세계의 지붕으로 불리는 타지키스탄 파미르 고원 ㄷㄷ
히말라야와 카라코람에 이어 세계에서 세 번째로 높은 산악지대로
7,000m가 넘는 봉우리와 그 아래로 황량한 고산지대가 끝없이 이어져있음.
나무조차 거의 자라지 않는 황량한 산 사이로
도로 하나만 길게 뻗어 있는 풍경이 진짜 비현실적이다..
Tenhle záběr tady včera běhal, ale ve zkrácené verzi. Teď v celé délce, je vidět jak celé údolí mizí pod nánosy bahna a mizí a pak stoupá až k těm co to filmují 😳
@mlynarka1 Nesoudím je, protože je to častokrát reakce na nějaké trauma - nemožnost mít děti, přišly o dítě, apod.
Pokud jim to pomáhá a nikomu tím neubližují, tak ať si jich mají klidně deset.
Na haldě suti v Malešicích, kam se vozí materiál z ražby metra D, ležel kámen velikosti dlaně. Radek Labuťa, sběratel a majitel Triloparku, ho zvedl. Na povrchu se rýsoval otisk něčeho, co vypadalo jako kříženec pavouka a trilobita. Dvoucentimetrový, slepý, s měkkým krunýřem. Vzal ho Lukáši Laiblovi (@lukas_laibl) z Geologického ústavu Akademie věd (@Akademie_ved_CR). Ukázalo se, že jde o zcela nový druh.
Pojmenovali ho *Soomaspis labutai*. Žil před 448 miliony let na dně moře, které tehdy pokrývalo území dnešní Prahy.
Patří mezi naraoiidy – měkkotělné příbuzné trilobitů. Na rozdíl od nich neměl zvápenatělý krunýř. Měl kulatý „zadeček“ připomínající pavoučí, jen tři trupové články a žádné oči. Povrch pokrývaly drobné jamky. Zachoval se jen díky výjimečným podmínkám – a díky tomu, že Labuťa dokázal na haldě rozeznat i tak nenápadnou fosilii.
Jana Bruthansová z Národního muzea (@narodnimuzeum), která ražbu metra D dlouhodobě sleduje, dokázala dohledat přesný původ materiálu. Pochází ze spodních vrstev králodvorského souvrství mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Stáří tedy sedí na katian, závěr ordoviku.
Nejbližší známý příbuzný, *Soomaspis splendida*, byl popsán v 90. letech z Jižní Afriky. Žil o pět milionů let později, už po hlavním zalednění. Mezi Prahou a Kapskem tehdy ležely tisíce kilometrů okraje superkontinentu Gondwana. Nález z metra ukazuje, že rod *Soomaspis* obýval jeho okraje dávno předtím, než přišlo první velké vymírání v historii Země – a že to vymírání přežil.
Paleontologové dlouho považovali africký druh za místní raritu. Teď je jasné, že naraoiidi byli v ordoviku rozšířenější, než fosilní záznam napovídal. A že tito nenápadní „drsňáci“ přežili drastické klimatické výkyvy pravděpodobně proto, že žili v hlubších, chladnějších a kyslíkem chudších vodách, kam se změny dostaly méně.
Měkký krunýř se ve fosilním záznamu objevuje vzácně. Většina podobných zvířat se prostě nerozpadne na nic. Že se zachoval právě tento exemplář, je štěstí i důkaz, jak důležité je sledovat i městské stavby. Praha stojí na prvohorních horninách. Při každé větší ražbě se objevují trilobiti, hlavonožci nebo ostnokožci. Tentokrát ale přišel tvor, který učebnice přepisuje.
Fosilie už je v Národním muzeu (@narodnimuzeum). Labuťa ji věnoval do stálé expozice. Rekonstrukci vytvořil Jiří Svoboda. Vědecký popis vyšel v květnu 2026 ve speciálním čísle *Bulletin of Geosciences*.
P.s.: pro ty kdo me neznají - hledám zajimave příběhy a snažím se kazdy den sem nejaky dat. Sdílejte, lakuje a hlavně dejte follow ať vím, jestli vás to zajímá a mám v tom pokračovat.
Klempíř obviní lidi, kteří na něj vyjádří negativní názor, z opilství a přehřátí. Šťastný v reakci na to navrhne dotyčnému festivalu vzít dotace. A Macinka si v reakci na to na daný festival bez pozvání zajede zaprovokovat a říct lidem, že se zbláznili. Ale všichni tři se shodnou na tom, že společnost rozeštvává prezident Petr Pavel.
Kluci, vás si historie bude pamatovat. Už abyste tou historií byli.
Tahle část z vyjádření prezidenta k podání kompetenční žaloby je přesná:
"...v tomto sporu opravdu nejde o jednu židli na jednom zahraničním jednání. Jde o vědomé rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta, vrchního velitele ozbrojených sil a bývalého vysokého představitele NATO, z vrcholného jednání Aliance v době, kdy může svoji celoživotní expertizu uplatnit ve prospěch bezpečnosti České republiky a jejích občanů.
Vážení spoluobčané,
předpokládám, že jste mě zvolili prezidentem republiky, abych prezidentem republiky skutečně byl. Je mou povinností pravomoci prezidenta v plném rozsahu nejen vykonávat, ale i bránit. Ne kvůli sobě. Ale kvůli všem prezidentům a prezidentkám, kteří přijdou po mně..."
Předpokládáte správně, pane prezidente, přesně proto jsem vás zvolil.🫡
https://t.co/WC2nrRD2xD
Souvisí rakovina tlustého střeva s dusičnany ve vodě? Dánská celonárodní populační studie prokazuje, že ano.
Toto je velmi relevantní téma pro Česko – už několik desítek let se ví, že máme poměrně vysoké hodnoty, a dusičnany jsou SZÚ považovány za nejproblematičtější ukazatel v pitné vodě. Ty se do vody dostávají z hnojiv na polích. Například Praha má 25 mg/l, Brno 30 mg/l, tedy nedaleko od limitu 50 mg/l.
Dánsko do konce roku 2026 tento limit sníží na 6 mg/l – jejich expertní skupina toto doporučila vládě na základě celonárodní studie, kde propojili data o kvalitě pitné vody s národními registry rakoviny. Dánský zdravotní systém je velmi transparentní, takže se tyto souvislosti hledají dobře.
Studie zjistila, že lidé z oblastí intenzivního zemědělství s vysokým obsahem dusičnanů ve vodě mají vyšší riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku. Statisticky významné zvýšení rizika pozorovali od 3,87 mg/l – tedy hluboko pod současným limitem 50 mg/l.
Současný limit byl zaveden v 60. letech a vychází především z ochrany kojenců před akutním účinkem tzv. „syndromu modrého dítěte“. Nicméně nyní existují první velká vědecká data i o chronických účincích.
V Dánsku to bylo velké politické téma, i když mají přes 90 % vody pod 5 mg/l. U nás je medián 12 mg/l a velké vodovody mají často i přes 20–30 mg/l.
Řešení není jednoduché: Klasická vodárenská filtrace dusičnany neodstraní, dokonce i jinak skvělé aktivní uhlí v tomto selhává. Existují specializované iontoměničové filtry na dusičnany ve filtračních konvicích nebo poddřezových filtrech.
Lidé v okresech Praha-východ, Kolín a Nymburk mají alespoň k dispozici alternativu - vodní stojany Eko-voda s nejkvalitnější českou hlubinnou vodou (kojenecká kvalita) s téměř nulovými hodnotami dusičnanů (0,7 mg/l). Sám je využívám, foto z poslední návštěvy.