@danusenerudova Nedejte se Danuše, je vidět, že svoji práci děláte dobře jinak by se Vás tyhle hejtři nezajímali. A není nic krásnějšího když se po ránu člověk proběhne, a to víte sama moc dobře. At to běhá, přeji Vám krásný den. Jdu na to 😉🏃
Pozor, dlouhé, ale důležité čtení k návrhu zákona Jindřicha Rajchla, Radka Vondráčka a dalších vládních poslanců o "transparentnosti zahraničních vazeb".
V příspěvku postupně popisuji, koho všeho se návrh zákona týká (všech, od jednotlivců přes akademické instituce až po církve), jak to dělají v USA nebo Izraeli (úplně jinak) a jaké pravomoci by stát získal (obrovské, včetně likvidačních sankcí).
Na první pohled se návrh tváří jako opatření proti „zahraničnímu vlivu“, ale když se člověk podívá do textu, zjistí, že je napsaný velmi široce a může dopadnout na velkou část společnosti.
Zákon se totiž netýká jen neziskových organizací. Už v definici je napsáno, že „subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, právnická osoba, jakož i jiné právní nebo faktické uspořádání“ (§ 3 odst. 1). Jinými slovy: zákon může dopadnout na jednotlivce, spolky, firmy, instituce i různé neformální projekty.
Současně zákon říká, že povinnostem podléhá každý subjekt, který má zahraniční vazby (§ 3 odst. 4). Ty jsou definovány velmi široce jako jakýkoli vztah nebo podpora ze zahraničí, která je spojena s činností ve veřejném prostoru a je „způsobilá přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění, veřejnou debatu, politické procesy nebo rozhodování orgánů veřejné moci“ (§ 3 odst. 3).
Veřejným prostorem se přitom rozumí velmi široká škála činností. Zákon výslovně zmiňuje například mediální, vzdělávací, akademické, analytické, výzkumné nebo advokační aktivity (§ 2 odst. 2).
Zákon navíc výslovně říká, že se vztahuje i na neziskové organizace, protože „povinnostem podle tohoto zákona podléhá rovněž každý neziskový subjekt, zejména spolek, nadace, nadační fond, ústav, obecně prospěšná společnost nebo církevní právnická osoba“ (§ 3 odst. 6).
To znamená, že se může týkat nejen neziskovek, ale také univerzit, výzkumných institucí, think-tanků, vzdělávacích projektů, některých firem i jednotlivých odborníků, pokud mají zahraniční partnerství nebo financování.
Pokud subjekt spadá do této definice, musí se zapsat do registru zahraničních vazeb, který vede Ministerstvo spravedlnosti (§ 4). Do registru se přitom zapisují velmi podrobné údaje – například zahraniční partneři, financování, struktura organizace nebo osoby podílející se na činnosti (§ 4 odst. 4).
Problém tohoto návrhu není jen v samotné registraci, ale hlavně v tom, že definice jsou napsané velmi široce a vágně. Není vždy jasné, kde končí běžná mezinárodní spolupráce a kde začíná „zahraniční vlivová činnost“. Takové gumové formulace dávají státu velký prostor rozhodovat, koho do systému zahrne a koho ne.
A právě proto je důležité ten text číst opravdu pozorně. Protože to, co se prezentuje jako zákon proti „cizím agentům“, může v praxi zasáhnout mnohem širší část společnosti.
Od autorů jsme včera mohli slyšet obhajobu, že „Takové zákony mají přece i v USA nebo v Izraeli.“ Ano, mají. Jenže když se podíváme na jejich skutečné znění, zjistíme, že fungují úplně jinak.
Ve Spojených státech existuje zákon Foreign Agents Registration Act (FARA). Ten vznikl už v roce 1938 jako reakce na nacistickou propagandu. Jeho princip je ale poměrně úzký: registrovat se musí ten, kdo v USA jedná jménem zahraniční vlády, politické strany nebo organizace a snaží se ovlivňovat americkou politiku nebo veřejné rozhodování. Typicky jde o lobbistické firmy, PR agentury nebo právní kanceláře pracující pro cizí vlády či státní firmy.
Klíčové je, že americký zákon vyžaduje vztah agent – zahraniční zadavatel. Nestačí jen obecná „zahraniční vazba“. Musí být jasné, že někdo jedná na pokyn nebo ve prospěch konkrétního zahraničního klienta.
