Marcel Breda

Povoláním Hraničář, zaměstnáním Čistič ... Viktor bin. čistič ... kovář jedniček a nul ... /dev/null

[Marcel Breda @marcel_breda]

@KandrikJan @maestrosill @agentura_dia @JakubProke4 Děkuji za reakci. Přemýšlel jsem nad odpovědí od @agentura_dia a tak nějak nevím, co na to říct 🤷‍♂️ Je to pro mě nepředstavitelné, protože u nás jde o 100%funkčnost, až v první řadě... Takže testing všeho a furt ... Tušil jsem, že provoz IS státu je peklo...ale že až takové 🤦‍♂️

[Marcel Breda @marcel_breda]

@maestrosill @agentura_dia @JakubProke4 Tak teď nevím, kdo z Vás dvou si dělá z toho druhého větší prdel 🤔 To nemůžete myslet vážně @agentura_dia ...to je děsivá lámeřina. Nemohli by jste na to najmout dva lidi za cenu 20, a který napíšou automatizované testy? Tak jako to dělají normální lidi?

[Marcel Breda @marcel_breda]

@MilanMikulecky Nádherný kousek👍 Neletěli jste v neděli od Dačic směrem ke Studené? To letělo něco podobně krásnýho kolem 🤩

[Jan Čížek, pražský patriot @KrepelkaZlata]

Tohle je vtipné. Deep state se vzteká. Vypadá to, že jsem trefil hřebíček na hlavičku. Posuďte sami. Redakce https://t.co/aXFxAbTpk6 a https://t.co/kKauhwLyuo jedno jest. Sedí na stejné adrese, mají stejného majitele Ivo Lukačeviče. @JindrichSidlo2 je předseda jejich redakční rady.
▶ Já jsem otevřel na svém profilu kauzu Minář/Člověk v tísní/Šídlo. Poukázal jsem na netransparentní financování Milionu chvilek, zahraniční financování Člověk v tísni (ČvT) a střet zájmů novináře Jindřicha Šídla. Poukázal jsem na fakt, že ČvT vybíral Mikuláš Minář na úlohu leadera opozice v soutěži hledá se LEADr. V době po nástupu Andrej Babiš na pozici premiéra. No a v komisi tehdy seděl Jindřich Šídlo. Šídlo tedy tvrdí, že jej nevybrali, ale hned měsíc na to, začal Minář dělat přesně to, co hledali. S naprosto netransparentními financemi. Poukázal jsem na to, že přestože má Šídlo takový střet zájmů, komentuje v TV demonstrace Milionu chvilek jako „nestranný komentátor“. Ale to hlavní: poukázal jsem na střet zájmů Člověka v tísni, kterého se dotýká připravovaný zákon FARA, protože je ze 70% financován ze zahraničí. A ty prostředky plynuly také z kontroverzních fondů USAID, které podle tvrzení Elona Muska ovládal George Soros a využíval je na politickou manipulaci. A kvůli zákonu FARA teď Minář svolal Letnou.
▶ No a co následovalo. Nejdříve Šídlova redakce vypustila první jedový šíp na https://t.co/3SaDrKHBAE zde: https://t.co/E3GkRVAsAk
▶ Pak to ještě Šídlo oroštoval komentářem zde: https://t.co/tczVW6O80g
▶ Defacto se ke všemu přiznal. Je ovšem zábavné číst, jak se do všeho zamotává. Posuďte sami:
▶ https://t.co/goELlL0e1F: „Šídlo seděl v její komisi a během třetího ročníku v roce 2018 se setkal s Mikulášem Minářem, který svůj projekt Milion chvilek tehdy do soutěže přihlásil. Jenže Minář vypadl hned v jednom z prvních kol a lídrem se nestal.“
▶ https://t.co/DPUw9AZKEH: „Mikuláš Minář se skutečně se svým projektem „Milion chvilek pro demokracii“ v roce 2018 zúčastnil soutěže Hledá se LeaDr., kterou skutečně organizoval Člověk v tísni a v jejíž porotě jsem skutečně několik let - od roku 2016 - seděl, což není úplně utajovaná informace. Mikuláš Minář ovšem ze soutěže pro budoucí politiky vypadl hned v úvodním kole, aniž bychom se tehdy vůbec potkali tváří v tvář. A to je všechno.“ Takže na novinkách se setkali, ale na seznamzprávách se nikdy neviděli. Zábavné, že? A tohle má tu drzost o někom veřejně říkat, že je „Lhář“?
▶Ale pojďme dále. Další nebetyčný střet zájmů Jindřicha Šídlo je jeho propojení s podnikatelem Janem Dobrovským. S ním jezdí přednáškové turné po ČR. Mají společné podcasty. Jsou nedílně propojeni. https://t.co/2CidLR7ifu ▶ Podle Hana Kordová Marvanová a primátora Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy je Jan Dobrovský součást Dozimetru 2. Jde o to, že obchodoval s Petr Hlubuček pozemky v Lysolajích. Ty dostal Hlubuček jako starosta Lysolají od magistrátu za zlevněnou cenu pod podmínkou, že tam postaví domov pro seniory. On ale pozemky prodal firmě Dobrovského na developerský projekt.
▶Dobrovský rozjel proti Marvanové dehonestační kampaň, aby ji nezvěrohodnil. https://t.co/trxQVkiqv5 „Dlouhodobě se snažím rozkrývat podezřelé korupční kauzy. Proto také řeším na Magistrátu i kauzu Dozimetr II, což je nevýhodný prodej pozemků v Lysolajích. Namísto toho, aby tito lidé přispěli k objasnění kauzy, organizují neférové útoky vůči mně, dokonce za pomoci kampaně protikandidáta ve volbách. Nicméně, na rozdíl od jiných, já o boji s korupcí jen nemluvím, ale veřejně upozorňuji na podezřelé transakce s veřejným majetkem. A pevně doufám, že ony kauzy budou jednou vyšetřeny podle hesla padni komu padni,“ sdělila pro https://t.co/EfU53VVWHU radní Hana Kordová Marvanová.
▶ Dobrovský kontaktoval i mne. Žádal, abych vymazal jeho jméno ze svých příspěvků. Jedná se o zdatného devadesátkového privatizátora Mostecké uhelné, kterou za podivných okolností získali s Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem od odsouzeného Antonína Koláčka. To je ale jiný mega příběh, ke kterému se můžeme dostat příště. Tohle jste asi nevěděli, co?
▶ Name it , shame it. To jej jejich taktika. Urazit, znevěrohodnit. „Pak už ho nikdo poslouchat nebude.“ Takhle se to dělá…
▶ Šídlo přednáší studentům na VŠ. Ovlivňuje naše budoucí generace. Co z přednášek takového učitele asi vyroste? Lež, podvod, lest, deepstate.
▶ Je vtipné, že slovo „lhář“ o mne prohlásili v životě jen 2 subjekty. Piráti z Prahy 10, protože jsem rozkryl podvody, klientelistickou síť Jana Komrsková zvanou pirátská Krakatice a rozkrádačky. Zažalovali nás, soud prohráli. Samozřejmě. Pravda nemůže být odsouzena! ▶ Teď to o mne prohlásil Šídlo. Tak já nevím, poraďte. Půjdeme znova k soudu? Ony by se totiž jako důkazní břemeno daly použít neveřejné účty Milionu chvilek. Ty jsou dosud pro veřejnost skryty. Soud by je mohl otevřít. No a tam bychom najednou viděli, kdo je opravdový sponzor Milionu chvilek. Kdo je „matka“. Věc jsem samozřejmě předal svým právníkům. Zlu se nesmí ustupovat. Pravda musí zvítězit nad lží a nenávistí. Já na tomhle heslu vyrostl a věřím mu. Bohužel, asi všichni tak nějak tušíte, že žijeme v době, kdy pravda dostává nafrak. Hlavně v médiích, které jsou naprosto zkorumpované. Ale o tom někdy jindy…

