Miloslav Petrtýl

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

@KudrnaDavid @tangero @Faborsky @tkapler @inspirujseAI @DavidGrudl @kasikp @DigiskillsCZ @daniel_prazak @ai_detem děkuji ozvu se do PM

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

AI/edu komunito, uměli byste poradit člověka/firmu na AI školení pro univerzitní zaměstnance? Řádově 2 dny, 30-50 lidí v Praze. Projekty, výzkum, přírodní vědy. @tangero @Faborsky @KudrnaDavid @tkapler @inspirujseAI @DavidGrudl @kasikp @DigiskillsCZ @daniel_prazak @ai_detem

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

@tangero @Faborsky @KudrnaDavid @tkapler @inspirujseAI @DavidGrudl @kasikp @DigiskillsCZ @daniel_prazak @ai_detem děkuji za reakci, ozvu se.

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

@jjelinekCZ fakt dík! to už z hlavy nedám 😂😂😂

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Parádní střípek do skládačky vývoje života...

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

V laboratoři na Albertově ležela roky miska s mořskými nálevníky z chorvatského pobřeží. Vědci ji udržovali od roku 2011. Pak větší organismy najednou uhynuly – a mezi nimi se objevilo něco, co tam podle všech učebnic nemělo být.

Malinký, sotva pohyblivý organismus velký jen pár mikrometrů. Kulatý jako slunce, s paprsky, na jejichž koncích má zvláštní „harpuny“. Čeští biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ho pojmenovali *Solarion arienae*. A v listopadu 2025 o něm vyšel článek v *Nature*.

To, co našli, není jen nový druh. *Solarion* nepatří do žádné z dosud známých velkých skupin eukaryot – organismů s jádrem v buňce, kam patří rostliny, zvířata, houby i my. Spolu s několika dalšími podivnými liniemi tvoří úplně novou superskupinu, kterou vědci nazvali **Disparia**. A uvnitř ní nový kmen **Caelestes**.

Jinými slovy: na stromu života se objevila celá nová větev, o které jsme donedávna nevěděli.

Nejvíce překvapivé je to, co *Solarion* schovává uvnitř. V jeho mitochondriích – organelách, které buněce dodávají energii – se zachoval gen *secA*. Je to starobylý bakteriální gen, který téměř všechny ostatní eukaryota už dávno ztratila. Díky němu vědci poprvé přímo vidí, jak mohla vypadat mitochondrie posledního společného předka veškerého složitého života na Zemi.

„Je to v podstatě živá fosilie,“ říkají autoři studie Marek Valt a Ivan Čepička. Organismus, který si uchoval rysy z doby, kdy se mitochondrie teprve stávaly součástí buněk. Dává nám okno do kapitoly evoluce, kterou jsme doteď mohli jen nepřímo rekonstruovat.

Objev byl čistá náhoda. *Solarion* je tak malý a nehybný, že ho v kultuře roky přehlíželi. Až když větší nálevníci zmizeli, stal se viditelným. V obrovských metagenomických databázích, kde vědci prohledávají petabajty genetických dat z celého světa, se přitom téměř nevyskytuje. Klasická kultivace v misce dokázala to, co masivní sekvenování DNA nezvládlo.

V zahraničí o objevu informovaly ScienceAlert, https://t.co/iZ2qpkno0N i odborné servery. Široká veřejnost o něm ale skoro neví. Přitom jde o jeden z nejvýznamnějších příspěvků k pochopení rané evoluce komplexního života za poslední roky.

*Solarion arienae* není lék ani nová technologie. Je to připomínka, jak málo stále víme o tom, co žije kolem nás – a jak často se klíčové odpovědi schovávají na místech, kam se díváme nejméně.

P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden takový pozitivní a překvapivý příběh z vědy a historie. Pokud vás Solarion zaujal, dejte like, sdílejte nebo napište, co si o něm myslíte. A hlavně mě sledujte – ať vám neuteče ten další.

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

@jcimpel Díky za inspiraci, akorát se zamýšlím jak na to....

