Andrej Bančanský

Never let the future disturb you. You will meet it, if you have to, with the same weapons of reason which today arm you against the present.

[Michal Hardyn @michalhardyn]

🚪 Tady konkrétní příklady, jak se v Česku vyhazují miliony za zbytečné chodby 🤦‍♂️

Úřady nutí stavět byty s chodbou mezi toaletou a obytnou místností, přestože třeba v Polsku ani na Slovensku podobné požadavky neexistují.

Zde ukázka, že u malého bytu jde o 10 až 13 m² naprosto zbytečné plochy, kterou musí lidé zaplatit. To je klidně přes 20 % plochy malého bytu. Naprosto šílené! 🤯

Je to absurdní a za takovou zbytečnost třeba Polák ani Slovák platit nemusí. Pro kontext – v tuzemských cenách nových bytů se jedná o 1,1 až 2,3 milionu korun za chodbu a nevyužitý prostor. To je sakra nesmysl. Docela snadno si představím, že si ušetřené dva míče užiju lépe na jiných místech, než na chodbě. 😇

Ve výsledku kvůli lepší dispozici byty o velikosti 45–50 m² působí větší než české 60 m², a to mě nepřestává fascinovat.

A světe div se – lidé tam normálně žijí. Nikdo nestrádá absencí předsíňové dálnice mezi koupelnou a obývákem.

Menší byty v Polsku lépe fungují, protože tam nejsou normy, které by uměle nafukovaly neobytné prostory. Přitom jsem si během 1 roku života v Polsku nevšiml, že by tam někdo trpěl tím, že mu chybí chodba.

Místo toho, abychom řešili dostupnost bydlení a nastavili rozumné minimální standardy, radši výstavbu dál komplikujeme a zdražujeme.

Kdy konečně umožníme stavět efektivní byty, aby si je mohlo dovolit víc lidí? Jak dlouho budeme platit za tyhle zbytečné metry? 🏗

[Andrej Bančanský @andyba4a]

@voiceoflaputa @OndraT @praguemylife @EggManCZ @DanielHule Ano měly děti. Ty děti se měly nahovno. Teď jsou dospělé. Nechtějí, aby se jejich děti měly nahovno.

[Andrej Bančanský @andyba4a]

@asi_jatka Jo, tam jsem bydlel...

[anlst @_anlst]

Za svoji kariéru v advisory jsem viděl mnoho kolegů, kteří měli vůli a cílevědomost. A taky inteligenci, vzdělání, vědomosti, zkušenosti a píli. Dřeli jak mezci. A stejně to nestačilo. Dotáhli to "jen" na middle management, protože Gaussova křivka. Ten přetlak (konkurence) směrem nahoru byl obrovský a ne všichni se mohli stát partnery (nejvyšší meta v advisory, kind of).

Chcete znát tvrdou pravdu?

Můžete tomu dát všechno a stejně neuspějete. Záleží na spoustě věcí, které nemůžeme ovlivnit, počínaje kde a v jaké dekádě jsme se narodili, s jakou inteligencí a s jakými předpoklady, nebo také na vzhledu, hlasu, pohlaví, povaze nebo jak se tomu, kdo má moc o nás rozhodnout, líbíme nebo nelíbíme. V tom výčtu bych mohl pokračovat. Jsou to všechno věci, které jsou mimo naši kontrolu, ale které mají enormní vliv na to, jak úspěšní v životě budeme.

Jak jednou řekl Warren Buffett, narodil se se správnými předpoklady pro alokaci kapitálu ve správné době a na správném místě. Kdyby se s těmito předpoklady narodil před dávnou dobou, byl by z něj oběd nějakého zvířete.

Ohromnou roli také hrají rodiče a výchova, jaké návyky nám vštípili, jaké modely chování jsme u nich od mala viděli a přejímali a jaké štěstí jsme měli na učitele a lidi kolem nás, kteří nás formovali, když jsme vyrůstali.

Jak řekl Arnold Schwarzenegger, který měl tři úspěšné kariéry, není "self-made man". Bez lidí kolem sebe by úspěšný nikdy nebyl.