[Syrzdarma.cz @syrzdarma]

Ekonomická analýza Evropy od prezidenta Argentiny na setkání CPAC v Budapešti: V Evropě se chlubí tím, že se „starají o lidi”. Ekonomiku vnímají jako dort. Soustředí se na to, kdo dostane jaký kousek, místo toho, aby podporovali upečení většího dortu. Přidáme-li k tomu otázku imigrace, která bez rozdílu zvyšuje počet žadatelů o kousek dortu, aniž by po nich někdo chtěl podíl na jeho pečení, končí to podvodem na lidech, kteří tolik let platili daně. Za své daně dostávají systém, který míří ke kolapsu.

V důsledku svého jednání se Evropa ocitla bez ekonomického růstu a dnes je již zřejmé, že její představitelé přišli o politickou důvěryhodnost. Nic překvapivého. Ayn Rand řekla: Můžeme ignorovat realitu, ale nikdy nemůžeme ignorovat důsledky ignorování reality.

Tady chci říci něco, co je zřejmé, ale co politika úmyslně zastírá: Myšlenky mají reálné důsledky na životy lidí. Když si společnost zvolí svobodu, věci se zlepší, to vidíme v Argentině. Není to otázka štěstí, není to otázka přírodních zdrojů, ani historie nebo geografie, je to otázka rozhodnutí. Národy, které se hlásí ke svobodě, soukromému vlastnictví a morálním hodnotám západní civilizace, se rozvíjejí. Ty, co se od nich odvracejí, vždy upadají. Bez jediné výjimky.

Dnes jsme svědky změny světového řádu a způsob, jakým se zapojíme do tohoto nového světa, určí osud našich národů. Doba globální spolupráce bez morálních pravidel skončila. Doba globálních byrokratů končí.
Zdroje na syrzdarma

[Robert Antonio @rkaldy]

Proč jsem v sobotu nešel demonstrovat?

Socky jsou plné statusů, proč jít na Letnou, proto napíšu pohled z druhé strany.

1. Žádné ohrožení demokracie se nekoná.
Hele, nemusí se vám líbit, jakou politiku Babiš dělá. Ale dělá plusmínus to, co sliboval před volbami a kvůli čemuž ho lidé volili. Neruší demokratické mechanismy. Ne, veřejnoprávní televize není nutnou součástí demokracie. Ne, povinná registrace neziskovek nedělá z demokratické vlády autoritářskou. Z fleku bych vám řekl 10 horších byrokratických buzerací, které tu máme již roky a chvilkařům nijak nevadily.
Vadí mi nadužívání silných frází jako "ohrožení demokracie v ČR", protože smazávají rozdíl mezi neoblíbenou politikou a skutečným osekáváním demokracie.
Víte, co je skutečným ohrožením demokracie? Když rumunský ústavní soud za podpory EU zrušil výsledek voleb, s poukazem na údajné ruské vměšování, které dodnes nebylo prokázáno. Když EU opakuje referenda o Lisabonské smlouvě, která nedopadla v její prospěch. Když levicoví radikálové v Německu páchají násilné útoky na členy AfD a německé tajné služby ji chtějí zakázat jakožto "extremistickou". Když Tomio Okamura je trestně stíhaný za svou politickou kampaň proti migrantům.
Nevšiml jsem si, že by cokoliv z toho stálo chvilkařům za zmínku.

2. Nepolitická politika chvilkařů
Když v roce 2019 chvilkaři požadovali odstoupení Babiše a jeho trestní stíhání za čapák, byl jsem na Letné také. To byl jasný požadavek na právní stát, kde zákony platí i pro premiéra. Pohříchu od té doby Minářovi narostl hřebínek a na současných demoškách už toho požaduje více. Odvolání Turka, Macinky a Vachatové. Zvýšení rozpočtu na obranu. Ponechání daně z internetu (známé též pod eufemismem Koncesionářské poplatky). Neškrtání dotací do kultury a neziskovkám.
Tohle jsou všecko legitimní politické požadavky. Ale mají se krucinál řešit na politické úrovni, ne vyřváváním na Letné. Chvilkaři měli možnost se transformovat v politickou stranu a vycouvali z toho. Oficiálně proto, že chtěli zůstat nadstraničtí, báli by se, že jako strana by přišli o podporovatele, chtěli zůstat hlídačem demokracie, ne aktérem.
Jenže to, co teď předvádějí, je už čisté aktérství. Je to přesně to, co Havel nazýval nepolitickou politikou a Klaus NGOismem. Dělat politiku, ale bez voličského mandátu a politické odpovědnosti. Sorry, tohle podpořit nemůžu, to považuju za větší ohrožení demokracie nežli Babiše se všemi svými anoposkoky.

