Arthouse Hejtmánek zve všechny milovníky umění na již tradiční jarní Zahradní aukci mimořádných děl výtvarného umění, starožitností a designu. Předaukční výstava je otevřena denně od 10:00 do 18:00 do 5. června 2019.
https://t.co/DfhM8YWYq2
https://t.co/IkGcp4Op47
Tomáš Mikolov je pro mě osobně symbolem promarněné příležitosti české vědy. Pět let se snažil získat v Česku potřebné finance, granty a infrastrukturu, aby vybudoval výzkumný tým. Nepodařilo se.
Výsledek? Společně s Jaroslavem Beckem založil startup v soukromém sektoru. A co dokázali? Už měsíc po získání odpovídajících podmínek vytvořili algoritmus, který snížil náklady na trénování velkých jazykových modelů o 50 %. Tento objev míří příští týden na prezentaci před klíčovými hráči v Silicon Valley. To je úspěch, který mohl patřit české vědě. Místo toho jsme ho „vyhnali“ z akademie, protože jsme nebyli schopni investovat pár desítek milionů korun. Jaké jsou důsledky?
Pokud by tento výzkum vznikal na akademické půdě, mohl přinést ČVUT nejen finanční prostředky na další rozvoj, ale i mezinárodní uznání. Česko mohlo hostit tým, který by přitahoval talenty z celého světa. Představme si, že by špičkoví vědci z MIT či Googlu jezdili do Prahy na stáže a workshopy. Mohli jsme mít doktorandy, kteří by díky tomuto výzkumu dostávali důstojné platy, místo současných cca 22 tisíc korun měsíčně, které je nutí hledat si vedlejší práci. Mohli jsme mít výzkum, který potenciálně mohl financovat chod fakulty, inspirovat mladé talenty a přilákat investice z celého světa. Mohli jsme mít know-how, které by formovalo budoucnost technologií. Proč se to nestalo?
Český systém podpory vědy trpí dlouhodobými nedostatky. Grantové mechanismy jsou nepružné a podfinancované – v roce 2023 činil rozpočet na vědu a výzkum pouze nějakých 0,95 % HDP, což je hluboko pod průměrem EU (2,27 %). Chybí systematická podpora pro špičkové vědce a programy pro návrat talentů ze zahraničí. V době, kdy USA a další země hledají v Evropě nová vědecká centra kvůli geopolitickým změnám, Česko nevyužívá svůj potenciál. Například Německo či Nizozemsko aktivně lákají vědce balíčky obsahujícími startovací granty, moderní vybavení a administrativní podporu. U nás takové pobídky chybí. Selhání není jen na bedrech současné vlády. Jde o dekády zanedbávání vysokého školství a výzkumu. Bohužel vláda současná se situací nijak nepohnula, spíše naopak. Ministr pro vědu a výzkum @zenisek_m po čtyřech letech mluví o plánech, ale nevidíme konkrétní kroky ani odpovědnost za odliv talentů, jako je Mikolov.
Chybí vize, jak z Česka udělat atraktivní destinaci pro vědu a to nejen panu ministrovi, ale i panu premiérovi. Co můžeme dělat? Před volbami se ptejme politiků – vládních i opozičních – na jejich plány pro vědu. Žádejme konkrétní kroky: zvýšení rozpočtu na výzkum alespoň na průměrnou úroveň EU, zjednodušení byrokratických grantových procesů, restrukturalizaci GAČR a konečně i trochu racionalizace celeho procesu fungování dalších agentur, vytvoření „repatriačních“ programů pro české vědce i zatraktivnění ČR jako místa pro nové vědecké kapacity, které nyní hojně opouštějí US univerzity, podporu interdisciplinárních center zaměřených nejen umělou inteligenci a další klíčové obory.
Zároveň si dovolím drobný apel i na novináře, alespoň na ty, kteří na to dle mého soudu mají "koule a odbornost (@cestmirstrakaty, @michalpur, @JindrichSidlo2, @MartinReznicek), aby tato témata zařadili do předvolebních debat a nenechali je utonout v populistických heslech.
Věda není okrajová záležitost – je to investice do budoucnosti, která může přinést ekonomický růst, mezinárodní prestiž a lepší život pro nás všechny. AI je nejrychleji rostoucí obor současnosti, a Česko mělo šanci být v jeho čele. Tuto příležitost jsme promarnili, ale další ještě mohou přijít – pokud se poučíme z chyb a uděláme z vědy skutečnou prioritu.
