EARTH IS WOBBLING THROUGH SPACE... AND ONE CYCLE TAKES ABOUT 26,000 YEARS. Earth doesn't just rotate once every 24 hours and orbit the Sun once a year. Its rotational axis also slowly changes direction. This motion is called axial precession. Over roughly 26,000 years, Earth's axis traces a large circle across the sky. That means the star near Earth's north celestial pole changes over very long periods of time. Today: Polaris is our familiar North Star Around 3,000 BCE: Thuban was much closer to the north celestial pole Far in the future: another star will take the role of the pole star So the night sky isn't permanently fixed. Even the direction Earth points in space slowly changes.And this enormous cosmic cycle is happening right now, just far too slowly for us to notice during a human lifetime.
🚨 استعدادات أوروبا للحرب تبلغ مستوى مقلقاً
إجراءات كان من الصعب تصورها قبل بضع سنوات فقط، باتت اليوم تنتشر في مختلف أنحاء أوروبا:
🇫🇮 فنلندا (أوكرانيا 2.0)
• رفعت سن الاحتياط العسكري إلى 65 عاماً
• تعمل على بناء قوة احتياط تقترب من مليون شخص
🇪🇪 إستونيا
• تبني ملاجئ وخنادق وحواجز مضادة للدبابات على طول حدودها مع روسية وتشارك في إنشاء «خط الدفاع البلطيقي» الجديد
🇱🇻 لاتفيا
• تبني تحصينات وحواجز ومواقع عسكرية على الحدود
🇱🇹 ليتوانيا
• تبني مواقع دفاعية محصنة قرب روسية وبيلاروسيا
🇵🇱 بولندا
• عرضت استضافة أسلحة نووية تابعة للناتو
• تسعى إلى بناء جيش ومنظومة احتياط يبلغ مجموعهما 500 ألف شخص
• تخطط لتدريب ما يصل إلى 100 ألف من جنود الاحتياط سنوياً
• تدرس فرض إعداد عسكري على جميع الرجال البالغين
• تبني مشروع «الدرع الشرقي» الذي يشمل تحصينات وأنظمة مراقبة ودفاعات مضادة للمسيّرات وإمكانية إنشاء حقول ألغام
🇩🇪 ألمانيا
• تقوم بإحصاء محطات المترو والأنفاق والمرائب والأقبية التي يمكن استخدامها كملاجئ من القصف
• تسعى إلى توفير قدرة استيعابية في الملاجئ لنحو مليون شخص
• تسجّل الشبان وتقيّم أوضاعهم تحسباً لإمكان استدعائهم إلى الخدمة العسكرية
• تستعد لنقل مئات آلاف جنود وآليات الناتو نحو الشرق في حال اندلاع حرب كبرى
🇸🇪 السويد
• أرسلت إلى المواطنين كتيباً بعنوان «في حال وقوع أزمة أو حرب»
🇩🇰 الدنمارك
• وسّعت التجنيد العسكري ليشمل النساء
• رفعت مدة الخدمة العسكرية من أربعة أشهر إلى أحد عشر شهراً
🇫🇷 فرنسا
• وضعت إرشادات عامة للبقاء تشمل تخزين مستلزمات الطوارئ، والاتصالات عبر الراديو، واحتياطات الحماية من الإشعاع
• تشجع المواطنين على الانضمام إلى قوات الاحتياط ومنظمات الدفاع المدني
🇬🇧 بريطانيا
• تعيد إحياء ما يعرف بـ«كتب الحرب» الحكومية
• تدمج التخطيط العسكري والمدني والصناعي وتخطيط المرافق والخدمات
• تستعد لتنفيذ تمرين وطني للدفاع الداخلي
• تعزز حماية أنظمة الطاقة والمياه والاتصالات والكابلات البحرية
• تخطط للتعامل مع الهجمات السيبرانية ونقص الوقود واضطرابات سلاسل الإمداد
• تسهّل إعادة استدعاء العسكريين السابقين، وربما حتى سن 65 عاماً
• تزيد إنتاج الأسلحة والطائرات المسيّرة والذخائر
🇪🇺 الاتحاد الأوروبي
• ينصح نحو 450 مليون نسمة بالاحتفاظ بما يكفي من الطعام والمياه والأدوية والنقد ومستلزمات الطوارئ لمدة لا تقل عن 72 ساعة
• يبني احتياطيات استراتيجية لمواجهة حالات الطوارئ الكيميائية والبيولوجية والإشعاعية والنووية
عندما تعمل دول عدة في الوقت نفسه على توسيع التجنيد، واستدعاء جنود أكبر سناً، وتجهيز الملاجئ، وإعادة الألغام الأرضية، ودراسة استضافة أسلحة نووية، وتعليم المدنيين كيفية النجاة في زمن الحرب، يصبح سؤال واحد لا مفر منه:
ماذا تعرف الحكومات الأوروبية، أو ماذا تخشى ولا تخبر به مواطنيها بصورة كاملة؟
Stadtpark in Hamburg: Junge Migranten greifen Polizisten an, die gerade einen Messermann festnehmen wollen, der zuvor einen 17-Jährigen lebensgefährlich absticht.