3. Jakou nabízejí alternativu?
Zatímco předešlé dva důvody jsem psal obecně, tento je více osobní a subjektivní. V minulosti jsem volil Svobodné, Trikolóru, ODS a naposledy Motoristy. Svobodní byli příliš slabí na to, aby cokoliv prosadili. Triko a ODS po volbách se na své sliby totálně vykašlali. Motoristé jsou zatím první strana, kterou jsem volil, a která své sliby alespoň částečně plní.
Souhlasím s chvilkaři, že Česko potřebuje zvýšit rozpočet na obranu. Stejně tak bych rád viděl Babiše v teplácích. Ale co by to muselo být za stranickou konstelaci, aby tohle nastalo? Ta 35% podpora ANO se kvůli demoškám nerozplyne. Ani Fialova vlády nebyla schopná Babiše vydat k trestnímu stíhání. A u obrany je stále nemalá naděje, že díky Trumpově tlaku Babiš nakonec ustoupí a armádě přidá. Už jen proto, že na rozdíl od opozičních stran chce s Trumpem udržovat dobré vztahy.
Můžeme vést debaty o konkrétních detailech (ne)financování ČT nebo registrace neziskovek. Ale nic to nemění na tom, že nucené financování jednoho televizního kanálu, který už dávno rezignoval na objektivitu, je v roce 2026 silně démodé. A že politické neziskovky financované ze zahraničí představují pro českou demokracii vážný problém.
Přidejme ještě zrušení příspěvku na OZE v ceně elektřiny, zastavení penězovodu obcím z pokut z radarů, odpor proti Green Dealu a Migračnímu paktu – a stále mi vychází, že přes všechny chyby je současná vláda lepší (=méně špatná) nežli "demoblok", případně velká koalice ANO s demoblokem.

Proto jsem tento víkend strávil na zahradě, čímž jsem spolu s dalšími miliony Čechů tiše demonstroval, že Milion chvilek není řešením vládních problémů.

[Pavel Blažek @blazek_p]

@zdenimar Už při posledních volbách jsem Vašemu chvění navždy ulevil - nekandidoval jsem.

[Jsem Zděšena! @JZdesena]

Už dorazily ty polní kuchyně! Máme všichni velkou radost! Zděšenka! @P_Fiala @jana_cernochova @ObranaTweetuje @AndrejBabis

[Marcel Breda @marcel_breda]

@jrjelinek @JiinaHol253861 Přesně 👍 Nasadim výraz nevrlého starce a začnu nadávat na priblblý počítače 😁 To miluju 🤗

[David Rangl @rangl_david]

První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka, Sakiro Suzuki z Japonska.

Hodina začíná a učitelka se ptá: "Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky? Kdo řekl: 'Dejte mi svobodu nebo mě zabte?'" Hrobové ticho ve třídě, jen Suzuki zvedne ruku: "Patrick Henry 1775 ve Philadelphii."

"Výborně Suzuki, a kdo řekl: 'Stát je národ a národ nesmí zhynout?'" Suzuki se postaví: "Abraham Lincolm 1863 ve Washigtonu."

Učitelka se podívá na žáky a říká: "Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!" Zezadu se ozve tichý hlas: "Polib mi prdel, zasraný Japončíku!!!" Učitelka: "Kdo to řekl?!" Suzuki zvedne ruku ruku a bez vyzvání odpoví: "Generál McArthur 1942 na Guadalcanalu a Lee Lacocca 1982 na valné hromadě firmy Chrysler."

Celá třída je úplně zticha, jen zezadu se ozve: "Je mi z toho na blití." Učitelka křičí: "Kdo to byl?!" Suzuki okamžitě odpovídá: "George Bush starší japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991."

Jeden ze studentů se postaví a otráveně povídá: "Vyhul mi!" Učitelka hystericky: "A dost! Kdo to byl teď?!" Suzuki bez mrknutí oka: "Bill Clinton Monice Lewinské, 1997 ve Washigtonu, Oválná pracovna Bílého domu."

Další ze studentů se postaví a zařve: "Suzuki je hromada sraček!" A Suzuki opět klidně: "Valentino Rossi při Velké ceně motocyklů v Brazílii 2002."

Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí, dveře se otevřou a vejde ředitel: "Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!!!"

Suzuki: "Český prezident Petr Pavel při hodnocení činnosti vlády Andreje Babiše, Praha 2026..."

Dobré ráno…☕️😎

[Marcel Breda @marcel_breda]

@DadikMusil @TomasZdechovsky @katkazprahy Není 🤷‍♂️ Jenom je jako obvykle ožralý a mele nesmysly. 🤭

[Jiri Cimpel @jcimpel]

Přečetl jsem výhledy UBS, J.P. Morgan, Goldman Sachs, Morningstar, ...
Pak jsem je položil vedle sebe.
A chvíli jen koukal. 👀

Zlato: optimistický scénář: +44 %. Pesimistický: −3 %.
Akcie: optimistický scénář: +24 %. Pesimistický: −9 %.

Mezi největšími mozky Wall Street zeje propast. K tomu připočtěte „dluhopisovou stěnu“ – 1,2 bilionu dolarů v dluzích, které firmy musí letos refinancovat za drasticky vyšší úroky. Pro ty slabší to může být konečná.

A někdo vám říká, že „ví, co přijde"? 😄

Nikdo neví. Ani my. Ale co víme, je tohle: dá se připravit na všechny scénáře.