Viděl jsem kolegy, kteří prostě ve správnou chvíli dostali tu správnou příležitost, která odstartovala řetězec událostí, které v žádném případě nemohli předvídat a který ultimátně vedl k úspěchu. Zároveň jsem viděl stejně tvrdě pracující a chytré kolegy, kteří tohle štěstí neměli. Těch byla většina.

Není všechno jen o vůli a cílevědomosti. Kdyby 1000 lidí házelo kostkou, 166 z nich padne šestka. Při dalším hodu 27 z nich hodí opět šestku a při třetím hodu 4 z nich opět padne šestka. Tihle 4 potom půjdou přenášet o úspěchu a o tom, jak hodit 3x po sobě šestku. Ti méně šťastní pak budou číst o tom, jak mají každý den vstávat ve 4 hodiny ráno, meditovat a dávat si studenou sprchu. Budou přemýšlet o tom, co dělají špatně a proč se jim nedaří.

Určitá práce potřeba samozřejmě je. Nelze dosáhnout úspěchu nečinností. Je důležité na tom pracovat a jít tomu naproti - "házet kostkou". Jen to není zdaleka jediný faktor. Je extrémně důležitý souběh událostí, které nemáme šanci předvídat. Ale abych to zakončil pozitivně. Čím více tou kostkou budeme házet, tím zvyšujeme pravděpodobnost, že nám ta šestka třikrát po sobě padne taky.

[Scott Manley @DJSnM]

Given how photogenic the starship debris trail was, I think we should get @NASA to insist that the ISS deorbit happen in twilight, if we're spending a billion dollars to do this we need to make it look as good as possible.

[Andrej Bančanský @andyba4a]

@Vesnicanzdediny @EggManCZ @budik01 Nicméně dnes je opačný extrém. Požadavky na kvalitu bydlení jsou tak vysoké, že spousta lidí musí bydlet v něčem, co by vám dnes nedovolili postavit. A v místě, kde nechtějí bydlet.

[Petr Němec @SemSuchar]

Pojišťovny v USA v požáry ohrožených oblastech lidem neprodloužily pojistku proti ohni nebo ji extrémně zdražily, takže lidi na ni neměli. Teď jim domy lehly popelem a mají smůlu. Tohle je to "člověk se změnám klimatu přizpůsobí" v praxi. Zde byl ten člověk ředitel pojišťovny.

[Petr Borecký 🇨🇿🇪🇺🇺🇦 @BoreckPetr]

Proč cestujeme na příměstské železnici ve Středočeském kraji jako sardinky❓

A jak dlouho to potrvá❓

❌Disclaimer: tento text není určen pro čtenáře, kteří mají ve všem hned jasno nebo jsou přesvědčeni, že stačí zařvat, napsat ostré prohlášení na sociální sítě a vše se vyřeší. Text také obsahuje nadstandardní počet písmen.❌

Od poloviny prosince chodí nejen mně, ale i kolegům na Středočeský kraj - oficiální stránka nebo Pražská integrovaná doprava stížnosti od cestujících, že zejména v ranních špičkách jezdí soupravy CityElephant často pouze jednodílné, nikoli zdvojené, v důsledku čehož mnohdy ranní cestování připomíná zážitky z indických vlaků nebo pobyt sardinky v konzervě. Dáváno je to do souvislosti s novými jízdními řády a pásmovým provozem na trati na Kolín a na Lysou nad Labem.

Co se vlastně děje, proč to tak je a jak dlouho to potrvá❓

1. historické příčiny
2. aktuální shoda okolností
3. kapacity koridorů a technický stav tratí
4. co s tím?

👉Historické příčiny

Celý dnešní problém s kapacitou vlaků má dvě důležitá data. Tím prvním byl rok 2011. Byl to rok, kdy dorazila na středočeskou a pražskou železnici poslední dodávka vlaků CityElephant, kterých bylo provozováno 72 kusů (od té doby byly dvě soupravy zničeny při nehodách, takže jich mají České dráhy k dispozici 71 kusů, jednu jednotku se nám loni podařilo získat z Moravskoslezského kraje - proto ten zdánlivý rozpor v číslech).

