early 1900s, the peak blossom in Kyoto has gradually moved earlier in the year, as you can see in the chart. Today it occurs, on average, about 11 days earlier.
Besides warmer spring temperatures due to climate change, the timing of the peak blossom has also been affected by the urbanization of Kyoto and the city’s “heat island effect”, which increases local temperatures compared to surrounding rural areas.
Nejistota!
Guvernér Fedu Powell během tiskové konference často zmiňoval slovo nejistota. Když se podíváme do útrob prognózy, zmínky byly oprávněné.
Oproti prosinci je nejistota výrazně větší u výhledu růstu, přičemž rizika se posunula jasně směrem dolů, tj. směrem k slabšímu výkonu.
Podobný posun vidíme i u výhledu míry nezaměstnanosti, byť v jejím případě byly revize výhledu citelně menší oproti růstu. Nejistota podle většiny centrálních bankéřů narostla a rizika jdou směrem k vyšší míře nezaměstnanosti.
U inflace vidíme, že se držíme trendu. Nejistota narostla, stejně tak počet centrálních bankéřů pracujících s rizikem vyšší inflace.
Zajímavostí je letošní posun dotů v dot plot grafu směrem vzhůru, byť za nezměněného mediánu. Pokud by rizika vyšší inflace zesílila, další prognóza by už mohla mediánem pohnout.
Trh se dnes mohl obávat více jestřábího výstupu prognózy s důrazem na opatrnější postup ohledně úpravy sazeb. Výstup neměnného úrokového výhledu je tak úlevou.
Uklidňujících prvkem může být i to, že se revize výhledu inflace nedočkaly zásadního posunu vzhůru v dalších letech. To by naznačovalo, že očekávaný inflační poskok spjatý z velké části s celní politikou bude záležitostí především letoška, a nevyžaduje preventivní opatření s ohledem na možné scénáře, jako jsou například odukotvená inflační očekávání nad rámec domácností.
I tak je vidět, že proinflační rizika dnešního prostředí budou Fed držet zpátky oproti tomu, jak se k úpravám měnové politiky stavěl v loňském roce. Alespoň do doby, než by se odehrál potenciální přesun z negativního nabídkového šoku k poptávkovému, který by se projevil především na trhu práce.
Záznam online komentáře k dnešnímu zasedání Fedu najdete na YouTube kanálu @xtbczsk: https://t.co/jFpqRasKtH
Ztrácíme schopnost soustředění – nebo ji jen vyměňujeme za schopnost multitaskingu?
John Burn-Murdoch z Financial Times se v nedávném článku ptá, zda lidstvo dosáhlo svého vrcholu mentální kapacity – a pokud ano, proč se nám my��lení zhoršuje? Data naznačují, že naše schopnost soustředit se, řešit problémy a aplikovat logické myšlení od roku 2012 postupně slábne. Důkazy pocházejí z různých mezinárodních testů, včetně PISA a OECD, které sledují jak studenty, tak dospělé. A co je znepokojivé? Tato degradace nezačala s pandemií, ale mnohem dříve.
Většina odborníků souhlasí, že biologie lidského mozku se za poslední dekádu nezměnila, takže na vině musí být něco jiného. Burn-Murdoch ukazuje na změnu ve vztahu k informacím – přesun od čtení k obrazům, od aktivního vyhledávání k pasivní konzumaci, od souvislého myšlení k neustálému přepínání mezi úkoly. Podle něj žijeme v "post-literární společnosti", kde digitální prostředí neustále atakuje naši pozornost a narušuje naši schopnost hlubokého myšlení.
Jaké jsou klíčové důkazy?
- Pokles kognitivních dovedností: Výsledky testů v oblasti čtení, matematiky a vědy klesají už od roku 2012.
- Problémy s koncentrací: Od poloviny 2010s prudce vzrostl počet mladých lidí, kteří hlásí potíže s přemýšlením a učením.
- Ztráta schopnosti logického myšlení: 25 % dospělých v rozvinutých zemích (a 35 % v USA!) neumí posoudit správnost logických tvrzení.
- Přechod k vizuálním médiím: Méně čteme, více sledujeme videa a skrolujeme sociální sítě. Ne náhodou slovem minulého roku byl "brain rot".