Prošli jsme analýzy největších hráčů na trhu a sestavili z nich jeden přehledný manuál pro rok 2026. Pomůže vám uvažovat o portfoliu s chladnou hlavou, ať už se trh vydá kterýmkoliv směrem.

18 stran. Srozumitelně. Zdarma. 👇

https://t.co/tGH1MEwGE8

[Michal von Reichenberg 🇨🇿 @Michal73287034]

Tohle je zatím nejlepší zhodnocení bolševika Pávka, Koláře, Rychetského, Pitharta a dalších kovaných komunistů, jaké jsem slyšel.
Video má 8 minut, ale fakt stojí za to dokoukat ho do konce.

[AnoNe deník @anonedenik]

Lidové milice byly dělnické bojové jednotky, které vznikly ze závodních milicí v roce 1945, kdy přebíraly moc v podnicích. Svoji velkou úlohu hrály v únorových událostech roku 1948. Jejich postavení nemělo oporu v zákonech. Milion chvilek jsou prezidentské moderní milice.

[zaneblok @ahojkynazdarek]

Historik Eduard Stehlík
V roce 2023 jsem Petru Pavlovi při kampani v prezidentských volbách vytýkal, že ve svém životopise na volebním webu neuvedl, že byl od 23. 8. 1988 pracovníkem vojenské rozvědky (ZS GŠ). Místo toho Pavel tvrdil, že studoval od roku 1988 na vojenské akademii v Brně, ačkoliv to bylo jen krytí - ve skutečnosti Pavel studoval na Zpravodajském institutu ZS GŠ. Jeho příslušnost ke komunistické vojenské rozvědce neuvedl Stehlík poprvé jíž v roce 2014, kdy napsal v knize o generálech první životopis Petra Pavla. Tehdy dokonce Stehlík neuvedl ani Pavlovo členství v KSČ. Tento životopis napsaný Stehlíkem pak Pavel použil v upravené podobě při kampani na prezidenta. Chyběla tam informace, že byl pracovníkem vojenské rozvědky již před rokem 1989.
Když jsem Pavla upozorňoval, že není jeho životopis a popis jeho vojenské kariéry na konci 80. let pravdivý, Pavel mne označil za lháře a říkal, že nejsem historik. Podpořil ho tehdy také opakovaně Stehlík, který stejně jako nyní tvrdil, že nerozumím armádě atd. Teprve až po volbách, při prezidenské inauguraci, Pavel uvedl na webových stránkách, že byl pracovníkem ZS GŠ od 23. 8. 1988. Za urážky se mi doposud neomluvil.
Dnes Eduard Stehlík opět zamlžuje Pavlovu minulost, když opět neuvedl, že byl pracovníkem rozvědky s krycím jménem Pávek od 23. 8. 1988. Opět uvádí chybně jako místo studia vojenskou akademii, kde podle jeho krycího výkladu probíhal - jak píše - zpravodajský kurz.
Jak vypadala škola pro vojenské rozvědčíky (nikdo ji nemohl studovat předtím, než se stal pracovníkem vojenské rozvědky, nebyl to žádný kurz po pracovní době).
V roce 1988 Pavel nastoupil do I. ročníku školy vojenské rozvědky, tedy Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS GŠ), která v úvodním ročníku probíhala pod krytím jako Vojenská akademie Antonína Zapotockého (VAAZ) v Brně. Ve skutečnosti se jednalo o kurz organizovaný 26. oddělením ZS GŠ, což byl Zpravodajský institut.
Měl cca 80 zaměstnanců, kteří vyučovali frekventanty uvedeného zpravodajského kurzu. Institut připravoval pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly. Posluchači byli cvičeni jak v cizích jazycích, tak v práci se zpravodajskou technikou, v metodách výslechů, obsluhování agentů či mrtvých schránek atd. Učili se také od pracovníků StB sledování. Další dva ročníky probíhaly v ústředí Zpravodajského institutu v ulici Karolíny Světlé v Praze. Pavel byl posluchačem kurzu D-2. Jeho manželka byla informována o jeho krycí legendě, kdy měl jezdit do školy údajně jako tlumočník a překladatel. Archivní dokumenty pochází ze spisu ZS GŠ vedeném k Petru Pavlovi, který je uložen v ABS. Ve spise je uvedeno také jeho krycí jméno Pávek, které dostal 23. 8. 1988 při vstupu do vojenské rozvědky.
Stehlík také neuvádí jiná fakta, která se nehodí, například opět u Pavlova otce, který - jak Stehlík zdůrazňuje - byl důležitý pro Petra Pavla při volbu povolání, neuvádí jeho dlouholetou tajnou spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou, která byla tehdy součást StB. Neuvádí také, že byl Petr Pavel předsedou ZO KSČ na zmíněné škole ZS GŠ.
Eduard Stehlík mi opakovaně podsouvá, že nemám znalosti o vojenských dějinách, ačkoliv je předmětem sporu jedna z komunistických tajných služeb, jejichž dějinám se věnuji mnoho let. Mohl bych podobně mluvit o tom, že Stehlík nemá vystudovanou odbornou historii, neboť studoval v osmdesátých letech na FF UK ruský jazyk a dějepis pro učitele, ale to není vůbec podstatné. Vytýká mi také, kdo se všechno z vládních politiků na mne nyní odvolává. Podobně bych mohl připomenout Stehlíkovu kandidaturu za ANO do Rady ÚSTR před několika lety, ale to není podstatné.
Důležitá jsou fakta a základem mého sporu s Petrem Pavlem byla v roce 2023 otázka, zda byl nebo nebyl pracovníkem komunistické vojenské rozvědky. Pražského hradu je popsaná správně. Petr Pavel byl od 23. 8. 1988 součástí ZS GŠ.
Foto: Petr Pavel v 80. letech jako voják ČSLA / dokumenty ze svazku vedeném k Petru Pavlovi vojenskou rozvědkou

[Romuald Štěpán Rob @Romualdik]

Make Europe Great Again! ❤️✊ Kdo to pochopí, vyhraje příští volby!⤵️

Projev ministra zahraničí USA 🇺🇸 Marca Rubia na bezpečnostní konferenci v Mnichově:

Děkuji vám mnohokrát. Scházíme se zde dnes jako členové historické aliance, aliance, která zachránila a změnila svět. Víte, když tato konference začala v roce 1963, odehrávala se v zemi – vlastně na kontinentu –, který byl rozdělen sám proti sobě. Linie mezi komunismem a svobodou vedla samotným srdcem Německa. První ostnaté ploty Berlínské zdi byly vztyčeny teprve dva roky předtím.

