Kamila Soldánová

Lékařka pracující u záchranky | Zajímám se o politiku a ekonomii | Punk’s not dead🤟🏴‍☠️

[Petr Žabža @petr_zabza]

Česká republika míří plnou parou do demografického hurikánu

👉 V roce 2025 se v ČR narodilo 77,636 dětí – nejméně za posledních 240 let (počet narozených dětí se u nás – věřte nevěřte – měří už od roku 1785). Ještě v roce 2022 to bylo 100 tisíc dětí.
👉 Pesimistický odhad ČSÚ z roku 2023 počítal pro rok 2025 zhruba s 85 tisíci narozenými, takže jsme překonali i pesimistický scénář.
👉 Pokud by porodnost zůstala na hladině z roku 2025, zůstalo by bezdětných až 38 % žen.
👉 Na počátku tisíciletí připadali na jednoho důchodce vice než čtyři ekonomicky aktivní lidé, dnes zhruba tři a kolem roku 2045 to bude méně než dva. Na sto lidí ve věku 20-64 let dnes připadá zhruba 32 seniorů, do roku 2050 to bude 50 až 60.
👉 V roce 2059 by bez reforem náhradový poměr penze k průměrné mzdě klesl ze 48 % na 27,2 %. Nejhůř by dopadl ročník 1985 s průměrně 28% průměrné mzdy.

A přesto česká populace drží 45 % finančního majetku domácností na běžných a spořicích účtech a dalších 12,3 % na termínovaných vkladech (vč. stavebního spoření). Penzijní fondy a penzijní produkty jsou jenom na 8,2 %.

Pokud se do tématu osobní finanční přípravy “na stáří” pořádně nešlápne, budeme už za pár let zemí starých a chudých lidí.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Do laboratoře ženy dlouho nesměly. Když směly, slávu si často odnesl muž vedle. Když měly děti, vypadly z oboru či dokonce umřely. Když zůstaly doma, jejich práce se do žádného seznamu nedostala. Nebo umřely na rakovinu dělohy či prsu dříve, než se dočkaly Nobelovy ceny. V klíčových pozicích upřednostňují muže (Česko má mezi výzkumníky dokonce nejméně žen v celé Unii). To není sedm historek. Právě mezi těmito fakty leží zásadní důvody, proč tolik vědkyň v historických tabulkách chybí.

Mnozí z vás sledují mé každodenní příběhy opomíjených žen ve vědě. Tento příspěvek bude jiný, ale možná nejdůležitější v celé sérii (a na konci mám na vás jeden úkol). „Inspirovala“ mě k němu hloupá reakce jednoho muže u retweetu mého včerejšího příběhu od @JulieMontek. Pohrdavě se ptal, jaký je podíl žen a mužů na budování třeba Československa a kolik zakladatelek politických stran, nebo třeba budovatelek průmyslu tu bylo.

Jenže to je právě ten problém – podíl byl a je nízký, ale ne proto, že by ženy byly méně schopné, ale jako důsledek všech těch klacků, které společnost ženám házela a háže pod nohy. Dám pár příkladů, kromě těch, které už jsem uvedl ve svých příbězích.

Vše začínalo už u vzdělání. Dívky dlouho nesměly studovat na veřejných gymnáziích. Lise Meitnerová proto musela gymnaziální učivo dohánět soukromě a stala se teprve druhou ženou, která ve Vídni získala doktorát z fyziky. V Berlíně ji chemik Emil Fischer pustil pouze do suterénní truhlářské dílny se samostatným vchodem z ulice. Ani na toaletu v budově univerzity nesměla, musela chodit do nedaleké restaurace. Pět let navíc pracovala zcela bez nároku na plat.

Nettie Stevensová učila patnáct let na vesnické škole, aby si vůbec našetřila na univerzitní studia. Na Stanfordovu univerzitu nastoupila v pětatřiceti letech, doktorát obhájila ve dvaačtyřiceti. Místo výzkumné profesorky pro ni kolej Bryn Mawr zřídila až ve chvíli, kdy umírala.

A i tam, kde ženy studovat směly, diplom často nedostaly. Univerzita v Cambridgi je sice ke zkouškám připouštěla, akademické tituly jim však začala oficiálně udělovat až v roce 1948. Habilitace, řádná profesura či možnost přednášet pod vlastním jménem – to vše představovalo další zavřené dveře. Některé se pootevřely až po celých desetiletích asistentury, jiné vůbec.