50 legendary internet rabbit holes you can spend hours exploring👇
1. https://t.co/ueX0rgHHma — Watch the world via live satellite imagery
2. https://t.co/ZvRw1wmNsJ — See every plane currently in the sky
3. https://t.co/ysMWhN8eU5 — Track all ships at sea in real time
4. https://t.co/ukJigDtLFY — Live map of winds and storms
5. https://t.co/Y1I20AitIs — Watch lightning strikes hitting Earth in real time
6. https://t.co/LmzpGivPqL — Live list of recent earthquakes
7. https://t.co/VU7EuP5SOm — Ocean cables carrying the internet
8. https://t.co/kAAdHcSNpt — Watch forests disappear from space
9. https://t.co/bbkThFLpz1 — The world's statistics, second by second
10. https://t.co/pMvZJO0YfM — Current number of tweets and searches being posted
11. https://t.co/VhEnQl9oax — Compare the true sizes of countries
12. https://t.co/XyyYYcRjdm — Maps from centuries ago
13. https://t.co/AOXvH90KFK — Archive of 150,000 historical maps
14. https://t.co/u0Zf6LJoDZ — World map drawn by volunteers
15. https://t.co/p2uu9hAQks — Look out the window of a random person around the world
16. https://t.co/powm7RRAmX — Virtual walks through cities
17. https://t.co/bcsy3ybL07 — Teleport to a random spot on Earth
18. https://t.co/5YbDgnYpF7 — Catalog of the world's strangest places
19. https://t.co/SJN9aIxuyM — Interactive knowledge experiences
20. https://t.co/bpyBnZgtz1 — Scale journey from atom to universe (Updated HTML5 link)
21. https://t.co/UP12t0jeRy — Explore the solar system in 3D
22. https://t.co/9xDWk6aGgf — Real sky map in your browser
23. https://t.co/ZSJokVTin1 — NASA's astronomy picture of the day
24. https://t.co/7XrqjHR7BR — NASA's entire visual archive, free
25. https://t.co/3tWvLaeyGu — Visual articles told through data
26. https://t.co/JY8FI1u9ls — The state of the world with real data
27. https://t.co/Ois9J7u7m7 — What we mistakenly think we know about the world
28. https://t.co/NtDVcv2cxN — Visualizing complex data
29. https://t.co/FqijxOqnJL — World Bank's open data
30. https://t.co/NyYgq0wMs7 — Turkey's official statistics database
31. https://t.co/KDjOuBVmft — Archive of millions of books, films, and software
32. https://t.co/9Y8pcXCzKu — 70,000 free books whose copyrights have expired
33. https://t.co/hJt2YM0nzp — Record of every book in the world
34. https://t.co/6kwMQCzdZq — U.S. Library of Congress digital archive
35. https://t.co/GAjugENT89 — Europe's cultural heritage archive
36. https://t.co/LPx73NbK1E — America's digital library collection
37. https://t.co/VjpuQq1BIZ — Tour museums from home
38. https://t.co/lkaoYLTy3S — Download artworks in high resolution
39. https://t.co/AX9cd7YatS — Archive of 250,000 artworks
40. https://t.co/WExwDy3e6F — Forgotten visual treasures of history
41. https://t.co/Bobq0w1hyR — Free archive of culture and education
42. https://t.co/bgBEuHixJo — Met Museum's open collection
43. https://t.co/jxj8X1LuEy — Family tree of music genres
44. https://t.co/d8lZJ9yWc3 — Pick a country and decade to listen to that era
45. https://t.co/avmQLINXhU — Turn Wikipedia edits into audio
46. https://t.co/7WDyOPTfU6 — Random knowledge well
47. https://t.co/4qVlBpRvCf — Time, sunrises, and sky events
48. https://t.co/V2ObL5vTSR — Live stream of science news
49. https://t.co/VFhRaZRXso — Free preprints of scientific papers
50. https://t.co/JUo9A2FPFW — Visualize data with live code
Save this. You’ll definitely need some of these later. 🔖
Follow @zakiraicoder for more useful websites, AI tools & tech resources.