A jen několik měsíců před touto první konferencí, předtím než se zde naši předchůdci poprvé setkali, zde v Mnichově, přivedla kubánská raketová krize svět na pokraj jaderného zničení.

Zatímco druhá světová válka byla stále živě přítomna v paměti Američanů i Evropanů, ocitli jsme se tváří v tvář hrozbě nové globální katastrofy. Katastrofy s potenciálem nového druhu zkázy, apokalyptičtější a definitivnější než cokoli, co lidstvo v celé své historii dosud poznalo.

V době tohoto prvního setkání byl sovětský komunismus na postupu. Tisíce let západní civilizace visely na vlásku. Vítězství tehdy zdaleka nebylo jisté.

Byli jsme však vedeni společným cílem. Nespojovalo nás jen to, proti čemu jsme bojovali. Spojovalo nás to, za co jsme bojovali.

A společně Evropa a Amerika zvítězily. Kontinent byl znovu vybudován. Naši lidé v průběhu času prosperovali.

Východní a západní blok byly znovu sjednoceny. Civilizace byla opět učiněna celistvou. Ta nechvalně proslulá zeď, která tuto zemi rozťala na dvě části, padla – a s ní i Říše zla.

Východ a Západ se znovu staly jedním. Avšak euforie z tohoto triumfu nás dovedla k nebezpečnému klamu. K přesvědčení, že jsme vstoupili – cituji – do „konce dějin“.

Že se každý národ nyní stane liberální demokracií. Že vazby vytvořené obchodem a ekonomikou samy o sobě nahradí národní stát. Že řádem založený globální systém – dnes už nadužívaný pojem – nahradí národní zájem.

A že budeme žít ve světě bez hranic, kde se každý stane občanem světa. Byla to pošetilá myšlenka, která ignorovala jak lidskou přirozenost, tak poučení z více než pěti tisíc let zaznamenaných lidských dějin. A draze jsme za to zaplatili.

V tomto klamu jsme přijali dogmatickou představu volného a neomezeného obchodu, a to i ve chvíli, kdy některé státy chránily své ekonomiky a dotovaly své podniky, aby systematicky podkopávaly ty naše. Zavírali jsme naše továrny, což vedlo k deindustrializaci rozsáhlých částí našich společností. Přesouvali jsme miliony pracovních míst dělnické i střední třídy do zahraničí.

A předali jsme kontrolu nad našimi kritickými dodavatelskými řetězci jak protivníkům, tak rivalům. Stále více jsme přenášeli svou suverenitu na mezinárodní instituce, zatímco mnohé státy investovaly do rozsáhlých sociálních systémů za cenu toho, že si přestaly udržovat schopnost bránit se. A to vše v době, kdy jiné země investovaly do nejrychlejšího vojenského zbrojení v celé historii lidstva a neváhaly používat tvrdou sílu k prosazování vlastních zájmů.

Abychom uklidnili klimatický kult, uvalili jsme na sebe energetické politiky, které ochuzují naše obyvatele, zatímco naši konkurenti těží ropu, uhlí, zemní plyn i cokoli dalšího – nejen k pohonu svých ekonomik, ale také jako páku proti nám samotným. A ve snaze o svět bez hranic jsme otevřeli dveře bezprecedentní vlně masové migrace, která ohrožuje soudržnost našich společností, kontinuitu naší kultury a budoucnost našich národů.

Tyto chyby jsme udělali společně a nyní společně dlužíme svým lidem, abychom se těmto skutečnostem postavili čelem a pohnuli se vpřed, k obnově a znovuvybudování.

Pod vedením prezidenta Trumpa se Spojené státy americké znovu ujmou úkolu obnovy a nápravy, vedeny vizí budoucnosti stejně hrdé, stejně suverénní a stejně životaschopné, jako byla minulost naší civilizace. A ačkoli jsme připraveni, bude-li to nutné, učinit tak sami, dáváme přednost tomu – a je to i naše naděje –, že to učiníme společně s vámi, našimi přáteli zde v Evropě. Spojené státy a Evropa k sobě patří.

Amerika byla založena před 250 lety, ale její kořeny začaly zde, na tomto kontinentu, dávno předtím. Muži, kteří osídlili a vybudovali zemi mého narození, dorazili na naše břehy s pamětí, tradicemi a křesťanskou vírou svých předků jako se svatým dědictvím, s nerozlučným poutem mezi starým světem a novým. Jsme součástí jedné civilizace – západní civilizace.

Jsme navzájem svázáni nejhlubšími pouty, jaká mohou národy sdílet: pouty utvářenými staletími společných dějin, křesťanské víry, kultury, dědictví, jazyka, původu a obětí, které naši předkové společně přinesli pro společnou civilizaci, jejíž dědici jsme se stali. A právě proto se my Američané můžeme někdy jevit jako poněkud přímočaří a naléhaví – ale své rady myslíme vážně. Proto prezident Trump vyžaduje od našich přátel zde v Evropě vážnost a vzájemnost.

Důvodem, přátelé, je to, že nám na vás hluboce záleží. Záleží nám hluboce na vaší budoucnosti i na té naší. A pokud se někdy neshodneme, pak naše neshody pramení z hlubokého znepokojení o Evropu, s níž nejsme spojeni jen ekonomicky, nejsme spojeni jen vojensky – jsme spojeni duchovně a kulturně.
Chceme, aby Evropa byla silná. Věříme, že Evropa musí přežít. Protože dvě velké války minulého století nám slouží jako neustálá připomínka dějin, že náš osud byl, je a vždy bude neoddělitelně spjat s tím vaším.