Od té doby na středočeskou železnici nedorazil žádný nový kapacitní vlak (22 vlaků RegioPanter, které byly dodány v druhé polovině roku 2024, doplňuje vrstvu spěšných vlaků, nebýt jich, tak jsme s kapacitou úplně v kopru.).

Druhým důležitým datem byl rok 2019, kdy se středočeská a pražská politická reprezentace rozhodla po vypršení stávající smlouvy Českých Drah nesoutěžit nového dopravce a ani nepožadovat nové kapacitní vozy a zároveň uzavřít bez soutěže novou smlouvu na deset let do roku 2029.

Tohle bylo osudové ... a zásadně chybné rozhodnutí.

V podstatě znamenalo, že se dál bude technicky a kapacitně vybydlovat stávající železniční park na středočeské (a pražské) železnici, smlouva je přitom na železniční poměry uzavřená na krátkou dobu, takže se dopravci ani finančně nevyplatí pořizovat nové kapacitní vlaky (jedná se o investici za desítky miliard Kč, která se dělá zpravidla na cca 30 let - jinými slovy, České Dráhy nemohou koupit nové vlaky ani kdyby chtěly, protože při dodací lhůtě 4-5 let by je v rámci stávající smlouvy nezvládly rozumně amortizovat - navíc by absolutně neměly jistotu, co s nimi po roce 2029).

Tohle vše se stalo v situaci, když už v roce 2019 přepravovala středočeská železnice 120 000 cestujících denně (dnes jsme jen nalinkách do Prahy na 160 000 cestujících, na regionálních vlacích přepravíme dalších 30 000 lidí) a bylo tak už v roce 2019 evidentní, že systém jede na hraně.

Proč se tak stalo, nechci spekulovat, i když svůj názor na to samozřejmě mám.

Jsme tedy dnes v situaci, kdy v systému středočeské železnice jsme u kapacitních vlaků zhruba 30% pod potřebným optimem a víme, že nové kapacitní vlaky nemá kdo dodat (CityElephanty se už 13 let nevyrábí) a ani je dodat s ohledem na časové a právní limity, ale i technickou zastaralost dodat nemůže.

Tato situace potrvá až do roku 2029, kdy by měly (dá-li soutěž, Bůh a antimonopolní úřad) vyjet zcela nové soupravy EMU 400.

👉Aktuální shoda okolností
Jak jsem popsal výše, už za normálního stavu jsme hluboko pod optimálním počtem vlakových souprav. A k tomu se nám sešlo několik - opravdu blbých - shod okolností:

✅Nová vlaková linka S61, která by novými vozy odlehčila zejména linkám S1(S7) nevyjela od poloviny prosince 2024, jak bylo počítáno, ale vyjede nejspíše až od března 2025 (někteří sýčci dokonce mluví o červnu 2025). Důvodem je to, že výrobce (polská PESA) dopravci (RegioJet) prostě nové vlaky nedodal s tím, že nestíhá. Jasně, dopravce i výrobce za to zaplatí pokutu, ale to cestujícím moc nepomůže ...

✅Na koridorech se přechází povinně na ETCS. Takže teď jsou odstaveny 3 soupravy CityElephant pro instalaci ETCS, ale další 4 jednotky jsou odstaveny z důvodu reklamací - protože dodavatelem nainstalované ETCS nefunguje, jak má.

5 jednotek 471 bylo odstaveno pro periodické opravy a údržbu a u 6 jednotek se vyskytovaly provozní závady nebo opravy kvůli mimořádnému vandalismu a jedna souprava CityElephant je odstavena k opravě po nehodě.

Při tomto počtu odstavených souprav pak stačí jakákoli událost na koridoru (námraza, sebevrah na kolejích, spadlá trolej nebo zpoždění) a plánovaný oběh souprav se úplně rozsype.