61% van de arbeiders heeft op AfD gestemd, wat betekent dat wat men in de media “extreem-rechts” blijft noemen, gewoon doodnormale werkende mensen zijn.
Hádanka světové ekonomiky: EU dostává přes Hormuz pouhá 3 % svého veškerého plynu, USA dokonce 0 %. Proč ale tedy od propuknutí války s Íránem zdražil burzovní plyn v EU o 130 %, zatímco v USA prakticky vůbec. Proč je právě teď plyn v EU 8,5krát (!!) dražší než v USA. Kdo si na kom mastí kapsu?
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Přesto problém v Hormuzu vyhání cenu evropského plynu vzhůru o 130 procent (o tolik plyn v EU zdražil od prvního dnes války s Íránem). Přičemž ovšem cena plynu v USA se za stejnou dobu prakticky nezměnila, přesněji, vzrostla o tři procenta (viz graf Bloombergu níže). Dramaticky se tak rozevírají nůžky mezi burzovní cenou plynu v EU, a cenou plynu v USA. Burzovní plyn na měsíc dopředu je nyní v EU závratně, 8,5krát dražší než v USA.
To samozřejmě činí unijní průmysl z globálního hlediska vysoce nekonkurenceschopným, neboť od plynu odvíjí také cena elektřiny, jejíž podstatná část se právě prostřednictvím plynu v EU vyrábí. Poměrně drahá elektřina přitom může EU dále oslabit v rozvoji umělé inteligence, takže jí USA i Asie utečou ještě výrazněji než dosud.
EU hazarduje s osudem budoucích generací. Takže se tažme: proč zase a znova právě EU takto zásadně neblaze doplácí na dění ve světě?
Vysvětlení spočívá v tom, že cenu neurčuje průměrný kubík plynu, nýbrž ten poslední, který je ještě potřeba získat, aby se nabídka vyrovnala s poptávkou.
Představme si EU jako zákazníka, který potřebuje sto jednotek plynu. Velkou část získá potrubím z Norska, další z Alžírska a Ázerbájdžánu, něco ze zásobníků a značnou část jako LNG z USA a dalších zemí.
Řekněme, že tímto způsobem dokáže získat 97 jednotek. Zbývají tři.
Právě tyto tři jednotky jsou ale pro cenu zásadní.
Evropa je musí koupit na světovém trhu s LNG, kde se o stejné tankery přetahuje s Japonskem, Jižní Koreou, Čínou, Indií a dalšími asijskými odběrateli. Pokud je Asie ochotna zaplatit za poslední volný náklad ekvivalent 60 eur za megawatthodinu, Evropa jej za 40 eur nedostane. Tanker jednoduše zamíří tam, kde za něj zaplatí více. Do Asie.
Evropská cena proto musí vzrůst natolik, aby nastala jedna ze dvou věcí: buď vyšší burzovní cena plynu, jež je určující pro celou EU, přitáhne potřebný LNG tanker z Asie, nebo vyšší cena přiměje některé evropské odběratele spotřebu omezit, v rámci takzvané destrukce poptávky. (Která ale v krajním případě může znamenat třeba odchod daného průmyslového závodu na jiný kontinent či jeho úplné zavření.)
Teprve potom se nabídka znovu vyrovná s poptávkou.
Proto může cenu stovek miliard kubíků evropského plynu významně ovlivňovat posledních několik tankerů. Ekonomicky jde o takzvanou mezní dodávku. Ano, zní to na první poslech neintuitivně, leč je tomu tak: několik tankerů, které musela EU získat přeplacením Asie, nakonec určí i třeba cenu norského potrubního plynu v EU, který je jinak levný.
