स्कूलमा पढाए, उच्च वृद्धिदर भनेको विकास।
के पढाएनन् :
वायुमण्डलले जतिसुकै प्रदूषण थेग्न सक्दैन,
माटो मर्न सक्छ,
पानी सिद्धिन सक्छ,
आठ अर्ब मानिसलाई स्वस्थ्य पृथ्वी चाहिन्छ,
बलियो अर्थतन्त्र मात्र होइन।
@AbiluTangwa
🚨 Cambridge University preprint just dropped a bombshell — AI data centers are cooking the land around them!
Satellite scans across 8,400+ sites show nearby surface temperatures jumping **2°C on average**, with some hotspots hitting a brutal **9.1°C hotter**. This “data heat island” effect spreads up to **10 km** away.
Not some distant future problem. A real, localized nightmare that could put millions of lives at serious risk right next to these facilities.
The AI boom’s hidden burn is already here.
“Our fear gut always follows the fastest escape route away from inconvenient truths, and the quickest shortcut to the closest convenient lies. Whether it is a made-up truth or a victim narrative, we won’t hesitate to sample the entire buffet of lies and ignore the stale breadsticks of truth at the corner of the table”
खासै अचम्म मान्नुपर्दैन- पञ्चायतले गर्न सकेन राणाशासन थियो, बहुदलले गर्न सकेन पञ्चायत थियो, गणतन्त्रले गर्न सकेन बहुदल्र/राजा थियो। नयाँका लागि पुराना थिए। खासमा हामीलाई काम गर्न, पढ्न-लेख्न, लायक बन्न-बनाउन र प्रगति गर्न पुरानाले नै रोक्ने हो...
Nepal has the highest per passenger kilometre traffic fatality rate in the world, with more than 4,500 people killed on its roads and highways every year. Upgrading road safety could save at least 40,000 lives in the next ten years.
How do we go about it?
https://t.co/ESIvv3ViJL
"В домах Шотландии делают специальные гнёзда для стрижей. Согласно закону, такие гнёзда должны быть во всех новостройках, где это «технически возможно». Так пытаются восстановить популяцию, которая из-за нехватки мест гнездования сократилась на 60% за 30 лет."
(kreuz)
हाम्रो पढाइ, हाम्रा डाक्टर, हाम्रो सोच्ने तरिका, हाम्रो विकास, हाम्रा सांसद, कर्मचारी र हामीले मानिरहेका मान्छे र हामी लगभग यहीँ स्तरका हुन् र हुनेछन्। त्यसैले आशा गरेर निराश हुनुभन्दा आशा नै नगरे धेरै सहज छ जीवन।
यसो गरौं, देशका डाँडा सबै फाँडम, देश सम्मो बनाम - सजिलो हुन्छ। आएको माटो ढुङ्गो रेल बनाएर बेचौं। डाँडा नभएपछि सम्मोमा रेल आउन पनि सजिलो हुन्छ। 😜 OMG Idea
Three generations of one family worked in professions that followed a century of transportation history in Nepal.
Read about Hira Bahadur Ghalan, his chauffeur son Maila Kaji Lama, and his pilot grandson Manjil Lama.
https://t.co/dLr2G7Hd8s
घर बनेको छ १९९६ सालमा,त्रिभुवनराजपथ बन्यो २०१३मा,छेउछाउका कतिक्षेत्र राजमार्ग भन्ने मापदण्ड २०२८ सालको। बिना मुआब्जा डोजर चल्छ,अरूका घर ढलेकामा परपीडक हर्षोल्लास गर्छन्। मिडिया अतिक्रमण गरिएका घर भत्काइयो लेख्छ। अलोकप्रिय मेयर यही खण्डहरमा अर्को चुनाव जित्ने सपना देख्छ!!
শুভ নববর্ষ! புத்தாண்டு வாழ்த்துக்கள்!
A happy Bengali, Tamil, Maithili, Assamese, Odia, Malayali*, Thai, Khmer, Burmese, Lao et al new year to the millions of people across South and Southeast Asia celebrating!
ভালো থাকবেন।
Elinor Ostrom studied community-led irrigation in the villages of Palpa in central Nepal. This study of management of the commons led to her Nobel for Economics. Good to see this portrait by Sanjay Bhattacharya, @kaushikcbasu.
'जिसने कबीर या रैदास जैसा जीवन जिया हो, उसी को यह अधिकार है कि वह नैतिकता को लेकर कोई उपदेश दे सके। हम लोग अगर ऐसा करते हैं, तो न सिर्फ़ अनधिकृत होगा, बल्कि हास्यास्पद भी। हम लोगों में-से ऐसा जीवन किसका है, जो दूसरों को उपदेश दे सके ?'
~ नरेश सक्सेना
@Neupane1Binod@ekantipur_com एकेडेमिक क्षेत्रले क्रेडिट दिने? अरूको सामग्री 'अधिकार' जस्तै प्रयोग गरेर विद्वान् टोपल्लिने र तिनैलाई 'ओहो' भनिदिने समाजमा आशा मात्र गर्न सकिन्छ।
विनोद कुमार शुक्ल ने बरसों पहले लिखा था-
संसार में रहते हुए/ मैं कभी घर लौट न सकूं/ बस संसार में रहूं/ जब संसार में न रहूं/ तब घर लौटूं/ और घर मुझसे ख़ाली रहे.
छत्तीसगढ़ की राजधानी रायपुर में शैलेंद्र नगर के सी-217 वाला उनका घर अब सचमुच ख़ाली है.
https://t.co/Oa7ID2uS1h
कथित कलावादी लेखकों और कथित लिबरल पत्रकारों में से अधिकतर ने वर्तमान पर अपने को घुन्ना साबित किया है, वहीं वामपंथ-टैगी लेखक-पत्रकारों की कुण्ठाएँ अवसर मिलते ही उफनने लगती है, ऐसे दोनों समुदायों की प्राथमिक चिन्ता वर्तमान की चुनौतियाँ नहीं– निजता और स्वार्थ है।