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

@tkapler To byla bohužel velmi smutná zpráva :(

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Parádni "oko do vesmíru" :)

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

Češi deset let tiše ladili software a optiku největšího mapovacího dalekohledu světa. Teď, pár týdnů poté, co na chilské hoře Cerro Pachón odstartoval desetiletý průzkum, mají plný přístup k datům, která změní astronomii.

Na začátku července 2026 začal Simonyi Survey Telescope na observatoři Very C. Rubin (@VRubinObs) systematicky skenovat jižní oblohu. Každé tři noci projede celou její viditelnou část. Deset let. Dvacet terabajtů surových dat každou noc. Šedesát petabajtů na konci. Největší digitální kamera, jaká kdy vznikla – 3,2 miliardy pixelů – a primární zrcadlo o průměru 8,4 metru.

Fyzikální ústav AV ČR do projektu vstoupil už v roce 2008. Byl jedním z prvních mezinárodních partnerů převážně amerického podniku. Michael Prouza, ředitel FZU a oficiální český zástupce v řídicí radě, to shrnuje suše: díky účasti mají čeští vědci plný přístup k datům. Ne k výběru, ale k celému proudu.

Jeden z prvních snímků – mlhoviny Trifid a Lagoon – ukazuje, co kamera dokáže za pár hodin. Miliardy galaxií, miliony hvězd, tisíce asteroidů. Všecko najednou.

Petr Kubánek (@rts2developer), softwarový inženýr z FZU, který dnes působí přímo na observatoři jako senior software engineer, programoval části řídicího systému a aktivní optiky. Zrcadlo se musí neustále korigovat. Teplota, vítr, zemětřesení. Primární zrcadlo je složeno ze dvou částí různé tloušťky. Když ho v Arizoně vyrobili, nikdo nevěděl, jak se bude chovat v chilském horském vzduchu ve 2682 metrech. Teprve na místě se ukázalo, že chlazení je nerovnoměrné. Problém známý od šedesátých let, ale tady se projevil naplno. Kubánek a kolegové ho řešili přímo na Cerro Pachón.

Stejný tým teď v datech loví kosmické katastrofy – výbuchy vzdálených supernov a vzácné okamžiky, kdy supermasivní černá díra roztrhá hvězdu, která se k ní přiblížila příliš blízko. Data se zpracovávají na několika stovkách serverů na observatoři. Do šedesáti sekund vědí, co je na snímku. Do pár sekund vědí, jestli je dalekohled zaostřený.

Observatoř stojí na vrcholu, kde je suchý vzduch, minimum oblačnosti a temná obloha. Každou noc detekuje miliony změn. Desítky až stovky tisíc nových asteroidů ve Sluneční soustavě. Miliony nových proměnných hvězd v naší Galaxii. Miliardy galaxií, jejichž tvary a gravitační čočkování prozradí, jak je rozložena temná hmota.

Pro malou zemi je to netypická pozice. Deset let se na projektu pracovalo v tichosti. Žádné velké tiskové konference, žádné slogany. Jen software, optika, testování a trpělivost. Teď, když dalekohled začal natáčet svůj desetiletý film vesmíru, mají Češi lístky do první řady. A data, která by jinak zůstala za dveřmi.

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Paráda, dobrých zpráv není nikdy dost, gratulace!

[Malý vědec @malyvedec]

Přátelé, je to doma!
Čeští chemici obhájili loňský úspěch: zlato získal Jan Paloncý, stříbro Marek Roll a František Vladimír Žilka a bronz Matěj Dvořák.

Dařilo se dnes i českým biologům: zlato, stříbro a dva bronzy. O budoucí vědecké naděje se nemusíme bát!

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Některé druhy hlubokomořských ryb dokážou spolknout kořist větší než jsou ony samy. V temných hlubinách oceánu s nedostatkem potravy není čas ptát se "kdo je kdo", pro přežití je nutné brát vše.

[Danté Fenolio, Ph.D. @DanteFenolio]

Outstanding footage of a swallower with an enormous meal. This is very rare footage.

