🙂 tohle je moc krásné-nevím jestli se to praktikuje ještě dnes, text bude dost starý: "Když je potřeba slona letecky převézt z jedné země do druhé – například z Indie do Spojených států – jeho klec je naplněna kuřaty. Jo, čtete správně: malými kuřaty.
Proč? Proč?
Protože i přes svou impozantní velikost má slon obrovský strach ze zranění. Z tohoto důvodu zůstávají po celou dobu letu naprosto v klidu, aby nevzniklo nebezpečí, že některé z nich rozdrtí. Takhle si letadlo udržuje i rovnováhu. A je to také první důkaz jeho ušlechtilé povahy. Někteří vědci fascinováni tímto chováním, studovali mozek slona a objevili přítomnost fuziformních buněk, vzácných neuronů, přítomných i u lidí. Jedná se o ty, které se týkají sebeuvědomění, empatií a sociálního vnímání. Jinými slovy, slon není velký jen fyzicky: je velký i emočně. Cítí, chápe a jedná s tichou moudrostí. Leonardo da Vinci, hluboce fascinovaný přírodou, o tom napsal: "Slon ztělesňuje upřímnost, rozum a umírněnost." A dodal:
Vchází do řeky a koupe se s jistou vážností, jako by se chtěl očistit od všeho zla. Pokud najdete ztraceného samce, veďte ho jemně na správnou cestu. Nikdy nechodí sám: vždy ve skupině, vždy veden vůdcem. Je skromný.
Páří se jen v noci, mimo stádo, a než se vrátí za kamarády, umyje se. A pokud najdete na cestě stádo, jemně se pohybuje s jeho stádem, aby nikomu neublížil.
Ale nejdojemnější věc je toto: když slon cítí, že se blíží konec, odstěhuje se od stáda a umírá sám, na odlehlém místě.
Proč to dělá? Aby ušetřil mladým bolest z toho, jak umírá. Ze skromnosti. Ze soucitu. Kvůli důstojnosti."
Řeším účast žáka na školním výletu.
V péči otce (pravidelně řešeno i s OSPOD - složitá situace).
Otec nechce pustit dítě na výlet - už jsem ho “ukecala,” mimo jiné jsem slíbila, že zajistím finance.
Výlet stojí 1200,- na 3 dny.
🧵
@vojtasTS29@MatousPikous Jak si nevím jak se má turista vyznat v tom jak se na tu Budějovickou dostane? Ještě štěstí, že si ty linky pamatuji a vím co kde je.
Asi nejsilnější moment večírku v Lucerně: dcera Karla Schwarzenberga Lila přišla úplně nečekaně s Jirkou Peňásen a Renatou Kalenskou a poděkovala Česku, jak se rozloučilo s jejím tátou.
28 let ..
Cirhoza jater, ležící, proleženiny
Odkázán na péči rodiny (maminky)
Chlast je mor‼️vidím to denně a přijde mi že víc a víc ..
Opatrně...#valašsko 🤦🏻
Kolegyně dostala od přítele…. Topil ji v jezírku, má zlomený nos, v pondělí na operaci. Policie sepsáni. Mají spolu 6 letou dceru, kterou taky uhodil. Bude muset najít byt atd, ale nemůže si dovolit právníka. Co můžeme dělat? Vyhrožuje ji i nám co ji pomáháme, ze nás zabije.
@JPulkert Bohužel mam vyšší hladinu tych nespravnych hormonů, přirozeně. Začala jsem v 20-ti teď mám 30. Předtým hrozný problémy s menstruaci, šílená bolest, pořád nizkej tlak, pocity na odpadnutí, trváni 12 dni v kuse. Teď si nemůžu stěžovat, úzkostna jsem byla vždycky
❓Má smysl přispět Martínkovi na léčbu Upstazou? -> Ano, má.
❓Proč je léčba tak extrémně drahá?
- vývoj stál miliardy dolarů
- pacientů je velice málo
- lék se nepodává dlouhodobě
- lék se podává i přímo do mozku a je k tomu potřeba velmi kvalifikované pracoviště
❓Je škoda, že systém nemá prachy na takové Martínky, ale zato má prachy a benevolenci na nekonečnou péči o chlastající, kouřící a nehýbající se desperáty?
❗Ano, je.
Představte si, že přijdete do školky a všechna prťata se na vás vrhnou a volají: Ahoj, babí. Babi, koukej, co jsem namaloval. Babičko, mě kousnul komár, podívej.
Tak tohle zažívá paní Blanka, která je jednou ze seniorek, které chodí do pardubických mateřských škol pomáhat učitelkám.
Celý život pracovala v chemickém průmyslu, teď je v důchodu a její vnoučata už odrostla. Když se k ní děti seběhly, měla skoro slzy v očích.
Jak ale řekla ředitelka MŠ Korálek Petra Vopršalová, babičky hlavně čtou dětem pohádky, pomáhají jim s oblékáním a hlavně je ňuňají : Jsou takový rozmazlovací element. Protože i ve školce jsou nějaká pravidla a ta babička je ta, která to tak trochu v uvozovkách narušuje. Je to pro nás velká pomoc hlavně teď, když jsou na začátku roku děti takové uplakané.
@CRoPardubice@Radiozurnal1@iROZHLAScz
foto: Tomáš Kubelka