Situaci s dlouhodobým nedostatkem záložních souprav CityElephant v posledních týdnech částečně saturovaly nové jednotky Regiopanter, které byly postupně uváděny do provozu, nicméně ke změně jízdního řádu 15. 12. byly přiřazeny na nové (rozšířené) výkony, a to především na trati Praha – Lysá n. L. – Kolín, kde došlo k výraznému navýšení počtu spojů, a to ze 3 spojů za hodinu ve špičce pracovních dní na 5 spojů. Kdyby se tak ale nestalo, situace by byla možná ještě horší.

👉Kapacity koridorů a technický stav tratí

Reálně vyčerpaná kapacita železničních koridorů (Kolín - Praha, Benešov - Praha), tristní technický stav tratí (Beroun - Praha, ta trať má dokonce vlastní facebookové stránky Trať 171 Praha Beroun), katastrofální stav Výtoňského mostu, rekonstrukce na Masarykově nádraží nebo chybějící přesmyk v Libni vedou k tomu, že železniční infrastruktura je fakticky za hranou kapacit a není schopna zvládat požadavky, které jsou na ni kladeny.

Vede to k tomu, že zatímco před 20 lety jste se z Kolína do Prahy dostali pod hodinu, dnes po mnohamiliardových investicích se dojezdová doba prodloužila skoro o 20 minut. Museli jsme rozpojit linku S7 a zmizelo tak přímé spojení Beroun - Český Brod. A v neposlední řadě přes železniční uzel Praha neprojedou takřka žádné nákladní vlaky, protože se tam nevejdou - představa jak kamionovou dopravu přesuneme na koleje je v české realitě roku 2025 naprostou iluzí).

Náprava těchto infrastrukturních nedostatků potrvá minimálně 10 let, bavíme se tedy o době po roce 2035.

Důsledkem je ale také to, že kombinace podstavu kapacitních vlaků a špatného stavu infrastruktury vede k tomu, že často rozpadá plánovaný oběh souprav souprav a dochází tak k ještě většímu přetěžování již tak plných souprav.

Co s tím❓

Nemám zázračnou hůlku, neumím řešit problémy tancem na TikToku, popíšu, co lze realisticky čekat:

1⃣. Až do roku 2029 (respektive vysoutěžení dopravce na EMU 400) nebude odstraněn systémový problém s podstavem kapacitních vlaků. Pokud někdo tvrdí, že se to dá vyřešit dříve, tak buď neví, o čem mluví nebo lže. Prostě problém, na který se zadělávalo dlouhá léta a chybná rozhodnutí z minulosti, nelze vyřešit přes noc (tahle poučka platí i pro jiné oblasti života v Česku)

2⃣. Rozjetí linky S61 (doufejme od března 2025) na trase Úvaly - Praha Masarykovo nádraží o něco problém zmírní, ale potíže s kapacitou nevymizí.

3⃣. Plánované (a nezbytné!) opravy a rekonstrukce souprav CityElephant potrvají celý tento rok. Nelze je odkládat a zde buďme upřímní - na tomhle mají nemalý podíl vandalové. Nikde jinde v republice není takový problém s vandalismem ve vlacích jako v Praze a Středočeském kraji. Zde a znovu na to apeluji, nám můžete pomoci Vy - cestující.

4⃣. S Českými Drahami jednáme o tom, jestli by nebyly schopné "odněkud" získat nějaké rezervní vlaky = vagony tažené lokomotivou. Nevýhoda je, že tyto vozy nejsou často klimatizované, nejsou nízkopodlažní, nemají potřebnou dynamiku rozjezdu a jejich technický stav je ... ehm ... ehm... Ale kapacitně mohou pomoci.

Bohužel Česká republika je svým systémem stejnosměrného napájení na železnici natolik specifická, že nelze ani jakékoliv ojeté jednotky obdobného typu a kapacity získat v zahraničí.

Pokud tedy někdo chcete ode mně nějakou časovou osu, kdy "bude líp", tak to vypadá zhruba takto:
březen 2025 - prosinec 2025 - prosinec 2029 (tohle datum se ale může posunout).