Protože víme, že osud Evropy pro nás nikdy nebude bezvýznamný. Národní bezpečnost, jíž se tato konference z velké části věnuje, není pouze souborem technických otázek. Kolik vydáváme na obranu nebo kde a jak ji nasazujeme – to jsou důležité otázky, jsou, ale nejsou tou zásadní.

Zásadní otázkou, na kterou musíme hned na počátku odpovědět, je: co přesně vlastně bráníme? Protože armády nebojují za abstrakce. Armády bojují za lid. Armády bojují za národ.

Armády bojují za způsob života. A to je to, co bráníme: velkou civilizaci, která má veškeré důvody být hrdá na svou historii, být si jistá svou budoucností a usilovat o to, aby byla vždy pánem svého vlastního hospodářského a politického osudu. Právě zde, v Evropě, se zrodily myšlenky, které zasely semena svobody a změnily svět.

Právě zde, v Evropě, vznikl svět, který dal světu vládu práva, univerzity a vědeckou revoluci. Právě tento kontinent zrodil génia Mozarta a Beethovena, Danta a Shakespeara, Michelangela a da Vinciho, Beatles a Rolling Stones. A právě zde klenuté stropy Sixtinské kaple a tyčící se věže velké katedrály v Kolíně nad Rýnem svědčí nejen o velikosti naší minulosti ani pouze o víře v Boha, která tyto zázraky inspirovala.

Předznamenávají divy, které na nás čekají v naší budoucnosti. Ale jen tehdy, budeme-li se bez omluv hlásit ke svému dědictví a budeme-li hrdí na toto společné dědictví, můžeme společně začít práci na představování a utváření naší hospodářské a politické budoucnosti.

Deindustrializace nebyla nevyhnutelná. Byla to vědomá politická volba, desetiletí trvající hospodářský projekt, který naše národy zbavil bohatství, výrobní kapacity i nezávislosti. A ztráta suverenity nad našimi dodavatelskými řetězci nebyla důsledkem prosperujícího a zdravého systému globálního obchodu. Byla pošetilá.

Byla to pošetilá, avšak dobrovolná proměna naší ekonomiky, která nás učinila závislými na druhých v uspokojování našich potřeb a nebezpečně zranitelnými vůči krizím. Masová migrace není – a nikdy nebyla – okrajovým tématem bez významu. Byla a nadále je krizí, která proměňuje a destabilizuje společnosti napříč celým Západem.

Společně můžeme znovu industrializovat naše ekonomiky a obnovit schopnost bránit naše obyvatele. Avšak práce této nové aliance by se neměla soustředit pouze na vojenskou spolupráci a znovuzískání průmyslů minulosti. Měla by se také zaměřit na společné prosazování našich vzájemných zájmů a nových hranic rozvoje, na uvolnění našich schopností, kreativity a dynamického ducha k vybudování nového západního století.

Komerční kosmické lety a průlomová umělá inteligence, průmyslová automatizace a flexibilní výroba, vytvoření západního dodavatelského řetězce kritických nerostů, který nebude zranitelný vydíráním ze strany jiných mocností, a jednotné úsilí o soutěž o podíl na trzích ekonomik globálního Jihu. Společně můžeme nejen znovu získat kontrolu nad našimi vlastními průmysly a dodavatelskými řetězci, ale také prosperovat v oblastech, které budou určovat 21. století. Musíme však také získat kontrolu nad našimi státními hranicemi.

Kontrola toho, kdo a kolik lidí vstupuje do našich zemí, není projevem xenofobie ani nenávisti. Je to základní akt národní suverenity a selhání v této oblasti není jen zřeknutím se jedné z našich nejzákladnějších povinností vůči vlastním lidem. Je to naléhavá hrozba pro samotnou strukturu našich společností a pro přežití naší civilizace jako takové.

A konečně, již nemůžeme stavět takzvaný globální řád nad životně důležité zájmy našich lidí a našich národů. Nemusíme opustit systém mezinárodní spolupráce, jehož jsme byli autory, a nemusíme ani bourat globální instituce starého řádu, které jsme společně vybudovali. Ty však musí být reformovány.

Musí být znovu vystavěny. Například Organizace spojených národů má stále obrovský potenciál být nástrojem dobra ve světě, ale nemůžeme přehlížet, že dnes v těch nejpalčivějších otázkách, které před námi stojí, nemá žádné odpovědi a sehrála prakticky žádnou roli. Nedokázala vyřešit válku v Gaze. Místo toho to bylo americké vedení, které osvobodilo zajatce z rukou barbarů a přispělo k dosažení křehkého příměří. Nedokázala vyřešit válku na Ukrajině. I zde bylo zapotřebí amerického vedení ve spolupráci s mnoha zeměmi, které jsou zde dnes přítomny, aby se obě strany vůbec dostaly k jednacímu stolu při hledání dosud nedosažitelného míru.

Byla bezmocná omezit jaderný program radikálních šíitských duchovních v Teheránu. K tomu bylo zapotřebí čtrnácti bomb shozených s přesností z amerických bombardérů B-2. A nebyla schopna čelit hrozbě pro naši bezpečnost ze strany narkoteroristického diktátora ve Venezuele.

Místo toho to byly americké speciální jednotky, které tohoto uprchlíka postavily před spravedlnost. V dokonalém světě by všechny tyto problémy – a mnohé další – vyřešili diplomaté a důrazně formulované rezoluce. Ale my nežijeme v dokonalém světě. A nemůžeme nadále dovolovat těm, kdo otevřeně a bezostyšně ohrožují naše občany a narušují globální stabilitu, aby se skrývali za abstrakce mezinárodního práva, které sami běžně porušují.

Toto je cesta, na kterou se prezident Trump a Spojené státy americké vydaly. Je to cesta, na niž vás zde v Evropě žádáme, abyste se k nám připojili. Je to cesta, po níž jsme už jednou společně kráčeli, a doufáme, že po ní budeme moci kráčet znovu.