Jak to?
Když norský dodavatel vidí, za kolik EU přeplácí Asii, proč by ji dále dodával svůj plyn mnohem levněji? Zaprvé, není charitou. A zadruhé, a podstatněji, i kdyby tak činil, rychle by se našli obchodníci, kteří by levný norský plyn přeprodali za cenu blížící se sumě, za kterou EU přeplatila Asii. Ekonomové tomu říkají arbitráž: ceny jednotlivých zdrojů se sbližují s tržní cenou, i když jejich výrobní náklady jsou úplně rozdílné. I když Nor těží levně, nakonec se jeho plyn stejně prodá za cenu burzovní, kterou vyhání vzhůru přetahovaná EU s Asií; byť jde o přetahovanou vskutku třeba jenom o pár tankerů.
Je to velmi podobné principu evropského trhu s elektřinou, jak si dobře pamatujeme z krizového roku 2022. Většinu elektřiny mohou v určitou chvíli vyrábět relativně levné jaderné, vodní nebo obnovitelné zdroje. Jestliže je ale k pokrytí poslední jednotky poptávky potřeba drahá plynová elektrárna, právě ona - coby takzvaně závěrná - může určit tržní cenu.
U plynu tuto roli závěrného zdroje nyní v EU tedy sehrává poslední LNG tanker.
Čímž se dostáváme k Hormuzu. Pro EU samotnou je jeho přímý význam poměrně malý, jen tedy tříprocentní, jak už víme. Pro světový LNG trh je však význam Hormuzu značný.
Vždyť Hormuzem před válkou s Íránem procházelo přibližně 19 procent celosvětového obchodu s LNG. Téměř veškerý katarský LNG a prakticky veškerý LNG ze Spojených arabských emirátů musí právě touto cestou. Přibližně devadesát procent těchto dodávek přitom směřovalo do Asie.
To je klíčové.
Když Hormuz vypadne, hlavním problémem EU není, že přijde o svá zhruba tři procenta spotřeby pocházející z Kataru. Mnohem větším problémem je, že Asie přijde o obrovský objem katarského LNG.
Čína, Indie, Japonsko nebo Jižní Korea jej potom musejí nahradit.
A kde náhradu hledají? Na tom samém globálním trhu, na kterém nakupuje EU.
Najednou tak začnou asijští odběratelé přeplácet americký, africký či jiný LNG, který by za normálních okolností mohl doplout do EU. Evropská cena musí vzrůst, aby tankery udržela.
Proto je daleko důležitější skutečnost, že přes Hormuz jde skoro pětina světového LNG, než fakt, že plyn z této trasy pokrývá jen několik málo procent spotřeby EU.
Dobře, ale proč stejným způsobem nezdražuje plyn ve Spojených státech?
Protože USA stojí na opačné straně trhu. A z Hormuzu nemají plyn vůbec žádný. Unijní tři procenta v porovnání s americkou nulou sice čistě matematicky znamenají rozdíl pouhých tří procentních bodů, což je málem v rozsahu statistické chyby. Jenže faktický dopad je v EU a USA diametrálně odlišný: kvůli těmto třem procentním bodům narostla cena plynu v EU kvůli uzavření Hormuzu o takřka 130 procentních bodů výrazněji než v USA!
Spojené státy nejsou velkým dovozcem LNG jako EU, nýbrž jeho obrovským producentem a vývozcem. Mají dostatek vlastní těžby a jejich domácí trh Henry Hub není přímo závislý na tom, zda do Asie přijede nebo nepřijede tanker z Kataru.
Americký plyn se navíc nemůže neomezeně přelévat na dražší evropský trh.
Aby americký producent prodal plyn v Evropě, musí jej nejprve dopravit k pobřeží, zkapalnit v LNG terminálu, naložit na tanker a přepravit přes Atlantik. Kapacita zkapalňovacích terminálů je však omezená.
Představme si dvě obrovské nádrže spojené úzkou trubkou. V americké nádrži je plynu dostatek a stojí například tři dolary za milion britských termálních jednotek. V evropské nádrži je nedostatek a stejná energetická hodnota může stát mnohonásobně více. Aktuálně tedy 8,5krát více.