👉 Závěr

Tohle všechno se děje v situaci, kdy z pohledu Středočeského kraje jsou v posledních dvou letech vynakládány enormní peníze na zkvalitňování veřejné dopravy (nové RegioFoxy a RegioPantery, nové busy, investice do motoráků na regionálních tratích) a na těchto investicích se budou muset nutně podílet cestující v jízdném (pokud nechceme krátit peníze do školství či zdravotnictví - ne nechceme).

Jinými slovy za nacpané a někdy i neklimatizované vlaky budeme potřebovat vyšší jízdné - to je smrtelná kombinace.

Ale z napsaného je zřejmé, že věci směřují správným směrem, jen teď společně musíme několik let projít údolím stínu.

Kdo jste dočetli až sem, tak děkuji za pozornost.

[Andrej Bančanský @andyba4a]

@tichy_jakub @michalhardyn Úřady potřebují lidi s VŠ. Např. právníky. Ti se koncentrují ve velkých městech i proto, že život tam přináší benefity, které maloměsto nemá. Ostatně i pokusy založit některé úřady mimo Prahu reálně nefungují a vedení je pořád na "pobočce" v Praze.

[Tomas Kapler #AI 🤖✨ @tkapler]

TVL zatímco jinde využijí přebytečnou/levnou energii k těžení bitcoinů, nabíjení baterií, svícení pro agroponii, vyhřívání vody v bazénu/bojleru, spuštění výroby něčeho... literally čemukoliv, co vydělá peníze či je uspoří v budoucnu, naši energošmejdi a uhlobaroni budou raději ohřívat vzduch. Čím dál tím víc mám pocit, že ochrana klimatu resp. zajištění životního prostředí pro naše potomky, by měla být zapsána do mezinárodní listiny základních práv a svobod a úmyslné ohrožování životů budoucích pokolení by mělo být trestáno stejně jako vražda těch současných.
https://t.co/2RpH1VfVAt

[PAQ Research @paq_research]

Člověk by musel pít 12 desítek denně celý rok, aby na spotřební dani zaplatil tolik, kolik se odvádí z minimální mzdy za jeden měsíc.

[David Navratil @DavidDnavratil]

Česká ekonomika: od premianta k outsiderovi?

Obrázek ukazuje několik klíčových trendů české ekonomiky, které lze shrnout do prohlášení, že "namísto úspěšných zemí doháníme minulost"

1) Česká ekonomika ( = HDP na obyvatele v paritě kupní síly) byla na konci devadesátek na 75 % průměru EU. Před covidem jsme se dostali na 96 % průměru EU. To je úspěch, který není samozřejmý. Konvergenční příběh, tedy dohánění úspěšných ekonomik byl dominantním příběhem české ekonomiky za poslední tři dekády.

2) Bohužel byl. Protože několik posledních let už není. Během covidu jsme poklesly na 92 % průměru EU a poslední roky nejsme schopni znovunastartovat proces dohánění.

3) Polsko nebo Rumunsko je vzorem růstu. Ano, obě země měly výrazně horší startovací pozici: Polsko na 49 % a Rumunsko dokonce na 27 % průměru EU na konci devadesátek. Ale dotáhly to na cca 80 % průměru EU v roce 2024. To je mega úspěch! Ano, můžeme se utěšovat, že jsou zhruba tam, kde my v roce 2005. Tedy, že jsou 20 let za námi. Ale jejich schopnost dohánět se nezadrhla, tak jako u nás.

4) ČR je tedy absolutně premiantem, ale bohužel stagnujícím premiantem. To se ale bavíme o HDP. Co spotřeba domácností? A tady se začnou dít věci. Když se podíváte na data o spotřebě domácností, opět na obyvatele a v paritě kupní síly, tak uvidíte velký špatný. Začínali jsme jako premiant, ale aktuálně je to propadák.

Na konci devadesátek jsme byli na 65 % průměru EU. Polsko 52 %, Rumunsko 30%. Od té doby jsme rostly. Ale už kolem roku 2011 nás ve spotřebě dohnalo Polsko a o premiantství jsme se začali přetahovat. Covid, energie a inflace první místo velmi vyjasnila: v Polsku dosahuje spotřeba 85 % průměru EU. U nás ale došlo k dramatickému propadu na 74%! Na úrovni 74 % jsme byli v roce 2009! Spotřebitelé se v Česku vydali na výlet zpět do minulosti.