Přiznávám, že se trochu děsím a s obavami sleduji předvolební průzkumy. ANO nejenže nemá vědu jako prioritu, ale její předseda ji podle mého názoru nikdy za prioritu nepovažoval. Věda zkrátka není „dostatečně sexy“ pro jeho cílové voliče, kteří spíše oceňují okamžitá řešení než dlouhodobé investice. Tento přístup je krátkozraký – bez vědy a inovací se Česko ocitne na periferii globální ekonomiky. Přesto tajně doufám, že se někdo v potenciální kabinetu AB (Dívám se Vaším směrem @RobertPlaga) přinese vizi a konkrétní plán, jak vědu a vzdělávání pozvednout. Potřebujeme lídra, který pochopí, že podpora vědců není jen otázkou grantů, ale investicí do budoucnosti našich dětí.
Potřebujeme programy, které přilákají talenty zpět domů, a odvahu překročit politické cyklování ve prospěch dlouhodobých cílů. Pokud se nám to nepodaří, riskujeme, že další generace našich vědců odejde tam, kde najdou lepší podmínky – a s nimi odejde i naše šance na globální úspěch. Naučme se z chyb a udělejme z vědy prioritu, kterou si zaslouží. Ptejme se, tlačme, diskutujme – věda není jen pro laboratoře, je to základ naší budoucnosti. Nenechme další příležitost proklouznout mezi prsty.
V.
EU chce zavést vyšší cla na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, ...šlo by o krok, který by silně zasáhl ekonomiku Ukrajiny...
https://t.co/VZ7hzAVj7I
Auto průmysl bude muset v příštích deseti letech snížit hmotnost baterií pro elektromobily o polovinu, aby byla elektrifikace z hlediska životního prostředí smysluplná. Na fóru věnovaném aktuálním problémům mobility to řekl Stellatis Carlos Tavares... Jinými slovy, zatím není...
To všechno v zemi, kde není problém 100000,- měsíčně pro nesmyslnou trafiku na brněnské radnici, a pořád se někdo bude divit, proč je podpora údajně demokratické vlády nejnižší za spoustu let.
Naprosto zoufalý závěr rozhovoru – genová inženýrka, která se vrátila ze stáže v prestižní laboratoři Berkeley si musí najít jinou práci, aby později mohla zase pokračovat v té své...
https://t.co/7ziWz0NRWD
V den útoku sice na fakultě být měl, ale schůzku nakonec zrušil. „Mám to štěstí v neštěstí, že teď na filozofické fakultě neučím. Cestou k uzdravení duše je pátrat po příčinách a nechat studenty se vypovídat," tvrdí Vladimír Just. 🔗 https://t.co/oEUDbRDTr6 #OsobnostPlus
Česká pravice je prázdná a nekompetentní. A to říkám jako její volič (a není to kritika à la Klaus nebo Kalousek, to fakt ne). Proč? V @hospodarky https://t.co/kbofHqBhnb
V Česku máme v porovnání s relativně vysokou spotřebou alkoholu, velmi nízkou úmrtnost na alkohol. Já myslím, že nářky, že jsme národ alkoholiků, jsou přehnané. Je viditelný rozdíl, když si dá člověk k jídlu s přáteli sklenku vína jako v Itálii, než když leje vodku jako Rusku…
Jednou se v učebnicích bude používat příklad Česka jako ukázka dopadu chyb v hospodářské politice, fiskální i měnové, na inflaci a následně životní úroveň.
@RadKubala Dřív jsem se tomu divil. Dnes se už nedivím. Když vidím výkony současné vlády – všeprostupující klientelismus, aroganci a nekompetentnost – v důsledku každodenní diskreditaci „demokratických hodnot“, směřujeme tam bohužel nezadržitelně i u nás...
Nálada společnosti se blíží k bodu mrazu, konkrétně k úrovni, kterou všeobecná nespokojenost dosáhla na jaře roku 2013, pár měsíců před demisí vlády Petra Nečase. Ukazuje to podzimní průzkum CVVM, které je součástí Akademie věd.
https://t.co/LtFsrifTwp
@P_Fiala Ale ceny nemají zůstat na přibližně stejné úrovni, ceny mají výrazně klesnout, protože klesly minimálně na polovinu na burzách... a jsou nesmyslně vysoko. #šmejdi