[Vojtech Kolar @VojtechKolar1]

Heleďte je to strašně jednoduchý - co máte na dvorku (zahradě, akvárku) nechte si na dvorku! Minulý týden jsme bohužel potvrdili stále výskyt nepůvodního raka mramorovaného na Radovesické výsypce u Bíliny! Poprvé jsme ho našli ve vedlejší tůni v roce 2016!

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Ale jo, pobavilo :)

[Velina Tchakarova @vtchakarova]

Brutal. Just brutal.

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

@VojtechKolar1 To je poradny macan, larvu jsem na zivo jeste nevidel....paradni!

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Zvyšující se teplota vody v tuzemských přehradách může sice zlepšovat komfort koupání v letních měsících, ale zároveň přispívá k plošnému zhoršování kvality povrchových vod. Více v samostatném vlákně @VojtechKolar1

[Vojtech Kolar @VojtechKolar1]

Po delší době krátké vlákno o našem výzkumu. Mapovali jsme dlouhodobé teploty vody v našich 35 přehradách v letech 1991-2021. Zjistili jsme, že se oteplují rychlostí více jak půl stupně za dekádu☀️🌡️. Celkově vzrostly teploty o 2°C. Ale mezi jednotlivejma nádržema jsou rozdíly...

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

parádní vizualizace recentní globální migrace lidí

[Guy Abel 鄭蓋堡 @guyabelguyabel]

🚨Out today in @Nature our new paper uses deep learning to map four decades of global human migration.

By building the first comprehensive dataset of global annual flows (1990-2023), we reveal that migration has nearly tripled since 2000.

🔗https://t.co/DuPQKF1asT

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Mohuli mihuli?

[Zuzana Musilova - FISHEVO 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 @zuzmus]

European brook lamprey breeding season is currently on! Cool fish alert!😍 Soumarsky Most, Czechia #lamprey #spawning #fish

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Brzy se zřejmě dozvíme, jak funguje miniaturizace u obratlovců, aneb i ti nejmenší jsou hodně cool :).

[James Albert 🐟 🇺🇦 @JamesAl0410008]

How can vertebrates evolve to such small adult body sizes without losing their basic physical characteristics? What prevents the smallest vertebrates from getting even smaller? Note the pen for scale.

.https://t.co/rzW8y9nycE

[Hospodářské noviny @hospodarky]

Ze zahraničí se chce vrátit jen desetina českých vědců, kteří běžně vyjíždějí na světové univerzity sbírat zkušenosti i kontakty. Doma jim vadí nejen nízké platy, ale také celkové fungování českých vysokých škol, třeba netransparentnost výběrových řízení či obsazování pozic vlastními absolventy. To brání nejen návratu Čechů, ale i získávání zkušených vědců ze zahraničí. Vyplývá to z průzkumu organizace Czexpats in Science.

Ministerstvo školství o nedostatcích v řízení univerzit ví a už chystá zákon, který by měl řadu věcí změnit. Řešit má třeba změnu volby rektora nebo praxi doživotního udělování titulů.

🔗 Pokračujte ve čtení na webu 👉 https://t.co/E79hLLoY5F
✍ Markéta Hronová, redaktorka @HrMarketa
📷 Midjourney AI

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Jak lépe pochopit, které druhy jsou v jakých hloubkách nejzranitelnější vůči rybolovu a změnám oceánu a jak lépe plánovat ochranu hlubokomořských ekosystémů? Výzkum NOAA ukazuje, jak se s hloubkou mění těla i životní strategie hlubokomořských ryb mezi 250 a 6000 m.

[NOAA Research @NOAAResearch]

#ResearchRecap: How do the bodies & lifestyles of fish change the deeper you dive in the ocean? A new study analyzes footage from waters near Puerto Rico, helping scientists understand how fish at different depths interact w/ their environment.
Learn more: https://t.co/CBLLJaCG84

[Miloslav Petrtýl @MildaPetrtyl]

Just beautiful.....and great example of CT technique

[Gareth Fraser @garethjfraser]

The most exquisite CT scan I've seen - by @Ella_Nicklin w/ @FloridaMuseum. The entire body of a hatchling Californian Horn Shark (Heterodontus francisci); showing the early coverage of skin teeth of different shape and size, with very prominent fin spines (aka the horns)!🦈