A teď pozor. Rumunsko, které bylo na 30 % na konci devadesátek, tak v roce 2023 se dostalo na 87 %. Aby toho českého neštěstí nebylo málo, tak Slovensko je taky nad námi. Jediné, kdo nás zachraňuje od regionální potupy je Orbán, respektive maďarské domácnosti.

5) Ano, průměrná spotřeba domácností neměří kvalitu vzdělávání, zdravotního systému, nerovnost apod. Měří úroveň spotřeby, ted kolik vydám z peněženky. A zohledňuje například i nízké ceny služeb v některých státech.

Srovnatelná cenová hladina spotřeby (kde 100 % je průměru EU) byla u nás v roce 2019 na 70 %. V roce 2023 to už bylo ale 84 %. U nás došlo v posledních letech k největšímu zvýšení srovnatelné cenové hladiny ze zkoumaných států. O 16 procentních bodů za 4 roky! Na druhém místě je Polsko s "pouhými" 9pb.

Jinými slovy, k výraznému poklesu spotřeby domácností, měřené v paritě kupní síly, přispěla nepřekvapivě inflace. U nás ale výrazně více, než v našich sousedů. K tomu přidejme blbou náladu, zvýšení míry úspor českých domácností a máme mix, který přispěl k propadu úrovně spotřeby. Maďarsko je zatím daleko, ale pokud nezvrátíme tento trend... Každopádně tento pokles má dopady na sociální soudružnost, důvěru v budoucnost a politické preference .

------------

Když vidím tato čísla, tak mě mrzí, že nejsme schopni využít náš potenciál, který už nyní máme. Můžeme mobilizovat úsilí, abychom celkově zvýšili schopnosti české ekonomiky růst, a to investicemi do inovací, vzdělávání, infrastruktury a institucí. Nemůžeme se vymlouvat na to, že nevíme, co máme dělat. #silnejsi

Data ukazují jednoznačný příběh – naše pozice regionálního premianta je ohrožena. Překonat současnou stagnaci vyžaduje nejen strukturální reformy, ale také znovuobnovení důvěry, že cesta růstu je možná. Jinak nás čeká jen role pozorovatele, zatímco ostatní země budou růst a přibližovat se průměru EU mnohem rychleji.

[David Navratil @DavidDnavratil]

Jaderná energetika bez mýtů a fobií: Co s vyhořelým palivem?

Jaderná energetika patří mezi nejdiskutovanější témata současnosti. Často se v této debatě opakuje obava z jaderného odpadu, který bývá vnímán jako dlouhodobě neřešitelný problém. Jack Devanney ukazuje, že většina těchto obav pramení z nepochopení fyzikálních principů radioaktivity a z přehnaných scénářů, které zkreslují realitu.

Obavy versus realita: Jak nebezpečný je jaderný odpad?
Jedním z největších mýtů je představa, že jaderný odpad zůstává nebezpečný navždy. Ve skutečnosti radioaktivní materiál časem přirozeně ztrácí svou intenzitu. Po 600 letech je pronikavá radiace gama záření téměř nulová a zůstávají především alfa zářiče, které nemají žádnou schopnost pronikat pokožkou. Aby mohly způsobit škodu, musely by být vdechnuty nebo spolknuty – což je scénář přinejmenším absurdní. Spíše sníte karcinogenní slaninu než vyhořelé palivo.

Množství odpadu: Velký problém na malém prostoru
Díky vysoké energetické hustotě jaderného paliva vzniká relativně malé množství odpadu. Jaderná elektrárna o výkonu 1 GW vyprodukuje ročně přibližně 27 tun vyhořelého paliva, což odpovídá objemu jedné velké lednice. Například kdyby USA vyráběly veškerou elektřinu z jádra, roční produkce odpadu by vyžadovala prostor přibližně šest nákladních vagonů. Pro srovnání, uhelná elektrárna za svou životnost vyprodukuje miliony tun toxického popela a emise oxidu uhličitého.