Po pět století před koncem druhé světové války se Západ rozšiřoval. Jeho misionáři, poutníci, vojáci a objevitelé proudili z jeho břehů, překračovali oceány, osidlovali nové kontinenty a budovali rozsáhlá impéria rozprostírající se po celém světě. Avšak v roce 1945 se poprvé od dob Kolumba začal smršťovat.

Evropa ležela v troskách. Její polovina žila za železnou oponou a zbytek vypadal, že ji brzy bude následovat. Velká západní impéria vstoupila do terminálního úpadku, urychleného bezbožnými komunistickými revolucemi a antikoloniálními povstáními, která měla proměnit svět a v nadcházejících letech rozprostřít rudý srp a kladivo přes rozsáhlé části mapy.

Na tomto pozadí, tehdy stejně jako dnes, mnozí uvěřili, že éra západní dominance skončila a že naše budoucnost je odsouzena stát se jen slabým a bledým ozvěnou naší minulosti. Ale společně si naši předchůdci uvědomili, že úpadek je volba – a byla to volba, kterou odmítli učinit. To je to, co jsme společně dokázali už jednou. A to je to, co chce prezident Trump a Spojené státy americké dokázat znovu, nyní spolu s vámi.

A právě proto nechceme, aby naši spojenci byli slabí, protože to činí slabšími i nás. Chceme spojence, kteří jsou schopni se bránit, aby žádný protivník nikdy nebyl v pokušení zkoušet naši společnou sílu. Proto také nechceme, aby byli naši spojenci spoutáni vinou a studem.

Chceme spojence, kteří jsou hrdí na svou kulturu a své dědictví, kteří chápou, že jsme dědici téže velké a ušlechtilé civilizace, a kteří jsou spolu s námi ochotni a schopni ji bránit. A proto nechceme spojence, kteří by racionalizovali rozbitý status quo místo toho, aby se postavili čelem k tomu, co je nutné učinit k jeho nápravě. My v Americe totiž nemáme žádný zájem být zdvořilými a spořádanými správci řízeného úpadku Západu.

Neusilujeme o rozdělení, ale o oživení starého přátelství a o obnovu největší civilizace v dějinách lidstva. To, co chceme, je znovu oživená aliance, která si uvědomuje, že to, co trápí naše společnosti, není jen soubor špatných politik, ale malátnost beznaděje a pohodlné samolibosti. Aliance, kterou chceme, není paralyzována strachem k nečinnosti.

Strachem ze změny klimatu, strachem z války, strachem z technologií. Místo toho chceme alianci, která se odvážně vrhne vstříc budoucnosti. A jediný strach, který máme, je strach z hanby, že bychom svým dětem nezanechali národy hrdější, silnější a bohatší.

Alianci připravenou bránit naše lidi, chránit naše zájmy a uchovat svobodu jednání, která nám umožňuje utvářet vlastní osud. Ne alianci, jejímž smyslem je provozovat globální sociální stát a odčiňovat domnělé hříchy minulých generací. Alianci, která nedovolí, aby její moc byla outsourcována, omezována či podřízena systémům mimo její kontrolu. Takovou, která nezávisí na druhých v otázkách základních potřeb svého národního života. A takovou, která nepěstuje zdvořilou pretenci, že náš způsob života je jen jedním z mnoha a že musí žádat o svolení, než začne jednat. A především alianci založenou na uznání, že to, co jsme my, Západ, společně zdědili, je něco jedinečného, svébytného a nenahraditelného.

Protože právě to je samotným základem transatlantického pouta. Budeme-li takto jednat společně, nepomůžeme jen obnovit rozumnou zahraniční politiku, ale navrátíme si i jasné vědomí sebe sama. Navrátíme si své místo ve světě.

A tímto způsobem se postavíme a odradíme síly civilizačního vymazání, které dnes ohrožují Ameriku i Evropu stejnou měrou. A tak v době titulků, které ohlašují konec transatlantické éry, ať je všem známo a jasné, že to není ani náš cíl, ani naše přání. Protože pro nás Američany může být náš domov na západní polokouli, ale vždy zůstaneme dítětem Evropy.

Náš příběh začal s italským objevitelem, jehož dobrodružství do velkého neznáma při hledání nového světa přineslo křesťanství do Ameriky a stalo se legendou, která utvářela představivost našeho pionýrského národa. Naše první kolonie vybudovali angličtí osadníci, jimž vděčíme nejen za jazyk, kterým mluvíme, ale i za celý náš politický a právní systém. Naše hranice formovali Skotové-Irové, ten hrdý a houževnatý klan z kopců Ulsteru, který nám dal Davyho Crocketta, Marka Twaina, Teddyho Roosevelta a Neila Armstronga.

Naše velké středozápadní srdce země vybudovali němečtí farmáři a řemeslníci, kteří proměnili prázdné pláně v globální zemědělskou velmoc a – mimochodem – výrazně pozvedli kvalitu amerického piva. Náš postup do vnitrozemí sledoval stopy francouzských obchodníků s kožešinami a objevitelů, jejichž jména dodnes zdobí názvy ulic a měst po celém údolí Mississippi. Naši koně, naše ranče, naše rodea, celý romantický obraz kovbojského archetypu, který se stal synonymem amerického Západu – to vše se zrodilo ve Španělsku.

A naše největší a nejikoničtější město se jmenovalo Nový Amsterdam dříve, než se jmenovalo New York. A víte, že v roce, kdy byla má země založena, žili Lorenzo a Catalina Giraldi v Casale Monferrato v království Piemont-Sardinie a José a Manuela Reyna žili v Seville ve Španělsku. Nevím, co – pokud vůbec něco – věděli o třinácti koloniích, které získaly nezávislost na Britském impériu, ale vím toto jistě: nikdy by si nedokázali představit, že o 250 let později se jeden z jejich přímých potomků vrátí dnes sem, na tento kontinent, jako hlavní diplomat onoho novorozeného národa. A přece zde stojím, a můj vlastní příběh mi připomíná, že jak naše dějiny, tak i naše osudy budou vždy propojeny.