Další překážkou byl majetek. Vdaná žena v 19. století často nemohla vlastnit patent, firmu ani bankovní účet. Vynálezkyně Eunice Newton Footeová zkonstruovala termostatická kamna, patent však musel být připsán jejímu manželovi, protože žena by své vlastnictví před soudem neobhájila.

Hlasovací právo, které by umožnilo tato pravidla změnit, získaly Američanky i Češky až v roce 1920. Stevensová zemřela o osm let dříve – k volebním urnám nikdy nesměla. Tedy poukazovat třeba na jejich slabé politické zapojení, když ani nemohly volit, je stupidní. I dnes to vidíme v ČR: v @PiratskaStrana se snažíme, aby ženy byly vždy na volitelných místech kandidátek na všech úrovních (letos tvoří dokonce většinu našich poslanců), jiné strany je mají spíš jako nežádoucí doplněk na konci a zvoleno je pak minimum.

Pokud ženy navzdory všemu dospěly k přelomovým objevům, uznání nezřídka sklidil jejich mužský kolega. Footeová v roce 1856 experimentálně doložila, že oxid uhličitý ohřívá atmosféru. Její práci však na vědeckém fóru prezentoval Joseph Henry, který ji zlehčil. Za objevitele skleníkového jevu je tak dodnes označován John Tyndall a uváděn rok 1859. V době působení Rosalind Franklinové na King's College nesměly vědkyně ani do profesorské jídelny. Slavnou difrakční „Fotografii 51“ navíc Maurice Wilkins ukázal Jamesi Watsonovi bez vědomí a souhlasu Franklinové; Nobelovu cenu za objev struktury DNA následně převzali tři muži. Lise Meitnerová v zasněženém švédském lese teoreticky spočítala jaderné štěpení, Nobelovu cenu za chemii však obdržel sám Otto Hahn. Meitnerová byla nominována devětačtyřicetkrát, leč marně. Nettie Stevensová jako první prokázala vztah mezi chromozomy X a Y a určením pohlaví. Na klíčovou konferenci o tomto objevu však byli pozváni pouze Edmund Beecher Wilson a Thomas Hunt Morgan. Stevensová nikoli. Morgan navíc v nekrologu posunul dataci jejího výzkumu aby Nobelovu cenu za roli chromozomů v dědičnosti nakonec převzal sám.

Kdo měl rodinu, narážel na další bariéru. Dětské školky ani sdílená rodičovská péče neexistovaly. V 19. století navíc při každém z porodů umíralo pět až deset rodiček z tisíce. Ženy tehdy mívaly mnohem více dětí, celoživotní riziko úmrtí tak bylo ještě citelnější: například ve Švédsku zaplatila těhotenství či porod životem zhruba každá čtrnáctá vdaná žena. Značná část potenciálních badatelek tak z vědeckého života zmizela dříve, než do něj stihla vůbec vstoupit.

Ženy, které nástrahy mateřství překonaly, často zůstávaly v domácnosti. Nikoli pro nedostatek talentu, ale proto, že dobová společnost očekávala, že veškerou péči o děti, dům i manželovu kariéru ponesou na vlastních bedrech. Zatímco muži jezdili na kongresy, vědkyně ztrácely kontakt se svým oborem. Kvůli mateřství předávaly rozpracované projekty kolegům. Z grantových soutěží a výběrových řízení na vedoucí pozice vypadávaly, neboť mezera v profesním životopise znamenala profesní handicap a vědecké publikace stárnou rychleji než děti. To není argument, že vědkyň bylo v minulosti nutně stejně jako vědců. Je to důkaz, že jich bylo méně právě proto, jaké systémové překážky musely překonávat – a leckde jim v cestě stojí dodnes.

Ještě hlubší mlčení panuje kolem žen, které do laboratoří nikdy nevstoupily, a přesto vědecký pokrok umožnily: manželek a matek vědců. Přepisovaly rukopisy, hostily kolegy, nesly tíhu celé domácnosti, vychovávaly děti a vytvářely prostor, bez kterého by přelomové studie nikdy nevznikly. V oficiálních seznamech laureátů, vynálezců ani univerzitních profesorů jejich jména nefigurují. Přesto do dějin vědění neodmyslitelně pat��í – jako nezbytná podmínka, bez níž by se mnohé oslavované vědecké kariéry vůbec neuskutečnily.

Statistiky tento stav výmluvně dokreslují i dnes. V Evropské unii zastávají ženy přibližně třicet procent nejvyšších akademických pozic a šestadvacet procent vedoucích postů na vysokých školách.