Jaderný odpad jako zdroj budoucí energie
Další častou námitkou je otázka, co s použitým palivem dělat. Málokdo si uvědomuje, že vyhořelé jaderné palivo obsahuje až 97 % nevyužité energie. Současné technologie jsou schopné tento odpad zpracovat a získat z něj další energii. Breeder reaktory, které využívají i uran-238, dokáží prodloužit zásoby uranu o faktor 140 a efektivně využít i to, co jinak považujeme za odpad. Tento přístup by umožnil nejen prodloužit životnost současných zásob na stovky let, ale také minimalizovat množství dlouhodobě skladovaného odpadu.

Alternativa k hlubinným úložištím
Místo miliardových investic do hlubinných úložišť, jako je finské Onkalo, lze použít efektivnější přístup: dlouhodobé skladování v suchých kontejnerech, které zajišťují bezpečnost na stovky let. Po poklesu intenzity radiace lze cenné prvky znovu zpracovat nebo zbytek bezpečně likvidovat v povrchových úložištích. Skladovací plochy jsou navíc prostorově nenáročné – například úložiště suchých kontejnerů by zabralo plochu menší než desetina jediné solární elektrárny v Mohavské poušti.

Efektivita versus předsudky
Jaderná energetika je jedním z nejslibnějších zdrojů čisté energie s minimální ekologickou stopou. Přesto je často obětí iracionálních obav. Namísto přehnaně nákladných úložišť je zapotřebí racionální přístup, který využije potenciál jaderného odpadu jako zdroje energie budoucnosti. Otázkou proto není, zda se jaderné energetiky bát, ale zda jsme ochotni investovat do technologií, které ji posunou na novou úroveň.

[Hynek Cígler @HynekCigler]

Na 30km úseku rychlost 150 km/h oproti rychlosti 130 km/h znamená časovou úsporu 1 minutu a 51 sekund. Děkuji a není zač.

Možná bych radši uvítal, kdyby MD řešilo, že trasa Brno-Praha vlakem trvá dvě a půl hodiny, což má citelné ekonomické i individuální důsledky.

[Michal Sirový 🇨🇿 @sssirda]

Máme se v Česku skvěle?

Ano i ne.

Ale argumentovat v souvislosti s aktuální politickou situací tvrzením, že většina světa je na tom hůř, je opravdu legrační.

Sorry, ale lépe než většina světa jsme na tom byli i za Babiše.
I za Sobotky.
I za Topolánka.
I za Paroubka.

[Jarkovský @TGJark]

myslím že bych vydržel bez tolika epizod seriálu "docela evidentně nadprůměrně zajištění lidé říkají že se máme v česku dobře a nemáme fňukat"

[Martin Stránský @meme12555]

Jestli s něčím fakt nejsem spokojen, tak to jsou tyhle novinářské kecy. Kupní síla na úrovni roku 2018 a energie stojící raketu. A dokud trvá to druhé, což bude dlouho, tak dobrá nálada být nemůže.

[Andrej Bančanský @andyba4a]

@petrscuka @JJ_PattiStudio @LexOlah Třeba do nějakého regionu, kde je dobrá práce a dostupné bydlení, že? 🫠🙃

[@mmt_cz @mmt_cz]

Dnešní třída nejbohatších je v něčem horší než feudální panstvo: zatímco ve středověku tito lidé věřili, že jim díky jejich urozenému původu svět patří z rozhodnutí vyšší moci, dnes mají ujetou představu, že se o to zasloužili jen oni sami a že tedy nikomu nic nedluží. 1/2

[Vojtěch Lukavec @gas_koniec]

Vidím dospělé muže se na internetu hroutit z toho, že kvůli woke budou muset hrát ve Witcherovi 4 za ženu.

Někdy už před 30 LETY byla ta žena hlavní postavou knižní předlohy. A byla lesba. Napsal to tenkrát nějakej polskej konzervativní strejc. To jen vy teď máte červy v mozku.