Společně jsme po dvou ničivých světových válkách znovu vybudovali rozvrácený kontinent. Když jsme se znovu ocitli rozděleni železnou oponou, svobodný Západ spojil síly s odvážnými disidenty bojujícími proti tyranii na Východě, aby porazil sovětský komunismus. Bojovali jsme proti sobě, pak jsme se smířili, pak jsme znovu bojovali a znovu se smířili. Krváceli jsme a umírali bok po boku na bojištích od Kapyongu po Kandahár.

A jsem zde dnes, abych jasně řekl, že Amerika vytyčuje cestu k novému století prosperity a že to znovu chceme učinit společně s vámi, našimi drahými spojenci a našimi nejstaršími přáteli. Chceme to učinit společně s vámi – s Evropou, která je hrdá na své dědictví a své dějiny; s Evropou, která má ducha tvořivosti a svobody, jenž vysílal lodě do neprobádaných moří a zrodil naši civilizaci; s Evropou, která má prostředky se bránit a vůli přežít.

Měli bychom být hrdí na to, čeho jsme společně dosáhli v minulém století. Nyní však musíme čelit a přijmout příležitosti století nového. Protože včerejšek je u konce, budoucnost je nevyhnutelná a náš společný osud na nás čeká. Děkuji vám.
(https://t.co/813q611VkQ)

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

https://t.co/cScMJeEIwL

[Robert Antonio @rkaldy]

Proč nestojím za prezidentem?

1. Je to bouře ve sklenici vody
Když tu začali lidé plašit, jak Macinka vydírá prezidenta, představoval jsem si, že mu vyhrožoval, že mu rozmlátí motorku nebo zveřejní skutečnou velikost jeho mužství. Ne – byla to jen smska, že Macinka "spálí mosty". A prezident, bývalý armádní generál a válečný hrdina, se zachová jako ukřivděná slečinka a rozjede drama o vydírání.
Vzpomínám, jak před 5 lety Zeman nechtěl jmenovat Jana Lipavského a Jan Skopeček mu tehdy hrozil, že seškrtá rozpočet Hradu na nulu. Chvilkaři tehdy mlčeli, případně ještě vládě fandili. Nikdo, kdo tehdy nevyrazil do ulic, nemá nárok dělat bugr dnes.

2. Je to politický boj maskovaný za záchranu demokracie
Ústava jasně říká, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra. Pohříchu neřeší, co dělat, když je prezident nejmenuje. Prezident má z běžných trestných činů imunitu. Lze ho sice teoreticky stíhat pro hrubé porušení ústavy, ale to je běh na hodně dlouhou trať s nejistým výsledkem. Proto vlády používají různé tlaky na prezidenty, aby splnili svou ústavní povinnost. Jak v roce 2021, tak dnes. Jediný rozdíl je v tom, že když tlačí na prezidenta ti hodní, tak jen nutí prezidenta dodržovat ústavu, zatímco když tlačí ti zlí, tak jde o vydírání a ohrožení demokracie.
Aniprd, přátelé. Je to stále obyčejný politický boj, kde jedna strana se snaží tvářit, že je morálně na výši, a že jí nejde o politický výsledek, ale o záchranu demokracie. Tuhle pokryteckou hru odmítám hrát.

3. Prezident má být nadstranický
Petr Pavel se na nějakou nadstranickost vykašlal a otevřeně podpořil opoziční strany proti vládní koalici, i za cenu porušení ústavy. Dokud byli prezidenty Klaus a Zeman, morální majáci rádi hlásali, že prezident má lidi spojovat, ne rozdělovat. Ale ani jeden z nich by si nedovolil udělat takový ragebait, jako Pavel, když Macinkovu smsku prohlásil za v demokratických podmínkách neakceptovatelné vydírání. Dobře věděl, že takovéto prohlášení pošle morální majáky do ulic.
A já nehodlám dělat pěšáka v Pavlově válce proti vládě, sorryjako.

4. Je to primitivní tribalismus
Debata o Motoristech ve vládě už dávno sklouzla z racionálních argumentů ke kmenové válce. Podpora opozice a ostentativní hejtování Motoristů je společenskou deklarací, že patřím ke kmeni Těch Lepších, kteří jsou vzdělaní, bohatí, úspěšní a proevropští, zatímco Ti Druzí jsou dezoláti, primitivové, populisté a proruští švábi. V tomhle rád využiju své asociální dovednosti, že si dělám názory o politicích na základě vlastního uvážení, a je mi srdečně jedno, co o tom skanduje dav.
Upřímně řečeno, dezoláty vidím na obou stranách, jen na té jedné mají více zubů a více kroužků v nose. Když vidím ty transparenty, co mají Ti Lepší na demonstrací, tak nevidím velký rozdíl v úrovni vyjadřování oproti "Fyjalo voctup" od Těch Horších před pár lety. No a v současnosti ti vládní dezoši pro mne dělají stále lepší politiku (přesněji řečeno méně škodí) nežli ti opoziční.
Jak jsem říkal, jde o standardní politický boj, jen maskovaný za ochranu demokracie, a v tomto boji holt stojím raději na straně Macinky.

[PedroKV @pedrokv3]

Tak tohle jsem neznal: https://t.co/oNhwyLbcuN

Celý svět rozdělený na čtverečky 3x3m a souřadnice těch čtverečků jsou definované třemi slovy. Že je jednodušší nadiktovat ta 3 slova, než diktovat souřadnice, které navíc můžou být v x formátech.

Jiná věc je, že s tímhle asi

[Honza™ @ConHonza]

Předseda Senátu @Vystrcil_Milos se teď chová jako zoufalý politický oportunista!
Místo aby řešil reálné problémy země, vymýšlí smyšlené žaloby na Babiše a Macinku za 'porušení slibů'.
To je jen laciný pokus o mediální show, aby si ODS udržela relevanci po volebních prohrách.
Žádný soud to neuzná – je to čistý politický útok, ne právo. Vystrčile, vrať se k práci pro lidi, ne k pomstě!

https://t.co/2c5YW5xoUV