V Česku je situace ještě nepříznivější. Ženy sice tvoří šedesát procent absolventů magisterského studia, mezi profesory jich však najdeme pouze okolo šestnácti procent. Podíl docentek dosahuje zhruba sedmadvaceti procent. Mezi výzkumnými pracovníky po přepočtu na plné úvazky zůstává žen pouze 24,2 procenta, v celém sektoru výzkumu a vývoje pak 28,7 procenta. V technických vědách klesá jejich zastoupení ke třinácti procentům. Podle monitorovacích zpráv Národního kontaktního centra – gender a věda (@NKC_CZ) stály ženy pouze v čele deseti až třinácti procent vědeckých a vysokoškolských institucí, v širších rozhodovacích orgánech jich zasedalo okolo třiadvaceti procent. Polovina českých vědkyň s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry vůbec nenastoupí. Podíl žen mezi výzkumníky je v České republice nejnižší v celé Evropské unii – a od roku 2005 dokonce mírně poklesl. Při současném tempu jmenování nových profesorek by se Česko parity dočkalo až v roce 2213.

Ty badatelky, které se k laboratorním přístrojům přece jen dostaly, se často nedožily věku, v němž se prestižní medaile udělují. Rosalind Franklinová podlehla rakovině vaječníků v pouhých sedmatřiceti letech – čtyři roky před udělením Nobelovy ceny za DNA. Nettie Stevensová zemřela v padesáti letech na karcinom prsu. Ukazuje to, jak pozdě se dnes okno pro ocenění otevírá.

Na počátku 20. století dosahoval průměrný věk oceněného třiapadesáti let. V období let 2010–2025 se však pohyboval mezi šestašedesáti a devětašedesáti lety. Peter Higgs čekal na potvrzení své teoretické předpovědi půl století a ocenění převzal ve čtyřiaosmdesáti letech; John Goodenough se dočkal dokonce v sedmadevadesáti. Kdo do výzkumu vstoupí o patnáct let později – například proto, že musel nejprve vyučovat a pečovat o rodinu –, do tohoto úzkého věkového rámce často nestihne dospět. Posmrtně se ocenění neuděluje. Výjimka z roku 2011, kdy Ralph Steinman zemřel tři dny před oficiálním vyhlášením a výbor o tom v dané chvíli nevěděl, pouze potvrzuje pravidlo.

Zastoupení oceněných žen dohání Nobelův výbor převážně mimo exaktní vědy. Mezi laureáty Ceny za mír tvoří ženy přes šestnáct procent, u literatury okolo čtrnácti. Ve fyzice se jejich podíl pohybuje zhruba kolem tří procent, v chemii a ekonomii je bilance obdobně nízká. Během prvních padesáti let udílení cen získalo medaili pouhých pět žen. Do roku 2025 připadá na jednašedmdesát oceněných žen celkem dvaasedmdesát Nobelových cen (Marie Curie-Skłodowská je započítána dvakrát). Přírodní vědy a lékařství – tedy fyzika, chemie a fyziologie nebo lékařství dohromady – čítají pouze okolo šestadvaceti ženských jmen, což činí méně než čtyři procenta.

Nejde o snižování významu ocenění za mír a literaturu, ale o pojmenování selekčního filtru: statistické zastoupení žen lze mimo přírodní vědy navyšovat podstatně rychleji než uvnitř nich.

Pro vás, které to zajímá, jsem zpracoval dashboard laureátů Nobelových cen. Všechna souhrnná data – obory, věk, pohlaví i jednotlivé roky – jsou dostupná na https://t.co/viAnHkxPze. Nastavte si ve filtru pouze fyziku, chemii a lékařství a vyřaďte mír i literaturu. Tento markantní rozdíl shrnuje celé téma v jediném kliknutí.

Rosalind Franklinová, Nettie Stevensová, Lise Meitnerová a desítky dalších osobností v oficiálním seznamu Nobelovy nadace (@NobelPrize) chybí. Nikoli proto, že by jejich vědecký přínos byl menší. Důvodem je, že je společnost nejprve nepustila k vědecké práci – a když už jim přístup umožnila, medaile se začaly udělovat až ve věku, jehož se tyto badatelky nedožily kvůli čistě ženským smrtelným onemocněním. Vedle nich navíc zůstává ještě delší, bezejmenný zástup: ženy, které vědecké studie samy nepublikovaly, ale umožnily jejich vznik.

Mám nápad a úkol pro vás – pojďme zkusit tyto informace co nejvíce rozšířit, aby to pochopilo co nejvíce lidí – schválně, klikněte na Repost, tam zvolte možnost Citovat a dejte tam mention alespoň na tři lidi z vašich sledujících či sledovaných, které by podle vás tohle téma mohlo či mělo zajímat nebo komu by se tohle shrnutí či další články ze série #ZenyVeVede mohly líbit (tedy napište @ s jejich username, například moje je @tkapler). Schválně, jestli vás bude alespoň stovka.

