@sudetskypravnik Jj, v Čechách se tak všeobecně očekává, že praktik tu potvrdí, tu orazítkuje, tu neco vystaví, sanitku, doprovod, OČR, PN zpětně kdyz se nechtělo do práce.. a je veliký mrzení, kdyz nepotvrdí, nedejboze chce nemocného videt!! 😃
Tohle říkal známý americký vědec Carl Sagan před 41 lety v Senátu. Během 4 minut vám vysvětlí celý problém skleníkového efektu a příčiny dnešních veder. Smutné je, že ani dnes se tohle neučí ani na prestižních gymnáziích. Kéž by každý, kdo chce napsat něco o klimatu, musel potvrdit, že viděl a pochopil tohle video. Sdílejte, třeba to někomu docvakne, případně si to dejte do záložek, ať to můžete dávat jako odpověď těm, co tyhle základy nechápou.
„Když se zeptáte, co určuje klima Země, je jasné, že hlavní věcí, která ho určuje, je sluneční světlo. Sluneční světlo je to, co Zemi ohřívá. Ne všechno světlo, které na Zemi ze Slunce dopadá, ji ale ohřívá. Část se odráží zpět. Jde jen o tu část, která je pohlcena. A to, co se děje, je, že existuje určitá rychlost, jakou je sluneční světlo pohlcováno zemským povrchem. A existuje určitá rychlost, jakou zemský povrch vyzařuje teplo do vesmíru.
To, co přichází ze Slunce, je v běžné viditelné části spektra, na kterou jsou citlivé naše oči. To, co Země vyzařuje do vesmíru, je v infračervené části spektra — v delších vlnách než červená, na které naše oči nejsou citlivé. Ale je to stejně legitimní forma světla jako ta, na kterou jsme zvyklí.
Když nyní spočítáte, jaká by teplota Země měla být na základě toho, kolik slunečního světla je pohlceno, a porovnáte to s tím, kolik infračerveného záření by mělo být vyzařováno do vesmíru, zjistíte, že teplota Země je podle tohoto jednoduchého výpočtu příliš nízká. Je příliš nízká přibližně o 30 stupňů Celsia. A proč je příliš nízká? Protože ve výpočtu něco chybělo. Co ve výpočtu chybělo? Skleníkový efekt.
Vzduch mezi námi je průhledný — kromě Los Angeles a podobných míst. Ve viditelné části spektra se navzájem vidíme. Ale kdyby byly naše oči citlivé třeba na vlnovou délku 15 mikronů v infračerveném oboru, nemohli bychom se navzájem vidět. Vzduch by mezi námi byl černý. A to proto, že v tomto případě oxid uhličitý — CO₂ — velmi silně pohlcuje záření na 15 mikronech a na dalších vlnových délkách v infračerveném spektru. Stejně tak existují části infračerveného spektra, kde pohlcuje vodní pára — tam bychom se také nemohli vidět, i kdybychom byli od sebe jen tak daleko jako teď v této místnosti.
Když k planetě přidáte tyto plyny, které pohlcují infračervené záření, stane se to, že sluneční světlo přichází jako dříve. Ale když se povrch snaží vyzařovat teplo do vesmíru v infračerveném oboru, je to blokováno. Je to brzděno pohlcujícími plyny. A tak musí povrchová teplota stoupnout, aby nastala rovnováha mezi tím, co přichází, a tím, co odchází. Tomu se říká skleníkový efekt. Je to nepřesný název z více důvodů — mimo jiné proto, že takto zahradní skleník nefunguje —, ale to je vedlejší.
Existují i další plyny, které pohlcují v infračerveném oboru — oxid dusný, metan, halogenované uhlovodíky a další. Ty vznikají částečně zemědělstvím, hnojivy, chlazením, spreji a podobně — tedy produkty naší technologie. My sami do atmosféry moc vodní páry nepřidáváme, ale oxidu uhličitého ano — a to ve velkém množství — spalováním dřeva a fosilních paliv.
Chtěl bych zdůraznit, že skleníkový efekt dělá život na Zemi možným. Kdyby skleníkový efekt neexistoval, byla by teplota, jak už jsem řekl, přibližně o 30 stupňů Celsia nižší. A to je hluboko pod bodem mrazu vody všude na planetě. Oceány by nakonec byly pevné.
Trocha skleníkového efektu je dobrá věc. Je tu ale jemná rovnováha těchto neviditelných plynů — a příliš mnoho nebo příliš málo skleníkového efektu může znamenat příliš vysokou nebo příliš nízkou teplotu. A my zde každý rok vypouštíme do atmosféry obrovská množství oxidu uhličitého a dalších těchto plynů, aniž bychom se téměř starali o dlouhodobé a globální důsledky.“
Je jeden dost nepříjemný fakt, o kterém se mezi lidmi moc nemluví, ale odborníci a pozůstalí ho znají moc dobře.
Člověk nemusí být těsně před sebevraždou na dně. Někdy je v klidu. Protože největší bolest často není smutek.
Je to bezvýchodnost. Pocit, že tohle už bude napořád.
🧵
Přehnaně vztahovačné reakce na kritiku („jsme hrozní“, „měli by nás upálit“), nutkavá potřeba se vymezovat, černobílé vidění, stavění se do role oběti a vykreslování protistrany jako neadekvátního agresora svědčí pro osobnostní nezralost, nízkou frustrační toleranci a neschopnost unést nesouhlas bez emoční eskalace.
@skala_vit Ja, v roli psych. pacienta, bych byla nejšťastnější, kdyby takhle někdo pro me BYL. S láskou, bez odsudků, jen byl blízko. Janička má obrovské štěstí, že jste s ní. Opravdu jste. Přeji ji ať se jí co nejdříve uleví a aspoň malý kousek se posune nahoru❤️ jste hrdinové ❤️
Oděvy pro psychiatrické pacienty v léčebně Bohnice. Jak známo, bolest těla je nic proti bolesti duše. Bohničtí pacienti navíc často marodí celý život a proto mívají opravdu maličké invalidní nebo starobní důchody. Náš Šatník Praha zavezl 8 pytlů s pánským oblečením - trička, tepláky, mikiny, prostě co vy chlapi rádi taháte na doma. A teď proto u nás v Šatníku sháníme další. Prosím, pokud máte doma pánské oblečení ve stavu, které ještě udělá hodně radosti, v Šatníku se ho rádi ujmeme a rozdáme ho lidem s bolestí duše i bez ní, radost udělá stopro všem. Moc vám děkujeme.
The legendary Titanic “returned” 113 years later — in the sky above Belfast, where 950 drones formed a giant glowing silhouette of the liner ✨🚢
The show took place on April 2 at 20:00 — exactly when, in 1912, the ship left the city’s shipyards for its first and final voyage 🌌
Back in 1054, astronomers recorded a supernova as a bright new star that, for weeks, was visible even during the day!
The remnants of that supernova are the intricate filaments of the Crab Nebula, first observed by Hubble a quarter-century ago. Now, we have a new look ⬇️