- Pasivní konzumace vs. aktivní myšlení: Místo abychom aktivně zkoumali svět kolem nás, jsme zahlceni nekonečnými informačními proudy.
John Burn-Murdoch upozorňuje, že mozek jako takový neztrácí kapacitu – jen ho využíváme jinak, pravděpodobně méně efektivně. Naše digitální prostředí nás nutí k neustálému přepínání mezi podněty, což vede ke snížené schopnosti soustředění, zpracování informací a regulace vlastní pozornosti.
Začiatok roka 2025 priniesol zvýšenie inflácie na 3,9%, čo bola rovnaká hodnota ako pred rokom. Výrazne sa zvýšili ceny všetkých nápojov a mierne aj ceny za bývanie s energiami a potraviny. Lacnejšie ako vlani sa predávalo mäso, chlieb a zelenina. Viac: https://t.co/JcuFzQTSC2
Ani štátny dlhopis vás neochráni pred inflačnou daňou.
Analytici predpokladajú infláciu nad 3% v rokoch 2025-2027, najmä kvôli očakávanému rastu cien energií.
Evropa se stala rukojmí MAGA díky vlastní slabosti
Americká pravice dnes neřídí logikou, ale emocemi, signály a provokacemi. Jejím cílem není řešit skutečné problémy, ale rozdělovat společnost na „přátele“ a „nepřátele“.
Evropané ochutnávku této reality na Mnichovské bezpečnostní konferenci. J.D. Vance přednesl řeč, která šokovala evropskou elitu. A právě tento šok – naprostá nepřipravenost na to, co přijde – je největším důkazem dlouhodobé slepoty evropské politické elity, píše například Adam Tooze.
V reakci na Vanceovo vystoupení zaznělo: „Nejsou to nepřátelé, ale na základě toho, co jsme dnes slyšeli, bychom měli přemýšlet o USA jako o cizí zemi.“
Vance není hloupý. Jeho řeč nebyla náhodným výstřelem do tmy. Nešlo o obranu americké bezpečnostní politiky, vojenské výdaje ani konkrétní geopolitická témata. Šlo o čistou provokaci. Místo debat o reálných hrozbách raději spustil kulturní válku: „Co to vlastně bráníme? Jaké hodnoty?“ A do této debaty pak vrazil pár magických slov – „demokracie“, „svoboda slova“.
Vance si s evropskou slabostí pohrál.
Realita je prostá: USA se staly politicky nečitelnou, neřízenou a potenciálně nebezpečnou zemí. Vance to řekl jasně – dokud Evropa odmítá pravicové nacionalisty jako AfD, nemůže čekat americkou podporu.
Evropská elita se odmítá smířit s tím, že americká politika se nenávratně změnila. Stále věří ve „staré dobré transatlantické partnerství“. To je možná pohodlný názor, ale neodpovídá realitě. Rozkol mezi Evropou a USA není nový – trvá minimálně od irácké války v roce 2003, Trump ho jen vyostřil.
Během studené války si Evropa uměla vybudovat vlastní strategii. Spojenectví mezi křesťanskými a sociálními demokraty drželo radikály na uzdě – na levici i na pravici. Politika nebyla jen soubojem symbolů, ale bojem o skutečnou ekonomickou moc.
Dnes? Evropa vypadá slabě. Proto je zranitelná vůči manévrům MAGA.
Chceme to změnit? Pak potřebujeme:
1. Vojenskou nezávislost – přestat se spoléhat na americký deštník a začít budovat vlastní obranné, výrobní a technologické kapacity.
2. Politickou odolnost – přestat se třást před populisty a vytvořit jasnou strategii, jak s nimi bojovat. Ale také si uvědomit, že obavy a emoce jejich voličů jsou reálné a popíráním nezmizí.
3. Ekonomickou sílu – přestat s iluzemi o „hodnotové diplomacii“ a přijmout realitu geopolitické konkurence.
Dnes Evropa přistupuje k vlastní bezpečnosti jako k vedlejší otázce. Dokud se to nezmění, budeme muset dál sledovat absurdní divadlo, ve kterém Vance a jemu podobní dělají z evropských lídrů idioty.
Vance není problém. MAGA není problém. Problém je Evropa, která se odmítá probudit.