A zítra si přijďte přečíst další díl, bude o Cecilii Heleně Payneové, která objevila z čeho se skládá Slunce, ale právě kvůli mnoha zde zmíněným ústrkům slávu získal někdo jiný.

[Kamila Soldánová @KamilaSoldnov1]

@lukasikcz @Chirurg06 Pacient ma vetsinou kognitivni deficit multifaktorialni etiologie. I obycejna hypoglykemie muze byt zdrojem agrese a ohrozeni posadky ZZS, ci UP.

[Vojtech Pecka @VojtechPecka]

Tušili jste, odkud Motoristé sobě neustále berou ty nesmysly, které tvrdí o klimatu?

Pletou si totiž PETICI s vědeckým výzkumem.

A nedělám si srandu.
Mrkněte na krátký profil organizace Clintel od Dana Kortuse.

[Jindřich Vobořil @voborilofficial]

Varování - i když jsem před časem zmírňoval obavy z nebezpečí epidemie tzv zombie drogy fentanylu v ČR, nyní tu obavu mám a trochu je akutní!

ČR i část EU zatím držely fentanylovou epidemii mimo hlavní proud díky široké dostupnosti buprenorfinu (Subutex/Suboxone). Tento vynikající substituční lék v ČR vytlačil heroin a výrazně snížil úmrtí i kriminalitu.

Teď ale klíčový výrobce s okamžitou platností odchází z EU do USA. Pokud rychle nenavýšíme kapacity u dalších menších výrobců a neschválíme/neuhradíme ze zdravotního pojištění nové (např. depotní) formy léčby, může během několika měsíců vzniknout prostor pro návrat heroinu – a s ním i fentanylu.

Je nutná rychlá koordinace uvnitř klíčových zemí v EU a garance navýšení výroby. Tohle není panika, ale realistické varování. Čas běží.

Více v komentáři odkazem na můj FB.. #zdravotnictví #adiktologie

[Jana Mynářová @JanaMynarova]

Zajímalo vás někdy, jak zněly staré jazyky? Akkadština, staroslověnština, gótština a mnohé další? Pokud ano, tak tady najdete malou ochutnávku. Příjemný poslech: https://t.co/sn1yufple4

[Marek Štefan @infektolog]

🦠🤧 Chřipka zaplavuje čekárny ambulancí i nemocniční oddělení.
Pojďme si ale ujasnit pár důležitých věcí 👇
❗ Chřipka ≠ automaticky antibiotika
💊 Antibiotika jsou na bakterie,
🧬 chřipka je virové onemocnění.

👉 Na chřipku funguje antivirotikum oseltamivir
✔️ doporučeno hlavně u pacientů s těžkým průběhem a/nebo rizikovými faktory
(vyšší věk, závažná chronická onemocnění).
⚠️ Antibiotika mají smysl jen někdy
➡️ pokud se k virové infekci přidá bakteriální komplikace
📆 typicky 7.–10. den od začátku potíží – ne hned!
👩‍⚕️👨‍⚕️ Pro lékaře:
🔹 zvažte oseltamivir u rizikových pacientů
🔹 antibiotika NE preventivně, jen při podezření na sekundární bakteriální infekci
📚 Více informací: https://t.co/hOvnLKsEC6

🧑‍🤝‍🧑 Pro pacienty:
🙏 nežádejte automaticky antibiotika
💬 ptejte se na možnosti léčby, včetně oseltamiviru
❤️ jde o vaše zdraví – otázky jsou v pořádku!
Sdílejte, ať se informace šíří rychleji než chřipka 🔁🦠

[Kamila Soldánová @KamilaSoldnov1]

@DusanTetera @lukaschadraba @hauer_tomas Pro úplnost: celkové zdravotní pojistné (zaměstnanec + zaměstnavatel) je 13,5 % z hrubé mzdy.

[Kamila Soldánová @KamilaSoldnov1]

@LilNinAdler @Ddiente_de_leon Tarditivni dyskinese, tremor je castym jevem u bohate psychiatricke medikace demence jakekolivek etiologie.

[Kateřina Buchtová @Katerinaabu]

Ve čtvrtém dílu letní 🇫🇮 série se podíváme na zdravotnictví. Pomlouvání místního zdravotnictví je oblíbená kratochvíle místních Čechů, ale i finských médií. V čem je problém naznačuje čerstvá infografika Eurostatu. 🧵

[Brandon Luu, MD @BrandonLuuMD]

Night shift workers face a higher cancer risk—melatonin disruption may be to blame, weakening DNA repair.