Zároveň existuje celá řada výjimek. Zákon se běžně nevztahuje na akademický výzkum, běžnou žurnalistiku, náboženské organizace, humanitární aktivity ani standardní obchodní činnost. Smyslem je transparentnost lobbingu pro cizí státy, nikoli kontrola mezinárodní spolupráce v celé společnosti. (1/2)
Trump poslal ke Grónsku nemocniční loď plnou amerických pacientů bez zdravotního pojištění, aby mohli využít robustní a profesionální, zdarma poskytovaný, dánský zdravotní systém.
Jak to vidí INRI:
- Babiš ukradl peníze, které potřebovali jiní. Malé firmy, ne miliardář.
- Do rozpočtu EU přispíváte i vy, takže ukradl vaše peníze.
- Upozornit na to není udavačství. Nebo když vám někdo ukradne auto, nejdete na policii, protože byste udali zloděje?
Za RT dík
Stojím za @prezidentpavel, proto v neděli přijdu.
dejte, prosím, lajk, pokud to máte stejně.
a pokud zároveň chcete dát najevo, že si NEPŘEJETE @petr_macinka na postu ministra zahraničí, dejte RETVÍT. Děkuju 🙏
Včera se stalo něco vážného.
Přední ústavní činitelé nedorazili na domluvenou schůzku s prezidentem Pavlem.
Na té schůzce měli koordinovat společné stanovisko ČR k zahraniční politice.
Babiš s Macinkou nejprve schůzku o hodinu posunuli na 16:00. Ani pak ovšem nedorazili, pročež Hrad schůzku zrušil.
To není náhoda, ale symbol.
Podle mluvčího Hradu Víta Koláře je nyní nejasné, jestli schůzka vůbec ještě proběhne.
Ptáte se proč?
Oficiálním důvodem bylo probíhající jednání vlády.
Jenže když chcete přijít na důležitou schůzku s prezidentem, zařídíte si to.
Podle informací RESPEKTU a Novinek může být za tím vším ještě něco jiného.
Okamura.
Okamura, který se prý nedokázal přenést přes jednoduché teze, které Hrad navrhl k diskusi.
Ptáte se, jaké šílené teze to jsou? Posuďte sami:
👉 „Česko je středně velkou zemí uprostřed Evropy, jejíž bezpečnost a prosperita závisí na pevném ukotvení v NATO a Evropské unii.“
👉 „Ruská agrese vůči Ukrajině představuje největší hrozbu pro Českou republiku i celou Evropu.“
👉 „Uznáváme nutnost aktivně reagovat na bezpečnostní výzvy spojené s Arktidou a severním Atlantikem včetně Grónska a podporujeme jejich řešení v rámci spojenecké spolupráce.”
Je to tak. S takto základními body k naší bezpečnosti má Okamura problém.
Pokud by schůzka proběhla, riskoval by Babiš buď rozkol s prezidentem, nebo s Okamurou, jehož hlasy potřebuje pro své nevydání soudu.
A tak se dostáváme do absurdní situace.
Kousek od nás zuří válka, nikdo neví, co bude za pár měsíců s Amerikou – ale naše vláda místo náležité péče o naši bezpečnost raději SNIŽUJE výdaje na obranu - a pod krkem ji u toho drží proruský Okamura, který blouzní o vystupování z Evropské Unie, kope do zranitelných občanů Ukrajiny a umlčuje ministra obrany, který si dovolil říct, že Rusko je agresor.
Za koho tady pan Okamura vlastně kope? Za Evropu to není – a za Česko už vůbec ne!
Pane Babiši, opravdu?
Opravdu je tohle ten odkaz, kterým se chcete zapsat do dějin?
Jako slabý premiér, který se v kritické dějinné chvíli ohnul před Okamurou?
***
Vážení poslanci a voliči hnutí ANO – copak necítíte stud za to, jak se najednou kvůli párprocentní extremistické straně ohýbají záda i zákony naší země?
Copak vám nevadí, že se tady hazarduje s budoucností České republiky?
Pane Babiši, už dost.
Přestaňte se klanět a ohýbat před extremistickými názory a požadavky Tomia Okamury.
Tady je v sázce víc než partikulární zájmy.
Tady je v sázce budoucnost nás všech.
Tohle není hra.
***
Díky za retweet! Už brzy Vám napíšeme víc.