Za normálních okolností by se plyn přeléval z levného trhu na drahý, až by se ceny přiblížily. To je ona už vzpomínaná arbitráž.
Jenže spojovací trubka má omezenou kapacitu. Tou trubkou jsou LNG terminály.
Pokud pracují téměř naplno, americký producent - byť tisíckrát lákán vysokou burzovní cenou v EU - nemůže jednoduše vyvézt libovolné množství dalšího plynu. Dodatečný kubík zůstane v USA a musí si najít amerického zákazníka.
Proto světové ceny LNG dramaticky rostou, zatímco cena plynu v USA zůstává nízko.
Evropa je dovozcem, který potřebuje světový LNG trh k tomu, aby doplnil poslední chybějící část své spotřeby. Proto musí soupeřit s Asií o poslední tanker.
V tomto ohledu se obecně podceňuje dopad odstřižení od potrubních dodávek plynu do EU z Ruska nebo neochota a nevole - například z environmentálních důvodů či kvůli plnění závazků Green Dealu - zemí EU těžit si více plynu na svém území. Tím se EU stává více, ba kriticky závislou na „pár tankerech s LNG ze zámoří“, které ovšem coby závěrné zdroje nakonec dramaticky zdražují třeba i jinak levný plyn norský. Jak nyní sledujeme v přímém přenosu.
Pokud by si například EU těžila více plynu na svém území, třeba by se ani s Asií nemusela o dané tankery přetahovat a dopad války USA s Íránem do cen plynu v EU by byl prakticky nulový - jako v USA.
Toto bruselské nepochopení fungování trhu s plynem, resp. vlivu závěrných zdrojů, zásadně přispívá k tomu, že eurounijní průmysl povážlivě ztrácí na konkurenceschopnosti. Což v současnosti nejkřiklavěji vystihují fatální problémy Volkswagenu, který podle dnešní analýzy americké banky Citi už vlastně nemá jinou možnost než zavřít hned několik svých závodů v Německu. Klíčovým důvodem strádání unijního autoprůmyslu - nejen Volkswagenu - jsou právě drahé energie v čele s plynem, citelně dražší než jinde ve světě.
Což je zásadní poučení z nynější plynové paniky v EU, které by si měli vštípit ze všeho nejvíc politici v Bruselu: cenu neurčuje zdroj, ze kterého pochází většina plynu; cenu určuje až zdroj, bez něhož by plynu nebylo dost.
Nepal’deki sel felaketinin nasıl meydana geldiğini gösteren bir simülasyon:
Himalayalar’da bir buzul kütlesinin koparak vadiye düşmesiyle buz, kaya ve toprak nehir yatağına sürüklendi. Oluşan devasa su ve moloz dalgası, kısa sürede nehir yatağı boyunca ilerleyerek önüne çıkan her şeyi sürükledi.
Rome handed out free grain to 40,000 citizens in 73 BC. By 46 BC, Julius Caesar found 320,000 people lining up for their monthly ration. That eight-fold expansion happened in under three decades, and it shows you how welfare states actually grow.
No Roman senator stood up and announced a plan to addict a third of the city to government bread. It happened incrementally, through political competition. Each magistrate who wanted votes expanded eligibility. Each expansion normalized the next one. The citizen who once considered the dole shameful eventually expected it, then demanded it, then organized politically to protect it.
This is the core mechanism free market thinkers have identified across every era: once you create a transfer program, you create a constituency for that program. Recipients vote. Administrators build careers. Grain merchants who supply the state develop a stake in keeping the contracts flowing. The political economy locks in.
Caesar, to his credit, actually cut the rolls back to 150,000 through verification audits. It was one of his more economically coherent moves, though the Senate still murdered him. His successors quietly let the numbers climb again.
What did the dole require? Massive grain imports from Sicily, Sardinia, and Egypt, organized through state logistics at state expense, funded by taxation and conquest. When the conquest revenue dried up, the obligation remained. Rome had written a check against future military success, and future military success eventually failed to arrive.
The lesson is not complicated. Distribute a benefit and you distribute dependency. Distribute dependency and you distribute political power to whoever controls the distribution. The grain dole didn't weaken Rome overnight, but it made every subsequent reform politically impossible.