A new randomized trial found that 3 mg of melatonin before sleep boosts DNA repair, potentially reversing this damage and lowering cancer risk.

Let's dive in 🧵 1/9

[Emmanuel @ejustin46]

BATTLEGROUND WITHIN:
How CANCER CELLS and SARS-CoV-2 DISRUPT MITOCHONDRIAL FUNCTION to Undermine Immune Defense
(🧵mega-thread with articles, reviews and studies)

In a recent review, they show that Cancer cells can undermine the immune system ...

[Harry Spoelstra @HarrySpoelstra]

SARS-COV-2 in Colorectal Cancer of IBD Patients.

🔥Small study but with frightening findings!
‼️GI cancers as LC 😷

➡️The growing incidence of colorectal cancer(CRC) in our patients in the past two years is IMPORTANT.

➡️It has been hypothesized that inflammation related to SARS-CoV-2 infection can affect cancer cell proliferation, without having a direct oncogenic effect.

➡️IBD-associated CRC (colorectal cancer) arises from a specific carcinogenic pathway involving chronic inflammation which is distinct from the traditional pathways.

➡️We observed a sudden increase in CRC incidence. Between June 2022 and May 2024, 6 of our patients presented with ano-rectal cancer (4 in the lower rectum and two in the anal canal)

➡️The type of tumour and its locations also calls our attention, as well as the fact that ALL TUMOURS have SARS-COV-2 protein abundance.

➡️Whether an epiphenomenom, part of the cause or a trigger for CRC of this specific type, will have to be dilucidated in prospective studies.

➡️We do not know if coronavirus stays longer in the bowel mucosae of our IBD patients (long covid) or maybe just in a subpopulation.

➡️It is of clinical relevance no matter whether the coronavirus is a mere spectator or an actor.

‼️MORE SCIENCE IS URGENTLY NEEDED

Crohn for instance is a chronic, inflammatory GI disease, and as such identified as an autoimmune disease. We also already know that SarsCoV2 can trigger possible new autoimmune diseases, a new IBD onset included.
I can tell you from an ongoing personal experience, YOU DON’T WANT TO DEVELOP CROHN! Stay away from SarsCoV2 and Vaccination here is highly recommended!
https://t.co/LoxOUVJFvC

[IMCrit @IM_Crit_]

Needless to say that in MANY US hospitals there is no Anesthesia - ENT - GenSurgery in-house at night & obviously from Friday afternoon until Monday morning. So, if an airway catastrophe happens, it's just the ED attending and me... The US public is largely unaware of this fact.

[Ondrej Hlavac @ondrejhlavac92]

🧵 1/10 Proč je při léčbě mrtvice čas mozkem 🕒🧠

Dneska si povíme o léčbě mrtvice a o tom, proč čas hraje klíčovou roli.
Toto vlákno považuji za jedno z nejdůležitějších, proto vás prosím o retweet.

[Cat in the Hat 🐈‍⬛ 🎩 🇬🇧 @_CatintheHat]

Can we just take a moment to reflect on this horrifying statistic…

Out of all the people currently in hospital with COVID in Wales, at least 72% of them were admitted for another reason and were infected with Covid SINCE THEY WERE ADMITTED.

Why is nothing done to prevent this?

[Zdenek Vrozina @ZdenekVrozina]

Už jsem o epidemických opatřeních psal mnohokrát, jsou většinově známá, ale přidám několik subjektivních poznámek, kde byly/jsou největší chyby a jak to dělat lépe.
Opatření proti COVID-19 by měla především vždy vycházet z aktuální epidemiologické situace, vědeckých poznatků a efektivity jednotlivých strategií. 👇

[Danielle Beckman, PhD @DaniBeckman]

This study was performed in #COVID tested after death; only 25% were hospitalized, and none had records of immunocompromise. #SARSCoV2 is highly prone to compartmentalization and persistence in different organs, only confirming previous data (Nature paper from 2022, for example)

[Harry Spoelstra @HarrySpoelstra]

Again, an excellent edition on the damages( YES, plural) SarsCoV2 can throw at you, especially now with multiple reinfections/waning immunity! 😷
➡️ Section of special interest, of course, for me, your heart!💔 #YouOnlyHaveOneHeart.

[tern @1goodtern]

Hmmm.
There's something more than a little concerning about what's happening with Norovirus here.

A quick thread about Norovirus and its place within in the 'quad-demic'.
🧵